 |
 |
Alternativní připojení k Internetu
Připojit se k Internetu lze mnoha různými způsoby. Některé z nich jsou označovány jako "alternativní", což naznačuje že by měly být určitým protipólem k jiným způsobům připojení, považovaným za tradiční. Které to ale jsou, na jedné i druhé straně? Pravdou je, že to co dnes může být považováno za alternativu, se zítra může stát již naprosto standardním řešením.Problém připojení k Internetu je možné definovat jako problém vhodného propojení mezi místem, kde se vyskytuje koncový uživatel, a nejbližším vstupním bodem do sítě jeho internetového providera (poskytovatele připojení k Internetu). Vše silně připomíná klasický problém překlenutí tzv. poslední míle, známý ze světa telekomunikací, kde se hledá propojení mezi zákazníkem a nejbližší telefonní ústřednou telekomunikačního operátora. V praxi přitom dochází k zajímavému splývání obou těchto problémů a jejich společnému řešení.
Obecně je tedy vhodné uvažovat spíše o tzv. přístupových sítích, neboli o sítích zajišťujících propojení mezi místem výskytu zákazníka a sítí jím zvoleného poskytovatele služeb. Takovéto přístupové sítě jsou stále častěji budovány tak, aby dokázaly sloužit potřebám poskytování různých druhů služeb, od základních hlasových služeb, přes přístup k Internetu, až například po distribuci multimediálního obsahu. Hezkým příkladem mohou být sítě FWA (Fixed Wireless Access), u nás budované zejména v licenčním pásmu 26 GHz. U již existujících prostředků propojení (například tzv. místních smyček, rozvodů kabelové televize či silových rozvodů napájecí sítě) se zase hledá způsob, jak je využít jako obecnou přístupovou síť, umožňující poskytování širokého spektra služeb.
Jaké jsou požadavky na internetové připojení?
Zcela fundamentálním požadavkem koncových zákazníků na připojení k Internetu je jeho samotná dostupnost. Doslova stálicí pak je volání uživatelů po co nejrychlejším připojení, za co nejnižší ceny. V současné době se proto stále více hovoří o tzv. širokopásmovém (broadband) připojení k Internetu, byť jeho hranice není zcela přesně určena. Děje se tak zejména v souvislosti s domácnostmi, kde se volá po jejich širokopásmovém připojení (zatímco firmy většinou již jsou připojeny "širokopásmově").
Zajímavé ale je, že požadavky uživatelů na rychlost jejich připojení stále častěji nejsou symetrické. Uživatelé, kteří se dnes připojují k Internetu a mají větší nároky na přenosovou kapacitu, často požadují vyšší rychlost přenosu dat směrem k sobě (pro tzv. download), zatímco jejich nároky na přenos v opačném směru (na tzv. upload) bývají výrazně nižší. Je to způsobeno tím, že tito uživatelé využívají své přípojky především pro "konzumaci" internetových služeb, a čím dál tím méně pro jejich poskytování. Neznamená to samozřejmě, že by nikdo z nich žádné internetové služby neposkytoval, například ve formě provozování vlastních WWW serverů či jiných typů serverů (například serverů nabízejících multimediální služby apod.). Znamená to pouze, že takovéto servery již nejsou umisťovány a provozovány přímo u svého provozovatele, neboli na jeho přípojce, ale jsou stále častěji přesouvány přímo do sítě zvoleného poskytovatele internetových služeb. Stěhují se tedy do nejrůznějších telehotelů, hostingových center či jak jinak se pojmenovávají prostory, zřizované přímo v síti internetových providerů a vybavené adekvátní kapacitou na úrovni páteřních sítí i dalšími nezbytnými zdroji (například zálohovaným napájením, fyzickou ostrahou atd.)
 |
Asymetrický charakter požadavků na straně zákazníků přichází velmi vhod mnoha přenosovým technologiím, které se v přístupových sítích dnes používají - a to jak kvůli jejich samotnému charakteru a koncepci, tak i kvůli jejich technickému řešení. Jedním příkladem mohou být rozvody kabelových sítí, kde není až tak velkým problémem zajistit relativně vysokou přenosovou rychlost směrem k uživateli, ale vytvoření zpětného kanálu je podstatně dražší a náročnější. Podobně satelitní přenosy jsou velmi výkonné, pokud jde o přenos směrem ke koncovým zákazníkům, ale přenos v opačném směru (tzv. zpětný kanál) se u nich realizuje podstatně obtížněji a je také podstatně méně efektivnější.