Broadband: jak daleko před námi je Evropa?

Penetrace broadbandu je vděčným tématem pro všelijaké články a studie, ale stejně tak pro nejrůznější disputace. Zrovna nedávno došlo k jedné takové "číselné přestřelce" mezi sdružením Internet pro všechny (IPV) a Českým Telecomem. Vše začalo agenturní zprávou slovenské TASR, která uváděla že penetrace ADSL na Slovensku, přepočítaná na 100 obyvatel, již překročila stejně počítanou penetraci v ČR. Tuto informaci následně převzala i některá česká média, a objevila se i mezi zprávičkami zde na Lupě.

Nakonec se ukázalo, že to není tak horké, a že v původní zprávě byla srovnávána čísla vztažená k poněkud odlišným časovým obdobím. Podrobněji to rozebíral i Miloslav Sova z IPV, v samostatném článku na Živě. Skutečnost je taková, že vývoj penetrace v ČR i SR je velmi podobný, a že chvíli vedlo Slovensko (v prvním letošním pololetí), zatímco teď zase vedeme my - zřejmě díky nástupu "light" verze Internet Expres Start, která je na samé (spodní) hranici broadbandu. Asi nejlépe to ukazuje tento graf

K celé "číselné přestřelce" si následně přisadil i Český Telecom, když vydal tiskovou zprávu informující o tom, že kromě Slovenska jsme předstihli i Řecko a Chorvatsko. K tomu je vhodné dodat, že tyto dvě země jsou na chvostu příslušných žebříčků penetrace. Srovnání s nimi možná vyznívá pozitivně (předstihnout tři země zní lépe, než být čtvrtí od konce), ale srovnávat bychom se měli raději s vyspělejšími zeměmi.

Příležitostí k jednomu možnému srovnání dává i nedávno zveřejněná studie vybavenosti domácností v EU, kterou si nechalo udělat generální ředitelství pro informační společnost (DG INFSO). Je to velmi rozsáhlá studie, která mapovala nejenom penetraci broadbandu (kabelu a ADSL) v domácnostech, ale zajímala se také o vybavenost domácností mobilními i pevnými telefonními linkami, a také způsobem jejich využití - kolik lidé platí, zda paušálně či po minutách, jak využívají analogový dial-up a jak ISDN, či třeba proč nemají doma vůbec žádný telefon apod. studie je to skutečně velmi rozsáhlá, že by vydala na několik samostatných článků. Pokud se chcete s jejím obsahem seznámit podrobněji, najdete jej zde.

Jen pro dokreslení: jde o studii, která sbírala svá data na přelomu roku 2003 a 2004 v zemích tehdejší evropská patnáctky (takže tam bohužel, či možná bohudík) nejsme zařazeni. Tato data pak jsou ve studii porovnávána s výsledky stejné studie, povedené o rok dříve. Díky tomu je možné získat poměrně detailní a věrohodnou představu o trendech.

Jaké jsou hlavní výsledky studie?
Než se pustíme do podrobnějšího pohledu na penetraci broadbandu v domácnostech EU, kterou si srovnáme s naší penetrací, naznačme si nejprve některé další zajímavé výsledky celé studie:

• Stále více domácností v EU má jeden nebo několik mobilních telefonů, a žádnou pevnou linku. V celkovém průměru to je 15% domácností, ale v některých zemích je tento ukazatel výrazně vyšší - například ve Finsku a Portugalsku je to 33 procent
• Alespoň nějaký telefon (pevný či mobilní) má na 97 procent domácností. Plných 66 procent má jak pevný telefon, tak alespoň jeden mobilní.
• Počet domácností, které mají alespoň nějaký přístup k Internetu, vzrostl z 34% v roce 2003 (resp. na přelomu 2002 a 2003) na 39%.
• Nejvyšší penetraci broadbandu mají v zemích, kde existuje konkurence mezi DSL a kabelem - například v Nizozemí (36%) a Belgii (32%).

Penetrace ADSL v domácnostech
Než si ukážeme, co studie říká o penetraci DSL v domácnostech EU, spočítejme si, jak to vypadá u nás. Český Telecom aktuálně hlásí 55 000 ADSL přípojek (podle zmiňované tiskové zprávy, ohlašující předstihnutí Slovenska, Řecka a Chorvatska). Přitom v polovině září byl poměr mezi ADSL přípojkami v domácnostech a ve formách 65,5 : 34,5. Z toho vychází, že ADSL u nás má cca 36 tisíc domácností. Počátkem roku 2004 přitom u nás bylo na 3,828 milionu domácností (podle ČSÚ), takže 36 tisíc přípojek ADSL odpovídá penetraci cca 0,94 procenta.

Nyní ale již k tomu, jak je to v zemích bývalé evropské patnáctky. Za povšimnutí jistě stojí i výrazný meziroční nárůst ve všech sledovaných zemích.

penetrace DSL v domácnostech EU15

Zdůrazněme si znovu, že jde o penetraci vztaženou k domácnostem, nikoli k počtu obyvatel, a vyjádřenou v procentech. Nejde tedy o absolutní počty přípojek. Výsledky se proto mohou lišit od toho, co vyšlo Telecomu v jeho tiskové zprávě, oznamující předstižení Řecka, Chorvatska a Slovenska (kde počítal penetraci na 100 obyvatel, a zřejmě přitom nebral v úvahu dělení přípojek mezi domácnosti a firmy). Nicméně rozdíly by asi neměly být zase až tak zásadní. Zde, v přepočtu na domácnosti, to mezi ČR a Řeckem vychází zhruba 1:1, po určitém zaokrouhlení. Telecomu to vyšlo více jak 3:1 ve prospěch ČR (u nás má být 0,54 přípojek na 100 obyvatel, v Řecku jen 0,14). To moc neladí, zvláště když vezmeme v úvahu, že Řecko mělo penetraci v domácnostech kolem 1 procenta již na přelomu loňského a letošního roku, a my jsme se k ní dopracovali až nyní, počátkem října.

Následující obrázek ukazuje výsledky penetrace ADSL v domácnostech ještě v jiném pohledu - ve formě názorné mapy.

Penetrace kabelu v domácnostech
Jedna "číselná přestřelka" se u nás nedávno odehrála i mezi ADSL a kabelem. Šlo tehdy o to, že ADSL sice v absolutních počtech již předstihlo kabel, ale po odpočítání firemních přípojek je na tom stále lépe kabel. Ten totiž obsluhuje skoro výlučně domácnosti, a procento firemních zákazníků je u něj velmi nízké. Kvalifikované odhady říkají, že ze současných cca 45 000 přípojek jich nejméně 40 000 vede do domácností. Pokud si to opět přepočítáme na penetraci (s 3,828 mil. domácností), vychází to na cca 1,05 procenta. To nás řadí někam na úroveň Itálie, za Lucembursko a Německo

Situaci s penetrací kabelového připojení k Internetu v zemích EU ukazuje následující obrázek. Povšimněte si na něm také výrazně nižší dynamiku růstu, zvláště u zemí s nižší penetrací. Větší meziroční růst je patrný pouze v zemích vyšší penetrací (s výjimkou Rakouska).

Výmluvné jsou ostatně i celkové průměry za celou EU15: zatímco penetrace ADSL vzrostla meziročně více jak 2,5x (z 8 na 21), penetrace kabelu se zvýšila jen málo (ze 7 na 10). V každém případě ale ČR má oproti zemím bývalé evropské patnáctky (s výjimkou několik málo, jako třeba Řecka) ještě hodně co dohánět.

Co s tím?
Možná jste zaznamenali zprávy z médií, že na letošní Invex hodlá přijet celá naše vláda, a dokonce zde bude i zasedat. Jestlipak se zde bude pouze zviditelňovat, nebo se také nějak zamyslí nad tím, jak v oblasti broadbandu přidat a snížit naše zaostávání? Vláda by se mohla přímo na Invexu vyjádřit i k nedávno zveřejněnému návrhu naší národní broadbandové strategie (Národní politiky pro vysokorychlostní přístup), byť jí ještě nebyl formálně předložen a dosud neprošel mezirezortním připomínkovým řízením. Mohla by třeba dopředu posvětit záměr vložit do Fondu pro rozvoj vysokorychlostního přístupu jedno procento z plánovaných výnosů privatizace Českého Telecomu, tak jak to návrh této strategie předpokládá. Stejně tak by mohla přijít s nějakou vlastní iniciativou. Nebo také nemusí přijít s ničím, jen s prázdnými frázemi ….