Minulý týden: ČTÚ, PVS, privatizace, Bill Gates ….

Minulý týden byl přímo nabit významnými událostmi. Pro další vývoj našeho telekomunikačního trhu má asi největší význam rozhodnutí regulátora (01/PROP/2004) o nové výši propojovacích poplatků za terminaci hovorů v pevných sítích. Změny přehledně ukazuje následující tabulka:

Ačkoli jde o poměrně razantní pokles, i nová úroveň stále zůstává nad průměrnou výší obdobných poplatků v evropské unii. Například sazba "1 tranzit", která se u nás týká místních hovorů a také hovorů dálkových (které prochází jen přes 1 tranzitní ústřednu), u nás právě klesla z 51 na 40 haléřů, zatímco v EU má průměrnou výši 31 haléřů.

Reakce alternativních operátorů na uvedený krok regulátora byla podle očekávání v zásadě pozitivní, ovšem s upozorněním na právě citovaný nesoulad s průměrnou výší v EU. Alternativci přitom již dříve poukazovali na to, že koncové ceny nasazené Telecomem v jeho novém tarifu Universal jsou v některých případech pod jejich přímými náklady, a dokonce požadovali zákaz těchto tarifů. Společnost Czech OnLine následně ve své tiskové zprávě upozornila, že tento nepoměr mezi koncovou cenou a náklady přetrvává nejméně u jedné ceny i po snížení propojovacích poplatků (jde zřejmě o místní hovor mimo špičku).

Český Telecom koncem týdne vydal tiskovou zprávu, ve které uvádí že s novou výší propojovacích poplatků nesouhlasí a domnívá se, že není v souladu se zákonem:

ČESKÝ TELECOM zásadně nesouhlasí s výši cen za propojení sítí mezi telekomunikačními operátory, které ve středu zveřejnil Český telekomunikační úřad. Cenové rozhodnutí ČTU č. 1/PROP/2004 neodpovídá požadavkům vyplývajícím z Telekomunikačního zákona.

"Cenové rozhodnutí umožňuje pouze zvýšit marži alternativním operátorům na úkor ČESKÉHO TELECOMU. Zvláště zarážející je rozdíl mezi cenami stanovenými ČTU a výsledkem, který vychází po dosazení auditovaných vstupů do výpočtového modelu," uvedl Pavel Jiroušek, výkonný ředitel pro velkoprodej a regulaci.

Podle ČESKÉHO TELECOMU není cenové rozhodnutí ČTU v souladu se zákonem a společnost v současném době zvažuje další postup.

Zajímavou otázkou je, jak by mohly v důsledku snížení propojovacích poplatků klesnout koncové ceny hovorů. Například ceny místních hovorů, poskytované alternativními operátory skrze volbu operátora, se dnes pohybují v rozmezí od 1,20 do 1,30 Kč za minutu ve špičce. Pokud by se do nich mechanicky promítlo snížení propojovacích poplatků (1 tranzit) o 11 haléřů, a to 1x za originaci a 1x za terminaci, dostala by se cenová hladina (bez DPH) na úroveň 0,98 Kč až 1,08 Kč. I s připočtením daně z přidané hodnoty ve výši 22 procent by to bylo méně, než původní ceny s DPH ve výši 5%. Jinými slovy: pokles propojovacích poplatků by z pohledu koncových cen mohl kompenzovat zvýšení DPH, a dokonce i přinést určité malé zlevnění.

Obchodní věstník zdarma na Internetu

Obchodní věstník je specifický veřejný registr, ve kterém jsou publikovány informace, které konkrétní subjekty (ze zákona) musí či mohou zveřejňovat o sobě a o své činnosti. Jde například o změny ve statutu podnikatelských subjektů, o vyhlašování nucených správ, konkurzů a likvidací, o vyhlašování veřejných zakázek apod. existence Obchodního věstníku je dána nařízením vlády, a od roku 1992 až do konce loňského roku jej vydávalo Ministerstvo spravedlnosti. Ovšem nikoli přímo, ale prostřednictvím nakladatelství Economia, které připravovalo a vydávalo jak klasickou tištěnou verzi, tak i verzi elektronickou - ovšem jen za úplatu (jednouživatelská licence na jeden rok přišla na 4 tisíce).

Od 1. ledna 2004 však obchodní věstník podle aktualizovaného nařízení vlády vydává Ministerstvo informatiky, a to skrze Portál veřejné správy. Navíc zcela zdarma. Horší zprávou je to, že tímto způsobem bude přístupný pouze nový obsah (tj. od počátku roku 2004), zatímco starší obsah zůstává dostupný jen skrze placený přístup do archivu Economie.

Další službou, která je nově dostupná v souvislosti s portálem veřejné správy, je možnost nahlížet do katastru nemovitostí. Na rozdíl od dříve spuštěné internetové verze poskytující (stále jen neoficiální) výpisy z registru nevyžaduje žádnou registraci uživatele a je zcela zdarma. Umožňuje každému uživateli Internetu, aby si zjistil, kdo je majitelem konkrétní budovy či pozemku, či v jakém stavu je to které podání do katastru nemovitostí.

Další pokus o privatizaci Českého Telecomu

Vláda ve středu minulý týden odstartovala další pokus o (do)privatizaci Českého Telecomu. Následuje po tom, co Telecomu podařilo dokoupit zbývající část podílu v Eurotelu a stát se jeho plným vlastníkem - a také poté, kdy fakticky přestala platit smlouva mezi českým státem a (dnes již bývalým) strategickým partnerem o společném postupu při prodeji Telecomu. Dalším novým prvkem je skutečnost, že celému procesu privatizace má "velet" ministerstvo financí, zatímco ministerstvo informatiky má hrát roli odborného resortu.

Ministr financí Sobotka dostal od vlády za úkol vybrat do konce května t.r. privatizačního poradce, který teprve navrhne nejvhodnější postup privatizace a další konkrétní postup. Podle dostupných signálů se zatím rýsují dvě hlavní možnosti, a to prodej celého majoritního balíku akcií jednomu konkrétnímu subjektu (vzešlému z výběrového řízení), a jako druhá varianta prodej akcií na burze. Takto se ostatně zbavil svých akcií dosavadní strategický partner (konsorcium TelSource, i samotný KPN).

Pokud jde o konkrétní zájemce, oficiálně se vyjádřil dánský Teledanmark. Neoficiálně se hovoří také o zájmu švýcarského Swisscomu, který již byl součástí konsorcia TelSource, o finanční skupině PPF, a také o mobilních gigantech Oranže a Vodafone.

Na průběh celé privatizace by měla dohlížet nově ustavená komise, ve které by po dvou zástupcích měla mít ministerstva financí a informatiky, dále Fond národního majetku, a jednoho zástupce i ministerstvo vnitra. Jedním z členů této komise má být i exministr bez portfeje Karel Březina. Podle mluvčího MF ČR z titulu toho, že "je předsedou stranické komise pro informatiku a telekomunikace".

Mlynář chce nižší základní sazbu DPH

Ministr Mlynář již v Evropské unii navrhl přeřazení telekomunikačních služeb ze základní do snížené sazby DPH. Než by se ale takovýto krok podařil, nejspíše by to trvalo ještě nemalou dobu. Mezitím, jako dočasná opatření pro stimulaci využití Internetu a elektronických komunikací, připadají v úvahu případné daňové úlevy. Ministr Mlynář již deklaroval, že je bude prosazovat v nyní započatých jednání o druhé fázi reformy veřejných financí.

Ještě další možností ovšem je snížení základní sazby, protože evropská unie nám nepředepisuje její konkrétní výši - jen požaduje, aby nebyla nižší než 15 procent. Dnešní výši základní sazby, 22 procent, jsme si tedy zvolili sami, a sami bychom si ji také mohli snížit. Minulý týden se v tomto ohledu vyjádřil i ministr Mlynář, když uvedl že:

Současná 22procentní sazba daně z přidané hodnoty (DPH), která se vztahuje i na telekomunikační služby a software, je podle ministra informatiky Vladimíra Mlynáře příliš vysoká a měla by klesnout. Ministr bude podle svých slov prosazovat ve vládě pokles základní sazby na 17 či 18 procent. Telekomunikační služby, internet a software přešly ze snížené pětiprocentní sazby na základní na začátku letošního roku. Podle ministra je zdanění těchto služeb základní sazbou sice v souladu s požadavky Evropské unie, ale je příliš vysoké.

Konečný stav ADSL za rok 2003

Český Telecom počátkem roku zveřejnil výsledné statistiky o počtech zřízených ADSL přípojek za celý rok 2003. Místo původních plánů v rozsahu až 30 tisíc přípojek se v prvním roce zavádění této technologie v ČR podařilo zrealizovat jen 14 100 přípojek. Z toho nejvíce v Praze, 7440, a dále 2020 v Jihomoravském kraji, a 1640 v kraji severomoravském.

Bill Gates přijede do Prahy

Do Prahy s již potřetí chystá šéf Microsoftu Bill Gates, a to již 27. ledna. Setkat by se měl s prezidentem Klausem, s dalšími politiky i se zástupci firem, a také nadací. Pokud jde o odbornou veřejnost, k té by měl promluvit na konferenci o bezpečnosti, kde bude mít hlavní projev. Nastínit by zde měl "novou dlouhodobou strategii firmy zaměřenou na vytváření a udržování bezpečného softwarového prostředí". Pročpak si asi k tomu vybral právě Českou republiku?