Jak oživit elektronický podpis?

V lednu t.r. jsem zde na Lupě psal o tom, jak se v ČR v roce 2003 využívaly "e-agendy", založené na použití elektronického podpisu. Čísla to byla zajímavá, neboť ukazovala na poměrně významný nárůst. Týkala se však jen jedné konkrétní skupiny e-agend, konkrétně daňových podání firem a podnikatelů. Právě pro ně totiž ministerstvo financí připravilo a v březnu 2003 spustilo aplikaci EPO (Elektronická podání pro daňovou správu), která v současné době zahrnuje tyto konkrétní agendy:

• přiznání k dani z nemovitostí
• přiznání k DPH
• přiznání k silniční dani
• oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám
• podání obecné písemnosti.

Dnes, s odstupem několika měsíců, jsou k dispozici poněkud čerstvější data o využití těchto aplikací - i když jen za leden 2004. I tak ale ukazují na pokračující nárůst. Ukažme si to na počtu podání k DPH, které se z uvedených agend zdá být "nejoblíbenější" (měřeno v počtu podání):

• zatímco za celý rok 2003 bylo elektronickou cestou podáno na 3353 podání k DPH se zaručeným el. podpisem
• za leden 2004 to bylo přesně 1111 podání.

K uvedeným číslům je však vhodné dodat, že v lednu se podávají přiznání k DPH jak s měsíční periodicitou, tak i podání čtvrtletní. Proto je vhodné srovnávat lednový počet s počtem podání v říjnu 2003, kdy došlo k podobnému souběhu: tehdy bylo podáno celkem 921 podání k DPH se zaručeným podpisem.

Zajímavý nárůst vykazuje také možnost "podání obecné písemnosti" v el. podobě, dostupná až od října loňského roku. Zde jsou počty za jednotlivé měsíce následující:

• říjen 2003: 57 podání
• listopad 2003: 86 podání
• prosinec 2003: 90 podání
• leden 2004: 149 podání

EPO, alias daňová podání v elektronické podobě, asi jsou "killer aplikací" elektronického podpisu pro firmy. Rozhodně ale nejsou jedinou e-agendou, se kterou se zaručený elektronický podpis využívá.

Pro občany, resp. soukromé osoby, je zase určena možnost žádat o dávky sociální péče elektronickou cestou, samozřejmě opět s využitím zaručeného elektronického podpisu. Tato možnost ale naprosto zkrachovala. Ne snad v tom smyslu, že by nefungovala, ale kvůli tomu, že zájem o ni byl prakticky nulový. Za celý rok 2003 přijal příslušný systém, provozovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí, všehovšudy 85 podání (žádostí) v elektronické formě. Za rok 2002 to bylo 9 podání, a za leden 2004 pak 6 podání (slovy: šest).

Pravdou je, že minimální zájem o sociální dávky on-line se dal očekávat. V cílové skupině této aplikace nejspíše nejsou vysoká procenta lidí, obeznámených s fungováním elektronického podpisu a schopných jej používat.

Na druhou stranu i zde by mohlo časem dojít ke změně. MPSV totiž neustále rozšiřuje agendy, které je možné vyřizovat elektronicky, s využitím e-podpisu. Nově se mezi nimi objevují i takové agendy, u kterých již lze očekávat poněkud větší zájem veřejnosti. Jde například o možnost vystavovat elektronickou cestou potvrzení o studiu na škole (a to ve prospěch MPSV). Fungovalo by to tak, že student by vyplnil žádost o vystavení potvrzení, adresovanou jeho škole (a nepotřeboval by k tomu podpis). Škola by zkontrolovala, zda žadatel je skutečně jejím žákem, a teprve pak by sama vystavila potvrzení o studiu a podepsala jej svým el. podpisem.

Jestliže daňová přiznání v elektronické podobě jsou tím, co firmy již dnes motivuje k akceptování elektronického podpisu a k jeho používání, je na obzoru nějaká obdobně silná motivace i pro soukromé osoby?

Zdá se, že by tomu tak mohlo být. Česká správa sociálního zabezpečení totiž připravuje registr, který by měl evidoval všechny pojištěnce. Dále chce vytvořit individuální konta pojištěnců (IKP), která by měla být dostupná veřejnosti. Samozřejmě ne každému jakýkoli účet, ale jen každému jeho vlastní. Zpočátku by měl být obsah těchto kont dostupný jen z pracovišť ČSSZ, ale budoucna by snad mohl být přístupný i on-line (za předpokladu dostatečně silné autentizace uživatele, s využitím kvalifikovaných certifikátů pro e-podpis). Stejně tak by mělo být možné, aby pojištěnci komunikovali s ČSSZ elektronickou cestou, s využitím elektronických podpisů.

Ještě dříve se ale zřejmě dočkáme něčeho méně příjemného - povinnosti odevzdávat na ČSSZ evidenční listy důchodového pojištění nikoli jen při změně zaměstnání, ale pravidelně (možná jednou za rok či za půl roku apod.). Tuto povinnost by měly jak firmy za své zaměstnance, tak i osoby samostatně výdělečně činné. Celkem by se mělo jednat o 5,5 až 7 milionů evidenčních listů, které by se sbíraly v elektronické podobě přes Portál veřejné správy.

Již dnes přitom mohou firmy předávat vyplněné ELDP (Evidenční listy důchodového pojištění) přes Portál veřejné správy (podrobnosti).

Jestliže centrální orgány a instituce, typu ministerstev či ČSSZ, zdravotních pojišťoven atd. již z vlastní iniciativy vyvíjejí konkrétní aktivity v oblasti e-podpisů, jak je tomu na nižších patrech veřejné správy - na obcích a u městských částí?

I pro tyto subjekty platí nový správní řád, který jim ukládá přijímat podání v elektronické formě, doručovat písemnosti na elektronické adresy, a vydávat v elektronické formě správní akty. V neposlední řadě, díky již dřívějšímu nařízení vlády, mají také za povinnost provozovat celé elektronické podatelny. To vše se samozřejmě neobejde bez (zaručených) elektronických podpisů, a ty se zase neobejdou bez kvalifikovaný certifikátů, vydaných akreditovanou certifikační autoritou. Ne každá obec, resp. její představitel (starosta atd.) ale ví jak na to - jak si nechat vystavit potřebný kvalifikovaný certifikát, jak s ním nakládat, jak jej používat atd.

Ve snaze pomoci obcím dostát jejich povinnostem, a současně podpořit používání elektronického podpisu, přichází nyní Ministerstvo informatiky s akcí "Elektronický podpis obcím". Její hlavní podstatou je hromadná objednávka kvalifikovaných certifikátů u dosud jediné akreditované certifikační autority (I.CA), v počtu dostačujícím pro všech 6235 obcí v ČRa. Jednotlivé certifikáty budou vystavovány představitelům obcí (starostům, resp. tomu koho si obce samy určí), s tím že platit je bude ze svého MI ČR. Díky hromadné objednávce se tak podařilo srazit standardní "maloobchodní" cenu kvalifikovaného certifikátu, ve výši 770 Kč, na 370 Kč.

Celá akce s přidělováním kvalifikovaných certifikátů začne již v nejbližších dnech, a bude trvat až do listopadu. V roli tzv. registrační autority, která bude sbírat žádosti o vystavení certifikátů a ověřovat identitu žadatelů, bude působit technický a zkušební ústav Testcom. Samotné certifikáty pak samozřejmě bude vydávat I.CA, jako jediná dosud akreditovaná certifikační autorita.

Podrobnosti o celé akci najdete na webu MI ČR (zde)

Ministerstvo informatiky představilo akci "Elektronický podpis obcím" novinářům minulý týden. Při té příležitosti zaznělo, že jde spíše o osvětovou záležitost, která chce pomoci obcím s používáním el. podpisu. Nejedná se tedy o žádnou "nátlakovou akci", toho typu že následně by obce musely povinně vyřizovat nějakou agendu, která by byla dostupná pouze v elektronické podobě (i když pro rozvoj el. podpisu by to možná bylo nejúčinnější). Ve vztahu k obcím jde o nabídku, kterou obce mohou, ale také nemusí využít. MI ČR má na celou akci připraveny 3 mil. korun, a pokud nějaké certifikáty "zbudou" (spíše ale peníze), přijdou po obcích na řadu školy.

Přímo na tiskovce padla zmínka ještě o jedné užitečné novince. Ta se vztahuje ke skutečnosti, že uživatelé dnes nemají možnost si různé e-agendy nejprve nezávazně vyzkoušet, a teprve pak je používat. Chybí jim něco jako "demo", či spíše "testovací verze", která by sice fungovala stejně jako "ostrá verze", ale přijatá podání by neměla žádné faktické účinky. Místo toho se zájemci musí učit používat příslušné e-agendy za ostrého provozu, což samozřejmě komplikuje život jak jim, tak i provozovatelům e-agend.

Ministerstvo informatiky však nyní slibuje zprovoznit na Portálu veřejné správy právě takovéto "testovací" e-agendy, na kterých by se zájemci o používání elektronického podpisu mohli naučit všemu potřebnému.