Poinvexová poohlédnutí
V době kolem letošního Invexu se objevilo hned několik zajímavých aktivit v oblasti informační společnosti a elektronických komunikací. Jak to ale vypadá s jejich dalším vývojem? Co je nového kolem národní broadbandové strategie? Jaký dopad měl manifest znalostní společnosti? Jaký osud měly návrhy na daňové úlevy? Podívejme se na vše, zhruba s měsíčním odstupem.Letošní Invex byl pro nejvyšší představitele našeho státu optimální příležitostí k vyjádření jejich postoje k otázce ICT technologií, k tzv. informační společnosti, i k rozvoji elektronických komunikací, k broadbandu a dalším oblastem. Mohli přijít a zhodnotit stav tohoto oboru u nás i ve světě, říci co a v jaké míře od něj očekávají, a naznačit jak se k němu hodlají postavit. Mnoho lidí asi očekávalo, že vláda zaujme nějaký aktivní postoj a přijde s něčím konkrétním, s nějakou konkrétní iniciativou. Nakonec se tak ale nestalo.
Naši politici přijeli na letošní Invex s prázdnýma rukama, a spíše si chtěli něco sami odvézt - nějaké to mediální zviditelnění, na pozadí atraktivních informačních a komunikačních technologií. Ostatně, bylo to krátce před volbami. Dnes, již po skončení těchto voleb, je možné zkonstatovat, že to vládnoucím stranám moc nepomohlo.
Manifest znalostní společnosti
Pro přístup nejvyšších představitelů státu bylo z mého subjektivního pohledu rozhodující již samotné hodnocení naší pozice, ve srovnání s celkovým vývojem kolem nás. Jestliže sám premiér hovořil o tom, jakými jsme široko daleko lídry (mezi zeměmi bývalé střední a východní Evropy) a jak během několika málo let začneme předhánět nejvyspělejší evropské země (do roku 2010), pak asi nebude ochoten brát moc vážně a adekvátně reagovat na opačná hodnocení - že naše situace není nijak růžová, a že nám právě ujíždí poslední vlak k zachování alespoň nějaké prosperity. Hlavně ale že před námi jsou různé varianty dalšího vývoje a my se musíme urychleně rozhodnout, kterou cestou se vydáme.
Právě s takovýmto (kritickým) hodnocením naší pozice přišlo na letošním Invexu sdružení SPIS, v rámci svého Manifestu znalostní společnosti. Jeho celkové vyznění by šlo shrnout do následující citace:
"Česká republika dnes stojí na křižovatce a je velmi pravděpodobné, že se vydá špatným směrem"
Jeden směr popisuje manifest SPISu jako cestu, na jejímž konci je mírně prosperující země s ekonomickými parametry sice na samém konci žebříčku Evropské unie, ale pořád ještě vysoko nad standardem většiny ostatního světa. Země, která upadá - tak pomalu, že si toho skoro nikdo nevšimne. Země, která žije výhradně ze svých tradičních zdrojů. Země, jejíž vláda věří tomu, že je to tak v pořádku a že to tak může trvat věčně. Země, jejíž tvůrčí potenciál neustále klesá, protože schopní lidé odcházejí do ciziny a nevracejí se. Země, která je stále méně atraktivní pro ty, o něž by měla usilovat především: pro mladé, nadané, vzdělané a podnikavé.
Druhou cestu vidí manifest SPISu jako cestu méně lákavou, protože vede přes překážky. Je to cesta investic do budoucnosti, a to nejen finančních, ale především morálních. Jsou to navíc investice dlouhodobé, které se naplno projeví až po několika volebních obdobích. Nastoupení této cesty přitom vyžaduje aktivitu, odpovědnost a také odvahu.
Obávám se, že právě tuto "dvojkolejnost" si naši nejvyšší politici stále ještě neuvědomují. Tudíž ani necítí potřebu nějakého rozhodování o tom, kudy se chceme vydat - zvláště pak, když důsledky se významněji projeví opravdu až za jejich časovým horizontem (v dalším volebním období).
Manifest SPISu přitom přináší řadu konkrétních argumentů i věcných důkazů existence "křižovatky", rozebírá naše možnosti vydat se perspektivnějším směrem, a přináší i konkrétní návrhy a doporučení. Některá doporučení jsou značně obecná, jako například "podporovat budování dostupné a cenově přijatelné informační infrastruktury cestou jasné legislativy a jasných pravidel regulace v oblasti telekomunikací". Jiná jsou naopak až překvapivě konkrétní, jako třeba zavedení "elektronické žákovské knížky". Další navrhovaná opatření zase podle mého názoru poněkud přeceňují reálné možnosti, jako třeba požadavek "poskytovat administrativní služby státu i v elektronické podobě" (jako trend určitě ano, jako konkrétní cíl pro všechny služby to bude trvat ještě pořádně dlouho). Problém ale vidím v tom, jak vše dostat lidem do povědomí a prosadit do praxe. Právě tady se obávám, že SPIS zůstal také na začátku cesty.
Ještě na Invexu proběhla konference SPISu "Prosperita ČR - cesta ke znalostní ekonomice", která měla popisovaný manifest představit. Ve skutečnosti to byla jen široce pojatou a dosti divergující diskusí, bez prezentace toho, co vlastně Manifest je a co říká. Teprve zítra, s měsíčním odstupem od Invexu, pořádá SPIS tiskovou konferenci, na které svůj Manifest představí novinářům. Možná jej SPIS mezitím rozeslal na různé adresy - ale jiné aktivity, směřující k prosazení obsahu Manifestu, jsem nezaznamenal.
Zeštíhlený eStát?
Rozpačitý dojem mám i z průběhu další aktivity, která začala krátce před letošním Invexem. Jde o projekt s názvem "eStát" (efektivní stát 2006-2011), za kterým stojí ODS a který si klade za cíl "získat konsensuální koncept, na němž se mohou po odborné stránce shodnout politická i hospodářská reprezentace a jehož realizace přinese jednu z klíčových reforem nezbytných pro příští vzestup České republiky". Celkově zapadá do vize, se kterou ODS přichází - vize "štíhlého a efektivního státu", který "poskytuje občanům jimi vyžadované služby rychle, správně, přívětivě, a využívá k tomu moderní nástroje informatiky".
Představoval jsem si, že celý projekt bude jakousi "výkladní skříní", do které ODS soustředí na jedno místo všechny své vize a představy o tom, jak zefektivnit fungování státu. Že zde naznačí něco více o tom, jak hodlá podrobit detailnější analýze procesy, probíhající ve veřejné správě, s cílem optimalizovat je (udělat jakýsi jejich reinženýring). Dále že zde ODS soustředí své "modré šance" a naznačí, jaká řešení hodlá ona prosazovat v oblasti informační společnosti, elektronických komunikací a ICT obecně. Že zde zřídí diskusní fóra, rozproudí diskusi atd. Zkrátka že sem umístí alespoň nějaký obsah a "vdechne život".
To se ale zatím nestalo. Od spuštění, v předvečer Invexu (7.10.2004), zeje web celého projektu prázdnotou. Snad jedinou výjimkou je (odkaz na) projev předsedy Topolánka na letošním Invexu, na konferenci SPIS-u "Prosperita ČR - cesta ke znalostní ekonomice". Jinak zde není vůbec nic.
Asociační rozkol?
V předvečer letošního Invexu došlo také k určitému "asociačnímu rozkolu", když čtyři alternativní operátoři vystoupili z asociace APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí), a založili asociaci novou - Asociaci pro spravedlivou konkurenci (ASK) . Jejím hlavním cílem je "přispět k dokončení plné liberalizace českého telekomunikačního trhu, a zajistit tak rovnou a slušnou konkurenci na telekomunikačním trhu v České republice".
Nová asociace byla formálně ustavena již v červenci 2004, ale poprvé se prezentovala na tiskové konferenci 7. října 2004. Její čtyři zakládající členové (eTel, Tele2, Telenor Czech republic a Tiscali telekomunikace ČR) na ní uvedli, že v ČR obsluhují více než 1,5 milionu rezidenčních zákazníků a 25 000 firemních zákazníků všech velikostí. Společně prý investovali na 6,5 miliardy do svého podnikání zde v ČR, a v roce 2003 dosáhli celkových výnosů na 1,5 miliardy Kč. Celkem u nás zaměstnávají na 900 lidí.
Na vysvětlenou: jsou to všechno tuzemské pobočky zahraničních firem, které kvůli svému kótování na burzách nezveřejňují hospodářské výsledky jednotlivých svých poboček (ale jen firem jako celku). Proto také nová asociace zveřejnila jen "agregovaná" čísla. Některá z nich však lze přeci jen "rozklíčovat". Například pokud jde o investice v ČR, pak nejvíce (cca 3,5 miliardy) by jich mělo připadat na místní pobočky norského Telenoru (Telenor Networks a Nextru ČR). Na české Tiscali by mělo připadat cca 1,5 miliardy, a na eTel necelých 0,5 mld. Kč. Zbytek do celkových 6,5 miliardy korun (tj. cca 1 miliarda) by pak měl připadat na české Tele2, které výši svých investic v ČR nezveřejňuje.
Od první (a dosud poslední) veřejné aktivity nové asociace (tiskové konference 7.10.2004) jsem však nezaregistroval žádnou její další veřejnou aktivitu. Považuji však za velmi pravděpodobné, že stejně jako další asociace napřímila i nová ASK svou pozornost na projednávání nového zákona o elektronických komunikacích přímo v Parlamentu, a přes poslance se snaží prosadit do návrhu své připomínky. Zatím se všechny takovéto aktivity odehrávají bez mediální publicity.
Nejrůznějších pozměňovacích návrhů k novému zákonu prý ve Sněmovně leží opravdu hodně, a to nejen od operátorů a jejich asociací, ale třeba také od ČTÚ.
Daňové úlevy podle APVTS
Zhruba ve stejné době, kdy "odpadlíci" z APVTS prezentují svou novou asociaci (ASK), přichází APVTS se zajímavým návrhem: poskytnout koncovým uživatelům (fyzickým osobám) daňové úlevy na využití vysokorychlostního Internetu. Konkrétně možnost odpočítat si od daňového základu až 7200 Kč (za kalendářní rok), za poplatky vynaložené na vysokorychlostní Internet. K tomuto svému návrhu si APVTS nechala připravit i odhad dopadů na státní rozpočet (od KPMG). Tento odhad dochází k závěru, že samotný výpadek daně z příjmu by mohl dosáhnout cca 180 až 200 milionů, ale na druhé straně by mohl být z významné části či dokonce zcela kompenzován tím, že stát vybere od operátorů více na DPH a na daních z příjmu.
Informace o návrhu daňových úlev z dílny APVTS se v médiích objevila také v předvečer letošního Invexu. Souběžně s tím šel příslušný návrh do Sněmovny, konkrétně do rozpočtového výboru, který právě začal projednávat návrh novely zákona o daních z příjmu (zákona č. č. 586/1992 Sb.). Rozpočtový výbor se ale k návrhu postavil negativně (v hlasování ho odmítnul), a tudíž jej nezařadil mezi "své" pozměňovací návrhy do druhého čtení - což by návrhu dalo větší šanci na prosazení.
Po tomto prvním neúspěchu to APVTS zkusila jinak. Nyní již musela dosáhnout toho, aby příslušný návrh předložit některý z poslanců jako svůj návrh do tzv. druhého čtení, kdy návrh projednává celá Sněmovna. To se také stalo (návrh předložil ve druhém čtení poslanec Vladimír Doležal). Hlasování o návrhu proběhlo minulý pátek, ale ani napodruhé nebyly daňové úlevy schváleny: ze 184 přítomných poslanců hlasovalo pro návrh rovných 80, zatímco pro přijetí jich bylo zapotřebí 93.
Národní broadbandová strategie
Na letošním Invexu také vyvrcholila veřejná diskuse nad dalším koncepčním materiálem z dílny Ministerstva informatiky ČR - nad národní broadbandovou strategií (Národní politikou pro vysokorychlostní přístup). Podstata této koncepce byla již v médiích podrobněji diskutována, proto k samotné invexové diskusi: ta se nejvíce točila kolem toho, do jaké míry by se stát měl angažovat v oblasti obsahu pro vysokorychlostní připojení. většina přítomných (hlavně z řad operátorů) horovala pro podporu obsahu, ale když došlo na hlasování, výsledek stejně byl neutrální - stát by měl podporovat jak vznik nové infrastruktury, tak i vznik obsahu a obsahových služeb. V původním návrhu strategie přitom bylo pamatováno na obě oblasti (infrastrukturu i obsah), s tím že zde nebylo nijak podrobněji rozváděno, jaké má být rozdělení mezi obě oblasti.
Minulý týden se na ministerstvu informatiky konala tisková konference, která naznačila jak asi se dosavadní veřejná diskuse promítne do aktualizované verze celé strategie. Jednou změnou by mělo být větší akcent právě na oblast obsahu. Stát se v aktualizované strategii zřejmě více přihlásí ke své roli tvůrce obsahu (v oblasti e-governmentu) i k podpoře obsahu vznikajícího jinde (např. v oblasti samosprávy či u neziskových organizací). Otázkou ovšem je, nakolik třeba služby e-governmentu ovlivní právě rozvoj broadbandu, když jejich nároky na přenosovou kapacitu vesměs nejsou nijak velké (snad s výjimkou oblasti e-health), a stačí jim i "narrowband".
Další změnou, která se nejspíše objeví v aktualizované verzi národní broadbandové strategie, jsou "daňové stimuly", resp. podpora rozvoje broadbandu formou daňových úlev. Půjde zřejmě o aktualizovanou verzi iniciativy Home PC, se kterou již dříve přišel ministr Vladimír Mlynář. Podstatou této iniciativy jsou daňová opatření ve třech oblastech:
- možnost odpočítat si z daňového základu DPH, zaplacené za jakékoli připojení k Internetu (až do výše 2400 Kč ročně)
- možnost odpočítat si z daňového základu až 24 000 Kč (za dva roky) za pořízení domácího počítače
- možnost pro firmy, aby svým zaměstnancům přenechávala počítače za výhodnějších podmínek.
Podrobnosti se zřejmě dozvíme již brzy, protože aktualizovaná verze národní broadbandové strategie by měla být dostupná již tento týden. Zda se v ní ovšem návrhy na daňové úlevy "udrží", je otázkou - návrh musí ještě projít klasickým meziresortním připomínkovým řízením, a pak jej musí ještě schválit vláda. Zatím je to jen "jednostranný" návrh ministerstva informatiky ČR.
I když by návrh na daňové úlevy ve strategii vláda schválila, bude muset být následně implementován do příslušných daňových zákonů. Zde už je jisté, že právě probíhající novelizace zákona o dani z příjmu (do které směřoval návrh APVTS) se již nestihne, a s ním ani zdaňovací období kalendářního roku 2005. Možná od roku 2006 ….
Je samozřejmě otázkou, zda cesta daňových úlev je tou pravou cestou. Koncepčnějším řešením by určitě byla důslednější liberalizace, aby mohlo dojít k poklesu cen, a především pak přesun DPH za služby elektronických komunikací do snížené sazby. Něco takového si ale musíme nejprve vybojovat na Evropské unii, která nám diktuje nikoli konkrétní výši DPH, ale její zařazení do snížené či základní sazby.
Právě v oblasti podpory broadbandu však má i EU příslovečné "máslo na hlavě": z jedné strany sice vehementně volá po podpoře broadbandu, a dokonce do ní i vkládá nemalé peníze, ale na druhé straně z něj neváhá zase peníze mohutně "odsávat" - tím, že služby elektronických komunikací zatěžuje základní sazbou daně z přidané hodnoty, a odmítá jejich převedení do tzv. snížené sazby.