Na čem pracuje ministerstvo informatiky?

Po zvolení nové vlády a potvrzení dosavadního ministra v čele resortu informatiky pokračují dosavadní aktivity a projekty tohoto ministerstva. Zde je jejich aktuální přehled a výhled do budoucna, včetně reakcí ministra Mlynáře na aktuální dění kolem privatizace Českého Telecomu a odměňování jeho managementu.

Minulý týden proběhla na Ministerstvu informatiky první tisková konference po zvolení nové vlády, se staronovým ministrem informatiky Vladimírem Mlynářem. Byla spíše přehledová a týkala se toho, jak pokračují nejrůznější aktivity a projekty tohoto ministerstva, započaté již v "předchozí fázi funkčního období", i jaké aktivity se teprve chystají. V diskusi pak došlo i na žhavé aktuality, třeba na stanovisko ministra Mlynáře k odměňování managementu Telecomu, či na jeho názory ohledně způsobu privatizace ČTc. Vezměme to ale popořadě.

Zákon o elektronických komunikacích

Nejvýznamnější aktivitou ministerstva v oblasti legislativy určitě je návrh Zákona o elektronických komunikacích. Jak jsem již psal v samostatném článku zde na Živě, tento návrh prošel prvního září vládou a nyní je na cestě do Parlamentu. Zde bude následovat jeho projednávání, jehož délku lze jen odhadovat - pokud by se vše stihlo do konce roku, mohl by nový zákon nabýt účinnosti buďto hned počátkem roku příštího, nebo někdy po jeho začátku. Důležité to může být i proto, že na okamžik účinnosti zákona budou navázány další časové lhůty. Dnes je v návrhu mj. stanoveno, že mobilní operátoři mají ve svých sítích zavést přenositelnost do 6 měsíců od účinnosti zákona. Otázkou samozřejmě je, zda to tak zůstane i v definitivní verzi zákona, či zda se mobilním operátorům podaří dosáhnout prodloužení této lhůty, resp. zvětšení odkladu. Proč by mobilní operátoři mohli mít zájem na oddálení termínu pro zavedení přenositelnosti, lze tušit již z toho, co je jejím cílem - usnadnit přechody zákazníků mezi operátory, a tím dále zvýšit konkurenci, tlačit na ceny atd. Technické a implementační faktory samozřejmě také budou hrát svou roli, ale osobně si nemyslím, že by byly až tak limitující.

Zákon o některých službách informační společnosti

Trnitou cestou schvalování v Parlamentu již úspěšně prošel Zákon o některých službách informační společnosti, který následně podepsal prezident a 7. září 2004 tento zákon nabyl účinnosti (jako zákon č. 480/2004 Sb.). Ačkoli řeší více věcí, mezi které patří zejména odpovědnost poskytovatelů za obsah a uzavírání smluv v rámci e-commerce, nejčastěji je nový zákon vnímán jako zákon zabývající se spammingem. V této oblasti přináší několik zásadnějších změn, jako například zavedení principu OPT-IN (nejprve je třeba získat souhlas příjemce a teprve pak je možné rozesílat). Dále nově definuje, kdo má dohlížet na dodržování pravidel a požadavků zákona v oblasti spammingu a sjednávat nápravu. Dosud platilo ustanovení zákona o reklamě (č. 40/1995 Sb., novelizovaného skrze zákon č. 138/2002 Sb.), které svěřilo příslušné povinnosti a kompetence živnostenským úřadům. Mimochodem, tuto středu má svou tiskovku i ÚOOÚ, a hodlá se věnovat také tématu spammingu. Bude zajímavé, jak se k celé problematice postaví a jakou "laťku" nasadí.

Zpět ale k Ministerstvu informatiky ČR, které zákon připravilo. Jak se dalo vcelku očekávat, vznikly kolem vymezení spammingu různé nejasnosti a dohady. Třeba o tom, zda reklamní patičky v mailech, odesílaných z freemailů, porušují či neporušují tento zákon. Sympatické je, že MI ČR k takovýmto nejasnostem začalo zaujímat konkrétní a veřejná stanoviska, která publikuje na svém webu. Již se zde objevilo stanovisko ke zmíněným reklamním patičkám, a tento týden by mělo následovat stanovisko k ukládání hlasových zpráv v záznamnících. Kromě toho MI ČR odpovídá přímo i na individuální dotazy - jako například na to, zda rozesílání samotných URL je či není porušením zákona (viz zde).

Zákon o výměně dat ve veřejné správě

Další návrh zákona, který MI ČR připravilo a předalo k projednání do vlády (nejprve její legislativní radě), se týká "výměny dat ve veřejné správě" . Tedy toho, jak si budou jednotlivé subjekty veřejné správy navzájem poskytovat data a přístup do svých informačních systémů. Nejde však ještě o paragrafované znění, nýbrž teprve o věcný záměr tohoto zákona. I tak to ale bude dosti "citlivé", protože jde o právní úpravu která zasáhne do kompetencí jednotlivých resortů, týkajících se provozování "jejich" registrů. Předpokládá totiž určité slučování těchto registrů, tak aby vznikly čtyři základní referenční registry veřejné správy:

registr obyvatel
registr nemovitostí
registr územní identifikace a adres
hospodářský registr (základní údaje o ekonomických jednotkách v ČR)

Ostatní registry by se měly na tyto referenční registry odkazovat a čerpat z nich data, tak aby je občan nemusel zadávat pokaždé znovu, jako je tomu ve většině případů dnes. Pokud se to podaří, začne se tím naplňovat vize o tom, jak místo občanů kolují jejich data a nejrůznější úřady si samy získávají takové údaje, jaké potřebují, aniž by je znovu a znovu požadovaly po občanovi. Jak ale správně poukazují i hlasy z opozice, k naplnění této vize bude třeba "pohlídat" otázku bezpečnosti a přístupu ke sdíleným datům, a stejně tak i otázku jejich aktualizace.

Novela zákona o ISVS

Již v paragrafovaném znění dostala vláda od MI ČR další návrh zákona, tentokráte novely stávajícího zákona č. 365/2000 Sb. "o informačních systémech veřejné správy" . Tento zákon je velmi důležitý i pro samotné Ministerstvo informatiky ČR, protože definuje a vymezuje jeho činnost.

Nově je v tomto návrhu řešena otázka standardů ISVS. Vychází ze záměru, který ministr Mlynář avizoval již před rokem, na loňském Invexu: v podobě závazných standardů vydávat jen to nejnutnější, a ostatní řešit spíše formou doporučení. Nyní se tato vize naplňuje tím, že MI ČR bude vydávat "best practices" dokumenty (metodické pokyny pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, rozvojem a využíváním informačních systémů veřejné správy), která mají charakter doporučení, zatímco závazným způsobem (formou vyhlášek, resp. prováděcích předpisů) bude vydávat "technické a funkční náležitosti uskutečňování vazeb mezi informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní".

První materiál "best practices" přitom již MI ČR vydalo, jde o "Pravidla pro tvorbu přístupného webu", která MI ČR připravilo ve spolupráci s odborníky z praxe.

Zajímavou a užitečnou novinkou, kterou navrhovaná novela přináší, je možnost ověřování výstupů z informačních systémů veřejné správy notáři a "držitelem poštovní licence" (Českou poštou). Ti by tedy měli mít možnost opatřit příslušný výstup v "papírové podobě" svou ověřovací doložkou, která ověří že se "listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, doslovně shoduje s obsahem výstupu z informačního systému veřejné správy". Snad to bude stačit k tomu, aby takto ověřený dokument plně nahradil "originál", vydávaný přímo provozovatelem příslušného informačního systému (registru), a byl také takto akceptován.

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím

Novelou dalšího zákona, nad kterou MI ČR teprve začíná pracovat, je novela zákona č. 106/1999 Sb. "o svobodném přístupu k informacím". Důvodem je skutečnost, že tento zákon je třeba harmonizovat s novou direktivou EU, která požaduje rozšíření povinně zveřejňovaných údajů, a také jejich zveřejnění on-line, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

První verze novely by mohla být k dispozici někdy koncem roku, přijata a vstoupit v platnost by měla nejpozději k 1.7.2005.

Koncepce a projekty

MI ČR pracuje v současné době na dvou koncepčních materiálech. První z nich, národní broadbandová strategie (správně: Státní strategie vysokorychlostního přístupu), se týká podpory zavádění a rozvoje vysokorychlostního Internetu ze strany státu, a měla by již být hotova v první pracovní verzi, kterou chce ministerstvo zveřejnit do 14 dnů. Další postup by měl být stejný jako u vládou již schválené Státní informační a komunikační politiky: nejprve bude probíhat veřejná diskuse, která by měla vyvrcholit na letošním Invexu. Pak, po zapracování připomínek od nejširší veřejnosti, by měl návrh projít meziresortním připomínkovým řízením, ve kterém se k němu vyjádří další resorty. Poté, po zapracování těchto připomínek, by měl jít návrh do vlády ke schválení.

O samotném obsahu dokončované strategie se žádné nové informace neobjevily. Jediným vodítkem tak zůstává zmínka ministra Mlynáře z dřívější doby o tom, že strategie navrhne založení Fondu na podporu rozvoje broadbandu, do kterého by stát mohl vložit jedno procento z výnosů privatizace Českého Telecomu. Pokud by tato privatizace vynesla státu něco mezi 50 a 60 miliardami, jednalo by se o 500 až 600 milionů Kč. Je to dost, nebo naopak málo? A podaří se to vůbec prosadit ve vládě, při dnešním stavu veřejných financí a současném "politickém klimatu"?

V této souvislosti si dovolím zmínit jiný projekt ministerstva informatiky, o kterém se na tiskovce explicitně nemluvilo. Jde o projekt "Home PC", jehož podstatou jsou daňové úlevy pro pořízení domácího počítače a pro připojení k Internetu, a možnost pro zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům přenechávali osobní počítače za výhodnějších podmínek. Původní verzi tohoto projektu jsem popisoval v samostatném článku již v únoru t.r., a s postupem času se jeho "záběr" poněkud zužuje. Původně byly daňové úlevy koncipovány pro všechny domácnosti, později se ukázalo jako reálnější prosadit je alespoň pro rodiny s dětmi. Nyní, v souvislosti se škrty při sestavování Nového rozpočtu, se objevují náznaky že by se záběr mohl "zúžit" ještě více. Reakce veřejnosti na snahy o podporu rozvoje informační gramotnosti právě cestou daňových úlev jsou podle očekávání rozporuplné. Na jedné straně lidé přímo volají po tom, aby tuto oblast stát nějak aktivně podpořil, na druhé argumentují tím, že cesta úlev z vysokých daní je z principu nesprávná a neefektivní - stát nejprve všem hodně sebere, a teprve pak sám rozhoduje o tom, komu a kolik z toho zase vrátí. Jenže to už je o obecnějších věcech a o politice, a bylo by to na jinou debatu (a také pro jiný server).

Dalším koncepčním dokumentem, na kterém MI ČR stále ještě pracuje, je "Národní strategie informační bezpečnosti". Opět jde o dokument, který po nás chce EU, a který jsme si sami naordinovali i do Státní informační a komunikační politiky. Měl by stanovit "bezpečnostní parametry pro veřejnou správu", a tedy třeba i to, jak se bude zabezpečen a chráněn obsah referenčních registrů, popisovaných výše, i jak bude řešen přístup k jejich obsahu z ostatních registrů, pro veřejnou správu i pro nejširší veřejnost.

Odhad pro dokončení pracovní verze je počátek příštího roku, další postup schvalování zřejmě bude obdobný jako u dosavadních koncepcí (nejprve veřejná diskuse, pak meziresortní připomínkové řízení, a teprve pak do vlády).

Digitalizace rozhlasového a televizního vysílání

V průběhu léta přidělil Český telekomunikační úřad držitelům licencí na šíření digitálního signálu a provoz sítě pozemních vysílačů konkrétní frekvence. Podle ministra Mlynáře se tak stalo v souladu se zákonem a tento proces byl ukončen, což znamená že po technické stránce již nic nebrání "spuštění digitální televize". Nyní se prý čeká na to, až Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vypíše kritéria pro přidělení "obsahových" licencí, což RRTV zatím neučinila a řeší právní spor o tom, zda postup ČTÚ při přidělení frekvencí byl v souladu se zákonem. Jde přitom o spor mezi dvěma nezávislými regulátory (nezávislými na vládě), a řešit by jej musel soud. Ministr Mlynář by řešení soudní cestou považoval za nešťastné, ale současně řekl že "pravděpodobně se tak stane". Zdůraznil také, že ze strany MI ČR i ČTÚ již byla "uvolněna cesta ke spuštění digitální televize".

Brzy také začne při MI ČR pracovat pracovní skupina, se kterou počítá koncepce přechodu na digitální vysílání. Zastoupeni by v ní měli být

představitelé politických stran (resp. zástupci mediální komise Poslanecké sněmovny),
zástupci držitelů licencí pro šíření signálu a provoz vysílačů
zástupci televizních stanic, držitelů stávajících licencí
zástupci ČTÚ, RRTV, ministerstva kultury a ministerstva informatiky.

Jednat by se mělo o pracovní orgán, který by měl koncepčně připravovat další kroky digitalizace.

Portál veřejné správy

Portál veřejné správy, spuštěný při příležitosti loňského Invexu, běží skoro již celý rok a stále ve zkušebním provozu. Ten by ale měl již brzy skončit a portál by měl přejít do ostrého provozu. K vyhodnocení ročního zkušebního provozu by mělo dojít také na Invexu.

Ještě v letošním roce, a také v roce příštím, by měla pokračovat propagace portálu v masových médiích, zejména na ČT (která poskytla reklamní prostor ze svých volných kapacit).

Z chystaných novinek portálu lze zmínit připravovanou agendu evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP), a také provoz jednotného registru živnostenského podnikání.

Internetizace knihoven

Právě minulý týden vláda schválila projekt internetizace knihoven, který by měl přinést vytoužené připojení těm knihovnám, které je ještě nemají. Veřejných knihoven je dnes v ČR 6003, z toho 2000 jich už připojeno je, v rámci dosavadních projektů ministerstva kultury. Nově schválená koncepce počítá s tím, že připojování knihoven přechází pod MI ČR a bude řešeno přes komunikační infrastrukturu veřejné správy (budovanou a provozovanou Českým Telecomem).

Ještě do konce letošního roku by mělo být připojeno 1076 knihoven, čímž se celkový počet připojených knihoven dostane na cca 3000. Zbývající knihovny pak mají být připojeny do konce funkčního období této vlády. Zajímavé je, že připojení a další služby je pro knihovny na 3 roky zdarma, neboť je hrazeno z rozpočtu MI ČR. Rychlost připojení je od 256 kbit/s výše.

Reakce ministra Mlynáře

V diskusi po tiskové konferenci pochopitelně padly také dotazy na žhavá aktuální témata. Jedním z nich byl i výrok premiéra Grosse pro rozhlasovou stanici BBC:

"Mně se docela zamlouvá varianta (prodeje) přes kapitálové trhy, a to z toho důvodu, že odpadnou takové ty tlaky různých lobistických skupin, které nepochybně budou najímány různými renomovanými firmami," řekl Gross.

s upřesněním že

"Jediné, co je důležité, na co budu chtít znát odpověď je, jestli skutečně platí výhrada, že přes kapitálové trhy bychom přišli o poměrně velké množství peněz, protože by tam nebyl ten bonus za majoritu," zdůraznil premiér.

Na dotaz ohledně jeho stanoviska ministr Mlynář zopakoval, že zůstává zastáncem prodeje celého balíku 51 procent akcií ČTc, a to buďto strategickému partnerovi (tedy společnosti z oboru telekomunikací), nebo alespoň konsorciu, kde by byl nějaký telekomunikační operátor.

K tomu mne vede zkušenost ze zemí které již privatizovaly, a to do rukou čistě finančního kapitálu (tedy finančním společnostem, fondům), a nakonec došlo k tomu, že byla zhoršena hospodářská soutěž v daných zemích.

Jako příklad uvedl Irsko, kde stát ze získaných finančních prostředků nyní buduje paralelní komunikační infrastrukturu.

Něco takového by u nás zřejmě nepřipadalo v úvahu, zvláště při stavu vyprázdněnosti státní pokladny. Uvidíme, zda se vůbec podaří "vrátit zpět" do oboru alespoň skromné jedno procento z výnosů privatizace, tak jak by to měla navrhnout dokončovaná národní broadbandová strategie (viz výše). Pokud by privatizace dopadla podle současných očekávání a stát získal za Telecom něco kolem 50 až 60 miliard, mohlo by do Fondu na podporu rozvoje broadbandu jít na 500 až 600 milionů.

S touto částkou, která je míněna pro celou Českou republiku, zajímavě kontrastuje částka, kterou si chce rozdělit nevyšší management Českého Telecomu, v závislosti na úspěchu privatizace. Podle informací z médií by se výše této částky měla blížit polovině toho, co by šlo do Fondu na podporu rozvoje broadbandu:

"HN (si) nechaly výslednou částku spočítat u předních analytiků a ti dospěli k závěru: Podle středečních ukazatelů by celková výše dosáhla 237 miliónů korun."

Stanovisko ministra Mlynáře, na které byl dotázán na tiskovce, je takové že to považuje za nelogické a nesprávné. Také způsob navázání odměn na privatizaci a její výsledky mu přijde jako velmi nestandardní a nesouhlasí s ním. Zdůraznil však, že MI ČR nemá žádný vliv v Českém Telecomu (což mj. požadují mj. i pravidla EU). Odměny nejvyššímu managementu sice odsouhlasila valná hromada Telecomu již v červnu 2004, ale zástupci MI ČR, kteří v té době byli ještě v dozorčí radě, prý hlasovali proti a měl to být také jeden z důvodů, proč z dozorčí rady odešli.

Zvukový záznam z celé tiskovky můžete nalézt v mém archivu.