Minulý týden: ZoEK, Korea, Telecom ….

Největší pozornost médií poutalo v minulém týdnu dění kolem Telecomu a Eurotelu, které vyvrcholilo pátečním oznámením rezignace ředitele Valeskiho. Vedle toho se však odehrála řada dalších významných událostí, o kterých jste se mohli dočíst i zde na ISDN serveru. Například:

• propojení Wi-Fi sítí ČTc a Eurotelu
• udělení licence pro experimentální digitální vysílání pro Český Telecom
• vydání Telekomunikačního manifestu (Contactelem)
• zlevnění hlasových služeb u Czech On Line

Než se podíváme na další události, které se nedostaly do popředí zájmu médií, rád bych se ještě vrátil k problematice digitálního vysílání a k oznámení, že Telecom dostal licenci na experimentální vysílání. Sám Telecom k tomu vydal tiskovou zprávu, která vyznívá tak že udělení licence na řádné komerční vysílání (tedy nikoli jen experimentální) je téměř na spadnutí:

Povolení k pilotnímu provozu digitálního televizního vysílání získal od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) ČESKÝ TELECOM, a.s. Na vyjádření ČTÚ ohledně rozšíření telekomunikační licence umožňující zahájit komerční vysílání operátor zatím čeká.

Problém je ale v tom, že zájemci o řádné komerční vysílání jsou tři (kromě Telecomu ještě České radiokomunikace a Czech Digital Group), ale digitální multiplexy pro ně budou jen dva. Alespoň tak to předpokládá vládou nedávno přijatá aktualizovaná koncepce digitálního vysílání (viz minulý díl), s tím že nově by povinnost "must carry" zaručovala zařazení dvou veřejnoprávních programů do prvního multiplexu (toho s větším plošným pokrytím). Jiného názoru je ale ČTK, která minulý týden napsala:

Podle vládní koncepce digitalizace by měly v tuzemsku vzniknout tři programové skupiny, takzvané multiplexy. Jeden by patřil televizi Nova, další Primě a poslední by byl veřejnoprávní. Pro Primu by zřejmě vysílání zajišťovala Czech Digital Group a v případě Telecomu se nejčastěji hovoří o spojenectví s Českou televizí, pro kterou již nyní zajišťuje digitální distribuci signálu ze studií k vysílačům. ČRa poskytují podobnou službu Nově.

Návrh zákona o elektronických komunikacích se vrací

Nepříjemnou zprávou uplynulých dnů je to, že vláda (přesněji: její legislativní rada) zřejmě vrátila Ministerstvu informatiky návrh zákona o elektronických komunikacích, s požadavkem na úpravy některých částí. Žádné podrobnosti k tomu nemám k dispozici, zejména pokud jde o rozsah a charakter požadovaných úprav (podle čehož by se dalo aspoň orientačně usuzovat, jak dlouho tyto úpravy mohou zabrat).

Nepříjemné je to i kvůli tomu, že skrze tento zákon jsme měli převzít do našeho právního řádu nový evropský regulační rámec elektronických komunikací. Evropská unie to po nás požadovala již k našemu vstupu, což se nestalo - a s opožďováním přijetí nového zákona se dostáváme do většího a většího skluzu. Jak jsem se snažil ukázat v nedávném článku na Lupě, kvůli nezapracování (nebo třeba i špatnému zapracování) nového rámce nám mohou hrozit sankce ze stranu EU. Navíc se nás bude EU jistě ptát také na to, jak jsme implementovali i předchozí regulační rámec (ve kterém šlo hlavně o liberalizaci telekomunikací).

Pomůže nám Jižní Korea. S čím?

S ministerstvem informatiky, které je předkladatelem návrhu zákona o elektronických komunikacích, souvisí i následující zpráva, o "Ujednání o spolupráci v oblasti informačních a komunikačních technologií" mezi ČR a Korejskou republikou (Jižní Koreou).

Informace o tom, spolu s plným zněním celého ujednání, se objevila na webu MI ČR. Samotný text ujednání je ale poměrně obecný a nevyplývá z něj, jaké konkrétní projekty a v jakých oblastech by vzájemná spolupráce měla přinést. Popisuje spíše formy spolupráce, mezi které patří ustavení společné pracovní skupiny.

O pravděpodobné náplni vzájemné spolupráce se zmiňuje jeden korejský zdroj (naštěstí v angličtině), který říká že Jižní Korea by nám měla pomoci

• s vybudováním mobilní komunikační sítě (že by CDMA, nebo už 3G?)
• s rozvojem průmyslu on-line her

Telecom chce outsourcovat i péči o svou síť

V záplavě jiných zpráv o Českém Telecomu málem zapadlo jeho oznámení o tom, že "zvažuje snížení nákladů i formou outsourcingu". Byla k tomu vydána tisková zpráva, která ale také není příliš konkrétní - hovoří o "outsourcingu pro vnější údržbu sítě". Z toho si netroufám moc odhadovat, o co vlastně se jedná. Zda například o služby charakteru dohledu nad provozem sítě (managementem), či o skutečnou fyzikou "údržbu", či o něco ještě jiného.

Tisková zpráva konkrétněji hovoří pouze o tom, že již v březnu proběhlo první kolo (RFI - Request for Information - žádost o informace), a vybráno zde bylo pět společností: Alcatel, Ericsson, Lucent Technologies, Siemens a Vegacom. V květnu bude prý zahájeno další kolo, kde by již měly být předkládány konkrétní nabídky.

Kdo bude radit při privatizaci Telecomu

S Českým Telecomem souvisí také zpráva o tom, že meziresortní komise pro výběr privatizačního poradce již má svého favorita. O svém doporučení pro vládu sice má hlasovat právě dnes, ale podle ČTK má prý největší šance získat doporučení konsorcium Credit Suisse First Boston a České spořitelny. Při minulém (neúspěšném) pokusu to byla banka J.P. Morgan.

Předpokládaný časový harmonogram privatizace se zatím nemění - až dosud se několik měsíců vybíral poradce. Až bude vybrán, měl by vládě doporučit nejvhodnější způsob privatizace ještě do konce pololetí - tedy prakticky okamžitě po svém zvolení, uvážíme-li, že je již květen a výběr poradce ještě neskončil. Vlastní "prodej" by měl začít ve druhé polovině letošního roku, a skončit někdy v roce 2005.

Podle ČTK odhadují analytici cenu za prodej státního podílu v Telecomu na 50 až 65 miliard korun. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se na tom projeví i současné dění mezi Telecomem a Eurotelem. Zajímavé je také to, že v srpnu 2002, ještě během předchozího pokusu o privatizaci (ze kterého nakonec sešlo), měla vláda schválit prodej za cca 55 miliard. Od té doby se změnilo to, že Telecom se stal stoprocentním vlastníkem Eurotelu - ale očekávaný výnos z prodeje se fakticky nijak nezměnil.

Podle dostupných signálů svůj zájem projevil dánský TeleDanmark, naše skupina PPF a snad i švýcarský Swisscom. Naopak se nepotvrdily informace o údajném zájmu Deutsche Telekom.

Konec dial-upového paušálu?

Ještě před koncem měsíce dubna došlo k významným změnám u intervalového paušálu na dial-upu. Společnost Czech On Line, která jej nabízela ve zkušebním provozu, jej přestala nabízet úplně. Společnost GTS, která jej nabízela v řádném komerčním provozu, pouze "přitvrdila" jeho podmínky - hlavně v tom, že uživatel může měsíčně vyčerpat maximálně 120 hodin (a vedle toho má ještě určité limity pro jednotlivé pracovní dny a víkendy).

Intervalový paušál na dial-upu nabízel ve zkušebním provozu také Český Telecom, a to do konce dubna. Konec měsíce pak přišel bez toho, že by Telecom řekl co bude dál - to učinil až minulé pondělí, 3. května. Oznámil, že zkušební provoz o měsíc prodlužuje, ale současně také "přitvrzuje" - hlavně v tom, že omezuje využití jen na některé druhy provozu (http, ftp a el. poštu). Tím se zřejmě snaží bránit tomu, aby lidé využívali jeho připojení například pro různé druhy "výměnného provozu" v P2P sítích. Jak to bude účinné se jistě uvidí, protože i různé specifické aplikační protokoly lze mnohdy "tunelovat" skrz standardní webové protokoly, které zakazovat nemá smysl.

Především se ale ukazuje, alespoň podle mého názoru, že intervalový paušál na dial-upu se ve své dnešní podobě dostal do slepé uličky. Není to ale proto, že by o něj nebyl zájem mezi uživateli - reakce na zpřísnění podmínek ukazují spíše pravý opak. Stejně tak se neobjevily žádné náznaky toho, že by snad nějak utrpěla kvalita a propustnost sítě Českého Telecomu. Skutečným důvodem je nevhodný ekonomický model, neboli to že paušální zpoplatnění "na konci" není doprovázeno paušálním zpoplatněním "uprostřed, mezi operátory" (a místo toho je i mezi operátory placena explicitně každá minuta). Nechci zde už znovu opakovat, že jde o jeden z významných (ale nenaplněných) závěrů Fóra pro vytáčený přístup k Internetu, a že bez jeho naplnění nedojde k rovnoměrnému rozložení rizika i výnosů mezi operátory. Situace, kdy jeden operátor nese veškeré riziko a prodělává, a druhý riziko nenese a na riziku druhého spíše ještě vydělává, je skutečně neperspektivní a dlouhodobě neudržitelná.

Jenže když to takto půjde dále a dial-up provoz (i provoz hlasový) bude stále klesat, s tím jak uživatelé stále více přechází k jiným způsobům připojení, budou Telecomu klesat i příjmy z provolaných minut. Až to náležitě pocítí i na svých výnosech, a až pochopí že má drahou síť která mu leží ladem, třeba nakonec sám přijde s nabídkou paušálního zpoplatnění na rozhraní - aby prodal a inkasoval aspoň něco. Pravdou je, že "paušál na rozhraní" se nemusí nutně týkat jen regulovaného propojení. Může být využit i v rámci neregulovaného přístupu ke službě (například v rámci velkoobchodní nabídky samotného Telecomu).

Rozvoj mobilního paušálu

Zatímco paušál na dial-upu skomírá, paušál v rámci mobilního přístupu k Internetu jen kvete. Nejen co do počtu uživatelů, kterých stále přibývá, ale i co do vývoje cen. Jak jsme psal už v minulém dílu, T-Mobile přišel s významnou novinkou, když nabídl paušál na předplacené kartě, a tedy bez dlouhodobých závazků, za cenu jen o málo vyšší než pro smluvní zákazníky. Dost možná, že to měla být reakce T-Mobile na (neuskutečněné) spuštění CDMA služeb u Eurotelu.

Minulý týden pak na zareagoval i Eurotel, když oznámil že

S účinností od 15. května se snižuje cena za tarif Eurotel Data Nonstop z dosavadních 799 korun na 699 Kč (bez DPH).

Fakticky by to mělo znamenat také to, že stávající uživatelé, kteří využili promo akce a do konce června platí za ET Data Nonstop 649 Kč (bez DPH), budou od července platit jen o 50 korun více, tj. 699 Kč (stále vše bez DPH). Od července by se jim ale měl snížit počet volných minut, protože nová cena zahrnuje jen 60 minut (místo 100 minut ještě z promo akce do konce června).

Nově se v nabídce Eurotelu objevuje i Data Nonstop ve verzi bez volných minut. Oproti verzi s 60 minutami bude levnější o 50 Kč, neboť přijde na 649 Kč měsíčně (vše bez DPH). Takže ten, kdo dnes ještě využívá promo nabídku EDN za 649 Kč, může zůstat na přesně stejné ceně - ale přijde o všechny hlasové minuty.