Jak nám roste broadband?
Český Telecom hlásí 50 000 ADSL přípojek, ale v domácnostech stále ještě vedou kabelové přípojky. Karneval se vydal cestou zeštíhlených verzí, zatímco služby UPC naopak tloustnou. V ČR je konečně dostupný bitstream, nabízí jej Telenor Networks. První nabídky "jiného" ADSL jsou výrazně lacinější oproti "přeprodávanému" ADSL.Uplynulé dny přinesly řadu nových zpráv ohledně broadbandu a jeho dostupnosti v ČR. Konečně jsme se například dočkali bitstreamu a "jiného" ADSL, které je lacinější než přeprodávané ADSL od Českého Telecomu. Blíží se také zveřejnění první verze národní broadbandové strategie. Vezměme to ale postupně.
Právě včera proběhla na Ministerstvu informatiky ČR první tiskovka po zvolení nové vlády. Ministr Mlynář na ní slíbil brzké zveřejnění první verze "broadbandové strategie" (alias: Státní strategie vysokorychlostního přístupu), jako základního koncepčního dokumentu, podle kterého chce náš stát postupovat v dané oblasti. Měla by to být verze určená nejprve k veřejné diskusi, která by měla vyvrcholit na blížícím se Invexu. Teprve pak by návrh měl jít do meziresortního připomínkového řízení a pak do vlády - což je stejný postup, jaký byl použit již při přípravě Státní informační a komunikační politiky.
K obsahu připravované strategie nic konkrétního nezaznělo, takže jediným vodítkem je stále jen dřívější informace ministra Mlynáře o tom, že na podporu rozvoje broadbandu v ČR by měl být zřízen fond, do kterého by stát mohl vložit jedno procento z výnosu privatizace Českého Telecomu. Pokud by se ten prodal za částku kolem 50 až 60 miliard, odpovídalo by to 500 až 600 milionů korun.
Jen pro srovnání: právě včera se v médiích rozšířila informace o tom, že management Českého Telecomu si chce na svých odměnách rozdělit částku, odpovídající téměř polovině toho, co má vystačit na podporu rozvoje broadbandu pro celou ČR:
HN (si) nechaly výslednou částku spočítat u předních analytiků a ti dospěli k závěru: Podle středečních ukazatelů by celková výše dosáhla 237 miliónů korun.
No, možná že si manažeři Telecomu také chtějí dopřát nějaký ten broadband, v pořádné kvalitě. No a při dnešních cenách …. </ironie>
Minulé úterý Telecom oznámil, formou tiskové zprávy, že počet uživatelů ADSL u nás dosáhl 50 000. Dokonce přiložil i graf, ukazující jak se tento počet vyvíjel v průběhu letošního roku. Je na něm jasně vidět zlom v období kolem května/června 2004, kdy Telecom přišel se svým Internet Expresem, a alternativní operátoři s ještě nižšími cenami, zřejmě již kalkulovanými na základě rozhodnutí o propojení.
K obrázku od ČTc si dovoluji připojit svůj, který ukazuje vývoj stejného ukazatele již od března loňského roku, kdy ADSL odstartovalo. Použité hodnoty, kromě posledních dvou (ze srpna a září) jsou převzaty z výročních zpráv ČTc. Opět je patrný poměrně ostrý zlom v průběhu druhého kvartálu letošního roku.
K uvedeným údajům o počtu ADSL přípojek je ale nutné dodat, že jde pouze o "přeprodávané" ADSL, neboli to které Telecom poskytuje skrze svou velkoobchodní nabídku. Nejsou zde zahrnuty "vlastní" ADSL přípojky, které si realizuje GTS (v rámci své služby GTSL na vlastních místních smyčkách), a ani ADSL přípojky, realizované na zpřístupněných místních smyčkách (o nich viz dále). Počty těchto přípojek nejsou známy, ale lze předpokládat, že zatím nejsou nijak velké.
Zajímavým údajem, který se vztahuje k "přeprodávaným" ADSL přípojkám, je jejich rozložení mezi domácnosti a firmy. K dispozici mám dva údaje:
- koncem července 2004: 55% domácnosti, 45% firmy
- polovina září 2004: 65,5% domácnosti, 34,5% firmy
To koresponduje s očekáváním, že nové reklamní kampaně, zaměřené na rezidenční segment, zvyšují podíl domácností. I tak ale mi přijde podíl firem relativně vysoký. Přepočítáno na absolutní čísla to například znamená, že z nynějších 50 000 ADSL přípojek jich na domácnosti připadá 32 750, a zbývajících 17 250 na firmy.
Počet ADSL přípojek, připadajících na domácnosti, je zajímavý pro srovnání toho, jak se u nás daří kabelovému Internetu a ADSL.
Pokud jde o absolutní počty přípojek, pak zde už jasně vítězí ADSL, které právě nyní zahlásilo 50 000. Naproti tomu kabelových přípojek k Internetu by podle dostupných odhadů mělo být kolem 44 000 (UPC cca 30 000, Karneval něco přes 7000, další přes ostatní kabelové operátory), což je skutečně méně.
Ovšem u kabelových přípojek je procentuelní zastoupení firem výrazně nižší - poměr je asi jen 1:10, ve prospěch domácností. Takže z celkového počtu cca 44 000 přípojek připadají pouze 4 tisíce na firmy, a zbývajících 40 000 na domácnosti. A to je stále více, než výše uvedených 32 750 ADSL přípojek v domácnostech.
Pravdou ale je, že tempo růstu celkového počtu přípojek se zdá být vyšší u ADSL, takže časem by se měla situace v domácnostech změnit ve prospěch ADSL.
V souvislosti s kabelovými přípojkami je jistě zajímavé, jak naši největší kabelové operátoři dostáli tomu, co naznačovali již delší dobu: že zavedou "odlehčené" (light) nabídky, sice s nižšími parametry služeb, ale hlavně s nižší cenou.
Nakonec tak učinil pouze Karneval, který nedávno přišel se službou LIGHT. Ta nabízí rychlost 150/50 kbit/s, kterou je možné za měsíc přenést až 1 GB. Pak rychlost klesne na 64/32 kbit/s (až do konce měsíce). Cena za samostatnou službu je 690 Kč (včetně DPH), společně s nabídkou TV programů KOMPLET pak přijde jen na 590 Kč.
České UPC, se službami chello, nakonec zvolilo jinou strategii - místo light verze přidalo u stávajících verzí na rychlosti, zachovalo cenu, a zvýšilo také měsíční objemové limity. "Nejnižší" verze chello classic tak nabízí 20 GB rychlostí 1536/128 kbit/s, a chello plus pak 40 GB rychlostí 2048/256 kbit/s.
Zajímavé je, že na Slovensku tamní UPC s "light" verzí přeci jen přišlo. Jde o službu "chello easy", která nabízí rychlost 250/64 kbit/s, a přijde měsíčně na 799 Sk (včetně DPH). Navíc je tato "light" verze bez objemového limitu.
Jednou z výrazných nevýhod "přeprodávaného" ADSL je nastavení jeho parametrů, zejména pak rychlosti, agregace a objemových limitů. Tyto parametry totiž nastavuje Český Telecom, podle svého vlastního uvážení, a z pohledu "přeprodávajících" operátorů jsou tyto parametry fixovány - oni je měnit nemohou, a tudíž nemohou ani vytvářet výrazně jinak dimenzované nabídky, které by rádi nabídli svým zákazníkům.
Určitou možnost zlepšení slibovalo ADSL přes propojení, ale to se s postupem času "zvrhlo" jen do řešení cenových otázek, se zachováním ostatních parametrů beze změny. Hlavně ale: i přes delší dobu existující cenové rozhodnutí regulátora, i přes konkrétní rozhodnutí dvoustranných sporů mezi operátory takovéto propojení stále není na světě. Třeba už je právě na spadnutí, ale dosud zde není.
Poslední šancí na "jiné" ADSL tak je zpřístupnění místní smyčky a nasazení vlastní ADSL technologie. Jak je pravidelným čtenářům Lupy jistě známo, smlouvu o zpřístupnění s Telecomem dosud podepsali dva operátoři: České radiokomunikace a Telenor Networks. První z nich signalizuje, že ji hodlá využít k poskytování vlastních služeb, zatímco Telenor zvolil jiný model - hodlá osadit zpřístupněné místní smyčky vlastní technologií, a výsledek pak nabízet na velkoobchodní bázi jiným operátorům, jako platformu k poskytování jejich služeb koncovým zákazníkům.
Až dosud přitom Telenor Network nabízel svým partnerům na velkoobchodní bázi ADSL (a SHDSL) služby s pevně nastavenými parametry (hlavně rychlost a agregace), stylem "end-to-end" (od koncového zákazníka až k poskytovateli služby). Právě včera však Telenor ohlásil další rozšíření své nabídky velkoobchodních služeb, o tzv. bitstream (přístup k bitovému proudu). Jeho podstata je právě v tom, že je jakoby "o úroveň níže" než přeprodávané ADSL, a umožňuje operátorům (velkoobchodním zákazníkům) Telenor Networks, aby si sami dimenzovali své produkty pro koncové uživatele - aby si sami volili přenosovou rychlost, agregaci a další parametry. Nejspíše právě proto se Český Telecom bitstreamu stále brání, a to úspěšně. Současně tím ale otevírá prostor pro své konkurenty, kteří jej neváhají využít.
Telenor Networks nyní přichází s nabídkou bitstreamu, zaměřeného na poskytování služeb pro koncové zákazníky z rezidenčního segmentu (podle mne logičtější zacílení na firemní klienty prý také přijde na řadu). Na místních smyčkách, pronajatých od Českého Telecomu, je pevně nastavena rychlost 2 Mbps, a možnost volby parametry se fakticky týká až "další části" celého řetězce - za tzv. DSLAM-y na koncích pronajatých místních smyček. Ty ústí do ATM sítě, v rámci které si může velkoobchodní zákazník Telenoru (poskytovatel služeb pro koncové zákazníky) navolit takové parametry, jaké potřebuje (a také podle nich platit). Tyto parametry přitom mohou být garantovány, díky charakteru ATM sítě a skutečnosti, že poskytovatel je připojen přímo na ATM síť Telenoru a zde si přebírá příslušný provoz (tj. nejde o předávání provozu na úrovni IP sítě, jako je tomu u "přeprodávaného" ADSL od Českého Telecomu).
Konkrétní (velkoobchodní) ceny za bitstream nebyly zveřejněny, a nejspíše budou stanovovány individuálně, podle potřeb zákazníka-operátora. Na můj dotaz, zda při zacílení na rezidenční segment bude moci takto realizované ADSL konkurovat "přeprodávanému", byla odpověď kladná - musí, jinak by to prý ani nemělo smysl. Jednou z bariér, kterou bude nutné překlenout, je například zásadní rozdíl ve zřizovacích poplatcích. Zatímco u přeprodávaného ADSL je velkoobchodní zřizovací poplatek na úrovni 900 Kč, u zpřístupnění jedné místní smyčky dosahuje 10 000 Kč.
Ohledně zákazníků, kterým poskytuje své velkoobchodní služby, byl Telenor včera jen málo sdílný: řekl jen, že podepsané smlouvy mají se čtyřmi operátory, jeden další podpis je na obzoru, a s dalším zájemcem se jedná.
Bezprostředně po skončení včerejší tiskovky se však ozvala společnost eTel, která je jedním z velkoobchodních zákazníků Telenoru, a představila svou konkrétní nabídku koncových služeb na bázi "jiného" ADSL. Jedná se o služby ADSL Gold, které nabízí připojení v rychlostech 512/128 kbps, 1024/256 kbit/s a 2048/384 kbit/s, vše s agregací 1:20 (jde tedy o využití "end-to-end" velkoobchodních služeb Telenoru, s pevně danou agregací) . Zveřejněna byla i koncová cena, která pro samostatnou službu ADSL Gold Business činí 1650 Kč (za rychlost 512/128 kbit/s, s neomezeným objemem přenesených dat), se zřizovacím poplatkem 990 Kč. Úplný ceník lze nalézt zde.
Pro srovnání: přesně stejné parametry (512/128 kbit/s, agregace 1:20, bez omezení objemu dat) má i služba eTel Internet ADSL Professional 512/128, která přijde měsíčně na 2428 Kč. Je to vlastně stejná služba - ale realizovaná přes Český Telecom, přeprodejem jeho velkoobchodních služeb. Rozdíl v ceně, 1650 Kč vs. 2428 Kč (vše bez DPH), hovoří sám za sebe. Pro srovnání: sám Telecom poskytuje stejně dimenzovanou službu Internet Broadband Profi 512/128 za 2 975,- Kč (bez DPH).
Nevýhodou "zpřístupněného" ADSL od Telenoru (poskytovaného pod značkou xDSL by Telenor) je malé pokrytí. V současné době by mělo být toto ADSL dostupné na 220 000 linkách v Praze (což by měla být cca jedna třetina všech pražských pevných linek) , v 15 lokalitách. Do konce kalendářního roku chystá Telenor pokrýt téměř celou Prahu, a postupně expandovat i do dalších měst - Brna, Ostravy, Plzně, Hradce Králové a Pardubic.