Bude stát regulovat Internet?

Minulý týden se kolem Internetu odehrály dvě věci, které (alespoň podle mého názoru) nevěští moc dobrého. Jde o pasáž výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která uvažuje o regulaci Internetu, a pak signály o plánovaném využití školského intranetu, formou "řízené komercionalizace".

Rada chce regulovat?

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání minulý týden předala svou výroční zprávu za rok 2001 Poslanecké sněmovně. Vyjádřila se v ní poměrně obsáhle k Internetu, v odstavci příznačně nadepsaném: "Internet a jeho regulace". Zde je několik relevantních citátů, plné znění najdete např. zde

Účelem této kapitoly je stručně upozornit na závažný problém nežádoucích obsahů a nežádoucích činností na internetu a dále na současný stav a některé jeho souvislosti.

Pokud bude politická vůle zahájit kroky k řešení této problematiky, bylo by třeba iniciovat zadání podrobnější studie, která by měla předcházet konkrétním jednáním o problematice legislativní regulace internetu, a to i v globálním měřítku.

Světový terorismus a vývoj v dalších shora zmíněných oblastech kriminality s využitím internetu jakož i některé události přímo v ČR v nedávné době (stránky s dětskou pornografií) opravňují otázku, zda je legislativní ošetření internetu v ČR dostačující.

Hlavní otázkou však zřejmě je, zda je dostatečně legislativně zajištěno nalézání a praktický postih kriminálních jevů na internetu.

Podstatou problému je tedy regulace obsahů vysílání, speciálně vytvářených pro internet.

Pokračující nečinnost na tomto poli velmi pravděpodobně povede k tomu, že závadné obsahy budou stále častěji umisťovány ze zahraničí na české servery, ať už s vědomím našich providerů nebo hackerským způsobem. Obdoba takového vývoje s jinými oblastmi kriminality (drogy, aktivity mafií..) je zřejmá stejně jako jeho malá žádoucnost.

Můj dojem z celé pasáže je ten, že Rada zde vzala na vědomí Internet jako (z jejího pohledu) nový fenomén, začala si uvědomovat že otevírá určitý prostor pro různé "nekalé" aktivity lidí (což je pravda), a vyzývá k hledání určitých řešení. Řečeno jinými slovy, Rada si uvědomila, že je zde jakýsi nový problém a volá po tom, aby se začalo hledat jeho řešení. Na tom nevidím nic špatného a mohu s tím plně souhlasit, kolem Internetu skutečně jsou problémy které si zaslouží hlubšího prozkoumání, hlubšího zamyšlení nad jejich podstatou a hledání nejvhodnějších řešení.

Co mne znepokojuje je spíše náznak toho, jak by si Rada takovéto řešení představovala - pokud její vyjádření interpretuji správně, očekává že řešení nových a dosud ne zcela doceněných problémů bude možné starými prostředky, konkrétně utužením regulace a jejím rozšířením i na Internet. To se obávám že nepůjde, resp. nebude fungovat. Obávám se také, že uplyne ještě hodně vody, než lidé kteří tvoří legislativu dokáží docenit skutečnou podstatu Internetu a celého on-line světa, včetně jeho exteritoriality, a akceptovat řešení která mají šanci na úspěch.

Význam samotné výzvy od Rady bych zase až tak nepřeceňoval a bral bych jej jako jeden z celé série jistých výkřiků subjektů, kterým začíná docházet že realita dnešního světa doznává určitých změn. Důležité bude, jaké další odezvy a reakce tato výzva vyvolá.

K čemu je intranet?

V souvislosti s úvahami o možné regulaci Internetu mi nedá nepřipomenout, že právě v ČR vzniká v současné době nejméně jedno řešení, které po technické stránce vychází případné regulaci dosti vstříc. Samotná decentralizovaná podstata dnešního Internetu totiž případné snahy o regulační opatření a zásahy značně ztěžuje (asi ne zcela znemožňuje ale komplikuje, prodražuje, a současně dává více možností je obejít). Pokud se ale vše vhodně uzavře, do sítě která "čouhá ven" jen jedním jediným rozhraní, je situace rázem jiná …..

Narážím teď na projekt Internetu do škol, který začínal jako snaha připojovat školy k Internetu přímo (tj. decentralizovaně, bez existence jediné centrální přípojky), ale časem zmutoval do budování privátní celorepublikové sítě s jedním centrálním provozovatelem, a také s jedním centrálním připojením na Internet. Řešitelé projektu (MŠMT, Generální dodavatel, Generální auditor a jimi založené subjekty) rezolutně popírají jakékoli záměry centrálně regulovat přístup škol k Internetu a tvrdí, že případná omezení budou jen v rukou samotných škol, na jejich úrovni. Nechci toto tvrzení nijak zpochybňovat, byť mi stále vrtá hlavou proč byl v zadávací dokumentaci do výběrového řízení na generálního dodavatele požadavek:

Z důvodu ochrany školního intranetu musí být připojení do Internetu zabezpečeno dostatečně výkonnými firewally. … Řešení musí rovněž umožňovat inteligentní filtraci informací propagovaných do školního intranetu z Internetu

Takže i když dnes nikdo regulovat nehodlá, technické řešení "Internetu do škol" by eventuelním budoucím snahám o regulaci vycházelo vstříc jak možností "inteligentní filtrací informací", tak i samotnou (uzavřenou) podstatou privátního školského intranetu.

Pokud mé informace sahají, na stejném principu uzavřené virtuální privátní sítě celorepublikového rozsahu, se společným centrálním připojením k Internetu, má být budována i jednotná komunikační infrastruktura veřejné správy.

Uzavření komerčního prostoru

Další událostí minulého týdne, která s úvahami o regulaci nepřímo souvisí, jsou signály o tom, jak chce MŠMT naložit s "prostorem", který vznikne vybudováním školského intranetu a připojováním škol k této privátní síti.

K tomu je dobré si nejprve říci, že již v loňském roce uložila Poslanecká sněmovna ministerstvu školství najít vhodný model pro vícezdrojové financování projektu Internet do škol. Fakticky tedy jde o to, aby se na celý projekt podařilo získat peníze i z dalších zdrojů a ne pouze ze státního rozpočtu. To je určitě rozumné.

Ministerstvo školství se tento úkol snaží naplnit založením obecně prospěšné společnosti, která by takovéto vícezdrojové financování zprostředkovávala. Podle neoficiálních zpráv by o založení takovéto OPSky měla v brzké době rozhodnout přímo vláda.

Informací o tom, jak by tato OPSka měla fungovat a co by měla dělat, je zatím poskrovnu. Její přípravy nedávno potvrdil mluvčí Informačního centra SIPVZ Chvojka na konferenci Schola Nova. V závěru minulého týdne se pak na téma OPSky rozpovídal pan Jakub Rainisch (poradce MŠMT) v diskusním pořadu na Svobodné Evropě (doslovný přepis relevantních pasáží lze nalézt zde):

MŠMT bylo vyzváno poslaneckou sněmovnou v červenci loňského roku, aby připravilo projekt, který se bude spolupodílet na financování provozu celé této akce. Obecně prospěšná společnost, která vzniká založením nebo na návrh MŠMT a MŠMT do ní bude dávat lidi, kteří jsou jak ve správní radě, tak v dozorčí radě, čili je to orgán plně pod kontrolou toho státu, má tu výhodu, že prostředky, které do ní plynou, nejsou prostředky státního rozpočtu, ale mohou být znovu reinvestovány, a to prosím všechny, protože obecně prospěšná společnost nevykazuje zisk, tak mohou být znovu reinvestovány na obecně prospěšné účely. To je ze zákona o obecně prospěšné společnosti.

To interpretuji tak, že má jít v zásadě o kanál, skrz který budou protékat finanční prostředky přicházející z jiných zdrojů a určené na projekty SIPVZ (včetně Internetu do škol). Mohu-li k tomu přidat svůj názor, pak bych se velmi přimlouval za to, aby takováto instituce důsledně využívala tzv. transparentních bankovních účtů, jaké nabízí například eBanka (jde o bankovní účty, které umožňují komukoli podívat se na všechny transakce, viz zde). Jinak se obávám, že bude jen těžko kontrovat různým spekulacím ohledně finančních toků.

Páteční diskuse na Svobodné Evropě však přinesla ještě další zajímavé informace o cíli OPSky, z úst pana Rainische:

To není žádný filtr na peníze, to je prostě jeden z možných zdrojů dalšího financování, pokud se podaří z celé té infrastruktury vytěžit nějaké peníze, a to formou - teď řeknu něco, co se všichni budou chytat za hlavu - formou řízené komercionalizace, protože pokud se ten systém jakýmsi způsobem neuzavře - ten intranet - a to prosím berte velmi v uvozovkách - tak ty firmy, které se vrhnout na tu komunitu, je tam milión šest set tisíc žáků a asi dvěstě tisíc učitelů, tak ty vám z celého toho - ve chvíli kdy všechny školy budou připojeny - tak ty vám z toho udělají jedno velké tržiště. Ten intranet to částečně odfiltruje, to ovšem neznamená, že ty školy jsou omezeny v přístupu na internet. To vůbec není pravda.

Toto již vyznívá tak, že OPSka nebude pouze shánět různé granty, sponzorské příspěvky a jiné vnější zdroje, ale že bude také na školském intranetu nějak vydělávat ("pokud se podaří z celé té infrastruktury vytěžit nějaké peníze"), a to formou "řízené komercionalizace". Pokud tomu správně rozumím, pan Rainisch si to představuje tak, že školský intranet bude sloužit (také) ke komerčním aktivitám, ale tyto nebudou zcela ponechány napospas volnému trhu (aby z toho nevzniklo "jedno velké tržiště"), ale díky "uzavření celého prostoru" budou připuštěny jen některé z těchto aktivit (nejspíše podle rozhodnutí samotné OPSky).

Jaký byl první návrh?

Způsob, jakým pan Rainisch popsal připravovanou obecně prospěšnou společnost (OPSku) vcelku dobře koresponduje s tím, co obsahoval první návrh na její založení (který ale byl nakonec shozen ze stolu a nedostal se do vlády). V tomto materiálu se předpokládalo, že OPSka bude získávat peníze na projekty SIPVZ:

• Spoluprací s komerční sférou na konkrétních projektech
• Komercionalizací sítě
• Skrze sponzoringem a dary nefinanční povahy
• Ze zahraničí (např. z fondů EU).

Podrobnější představa o komercionalizaci sítě zde byla navržena takto:

Infrastruktura, tak jak je její koncepce navržená, přináší mnoho možností jak tento potenciál využít. Protože se ale jedná o školy nebylo by příliš moudré umožnit "divokou" komercionalizaci" tohoto virtuálního prostoru. OPS je ideálním nástrojem pro posuzování a následnou realizaci marketingových projektů pocházejících od zájemců z komerční sféry, kteří tak mohou oslovit všechny žáky a učitele - tedy přesně definované cílové skupiny. Zároveň také OPS musí v těchto projektech dohlížet nad přísnou ochranou všech osobních údajů.

Součástí obecně prospěšné společnosti mělo podle původního návrhu být i 5 realizačních týmů:

První z těchto realizačních týmů má na starosti řízení realizace programů sponzoringu, které umožní zvýšit kvalitu ICT vybavení na školách formou nejrůznějších spotřebitelských soutěží (např. každý zákazník určitého obchodního řetězce sbírá body podle výše nákupu a tyto body prostřednictvím OPS uplatní s požadavkem dovybavení konkrétní školy, konkrétní ICT technikou).

Pokud by se takovéto záměry realizovaly, jak by to asi dopadlo? Také si už představujete, jak na škole právě začíná vyučovací hodina a učitelka říká:

"milé děti, až půjdete s rodiči nakupovat, nechoďte k firmě A, ale k firmě B. Nakupte tam nejméně za X korun, abyste dostali aspoň Y bodů v jejich soutěži. Ty nezapomeňte přinést do školy! Když jich takto nasbíráme dostatečný počet, předáme je naší starostlivé OPS, která nám je vymění za nový počítač …."

Jak se vám zamlouvá takováto představa?