Minulý týden: Stádník, Barrett, Pleva . . .
David Stádník byl vládou potvrzen ve funkci předsedy ČTÚ, do účinnosti nového zákona o elektronických komunikacích. Poslanec Petr Pleva navrhuje významné změny do zákona proti spammingu. CEO Intelu, Craig Barrett, nám radí investovat do budoucnosti. Uděláme to, nebo to odložíme na později?Minulý týden přinesl řadu zajímavých událostí, z nichž některé se těšily velkému zájmu zpravodajských i odborných serverů, a jiné zase zůstaly téměř bez povšimnutí. To byl třeba případ středečního rozhodnutí vlády o jmenování šéfa (předsedy) Českého telekomunikačního úřadu. Ten současný, ing. David Stádník, je ve funkci od 1.7.2000, od zřízení ČTÚ dle stávajícího telekomunikačního zákona, č. 151/2000. Tento zákon také stanoví, že předseda ČTÚ je volen na čtyřleté období (které tedy právě končí), a že jedna osoba může být zvolena nejvýše dvakrát po sobě.
Na dveře ovšem klepe další významná změna ve způsobu vedení ČTÚ, kterou přinese připravovaný zákon o elektronických komunikacích. Podle něj by v čele národního regulátora měla stát hned celá skupina lidí (podle poslední verze návrhu pětičlenná). Takže ten, kdo bude nyní zvolen, určitě nevyčerpá celé čtyřleté období - nabytí účinnosti připravovaného zákona je sice poněkud "ve hvězdách", ale na čtyři roky to snad nevidí ani ti největší pesimisté. Optimisté hovoří o druhém pololetí letošního roku (někteří dokonce o září), realisté pak až o konci roku, či spíše o začátku roku příštího. Navíc, v souvislosti s novým zákonem čekají i na dnešní ČTÚ, resp. jeho novou podobu, velmi důležité úkoly. Například velmi významné analýzy relevantních trhů, které by měly zmapovat konkrétní oblasti a určit, zda v nich existuje dostatek konkurence (na to, aby nemusely být regulovány), nebo zda v nich konkurence ještě není dostatečně rozvinuta a musí podléhat regulaci.
Vláda tedy měla na výběr dvě principiální možnosti: buďto dosadit do úřadu "na zkrácený úvazek" někoho nového, kdo se bude jistou dobu teprve zapracovávat a seznamovat s chodem celého úřadu, nebo potvrdit ve funkci dosavadního předsedu, který ČTÚ fakticky řídí již od roku 1992 (kdy ČTÚ byl ještě odborem na tehdejším Ministerstvu dopravy a spojů). Nakonec se rozhodla pro druhou možnost, tedy ponechat v čele ČTÚ stávajícího předsedu Davida Stádníka, a to do doby nabytí účinnosti nového zákona o elektronických komunikacích, kdy stejně bude "všechno jinak …"
Dveřmi ven, oknem zpět
Jedním ze zákonů, které v současné době projednává parlament, je i zákon "o některých službách informační společnosti". Týká se (ne)odpovědnosti providerů za hostovaný obsah, a pak také právní úpravy spammingu, a zapracovává do našeho právního řádu obdobné úpravy z evropských direktiv. Návrh zákona, připravený ministerstvem informatiky, prošel minulý týden 2. čtením v Poslanecké sněmovně, v rámci její 33. schůze.
Úplně první návrh tohoto zákona obsahoval malou klauzuli, týkající se spammingu. Ta v zásadě říkala, že pouhé zveřejnění kontaktní adresy (emailu) se rovná souhlasu se zasíláním nevyžádaných nabídek. Jinými slovy, kdokoli by někde na veřejně přístupném Internetu našel něčí emailovou adresu, mohl by to považovat za souhlas k zasílání čehokoli. Mělo by pak smysl se vůbec o něčem dál bavit, ohledně ochrany před spammingem? Naštěstí zmíněná klauzule z další verze návrhu zákona (té, která šla do Parlamentu) již vypadla.
Nyní se ale zmíněná klauzule jak bumerang vrací zpět, alespoň v podobě pozměňovacího návrhu poslance Petra Plevy. Ten argumentuje tím, že stávající podoba návrhu
totálně znemožní firemní komunikaci. Jestliže zveřejníte svou e-mailovou adresu v nějakém reklamním médiu, např. Zlaté stránky apod., pak počítáte, že se na vás budou obracet potenciální obchodní partneři, aby třeba vaši nabídku využili. Oni tak nesmějí, protože jim hrozí pokuta. Pokud změníte jako firma telefonní číslo a budete to chtít svým obchodním partnerům elektronickou poštou oznámit, nesmíte, protože vám hrozí pokuta.
Proto poslanec Pleva navrhuje klauzuli o generálním souhlasu vrátit, byť v podobě omezené jen na inzertní prostředky:
"Zveřejnění elektronického kontaktu v inzertních prostředcích se za souhlas, do doby jeho odvolání, považuje."
I to zní logicky, ale podle mého názoru to má několik zásadních vad na kráse. Třeba: co je a co není "inzertní prostředek"? Jestliže firma má na webu své stránky, také jimi inzeruje svou existenci a své služby. Mělo by to tedy být chápáno jako souhlas, nebo nikoli? A co takové odvolání souhlasu? Když chci někomu poslat svou nabídku a v jakémkoli (byť jen jediném) "inzertním prostředku", ať už je to cokoli, najdu něčí emailovou adresu, jak mám zjišťovat zda nedošlo k odvolání "souhlasu"? Měl bych prohledávat stejné číslo inzertního časopisu (pokud o takový jde), nebo všechna pozdější čísla stejného inzertního titulu, nebo všechny možné inzertní tituly, nebo všechny možné zdroje (např. web), které by mohly být považovány za inzertní? A z opačného pohledu: když budu chtít svůj"souhlas" odvolat, kde a jak to musím učinit? Nebo ještě další problém: co když mou adresu někdo zveřejní (v nějakém "inzertním prostředku") místo mne, bez mého vědomí a souhlasu?
Nebezpečný se mi zdá také další pozměňovací návrh poslance Plevy:
"Obchodní sdělení do doby jeho odmítnutí může být zasláno účastníkovi, s nímž má odesílatel předchozí obchodní vztah. Velikost jednoho takto zaslaného sdělení nesmí bez souhlasu účastníků překročit 50 kB."
Jinými slovy, pokud si od někoho někdy něco koupíte, a prodávající nějakým způsobem získá vaši emailovou adresu, už nebude potřebovat váš apriorní souhlas k tomu, aby vás mohl začít zaplavovat svými spamy. Může rovnou začít, a naopak vy budete muset explicitně reagovat a dávat mu na srozuměnou, že si to nepřejete. To je opravdu zásadní obrat, z navrhovaného principu OPT-IN (nejprve je nutný souhlas, pak je možné začít) k principu OPT-OUT (je možné začít, a adresát se teprve dodatečně může bránit), byť s odvolávkou na nijak nedefinovaný "předchozí obchodní vztah". Co v návrhu chybí, je obvyklá podmínka, že vyjádření nesouhlasu (v rámci principu IOPT-OUT) musí být snadné, rychlé a zdarma! Co kdyby to nějaký chytrák tučně zpoplatnil?
V argumentech proti návrhům poslance Plevy by šlo pokračovat dále, ale to by bylo spíše na samostatný článek. Podstatná je ale jiná věc: celý problém se spammingem rozhodně není černobílý. Tak jako by šlo snášet další a další argumenty proti pozměňovacím návrhům, šlo by jistě snášet i argumenty opačné. Ideální řešení celého problému nejspíše neexistuje, a tak je třeba hledat nějaký rozumný kompromis a pečlivě vyvažovat všechna pro a proti.
Craig Barrett: musíte přidat
Minulý týden přijel do Prahy výkonný ředitel (CEO) společnosti Intel, Craig Barrett, a na konferenci s názvem "Digital Transformations" zde přednesl zásadní projev "k čelním představitelům státního a podnikatelského sektoru". Neřekl přitom nic až tak převratného - snad jen to, že svět se rychle mění, že na nikoho nečeká, a že se musíme sami rozhodnout, zda se přidáme a vsadíme na budoucnost a rozvoj (a tady to bez ICT technologií skutečně nepůjde), nebo zda zůstaneme zahleděni do minulosti a necháme vývoj prosvištět kolem nás.
Již současný stav využívání ICT a hlavně Internetu v ČR hodnotí Craig Barrett jako povážlivý:
"Fakt, že (podle EU) jen 30 % obyvatel má přístup k internetu označil C. Barrett za rizikový faktor. Česká republika by se měla sama sebe ptát, zda je její strategie v oblasti IT dostatečně agresivní.
Pochopitelně nám radí, abychom více investovali do vlastní budoucnosti - zejména do vzdělávání, a pak také do výzkumu a vývoje, do rozvoje infrastruktury, a praktikovali rozumnou vládní politiku.
Svou přednášku zakončil diplomatickým konstatováním, že jsme do potřebných technologií vlastně ještě ani neinvestovali, ale že ještě máme šanci to napravit, neboť naše "okno příležitosti" je stále ještě otevřeno:
Máte možnost se chopit této příležitosti a možná tak předhonit jiné, kteří již do technologií investovali.
Jen se obávám, že v naší současné vnitropolitické situaci to bude pochopeno jinak: že naše "okénko příležitosti" zůstane otevřeno libovolně dlouho, a že se tedy dá ještě nějaký ten čas počkat.