Gabriel Berdár k privatizaci Telecomu

Závěr minulého týdne přinesl hned několik zajímavých zpráv, souvisejících s nadcházející (do)privatizací Českého Telecomu. Jak jsem psal již v předchozím článku, vláda měla rozhodnout minulé úterý, ale na žádost ministra financí své rozhodnutí odložila (dokonce o 14 dnů) - tak, aby se v mezičase ministři mohli podrobněji seznámit s jednotlivými variantami, které připadají v úvahu, a mohli mezi nimi kvalifikovaněji vybírat. Toto seznámení mělo mít formu semináře, který proběhl minulý pátek. Podle dostupných zpráv se jej ale zúčastnili jen dva ministři, a to ministr financí Bohuslav Sobotka (jako pořadatel), a ministr informatiky Vladimír Mlynář. Ostatní ministři prý za sebe poslali náhradu.

Absence dalších ministrů není dobrou zprávou, ale na druhou stranu bych to také neviděl úplně tragicky, pokud za sebe ostatní ministři poslali dostatečně kvalifikovanou náhradu - třeba toho z náměstků příslušného ministra, k jehož "náplni práce" má problematika privatizace Telecomu nejblíže.

Žádný z dostupných zdrojů se přitom nezmiňuje o tom, že by ze semináře byl nějaký konkrétní výstup, ve smyslu: "tuto variantu budeme prosazovat". Nejspíše to ani nebylo cílem, a šlo především o osvětu. Alespoň podle ČTK panovala na semináři pracovních atmosféra a ministr Sobotka se "nesnažil ostatní účastníky přesvědčit o prodeji 51 procent Telecomu přes trh, jak sám navrhuje, ale diskutoval s nimi o jednotlivých variantách privatizace".

Vláda by se k projednávání dalšího postupu privatizace měla dostat znovu na svém zasedání 1. prosince.

Gabriel Berdár: 80 procent pro variantu akciové trhy
Zatímco ministři stále ještě nemají jasno, zda majoritní státní podíl v Telecomu prodat na akciovém trhu, nebo přímo jednomu zájemci (případně kombinací těchto dvou variant), šéf Českého Telecomu již jasno má - s vysokou pravděpodobností to prý bude přes akciové trhy. Alespoň takto vyznívají zprávy, které v závěru minulého týdne přinesla naše média, referující o vystoupení pana Berdára na "investiční konferenci v Barceloně". Tam měl podle agentury Reuters konstatovat , že

"Je z 80 % pravděpodobné, že půjde o prodej přes trh, na základě informací, které máme," uvedl Berdár. Dodal, že vládní rozhodnutí se očekává později během tohoto měsíce.

V podobném duchu se nesla i zpráva ČTK, kterou převzaly i další tuzemské zdroje (např. zde).

Osobně bych tyto agenturní zprávy bral s jistou rezervou, protože mohou být zatíženy určitými nepřesnostmi. Třeba zpráva ČTK chybně uvádí, že

Vláda a její privatizační poradci, mezi nimiž je například i Credit Suisse First Boston, preferují prodej na akciovém trhu, protože je rychlý a dostatečně transparentní.

Pravdou ale je, že vládou vybraný privatizační poradce (konsorcium Credit Suisse First Boston a České spořitelny) doporučuje přímý prodej jednomu zájemci (a prodej přes kapitálové trhy až v případě, že by přímý prodej neuspěl). Také se mi moc nezdá zmínka z agenturní zprávy Reuters, že "rozhodnutí se očekává později během tohoto měsíce". Že by pan Berdár nebyl obeznámen s úterním rozhodnutím vlády o odkladu na 1. prosince?

Pikantní chybičky se dopustili i na AliaWeb-u (zde), když Gabriela Berdára překřtili na Kamila Berdára.

Když už jsem u výroků pana (Gabriela) Berdára, na zmíněné konferenci v Barceloně měl podle agenturních zpráv také říci, že v případě (do)privatizace (prodeje zbývajících akcií v držení státu) přes akciový trh zůstane stávající strategie společnosti zachována. K tomu pak měl doplnit, že "Telecom má v Česku velmi omezené růstové možnosti, a proto se zaměří na zahraničí", a že Telecom "by rád expandoval směrem na jihovýchod Evropy, ale že konkrétní plány závisí až na výsledku privatizace firmy". No, jihovýchod Evropy je hlavně Balkán, že?

Zpět ale k odhadu pana Berdára, že privatizace dopadne s 80% pravděpodobností ve prospěch prodeje na akciových trzích. Nezávisle na tomto odhadu se objevil ještě jiný odhad, a to přímo z tábora obchodníků s akciemi. Tento odhad je ale (pro mne: kupodivu) nižší než Berdárův:

ATLANTIK FT rozhodně podporuje prodej podílu přes akciový trh, protože přinese vyšší příjmy (včetně budoucích daní) a nepředstavuje riziko pro minoritní akcionáře (narozdíl od přímého prodeje). Pravděpodobnost odhadujeme na 60 ku 40 ve prospěch prodeje přes trh.

Osobně nemám nic proti tomu, když subjekty obchodující na burze a jejich analytici vyjadřují své vlastní názory a předpovědi ohledně toho či onoho. Právě naopak. Ale měl by takovéto odhady vyslovovat šéf firmy, kterou její vlastnící právě připravují k privatizaci? To je jistě zajímavá otázka, na kterou již jednou nepřímo odpověděl i sám pan Berdár, v interview pro Hospodářské noviny:

hn: Privatizace Telecomu se opět rozbíhá, byl vybrán privatizační poradce. Kdy podle vás dojde k prodeji?

To je dobrá otázka, ale bylo by vhodné ji směřovat na prodávajícího.

hn: Váš osobní odhad?

Já nemůžu říkat osobní odhady, protože to by byla zavádějící informace. Z mé strany by to bylo neprofesionální, to by mohlo byt chápáno jako ovlivňování privatizačního procesu.

To ovšem bylo v červnu. Nyní máme listopad, a pan Berdár vyslovuje dosti konkrétní odhady. To už je nepovažuje za zavádějící a nebojí se, že to bude interpretováno jako pokus ovlivnit proces privatizace?

Příjem státního rozpočtu?
Kolem (do)privatizace Českého Telecomu se často objevuje také jedna informace, která se nezdá být zcela správná: to, že peníze z privatizace Českého Telecomu půjdou do státního rozpočtu, a vláda s nimi již počítá jako s příjmem státního rozpočtu pro rok 2005:

S předpokládaným výnosem z privatizace počítá státní rozpočet na příští rok. (ČTK)

Pokud se podíváte do návrhu státního rozpočtu na rok 2005 , pak zde mezi očekávanými příjmy nejsou žádné výnosy z privatizací uvedeny. Je to proto, že tyto privatizační výnosy vstupují jako příjmy do rozpočtu Fondu národního majetku, který je sice součástí podstatně širších "veřejných rozpočtů", ale není součástí státního rozpočtu. Takže striktně vzato není pravdou, že státní rozpočet explicitně počítá s příjmy s privatizace Telecomu.

Ještě v říjnu přitom rozpočet FNM existoval pouze v návrhu, který předpokládal výdaje ve výši 58,3 mld. Kč, a celkové příjmy ve výši 60,9 mld. kč. Z nich by rozhodující část (58,1 mld. kč) měly představovat výnosy z privatizace Českého Telecomu a Severočeských dolů. Právě výnosy z privatizace dolů jsou odhadovány na 8 miliard, takže na Telecom by mělo na straně očekávaných příjmů připadat cca 50 miliard.

Z Fondu národního majetku se přitom financují opravdu nejrůznější aktivity. Například příští rok by měl FNM přispět částkou 24,3 mld. Kč do Státního fondu dopravní infrastruktury, a miliardou korun do Státního fondu rozvoje bydlení. Také zbývající části privatizačních výnosů nejspíše již budou "zadány", případně určeny k úhradě starších závazků FNM. Jestlipak se podaří z nich vyšetřit alespoň symbolické 1 procento, které by (podle návrhu Národní politiky pro vysokorychlostní přístup) mohlo být vloženo do Fondu vysokorychlostního přístupu a použito k rozvoji broadbandu v ČR?

Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že Fond národního majetku, založený pro potřeby privatizace, by měl na konci příštího roku zaniknout. Dovolím si předpokládat, že "čerpání" výnosů z privatizace Telecomu se do té doby stihne. Pokud snad ne, třeba by s tím pomohly i nějaké ty exekuce majetku FNM, podobné té kterou již soud vyhlásil. Ale dost už ironie.

Mimochodem, výše zmiňovaný návrh státního rozpočtu je sám o sobě poučným čtením. Dozvíte se v něm například to, že v příštím roce hodlá náš stát získat na přímých daních (hlavně z příjmu právnických i soukromých osob) na 192 miliard. Na nepřímých daních (DPH, spotřební daň atd.) pak 254 miliardy, a na pojistném pro sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti hodlá stát inkasovat dokonce na 315 miliard!! Domyslete si sami, co to znamená.

Swisscom má zájem
V záplavě zpráv, které propagují spíše prodej státní majority v Telecomu přes akciový trh, málem zapadla informace o tom, že na obzoru je další zájemce o přímý nákup. Je jím švýcarský inkumbent Swisscom, který již jednou v Telecomu byl (jako součást konsorcia TelSource). Později se o něm již také jednou psalo jako o zájemci o přímý prodej (resp. nákup). Pak ale byly tyto zprávy dementovány, s tím že Swisscom zájem nemá.

Nejspíše to souviselo s tím, jak se Swisscom snažil získat rakouského inkumbenta (Telekom Austria). To se mu ale nepodařilo, a tak podle MFD nyní obrátil svůj pohled směrem do ČR, na náš Telecom, a rád by do něj vstoupil znovu - již jako majoritní vlastník. O totéž se prý chystá usilovat i samotný Telekom Austria, který dříve také popřel svůj zájem o Český Telecom, ale nyní se mu uvolnily ruce a on zřejmě změnil svůj názor a záměr.

Takže řady zájemců o přímý prodej/nákup se utěšeně rozrůstají, když původně stál ve frontě jen poněkud osamocený dánský TDC (spolu s Deutsche Bank). Uvidíme, jak to nakonec vše dopadne.