Vyhráli jste! Zavolejte …

Před časem si někdo nechal zřídit několik telefonních linek s tzv. zvýšenou tarifikací. Shodou okolností u Aliatelu, ale to není podstatné - stejně tak si je mohl zřídit u některého jiného operátora. Podstatné je to, že šlo o linky zpoplatněné 70 korunami za minutu hovoru. Pak si někdo jiný (nebo možná i "ten samý") nechal vygenerovat na 500 000 automatických hlasových volání, která směřovala nejspíše na náhodně vybraná telefonní čísla z celé ČR. Kdo takovýto hovor přijal, uslyšel předem nahraný ženský hlas, oznamující že je "výhercem týdenního losování" a že má urychleně zavolat na takové a takové číslo, nebo jeho výhru předají někomu jinému. Ani slovo o tom, o jakou loterii, soutěž či jinou "výherní akci" se jedná, ale především ani slovo o tom, že uvedené číslo, na které má výherce zavolat, je právě číslem linky se zvýšenou tarifikací, s hovorným ve výši 70 Kč za minutu.

Ten, kdo skutečně zavolal, si nejprve protrpěl sérii otázek (typu: jste muž nebo žena, zmáčkněte 1 nebo 2). Teprve na konci, když už měl "dostatečně provoláno", se dozvěděl že jako další krok by měl poslat SMSku na jakési konkrétní číslo. Kolikpak lidí si v tu chvíli bylo vědomo, že tak dlouho volali na linku s hovorným ve výši 70 korun za minutu? A kolik lidí se alespoň v tuto chvíli zamyslelo nad tím, co vlastně vyhráli, když se údajně stali "výherci týdenního losování"? Znamená to, že byli bez svého vědomí zařazeni do nějakého týdenního losování a v něm již něco vyhráli? Tipuji, že většina lidí to interpretovala právě takto. Existuje ale ještě jiná interpretace: vyhráli jste! Blahopřejeme! Cenou, kterou jste vyhráli, je možnost účasti v našem týdenním losování. Stačí se do něj přihlásit již jen pouhou SMS zprávou ….

Princip, na kterém je právě naznačený "trik" založen, rozhodně není ničím novým. Uživatelé Internetu se s ním setkávají velmi často a v řadě různých podob, od tzv. Nigerijských dopisů, až po všelijaká emailová oznámení o výhře v loterii: příjemci se předestře vidina velké cílové prémie, ať již v podobě výhry či provize z "propraných peněz" (u Nigerijských dopisů), s cílem přimět ho k vynaložení určitých "transakčních nákladů", nutných pro získání této cílové prémie. U tzv. Nigerijských dopisů to je poukázaná záloha na průběžné výdaje, u výše popsané "výhry týdenního losování" je to zase hovorné, inkasované přes linky se zvýšenou tarifikací.

Právě inkasování těchto "transakčních nákladů" je tím, oč jde strůjcům takovýchto podvodů. Slibovanou "cílovou prémii" nemají snad nikdy v ruce, protože na její vyplacení nemá vůbec dojít.

Čím se ale nynější "telefonická podoba" takovýchto podvodů liší od podoby internetové, je její lepší měřitelnost, díky specifickým vlastnostem telefonní sítě a postavení dominantního operátora. Zatímco u emailových spamů těžko někdo spočítá, kolik jich bylo odesláno a kolik lidí na ně zareagovalo, u telefonní sítě to dominantní operátor může odhadnout a změřit poměrně přesně.

V daném případě se jednalo o cca 500 000 příchozích hovorů, oznamujících údajnou výhru. Odhad počtu hovorů, které následně vedly na příslušné linky se zvýšenou tarifikací, dosahuje hodnoty cca 6500. Takže jde o poměr 6,5 : 500, alias "13 lidí z tisíce", alias 1,3 procenta. To mi přijde jako poměrně vysoké číslo a pevně doufám, že u internetových verzí je podstatně nižší. Bylo by to ostatně i logické, protože "telefonická verze" směřovala obecně na celou populaci, a tedy i na lidi, kteří ještě nejsou navyklí na všelijaké nástrahy novodobého světa Internetu.

Dovolím si předpokládat, že klasický emailový spam má ještě výrazně nižší účinnost, než je 1,5 procenta "telefonického spamu". I tak ale extrémně nízká míra účinnosti není spammerům na překážku jejich konání. I kdyby se pohybovala třeba někde kolem 1 promile, znamená to stále, že na 1000 vyslaných spamů jeden příjemce skutečně zareaguje (myšleno: kladně). Pro spammery však není až tak velkým problémem rozeslat své spamy v tolika tisících exemplářů, v kolika budou chtít - jejich náklady na takovéto rozeslání jsou téměř konstantní a na počtu rozeslaných spamů závisí jen velmi málo.

Právě v tom spatřuji největší nebezpečí spamu - v tom, že se i přes extrémně malou účinnost stále může vyplácet. Jistě, jinak by asi nikdo nespamoval, alespoň pokud jde o spamy charakteru komerčních nabídek. Statistiky jsou přitom neúprosné a hovoří o tom, že spam se stává stále početnější částí naší emailové korespondence i datových toků v páteřních sítích. Osobně se obávám, že nebude trvat dlouho a dojde k zásadní změně paradigmatu: až dosud se boj proti spammingu, vedený technickými prostředky, zaměřoval na odstranění "nechtěné pošty" z celkového toku elektronické korespondence. Do budoucna to vidím obráceně: lidé budou nuceni vyvinout vhodné prostředky pro vyjímání "chtěné pošty" z celé proudu, ve kterém už bude spam jasně a jednoznačně dominovat.

U "telefonické podoby" to ale přeci jen může být poněkud jinak. Náklady na jeden hovor, vedený alespoň zčásti skrze veřejnou telefonní síť, budou nejspíše výrazně vyšší, než náklady na jeden email. Kvůli tomu se pak "telefonická podoba" může vyplatit jen při výrazně vyšší účinnosti, než jakou mají emailové spamy. Hranice "rentability" však pochopitelně závisí i na výši generovaných výnosů, zde na hovorném na linkách se zvýšenou tarifikací.

Na druhou stranu, s tím jak do budoucna bude stále větší část hlasových hovorů přecházet do datových sítí, bude se i právě popsaný rozdíl v nákladech zmenšovat. V prostředí, kde si lidé volají zcela zdarma (dnes třeba pomocí Skype, či v rámci sítě FAYN apod.), by se náklady na hlasový spam měly dostat na stejnou úroveň, jako náklady na mailový spam.

Mimochodem, i oněch 500 000 hovorů s předem nahranou zprávou nejspíše využívalo nějakou formu automatizace a IP telefonie. Že většina hovorů přicházela jakoby z USA (měla tamní číslo volajícího) mohlo být způsobeno také tím, že hovory byly vhodnou technologií generovány skutečně odkudkoli (třeba i z ČR), pak vedeny po Internetu až do USA, a teprve zde přestoupily do veřejné telefonní sítě.

Dohledat rozesilatele spamů v rámci Internetu může být velmi komplikované, až přímo nemožné. V případě "telefonických spamů" by šance mohla být obecně lepší, protože by nemělo být tak těžké najít operátora, přes kterého hovory "přestoupily" do veřejné telefonní sítě. Pak je zde samozřejmě otázka toho, zda tento zahraniční operátor prozradí jméno svého zákazníka.

U telefonních linek se zvýšenou tarifikací, které byly v popisovaném případě využity v ČR, je situace celkem jasná: náš operátor sice veřejnosti nesděluje identitu svého zákazníka, ale orgánům činným v trestním řízení už ji sdělit musí. Přitom Český Telecom již oznámil, že v celé kauze podal trestní oznámení na neznámého pachatele, takže vyšetřovat se bude.

Zajímavou otázkou ale bude vztah obou subjektů - toho, kdo si v ČR nechal zřídit linky se zvýšenou tarifikací a toho, kdo nechal vygenerovat na 500 000 hovorů, inzerujících tyto linky a přesvědčujících lidi, aby na ně volali. Co když nepůjde o jeden a tentýž subjekt, ale o dva různé subjekty? Kdo pak dokáže, že jednaly ve shodě?

A co když vůbec ve shodě nejednaly? Co když třeba jeden subjekt, provozující byznys skrze linky se zvýšenou tarifikací, chtěl tímto způsobem "odrovnat" svého konkurenta - a tak něco málo investoval do "propagace" jeho linek? Ani tuto možnost asi nelze zcela vyloučit.

Uvidíme, jak vše dopadne, a jaké budou důsledky celé této kauzy, první svého druhu a rozsahu v našich zeměpisných šířkách.