Jak se u nás využívají e-agendy?

Možnost, aby občané komunikovali s úřady elektronickou cestou, a zejména možnost podávat nejrůznější podání čistě elektronicky, je zatím stále v plenkách. Hodně se o této problematice hovoří, ale méně se už ví, jaké první možnosti v této oblasti již existují. Ještě méně informací pak je o tom, jak jsou jednotlivé "první vlašťovky" skutečně využívány.

Nyní ale, jen několik málo dnů po skončení kalendářního roku, přichází Ministerstvo financí s detailními údaji o tom, jak byly využívány jednotlivé možnosti elektronických podání v rámci jeho aplikace EPO (Elektronické podání pro daňovou správu). Jde konkrétně o tyto možnosti:

• přiznání k dani z nemovitostí
• přiznání k DPH
• přiznání k silniční dani
• oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám
• podání obecné písemnosti.

Údaje MF ČR vypovídají o tom, kolik podání toho kterého typu bylo v loňském kalendářním roce učiněno každý jednotlivý den, a v součtu pak za každý měsíc i za celý rok. Z toho pak jsou vidět docela zajímavé trendy - ale než se k nim dostaneme podrobněji, musíme si říci něco málo o dvou základních možnostech vyřizování podání v elektronické formě, podle kterých jsou údaje MF ČR dále členěny.

První možnost, kterou si pro potřeby tohoto článku dovolím označit jako "bez elektronického podpisu", je možnost aby subjekt podávající příslušné podání jej podal elektronickou cestou, "na dálku" po Internetu - ovšem pak ještě musí své podání doprovodit také "papírovým" podáním (v terminologii MF ČR skrze tzv. e-tiskopis, vytištěný, vlastnoručně podepsaný a doručený klasickou cestou). Jaký to má smyl a jaké výhody to přináší?

Podstatné je to, že pokud podání učiníte elektronickou cestou (a splníte-li další náležitosti), počítá se datum tohoto elektronického podání za den podání daňového přiznání. "Dalšími náležitostmi" se rozumí jednak to, že elektronické podání učiníte v zákonem předepsané lhůtě, a dále že nejpozději do 3 dnů po uplynutí této zákonem předepsané lhůty podáte také příslušné "papírové" podání (skrze e-tiskopis). Další výhodou pak může být to, že správce daně začíná reagovat až po podání papírového podání, tj. jako kdyby příslušné podání nebylo podáno ke dni elektronického podání, ale až ke dni "papírového" podání. Pokud tomu rozumím správně, mělo by se to týkat běhu různých návazných lhůt (typu: zaplatit je třeba do x dnů od podání daňového přiznání apod.), i třeba možnosti eventuelní opravy.

Praktickou výhodou může být to, že při podání elektronickou cestou příslušná aplikace v rámci EPO (Elektronické podání pro daňovou správu) vytiskne uživateli příslušný e-tiskopis již vyplněný, a ten pak stačí již jen podepsat a doručit. To může významně pomoci například tomu, kdo používá účetnictví provázané s příslušnou aplikací pro podávání přiznání elektronickou cestou.

MF ČR tuto variantu označuje jako "Podání v daňových věcech, učiněné na počítačové sestavě s doručením datové zprávy, neopatřené zaručeným elektronickým podpisem". Statistické výsledky za loňský rok naznačují, že její využití roste jen mezi středními a menšími firmami (viz dále).

Druhou variantou, která byla zprovozněna teprve v březnu 2003 a podle statistických údajů vykazuje výrazný růst, je možnost podat příslušné podání skutečně jen elektronickou cestou, bez nutnosti potvrdit jej posléze ještě "na papíře". Pochopitelně je k tomu nutné využít elektronický podpis, tj. samotné podání podepsat elektronickou cestou .

Aby však správce daně čistě elektronické podání akceptoval, musí být použit zaručený elektronický podpis, učiněný s využitím kvalifikovaného certifikátu vydaného akreditovanou certifikační autoritou. To ostatně vychází z požadavků příslušných zákonů (zejména zákona č. 337/1992 o Správě daní a poplatků, a zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu). Požadavek zákona o el. podpisu, aby takovýto certifikát obsahoval také jednoznačný identifikátor svého nositele, je zde "konkretizován" tak, že se musí jednat o tzv. bezvýznamový identifikátor MPSV.

Dále je požadováno, aby subjekt podávající podání elektronickou cestou, skrze EPO, používal počítač s operačním systémem MS Windows, browser Internet Explorer, a dokonce i podpora Javy (Java Virtual Machine) musí být od Microsoftu (jinak aplikace nefunguje). Autoři nejspíše necítili potřebu vyjít vstříc jiným platformám a browserům, nebo to nepovažovali za účelné, vzhledem k četnosti různého vybavení na straně uživatelů - ale pro takovéto omezení již žádnou oporu v zákoně nemají (a ani by mít neměli).

Zdaleka nejpoužívanější e-agendou bylo loňském roce přiznání k dani z přidané hodnoty. Souvisí to samozřejmě s tím, že jde o agendu pravidelnou - některé subjekty takovéto přiznání podávají každý měsíc, jiné čtvrtletně, vždy do 25. dne následujícího měsíce. Následující obrázek ukazuje, jak se vyvíjel počet těchto podání po jednotlivých měsících, samostatně pro variantu "bez el. podpisu" a "s el. podpisem" (ve výše uvedeném smyslu).

Z obrázku je dobře patrné, že využití varianty "bez el. podpisu" mezi většími subjekty (které podávají přiznání pravidelně každý měsíc) prakticky neroste, a udržuje se těsně pod hranicí 100 podání každý měsíc. Zato menší subjekty, které podávají svá přiznání pouze čtvrtletně (vždy v měsíci následujícím po konci kvartálu) začínají danou možnost využívat ve stále větším měřítku: zatímco v lednu 2003 bylo podáno celkem 181 přiznání elektronickou formou bez el. podpisu (včetně měsíčních), pak v říjnu 2003 to již bylo 316 podání. Pokud bychom odečetli 95 podání jako určitý průměr měsíčních podání, vychází počet pouze čtvrtletních podání v lednu na 86 a v říjnu již na 221, což odpovídá nárůstu o cca 157 procent (za tři čtvrtletí)!

Ještě výraznější růst je ale patrný u varianty s využitím, elektronického podpisu. Ta začala být fakticky využívána až v březnu 2003, s tím že "souběhové" měsíce vykazují tyto počty podaných přiznání:

• duben 2003: 194 podání
• červenec 2003: 488 podání, tj. nárůst o cca 152 procent čtvrtletně (oproti dubnu 2003)
• říjen 2003: 921 podání, tj. nárůst o cca 89 procent čtvrtletně

Patrný je také růst počtu měsíčně podávaných přiznání, což dokládá vzrůstající využití této možnosti také u větších firem.

Statistiky MF ČR jsou členěny dokonce na jednotlivé dny, takže je z nich možné odvodit, jak je podávání přiznání rozloženo i v průběhu jednotlivých měsíců. Na následujícím obrázku jsou zaneseny údaje za dosud nejúspěšnější měsíc, říjen 2003. K němu je vhodné dodat, že termín pro podání přiznání je 25. den kalendářního měsíce, ale pokud připadne na víkend, je možné podávat přiznání ještě nejbližší další pracovní den. Loňského 25. října připadlo právě na sobotu, takže se daňové přiznání mohlo podávat ještě v pondělí 27. října. Toho dne bylo skutečně podáno nejvíce přiznání, a to 229 s el. podpisem a 64 bez el. podpisu. Zajímavé je, že například v neděli 26. října, v době kdy finanční úřady byly zavřené, bylo podáno 131 podání elektronickou cestou s el. podpisem (a 21 bez el. podpisu), což je třetí největší počet v daném měsíci. Celkově je pak z obrázku zřejmé dosti výrazné "šturmování" (podávání přiznání až na poslední chvíli).

Celkem bylo za rok 2003 podáno 5126 přiznání k DPH, z toho 3353 s elektrnickým podpisem a 1773 bez nej.

U dalších agend, pro které je možné podávat přiznání elektronickou cestou, jsou výsledky významně ovlivněny skutečností, že nejde o agendy průběžné, ale spíše jednorázové (v ročním pohledu). Například přiznání k dani z nemovitostí se podává k 31. lednu kalendářního roku, stejně tak jako přiznání k dani silniční.

Následující obrázek ukazuje počty elektronicky podaných přiznání k dani z nemovitostí. Zřetelný je výrazný nárůst v lednu, což samozřejmě souvisí s termínem pro podání přiznání. V uvedené době ale ještě nebyla k dispozici varianta s el. podpisem, a proto bylo podáno jen 217 podání bez el. podpisu. Již od dubna je ale patrný i výrazný počet podání uskutečněných s využitím el. podpisu - což nejspíše souvisí s novými vklady do katastru nemovitostí (kde je nutné podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne, kdy byla vlastníkovi doručena smlouva s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí).

Celkem bylo za celý rok 2003 podáno elektronickou cestou 460 přiznání k dani z nemovitostí s el. podpisem, a 325 bez el. podpisu.

V případě podání k dani silniční byla situace obdobná jako u daně z nemovitostí, pouze s tím rozdílem, že kromě ledna se podání podávala jen minimálně - za celý rok jich s elektronickým podpisem bylo podáno 14, a bez el. podpisu 794 (z toho 628 v lednu 2003). Přiznání k dani silniční je přitom nejstarší agendou, kterou je možné vyřizovat elektronickou cestou - na disketě již od roku 2000.

Zcela minimálně byla naopak v loňském roce využívána elektronická možnost oznámení o nezdaněných částkách vyplacených fyzickým osobám (tzv. hlášenky) - jen 71 podání za celý rok, z toho všechny bez využití el. podpisu.

Naopak velmi zajímavý nárůst vykazuje služba, umožňující doručit správci daně obecnou písemnost, čistě elektronickou cestou (pro taková podání, která nemají předepsaný tiskopis). Tato možnost je využívána teprve od října 2003, a vykazuje následující nárůst:

• říjen: 57 podání
• listopad: 86 podání
• prosinec: 90 podání