Minulý týden: Telecom, liberalizace, ZUI ….

Pondělí minulého týdne bylo velikonoční, a také další dny jakoby ještě pokračovaly v určitém "svátečním útlumu". Nic převratného se tedy nestalo, a to ani v souvislosti s termínem 15. dubna, které mělo být zlomové hned ze dvou důvodů:

• účinnosti nabylo rozhodnutí regulátora o ADSL. Fakticky se ale nic nezměnilo, a promítnutí změn do propojovacích smluv a do koncových nabídek ještě nějakou dobu potrvá (viz minulý díl tohoto seriálu)
• k 15. dubnu mělo být ADSL od Českého Telecomu dostupné v řadě nových lokalit. Jak jsem již také psal v minulém dílu, nestalo se tak a původní termíny jsou nyní nahrazovány pozdějšími termíny.

Licence na digitální vysílání pro Telecom?

Zajímavou událostí minulého týdne byla prezentace Českého Telecomu, na které představil způsob jakým bude zajišťovat TV přenosy pro nadcházející mistrovství světa v hokeji. Článek o tom vyšel zde na ISDN serveru, a sám jsem o tom psal v článku který vyšel na Lupě. Zde jsem vyslovil názor, že cílem prezentace byla také podpora snah Telecomu získat licenci na digitální vysílání - nejdříve experimentální (kterou může udělit ještě Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), a potom řádné (zde by již licenci musel udělit ČTÚ).

Zajímavé je, že v dalších dnech se objevila v nejrůznějších médiích řada článků právě na téma udělení licence na experimentální digitální vysílání. Většina těchto článků přitom dávala Telecomu velkou šanci získat tuto licenci v krátkém časovém horizontu, ale psala o tom korektně jako o budoucí záležitosti, která teprve může nastat (např. Mobil server: Telecom zřejme dostane licenci na digitální vysílání).

Jinak se k tomu ale postavili na serveru iStrategie, kde 15. dubna vychází článek s názvem "Telecom získal licenci na televizní digitální vysílání". V textu článku naštěstí již správně hovoří o všem jako o budoucí možnosti, a ne jako o hotové věci, kterou naznačuje titulek.

Nový člen dozorčí rady ČTc

Další zprávou z minulého týdne, která souvisí s Telecomem, je informace o doplnění jeho dozorčí rady o nového člena. Podle informací MF Dnes jím má být "poradce premiéra Vladimíra Špidly a hlavní ekonom odborové centrály Martin Fassmann", s tím že formálně jej bude nominovat, jako svého zástupce, ministerstvo financí ČR. Fakticky je to ale prý na výslovné přání premiéra.

Pokud tomu tak skutečně bude, pak premiér Špidla bude mít v dozorčí radě Telecomu hned dva "své koně", dosazené v nepříliš dávné době, na místa uvolněná rezignací zástupců bývalého strategického partnera, konsorcia TelSource (v souvislosti s odchodem TelSource z Telecomu). Prvním rezignujícím byl pan Bessel Kok (zástupce nizozemské KPN v TelSource), a místo něj byl ještě v říjnu loňského roku zvolen do dozorčí rady premiérův poradce Martin Kovář (viz tento díl seriálu), spojený s dřívějším vedením projektu Internet do škol.

Koncem listopadu 2003 rezignoval i druhý zástupce TelSource (resp. švýcarského Swisscomu), Günter Pfeiffer, a právě jeho místo zůstávalo dlouho neobsazené. Teprve teď by tedy mělo být obsazeno - další poradcem premiéra Špidly, tentokráte spojeným s odbory. Kdy se tak skutečně stane, ale ještě není známo.

Liberalizace = vyšší ceny?

Minulý týden vyšel na serveru mobil.idnes.cz zajímavý článek šéfa českého GTS Milana Rusnáka. Nebývá až tak časté, aby generální ředitelé velkých společností publikovali své názory a pohledy na internetových serverech, a navíc se pouštěli tímto způsobem do diskuse nad tak citlivými tématy, jako je koncová cena služeb. To ale není myšleno jako výtka, právě naopak.

Celý článek pana Rusnáka očividně navazuje na to, co prezentoval před časem na diskusi "Směřujeme k širokopásmovým zítřkům". Hlavním motivem je názor, že cena telekomunikačních služeb by v důsledku liberalizace měla spíše růst, protože poskytovatelům porostou náklady - zejména náklady na pracovní sílu. Za předpokladu, že to bude doprovázené zvyšováním produktivity práce v celé společnosti a ve všech oblastech, to je logický argument, který nemusí vyznívat nijak katastroficky (protože zvyšování produktivity práce by mělo zvyšovat celkovou úroveň kupní síly obyvatelstva).

Pikantní je ale kontrast tohoto argumentu s dosavadní argumentací Českého Telecomu.. Kdykoli přišla řeč na srovnávání cen v tuzemsku a v zahraničí, zástupci Telecomu vždy důsledně argumentovali tím, že technologie musí nakupovat za světové ceny, a ty pak v rozhodující míře určují cenovou hladinu jeho služeb. Naopak jakékoli odkazy na to, že většinu svých zaměstnanců platí v tuzemských cenových relacích a nikoli zahraničních, odbývali tím, že vliv personálních nákladů není tak významný.

Za sebe mohu souhlasit s tím, že náklady na pracovní sílu nejspíše porostou. Musí to ale nutně znamenat, že spolu s nimi poroste i celková cenová hladina telekomunikačních služeb? Pokud by se ostatní nákladové složky neměnily (neklesaly), pak by tomu tak bylo. Ale koncová cena telekomunikačních služeb na našem trhu, zejména těch "ne-mobilních", je významně ovlivněna výší propojovacích poplatků a různých velkoobchodních cen Českého Telecomu. Zde ale již nemá být prostor pro žádné snižování? Ani v důsledku liberalizace?

ZUI pokračuje jako občanské sdružení

V článku pana Rusnáka je zmiňována také problematika cenových modelů a zpoplatnění, a zejména pak chybějící nabídka (skutečných) paušálů na dial-upu připojení. Pravdou je, že nové modely zpoplatnění hledalo téměř rok Fórum pro vytáčený přístup k síti Internet, ustavené regulátorem a APVTS - a také je našlo. Od poloviny loňského roku, kdy práce Fóra skončila, však zůstaly její závěry jen na papíře a nebyly uvedeny do praxe. Dokonce i "polopaušál", který v současné době nabízí GTS a Czech On Line, je proti zdravé logice i proti závěrům Fóra realizován na minutovém zpoplatnění mezi operátory (tj. koncový zákazník platí paušálně, ale operátor za něj platí propojovací poplatek po minutách). Tím dokonce popírá jednu z hlavních zásad, přijatých Fórem: že při paušálním zpoplatnění "na konci" (u koncového zákazníka) bude použito paušální zpoplatnění i "uprostřed" (mezi operátory).

Při vzniku zmíněného Fóra, v říjnu 2002, se do jeho práce zapojila čtyři občanská sdružení (Březen - měsíc Internetu, Internet pro všechny, Občané proti zdražování telefonů a Sdružení obrany spotřebitelů ČR). Aby tyto čtyři subjekty vystupovaly v rámci Fóra jednotně, ustavily záhy neformální platformu s názvem ZUI (Zástupci uživatelů Internetu). Ta pak celou dobu aktivně působila v rámci Fóra, a měla svého zástupce i v Řídícím výboru Fóra, který přijímal konkrétní rozhodnutí.

Dnes, když výsledky Fóra zůstávají stále jen na papíře a nejsou aplikovány do praxe, se platforma ZUI přetransformovala do podoby občanského sdružení, a hodlá pokračovat v boji za naplnění výsledků Fóra a dostupnější služby elektronických komunikací:

"Nyní cílem sdružení ZUI ČR je hájit zájmy zákazníků využívajících služeb elektronických komunikací, aktivně působit ve prospěch internetové veřejnosti a obecně bojovat za rozvoj, služeb elektronických komunikací u nás," řekl Luboš Olejár, předseda ZUI ČR.

Tiskovou zprávu o transformaci platformy ZUI na občanské sdružení najdete zde.

Pozn: autor tohoto textu pomáhá občanskému sdružení ZUI ČR v rámci jeho Rady expertů, jako sympatizující člen.