Minulý týden: NIX, Telecom, Valeski ….

V úterý 11. května došlo v odpoledních hodinách k problémům v rámci peeringového centra NIX.CZ. Jak se později ukázalo (podrobněji viz tento článek na Lupě), jednalo se zřejmě o jev zvaný "broadcast storm", ke kterému došlo buď v důsledku technické závady nebo nějaké chyby. Samotné sdružení NIX.CZ se k celé události dlouho oficiálně nevyjadřovalo, a tak jej předběhl svým pohledem jeden z poskytovatelů tranzitní konektivity, společnost TeliaSonera:

V úterý 11. 5. mezi 16 a 19 hodinou jsme zaznamenali navýšení provozu u všech operátorů do a ze sítě TeliaSonera IC v České republice. Naprostá většina z nich využívá možnosti nastavení celkové propustnosti linky nad rámec aktuálního provozu a je jim k dispozici pásmo právě pro případné výpadky. Pražský uzel IP sítě TeliaSonera je v současnosti připojen dvěma nezávislými linkami 2,5Gbps tj. kapacitou více než dostatečnou pro úroveň provozu v ČR.

Zákazníci operátorů využívajících mezinárodní konektivitu společnosti TeliaSonera IC tak mezi sebou mohli komunikovat i po výpadku peeringového centra NIX.

Posléze konečně zareagoval i samotný NIX, který na svém webu zveřejnil následující prohlášení. Nic zásadně nového však nepřináší - hovoří jen o blíže neupřesněném technickém problému v síti jednoho ze členů, kterého nejmenuje.

Dne 11.5. 2004 v 16:30 se objevil technický problém v jedné z připojených sítí, který zasáhl také infrastrukturu NIX.CZ (vyvolal přetížení společného segmentu).

NIX.CZ se snažil problém v co nejkratším čase detekovat a odstranit, nicméně více než 3 hodiny byla činnost propojovacího centra pozastavena, což se negativně projevilo na provozu českého Internetu. Ve večerních hodinách téhož dne se objevily problémy s chybovostí společného segmentu NIX LAN, které v různých intervalech trvaly do 4.00 ráno tj. 12.5.2004.

Sdružení přijalo okamžitá opatření, která omezují pravděpodobnost vzniku další podobné události a připravuje systémové změny, které by měly pravděpodobnost opakování minimalizovat. Podobné problémy trápí i většinu propojovacích center v zahraničí, zcela zamezit jim vzhledem k principům propojení nelze.:

Dosti nekonkrétní je i navrhované řešení. Jak jsem již psal v článku na Lupě, nejpravděpodobnější se zdá být zařazení směrovačů na konce přípojek jednotlivých členů, ještě před jejich vyústěním do společného peeringového segmentu. Podle dostupných signálů by to některým členům NIX-u vyhovovalo, ale jiní jsou zase proti. Takže bude zajímavé sledovat, jak se NIX nakonec rozhodne.

Otázkou také je, zda se vůbec vyplatí hledat a investovat do řešení právě toho problému, který v NIX-u nastal. Pokud by jeho četnost byla minimální a docházelo k němu třeba jen jednou za desítky let, pak by se to asi dalo překousnout a nebylo by nutné podnikat nějaká explicitní protiopatření. Na druhou stranu spolehlivost a dostupnost internetové infrastruktury je čím dál tím významnější, a pokud by problémy hrozily častěji, bylo by nějaké řešení na místě. Vše ale musí zvážit sám NIX a jeho členové ….

GTS už není největší AO v ČR (co do výnosů)

Není to ještě tak dávno, co jasnou jedničkou mezi tuzemskými alternativními operátory byla společnost GTS, vykazující nejvyšší objem výnosů - za rok 2001 to bylo 2,3 mld. Kč (EBITDA +345 mil. Kč), a za rok 2002 celkem 2,37 mld. Kč (EBITDA +423 mil. Kč). Za rok 2003 pak dosáhly celkové výnosy 2,2 mld. Kč, a EBITDA klesla na 343 mil. Kč (ještě podle neauditovaných výsledků).

Celkové výnosy GTS tedy vykazují spíše setrvalý stav a meziročně se mění jen velmi málo. Zajímavé je, že u jiných alternativních operátorů vykazují celkové výnosy výrazně větší dynamiku. Například Aliatel utržil za rok 2001 na výnosech 1,2 mld. korun, o rok později již 1,8 mld. Kč, a v roce 2003 již 2,55 mld. Kč. To tedy znamená, že v roce 2003 došlo ke změně na postu největšího alternativního operátora (měřeno podle celkového objemu výnosů) - dosud vedoucí GTS předstihl Aliatel.

Ovšem pokud bychom "velikost" alternativních operátorů poměřovali podle hodnoty EBITDA (což je provozní hospodářský výsledek před odpisy a dalšími odpočtovými položkami), pak zde GTS stále ještě vede. Aliatel dosáhl v roce 2003 hodnotu EBITDA 250 mil. Kč, zatímco GTS již zmiňovaných 343 mil. Kč. Ovšem ukazatel EBITDA u GTS skáče poměrně divoce (mezi roky 2001 a 2002 vzrostl o téměř 80 mil. Kč, zatímco o rok později o stejnou hodnotu klesl), zatímco u Aliatelu se vyvíjí stabilněji. Ovšem teprve v loňském roce se dostal do plusu, na 250 mil. Kč (když ještě v roce 2002 byl -78 mil. Kč, a v roce 2001 pak -20 mil. Kč.

Pro srovnání: celkové výnosy Českého Telecomu za rok 2003 dosáhly výše 35,5 mld. Kč (bez započítání konsolidace Eurotelu, a tedy jen za "pevný" business).

Telecom zaplatil pokutu 81,7 mil. Kč

V minulém týdnu se objevily zprávy o tom, že Český Telecom již zaplatil rekordně vysokou pokutu 81,7 mil. Kč, kterou od ÚOHS dostal za své aktivity v roce 2002. Informovalo o tom např. Euro OnLine:

"Přibližně před měsícem byla uhrazena vůbec nejvyšší pravomocně uložená pokuta v historii úřadu - 81,7 milionu korun společností Český Telecom," uvedl mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa.

Správní řízení zahájeno již 13.1.2003, prvostupňové rozhodnutí o pokutě ve výši 81,7 mil. Kč bylo vydáno dne 30.6.2003. Telecom podal proti rozhodnutí tzv. rozklad, a tzv. druhostupňové rozhodnutí bylo vydáno v roce 2004 (počátkem března).

O co šlo, naznačuje následující úryvek z rozhodnutí ÚOHS:

ČESKÝ TELECOM zneužil svého dominantního postavení na trhu poskytování telefonních služeb určených podnikatelským subjektům prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí. Porušení zákona se týká smluv a dodatků u Všeobecných podmínek pro poskytování cenových plánů (PREMIUM, BENEFIT, BUSINESS OPTIMAL, TOP, BUSINESS PLATINUM COMBI). Tyto smlouvy byly uzavřeny s téměř třemi tisíci podnikatelskými subjekty," uvedl předseda ÚOHS Josef Bednář.

Telecom měl jiný názor, a k celé kauze vydal počátkem března t.r. i vlastní tiskovou zprávu:

ČESKÝ TELECOM předkládal svým zákazníkům nabídky s cílem poskytnout moderní služby spočívající v komplexním telekomunikačním řešení. Nesouhlasíme s názorem úřadu, že jsme při tom cokoliv "zneužili"a proti rozhodnutí se budeme bránit u příslušného soudu.

Jak ale dokládá vyjádření mluvčího ÚOHS, nejpozději dva měsíce od vydání tiskové zprávy byla pokuta zaplacena.

Zájem o ADSL a dial-up v ČR

U Českého Telecomu a jeho služeb ještě na chvíli zůstaneme.

S koncem měsíce května skončí i prodloužené testovací období intervalového dial-up paušálu Internet NaDoma, které Telecom nabízí. Vzhledem k dnešnímu datu už Telecom nestihne informovat veřejnost o dalším vývoji s předstihem (což neudělal ani na konci dubna, kdy měl zkušební provoz skončit původně). Jak jste se mohli dočíst i zde na ISDN serveru, nových zájemců bylo za poslední dva měsíce jen 200. Není příliš divu, když se podmínky poskytování služby zhoršují - u Telecomu není jasné, co a jak bude dále, Czech On Line již přestal službu poskytovat úplně, a GTS výrazně přitvrdil podmínky zavedením denních i měsíčních limitů (čímž se z intervalového paušálu stal časový kredit).

Na úspěch nevypadá ani reakce zákazníků na novou službu Internet Expres. Podle tohoto zdroje zaznamenal Telecom po dvou týdnech od uvedení na trh jen 1200 nových objednávek. Co je příčinou tak nízkého počtu, při tak bombastické reklamní kampani? Že by lidem došlo, že "neomezený Internet" je ve skutečnosti výrazně omezený zpomalením rychlosti při přenesení konkrétního objemu dat? Nebo je to tím, že Telecom nedokázal dostatečně srozumitelně odkomunikovat, co vlastně jeho Internet Expres je? Zda jde o bundle či nikoli, jaká je možnost kombinace jednotlivých komponent atd.? Nebo jsou na vině problémy s kvalitou vysoce agregovaného ADSL, které si lidé již stačili zafixovat?

Zajímavé je i srovnání se Slovenskem: ačkoli je počtem obyvatel zhruba poloviční, ADSL si zde objednává na 1000 lidí týdně! Alespoň podle tohoto zdroje. Mají-li na Slovensku již 13200 přípojek (a u nás jsme někde na cca 22 000), pak by nás v přepočtu na počet obyvatel již mělo Slovensko předhánět!

Valeski končí k 1. červnu

S Českým Telecomem souvisí i následující zpráva, kterou minulý týden přineslo Euro OnLine: odvolaný jednatel Eurotelu Terence Valeski končí k 1. červnu i ve funkci generálního ředitele. Sám Valeski na tento post rezignoval již před časem, po svém odvolání z postu jednatele, ale v souladu se svou manažerskou smlouvou s účinností k listopadu 2004. Podle Eura ale nyní "jednatelé Eurotelu údajně rozhodli o jeho rychlém odchodu".