Minulý týden: ADSL, LLU, přenositelnost …

Minulý týden přinesl několik událostí, které byly široce komentovány v odborněji laděných médiích. Jde např. o nové údaje o ADSL infrastruktuře Českého Telecomu a o jeho předvánoční nabídku, v rámci které si uživatelé mohou na 14 dnů vyzkoušet "rychlejší" Internet Expres (nominálně 512/128 kbit/s, podle měření DSL.cz spíše někde kolem 330 kbit/s na downstreamu). Podrobněji se psalo i o problematice zpřístupnění místní smyčky, v podání Telenor Networks. Již mnohem méně se v médiích psalo o postupu projednávání nového zákona o elektronických komunikacích v poslanecké sněmovně a o kauzách, které jsou na tento zákon "navázány" - třeba o přenositelnosti čísel v mobilních sítích, či o problematice digitálního vysílání.

V dnešním dílu seriálu se pokusím na tyto informace a zprávy podívat v poněkud širším kontextu.

ADSL: přes inkumbenta, alternativce, nebo přes LLU?

V polovině letošního srpna přišel Český Telecom se svou první nabídkou "ADSL na zkoušku" (s možností vyzkoušet si, na 14 dnů, služby Internet Expres Start, s nominální rychlostí 256/64 kbit/s). Jeho podíl na trhu ADSL služeb (přesněji: podíl na celkovém počtu přípojek) tehdy činil 68 procent.

Minulý týden Telecom přišel s další nabídkou "ADSL na zkoušku", tentokráte služby Internet Expres, s nominální rychlostí 512/128 kbit/s (podle měření na dsl.cz se skutečně dosahovaná rychlost na downstreamu pohybuje u této služby někde kolem 330 kbit/s). Naznačil také další zvýšení dostupnosti ADSL, a hlavně se pochlubil nárůstem svého tržního podílu: již na 77 procent. Je to hodně, nebo naopak málo? Mají pravdu názory, že ostatní poskytovatelé "přeprodávaného" ADSL už jen příštipkaří a Telecom je rychle vytlačuje z trhu? Jak je tomu jinde v Evropě?

Odpověď na tuto otázku zazněla minulý týden na dvoudenní konferenci tel.con, v příspěvku pana Odd-Egila Aasena, výkonného ředitele tuzemského Telenor Networks. V jeho prezentaci byl následující graf, který ukazuje situaci v různých zemích Evropy, včetně Norska.

Tmavý sloupec vpravo ukazuje procento xDSL linek, které v příslušné zemi provozuje místní inkumbent. Jak je vidět, hodnota kolem 77 procent, které dosahuje náš Telecom, je spíše někde na průměru, a v tuto chvíli nás řadí někam na úroveň Dánska a Nizozemí. Otázkou ovšem bude další vývoj, protože náš trh s ADSL službami je výrazně mladší a zdaleka ne tak ustálený, jako v uvedených zemích.

Navíc u nás stále nefunguje ADSL propojení, a u předprodeje mají alternativní operátoři výrazně svázané ruce, když mohou přeprodávat pouze to, co a za kolik jim Telecom laskavě nabídne na velkoobchodní bázi.

Zbývá ještě možnost zřizování xDSL přes "zpřístupněné" místní smyčky, které u nás (na velkoobchodní bázi) rozvíjí právě Telenor Networks. Ten právě minulý týden ohlásil dostupnost svých služeb na 300 000 linkách Praze, Brně a Ostravě, s tím že ještě do konce roku chce pokrýt na 780 tisíc linek Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové a Pardubicích.

Na předchozím obrázku si můžete povšimnout také toho, jak velká část xDSL přípojek v té které zemi je realizována právě na bázi zpřístupněných místních smyček (LLU). Jde o proužek nejvíce vpravo (zatímco střední proužek ukazuje podíl přípojek od alternativních operátorů, realizovaných přeprodejem služeb inkumbenta na velkoobchodní bázi či skrze propojení). Kolik je takových přípojek v ČR (tj. skutečně realizovaných, nikoli realizovatelných), není dosud známo.

Například právě v Norsku by procento DSL přes LLU mělo být nejvyšší a pohybovat se někde kolem 25 procent (z celkového počtu cca 413 000 xDSL přípojek, tj. přes lehce 100 000). Ovšem největší počet zpřístupněných místních smyček (jako takových) mají ve Francii, která v tomto ohledu nedávno předstihla Německo, když se dostala na úroveň cca 744 000 místních smyček. Ovšem ne všechny jsou využity pro DSL.

Výrazný nárůst je prý patrný také ve Velké Británii, kde se zatím "DSL přes LLU" využívalo jen velmi málo. Důvodem má být aktivita regulátora, který výrazně snížil ceny za zpřístupnění. Situaci s cenami zpřístupnění v ČR ukazuje následující obrázek ze stejné prezentace. Jsou na něm jednorázové zřizovací ceny (za zpřístupnění místní smyčky), a obrázek je snad dost výmluvný.

Na vystoupení pana Aasena byla zajímavé i jeho konstatování, že v ČR narazili úplně na všechny problémy, které by v souvislosti se zpřístupněním mohly kdy nastat - od technických (se správou přenosové spektra), přes komerční (např. s cenami), obstrukce ze strany inkumbenta, až po neefektivní regulaci. Zmínil také, že ještě v letošním roce očekává rozhodnutí (našeho) regulátora ohledně zpřístupnění místních smyček. Zajímavé, i v souvislosti s tím, že od našeho vstupu do EU dosud ČTÚ žádné nové rozhodnutí nevydal. Jako kdyby měl nějaký stop-stav.

CDMA a EDGE

Široce komentovanou událostí minulého týdne bylo spuštění technologie EDGE u T-Mobile, byť zatím jen se "startovacím pokrytím", které by se mělo teprve postupně rozrůstat.

O určité srovnání mezi právě spuštěným EDGE a již delší dobu provozovaným CDMA se na konferenci tel.con pokusil pan Michal Knor z Eurotelu. Zatímco EDGE označil za "technologickou evoluci", CDMA přirovnal k "technologické revoluci". Na jeho vystoupení mne zaujal následující obrázek, který ukazuje jaké praktické důsledky má uplatňování Fair Use Policy v síti Eurotelu, u jeho CDMA.

Večer, resp. v 1 hodinu v noci, po uvolnění restrikcí, vzroste provoz o cca 25 až 30 Mbit/s. Ráno, po jejich opětovném zavedení (v 9:00), zase zhruba o stejnou hodnotu klesne. Zajímavé je, že Eurotel dosud nezveřejnil přesný mechanismus restrikcí, které se v jeho CDMA síti uplatňují. Stále uvádí jen příklady protokolů, kterým přes den snižuje rychlost na 32 kbit/s, ale už neříká, jak konkrétně to dělá (zda např. na každé spojení nebo na všechna spojení dohromady, a zda se takováto omezení neprojeví i u dalších protokolů, které nejsou ve výčtu se slůvkem "například").

V prezentaci pana Knora zaznělo také, že UMTS je "běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem", s tím že překotný technologický vývoj může UMTS záhy odsunout na vedlejší kolej. Vedle toho se pak objevila tabulka s již dnes dosahovanými průměrnými přenosovými rychlostmi UMTS sítí v Německu: od 43,52 kbit/s v síti O2, až po 113,15 kbit/s v síti T-Mobile. To věru není žádný zásadní skok oproti GPRS a EDGE (byť jde o rychlosti skutečně dosahované). Nejspíše v reakci na to padl z pléna dotaz, zda Eurotel nebude prezentovat spuštění CDMA za splnění závazku spustit (nyní k 1. lednu 2006) UMTS i u nás. Odpověď byla záporná . . . .

ZoEK

Minulý týden se na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu intenzivně jednalo o novém zákonu o elektronických komunikacích. Výsledek je takový, že návrh zákona stihl projednat pouze bezpečnostní výbor (který si, pravda, všímal asi jen jedné specifické části zákona). Další dva výbory, kulturní a hospodářský, své projednávání návrhu zákona přerušily, kvůli rozsahu a komplikovanosti zákona, a to až do 1. prosince. Návrh by měla projednat také stálá parlamentní komise pro sdělovací prostředky, která se k němu ale ještě nedostala (neb má zřejmě plné ruce práce s děním kolem digitalizace, které ovšem s tímto zákonem také souvisí). Podrobněji jsem to popisoval v samostatném článku na Lupě.

O problematice nového zákona se minulý týden hodně diskutovalo i na konferenci tel.con. Patrné byly zejména obavy operátorů o to, co se bude dít v "přechodném období", od účinnosti nového zákona do okamžiku, kdy (staronový) regulátor dokončí nezbytné analýzy relevantních trhů a začne podle nich rozhodovat (včetně určení subjektů s významnou tržní silou, event. s uložením povinností těmto subjektům atd.). To bude trvat dlouhé měsíce - stávající návrh předpokládá 9 měsíců na vypracování analýz. Jak, podle čeho a zda vůbec bude regulátor rozhodovat v mezidobí?

Podle stávajícího návrhu zákona by do dokončení analýz mohl regulátor provizorně rozhodovat ještě podle "stávajících pravidel", ale většina diskutujících k tomu byla spíše skeptická. Navíc určitou dobu bude trvat i to, než nový zákon úspěšně projde Parlamentem a nabude účinnosti - zatím to vypadá spíše na polovinu příštího roku. Co do té doby, a dalších 9 měsíců? Navíc již dnes má regulátor jakýsi "stop-stav", a od našeho vstupu do EU žádné významnější rozhodnutí nevydal. Prolomí to ještě letos, rozhodnutím z oblasti zpřístupnění (viz výše)?

Mobilní přenositelnost

Na tel.conu proběhla také zajímavá panelová diskuse k přenositelnosti čísel v mobilních sítích. Moderoval ji Patrik Zandl, který také detailněji popsal její průběh na svém www.marigold.cz.

Já jsem si z této diskuse odnesl poznání, že u nás již existují a dokonce v Parlamentu lobují virtuální mobilní operátoři. Jak to? Z přítomných zástupců všech tří "reálných" mobilních operátorů se všichni svorně přihlásili k podpoře přenositelnosti, a všichni také rezolutně popřeli jakoukoli možnost, že by ji snad nějak zdržovali nebo se jí nějak bránili. Přesto se v Parlamentu objevují návrhy na její oddálení v čase, dokonce až o dva roky, a navíc ne od účinnosti zákona, ale dokonce až od okamžiku, kdy ČTÚ závazným způsobem (prováděcím předpisem) předepíše operátorům, jak mají přenositelnost realizovat. No a když takovéto obstrukce nepochází od (skutečných) mobilních operátorů, pak musí být jejich zdrojem nějací virtuální mobilní operátoři.

Ale dost už legrácek a nadsázky. Panelová diskuse k přenositelnosti na tel.conu byla místy až teatrální, a přítomní zástupci operátorů na sebe vytahovali i takové věci, jako různé formálně odsouhlasené či naopak neodsouhlasené zápisy ze společných jednání. Snad ve snaze dokázat něco jako "my to nezdržujeme, to oni …". Pro samé pokusy zajistit si co nejlepší alibi pak málem zaniklo i to málo konstruktivních příspěvků a vyjádření .

Kamenem úrazu se zdá být to, že společenství tří mobilních operátorů je mnohem vyváženější, než bylo společenství pevných operátorů, kteří byli kdysi postaveni před obdobný úkol: zajistit přenositelnost ve svých (pevných) sítích. Možná se také chtěli vymlouvat na to, že jim nikdo nenadiktoval konkrétní technické řešení, ale nakonec si jej museli najít sami. Dlužno dodat, že jej začali hledat v době, kdy už jim nad hlavou práskal bič v podobě zákonem daného termínu zavedení přenositelnosti - takže se "Telecom+ostatní" celkem rychle dohodli, jak konkrétně to udělat. Regulátor pak jejich dohodu formálně stvrdil vydáním příslušného technického standardu (fakticky jen ve formě doporučení, neboť neměl ještě ze zákona oprávnění vydat závazný prováděcí předpis).

U mobilních operátorů se zdá být pravděpodobné, že se sami jen tak nedohodnou na společném technickém řešení. Již se o to pokoušeli, v rámci vlastní pracovní skupiny, ale neuspěli. Nejspíše i proto, že jejich vzájemné "váhy" jsou rozloženy mnohem rovnoměrněji, než jak tomu bylo u pevných operátorů.

Další kolo pokusů o hledání společného technického řešení by mělo proběhnout pod taktovkou regulátora, který se chystá svolat další pracovní skupinu, tentokráte již pod svými křídly. Jak to bude úspěšné, ukáže teprve čas. Tipuji, že mobilní operátoři budou i zde argumentovat tím, že zákon jim vlastně neříká, v jaké konkrétní podobě by přenositelnost měla být realizována - třeba zda bude požadována přenositelnost i "do NMT sítě" (což by asi moc zákazníků nevyužilo, na rozdíl od opačného směru). Stejně tak nejspíše budou tlačit regulátora k tomu, aby jim určil i technické řešení (a dovedu si představit, jak jej záhy odmítnou jako nerealizovatelné, neúnosně drahé, nevhodné atd.). U regulátora očekávám přesně opačnou pozici - snahu dotlačit mobilní operátory k tomu, aby se na nějakém technickém řešení dohodli sami, a toto řešení pak stvrdit, formou závazného prováděcího předpisu (resp. standardu), k jehož vydání již bude regulátor novým zákonem zmocněn. Teprve kdyby se toto nepodařilo, musel by regulátor zvolit a nadiktovat operátorům nějaké řešení sám - což by pro ně určitě bylo méně výhodné, než kdyby se na něčem dohodli sami. To je zase významná motivace k tomu, aby se raději dohodli sami.

Jak to nakonec všechno dopadne, je otázkou. Odpověď bude jistě záviset i na tom, jak uspěje lobbying virtuálních mobilních operátorů v Parlamentu, a na jak dlouho od účinnosti nového zákona bude zavedení přenositelnost odloženo. Dnes je v návrhu 6 měsíců.