Co přinesla skutečná jednání o dial-upu?

Fórum pro dial-up hledalo skoro rok nové modely připojení k Internetu, a vyprodukovalo jen nezávazný dokument. Mezitím paralelně probíhala jiná jednání, iniciovaná Telecomem a hledající "vyvážené modely". Tato jednání již určité výsledky přinesla. Jak vypadají a co by mohly přinést koncovým uživatelům internetového dial-upu?

Minulý týden přinesl několik zajímavých událostí kolem vytáčeného přístupu k Internetu. O jedné z nich, konkrétně o završení téměř jednoroční práce Fóra pro vytáčený přístup k síti Internet, jsem psal zde na Lupě v pátečním článku "Fórum pro dial-up: jednání skončilo, zapomeňte". Pro ty, kteří jej nečetli, a pro připomenutí ostatním: výsledkem práce Fóra byl závěrečný dokument, rozebírající různé varianty připojení (prakticky všechny, které připadají v úvahu, včetně paušálních variant) z hlediska jejich technické a ekonomické realizace. Podstatná je ale skutečnost, že tento závěrečný dokument Fóra, který by se mohl stát podkladem pro nutné další jednání operátorů a ušetřit jim čas, není pro nikoho závazný. O vnímání jeho statutu ze strany operátorů asi nejlépe svědčí následující závěrečný slide z jedné z prezentací ze čtvrteční tiskovky na ČTÚ, k ukončení práce Fóra:

Možné budoucí modely přístupu na Internet
obecné shrnutí

Výsledek činnosti APVTS - technická část

• dává transparentní instrument pro možný budoucí obchodní zájem jednotlivých subjektů v oblasti Dial-up Internet
• nedefinuje povinnost takovýto instrument realizovat, není-li to v obchodním zájmu té či oné společnosti, včetně ČESKÉHO TELECOMU, a.s.

A o tom to právě je: o obchodním zájmu telekomunikačních společností. Nemá-li některá konkrétní společnost sama zájem uvést na trh nové modely, nemůže jí to nikdo shůry nařídit - ani veřejnost, ani regulátor, ani žádný ministr. Právě na tom Fórum doplatilo - jak jsem již psal v předchozím článku, bylo postaveno na stejném principu "dobrovolného hledání společného řešení", jaké se již dvakrát ujalo, v případě volby operátora a přenositelnosti čísel. Ovšem tam to bylo s tím podstatným rozdílem, že nad hlavami jednajících stran práskal bič telekomunikačního zákona, který stanovoval konkrétní termín, do kterého musí být vše jak dojednáno, tak i zrealizováno. Nedodržet takovýto termín, uvedený v zákoně černě na bílém, si nedovolil nikdo. Proto také každý, ve vlastním zájmu respektoval společně dohodnuté řešení.

V případě Fóra žádný takový termínový bič nad hlavami operátorů nepráskal. Poklidnou atmosféru jednání tak narušovalo snad jen povykování jakýchsi samozvaných zástupců uživatelů, kteří neustále přicházeli s novými a novými požadavky (abych to trochu odlehčil :-). A tak se jednání táhla a táhla. Skoro rok. V sousedství kanceláří APVTS, kde se každý týden jednalo, mezitím stačil vyrůst úplně nový dům, ve kterém se nyní již bydlí.

Kde probíhala skutečná jednání?
Jednání Fóra se s postupem času přeci jen určitým způsobem měnila. Bohužel spíše k horšímu. V jednu chvíli se například z Fóra stala jakási prezentační platforma, které Telecom přednášel své návrhy a nejspíše i testoval reakci, kterou vyvolají. Vzpomínáte ještě na návrhy "100 hodin za 500 Kč", či první návrhy ISDN AO/DI, a zejména pak na kauzu se "zrychlením ADSL ze 192 na 64 kbps"?

Zhruba v této době již bylo zřejmé, že vedle "oficiálních" jednání Fóra probíhají ještě další jednání mezi operátory o nových modelech, a to již bez zástupců uživatelů. Zmíněné návrhy Telecomu, přednesené na Fóru, totiž neobsahovaly představu o tom, jak by se řešily na rozhraní mezi operátory. Například realizace oněch "100 hodin za 500 Kč" však vyžadovala dosti radikální změnu ve vzájemném zpoplatnění mezi operátory. O tom se samozřejmě také jednalo, ale již někde jinde než na Fóru - a zřejmě neúspěšně, protože od té doby je o návrhu "100 hodin za 500 korun" ticho. Realizováno bylo jen omezení ADSL, a to jednostranným způsobem (Telecom provedl omezení ve své velkoobchodní nabídce - viz článek "ADSL: Kdo by měl být zlý").

Skutečnost, že jednání Fóra pro dial-up sice probíhala téměř rok, ale doopravdy se o nových modelech vytáčeného připojení k internetu diskutovalo a jednalo někde jinde, již bez účasti platformy ZUI (Zástupců uživatelů Internetu), nyní potvrdil i Český Telecom. V tiskové zprávě, vydané minulý pátek a nadepsané "Český Telecom začal jednat o nových podmínkách pro Internet", se přímo pochlubil tím, že vše sám inicioval:

"Vítáme, že diskuse o vyváženém modelu internetu, které jsme iniciovali počátkem srpna, otevírají cestu pro nové podmínky poskytování připojení k internetu v České republice," uvedl Pavel Jiroušek, Chief Wholesale & Regulation Officer ČESKÉHO TELECOMU.

Jaká je nová cesta?
"Otevřením cesty", které zmiňuje uvedený citát z tiskové zprávy, je zřejmě míněno nové cenové rozhodnutí regulátora k poplatkům za Internet na rozhraní mezi operátory (rozhodnutí č. 04/PROP/2003 z úterka minulý týden). Tisková zpráva pak zmiňuje, že Telecom již poslal některým svým konkurentům nové návrhy, na základě tohoto rozhodnutí:

Návrh nových obchodních podmínek přístupu na internet předložil ve čtvrtek 25. září 2003 společnostem Aliatel, Contactel, České Radiokomunikace, GTS Czech, Nextra, Pragonet a Tiscali ČESKÝ TELECOM.

Tento návrh vychází z úterního cenového rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (04/PROP/2003).

Co ale vůbec zmíněné rozhodnutí regulátora fakticky přináší? V médiích bylo prezentováno tak, že otevírá cestu k paušálům. Obávám se však, že tomu tak není, a že skutečnou podstatou tohoto rozhodnutí je něco jiného. Co?

Pro vysvětlení se musíme vrátit zpět do roku 2002, kdy regulátor vydal své druhé cenové rozhodnutí (č. 03/PROP/2002) ohledně Internetu přes tzv. propojovací bod (podrobněji viz článek "ČTÚ: Internet na druhý pokus". Tímto rozhodnutím určil, že Telecom musí platit alternativním operátorům za zakončení internetového dial-upu (za tzv. terminaci) 47 haléřů za minutu ve špičce, a 17 haléřů mimo špičku. K této částce regulátor došel tak, že vzal průměrnou cenu internetového hovoru, a stanovil že Telecom a alternativní operátoři se o ní mají dělit ve stejném poměru, v jakém se dělí o hlasové služby.

I když regulátor tyto poplatky na podzim roku 2002 o něco snížil, na 40/15 haléřů (cenovým rozhodnutím 07/PRIOP/2002), Telecomu ležely opravdu velmi silně v žaludku. Není divu, když nutně musely snížit míru jeho ziskovosti na dial-upových službách.

První reakcí Telecomu na rozhodnutí regulátora byla snaha o zásadní změnu celého internetového modelu, v podobě dvousložkového Internetu Plus. Pamatujete se na něj ještě? Zde je pro připomenutí citace z WWW stránek, které Telecom tehdy zřídil, na podporu svého návrhu (stále je najdete zde):

Co vedlo ČESKÝ TELECOM ke změně modelu připojení k internetu?

Vážení uživatelé internetu,

současný model připojení k internetu byl vážně narušen rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu č. 03/PROP/2002 ze dne 21. května 2002. V tomto rozhodnutí byl - bez důkladného zvážení všech možných dopadů - mezi ČESKÝ TELECOM a poskytovatele služeb internetu (ISP) vložen jako další článek alternativní telekomunikační operátor a byl stanoven nový způsob výpočtu cen za propojení veřejných telekomunikačních sítí pro poskytování přístupu uživatelů ke službám sítě internet.

Kvůli tomuto kroku se již ČESKÝ TELECOM obrátil na soud, aby dosáhl změny rozhodnutí ČTÚ.

Není mi známo, že by se soudní cestou Telecom nějaké změny domohl. Dnes už to ale stejně není aktuální, protože svého již dosáhl: podstatou nejnovějšího cenového rozhodnutí regulátora je právě zrušení zmíněných poplatků 40/15 haléřů z dřívějších cenových rozhodnutí 03/PROP/2002, resp. 07/PROP/2002:

Přesněji, a to je důležité: uvedené minimální poplatky za terminaci se zrušují, pokud se operátoři dohodnou na jiných podmínkách:

Nové rozhodnutí pak podrobněji rozvádí, jakým způsobem mají být nové minutové ceny za dial-up propojení vypočítány. V zásadě říká, že za základ se má vzít minutová cena hlasových služeb, a ta se má vynásobit koeficientem, který odráží specifika internetových hovorů oproti hlasovým (jde hlavně o odlišné rozpočítání jednorázových nákladů do minutové sazby podle průměrné délky hovoru, která činí 2 minuty u hlasu, a cca 20 minut u dial-upu). Samotné rozhodnutí přitom neříká, jakou konkrétní hodnotu by zmíněný koeficient měl mít, čímž jej ponechává zcela na dohodě operátorů. Jinými slovy smysl celého nového rozhodnutí je takovýto: můžete se začít domlouvat "od základu", a nemusíte se přitom omezovat současnými minimálními poplatky.

Jaké nové podmínky nabízí Telecom?
Oznámení Telecomu o nových podmínkách, které navrhl ostatním operátorům, je tedy třeba chápat v kontextu výše uvedeného rozhodnutí a jeho faktického obsahu.

Co přesně Telecom navrhl, zveřejněno nebylo. Z dostupných neoficiálních informací a signálů soudím, že svým konkurentům navrhl něco ve smyslu "pojďme se domluvit, že vám budu za každou minutu platit méně, než kolik jsem doposud musel". O kolik méně?

Ve špičce by mělo jít o snížení zhruba na polovinu až čtvrtinu, a mimo špičku na dvě třetiny až jednu třetinu - s tím, že poplatky za terminaci by byly různé podle toho, zda se jedná o propojení na tranzitní ústředně, nebo na místní ústředně.

Co by to přineslo koncovým uživatelům?
Pokud nové návrhy Telecomu skutečně vypadají tak, jak jsem výše naznačil, pak zřejmě budou pro alternativní operátory obtížně stravitelné. Očekávám, že k dohodě nejspíše nedojde, a že po uběhnutí zákonných lhůt bude příslušný spor řešit regulátor, který bude muset určit nové ceny na rozhraní direktivně, svým dalším rozhodnutím. Jaké budou, si netroufám odhadnout, ale pochybuji, že by jím stanovené poplatky byly tak výrazně nižší oproti současnému stavu, jak navrhuje Telecom - třeba poloviční, či dokonce třetinové až čtvrtinové.

Zastavme se ale u jiné věci: u toho, co by nové rozhodnutí a nové návrhy Telecomu mohly znamenat pro koncové uživatele.

Rozhodnutí regulátora se týká pouze minutových cen na rozhraní (a nové návrhy Telecomu zřejmě také). To znamená, že pro koncové zákazníky na nich lze "postavit" opět jen nové minutové (koncové) ceny, nebo tzv. časové kredity. Tedy například HOME INTERNET s větším počtem hodin, zahrnutým do měsíčního paušálu za pevnou telefonní linku. Nebo možnost přikoupit si "X hodin za Y korun". To by jistě bylo pozitivní, ale samozřejmě bude velmi záležet na konkrétním nastavení koncových cen a také dalších podmínek, které s tím budou spojeny.

Pravdou ale je, že i podle různých statistik OECD jsou minutové ceny za dial-up mimo špičku v ČR již dnes na relativně slušné (nízké) úrovni. Snížit by potřebovaly minutové ceny ve špičce, a také by bylo zapotřebí odbourat penalizaci za krátká spojení (do délky 10 minut). Otázkou ale je, co náš trh s dial-upem potřebuje nejvíce. Je to skutečně snižování minutové sazby a zlevňování předplacených časových kreditů? Alespoň tak, aby to kompenzovalo nárůst DPH od počátku příštího roku, a pro uživatele tak nedošlo k faktickému zdražení? Podle mého názoru nikoli. Má-li se zastavit odliv uživatelů k jiným variantám připojení, a alespoň trochu stimulovat poptávka, musel by přijít skutečný paušál, za rozumné peníze - buďto intervalový (například mimo špičku), nebo ještě lépe neměřený paušál.

Vše ale nasvědčuje tomu, že jednání o paušálech nejsou na pořadu dne. Po celou dobu konání Fóra Telecom důsledně hájil stanovisko, že je v první řadě nutné ochránit jeho síť před tím, aby nápor dial-upu chtivých uživatelů, využívajících výhod paušálů, nijak nezhoršil její parametry a kvalitu poskytovaných služeb (kterou má nařízenu v rámci univerzální služby). Pilotní projekt režimu FRIACO, který měl vliv paušálů na kvalitu sítě a další faktory otestovat v praxi, by podle rozhodnutí Řídícího výboru Fóra měl začít k 1.10.2003 - což ještě může, ale nic nenaznačuje, že by se k tomu schylovalo. Médii navíc již proběhlo vyjádření o tom, že i bez otestování pomocí pilotního projektu Telecom pozitivně ví, že jeho síť není na zavedení paušálu připravena:

"Ke skutečné realizaci neměřeného paušálu existují na naší straně technické překážky zásadnějšího rázu …"