Vyšlo v SWN č. 6/2001 pod názvem "HP e-services: třetí cesta"

HP INVENT: postupné naplňování internetové strategie

Společnost Hewlett-Packard, založená již v roce 1939, se původně orientovala na výrobu různých přístrojů, určených nejvíce pro radiotechniku a pro použití v medicíně. Později se přeorientovala na oblast výpočetní techniky, kde získala největší renomé díky svým periferním zařízením. Ostatně, kdo by dnes neznal tiskárny od HP, či plottery, scannery apod. Kromě periferií se však HP proslavila i dalšími produkty, například výkonnými servery či platformou pro systémovou správu (management) OpenView, a vypracovala se na jednoho z největších a nejvýznamnějších hráčů v celém IT světě.

Ještě počátkem roku 1999 působil celý Hewlett-Packard jako zkušený a silný hráč, nicméně čím dál tím více těžkopádný a čím dál tím méně schopný pružně reagovat na probíhající změny. Kolem přitom probíhala doslovná revoluce, hnaná vpřed zejména prudkým rozvojem Internetu a hrozící významně přerozdělit pozice u "hracího stolu" nejvýznamnějších hráčů. Společnosti HP začalo docela reálně hrozit, že se této revoluce nezúčastní.

První významnější signál reakce ze strany HP přišel na jaře 1999, v podobě nové firemní strategie pro éru Internetu. Byla označena jako strategie tzv. "e-služeb" (e-services), ale její praktické naplňování nebylo zpočátku příliš dynamické. Patřičné tempo se dostavilo až se změnou na nejvyšším postu v celé firemní hierarchii, po odchodu poněkud strýcovitého Lewa Platta do zaslouženého důchodu. V červenci 1999 nastoupila na post nejvyššího šéfa podstatně dynamičtější Carly Fiorina, která dříve působila u Lucent Technologies. Teprve pod jejím vedením se začaly odehrávat významné změny.

Snad nejvýraznější byla snaha firmy "znovuvynalézt" sebe sama a přeměnit se z poněkud zkostnatělého kolosu na pružnou firmu sázející na invenci, tvořivost a efektivnost. Sama Carly Fiorina použila v této souvislosti výstižnou větu: "We will be preserving the best and reinventing the rest" - neboli: "zachováme to nejlepší a zbytek vynalezneme znovu". Jedním z konkrétním projevů, byť dosti kritizovaným jako pouhé gesto, byla i změna firemního loga - k písmenům HP v modrém poli tvořícím firemní znak nově přibyl i nápis "INVENT", jako výraz vynalézavosti a tvořivosti (inventiveness) firmy.

V čem spočívá strategie e-služeb?

Vysvětlit podstatu strategie e-služeb (e-services) není úplně jednoduché. "Oficiální" firemní definice je velmi stručná a říká že "e-službou je jakékoli aktivum, které lze zpřístupnit prostřednictvím sítě a vytvořit tak nový zdroj výnosů nebo zvýšit svou efektivnost".

Sám jsem podstatu celé vize e-služeb pochopil především jako odklon od původního předpokladu, že uživatelé si budou kupovat do svého vlastnictví konkrétní produkty, které si pak budou sami přizpůsobovat svým potřebám, provozovat je ve vlastní režii a tím dosahovat kýženého efektu (toho, aby jim jejich produkt poskytl určitou konkrétní službu, kterou potřebují). Místo toho si uživatelé budou čím dál tím více "kupovat" pouze výsledný efekt, neboli samotnou službu kterou potřebují. Firma HP v této souvislosti používá termín "service-centric computing", jako určitý protiklad k dřívějšímu "product-centric computing" - pro zdůraznění toho, že nyní půjde především o poskytování služeb, a ne až tak o prodej produktů.

To je samozřejmě velmi blízké podstatě tzv. ASP modelu (Application Service Provisioning), neboli poskytování aplikačních služeb, které je v poslední době velmi populární. ASP model ale počítá se zapojením celé řady subjektů - od provozovatelů datacenter, přes poskytovatele konektivity (NSP), poskytovatele softwaru (ISV, Independent Software Vendor) až po samotné provozovatele koncových aplikací (ASP). Firma HP se svou strategií e-služeb v této škále očividně míří do role ISV (poskytovatele softwaru), i když zkrátka asi nepřijde ani s prodejem hardwaru pro provozovatele datacenter (kterým může nabídnout zejména své výkonné servery).

Důležité ale je, že strategie e-služeb je poněkud obecnější než myšlenka ASP. Zahrnuje i některé další prvky, mezi které patří například představa že pro využití poskytovaných služeb nebudou uživatelé vázáni výhradně na počítače PC. Místo toho budou moci využít prakticky jakékoli zařízení, včetně PDA, mobilních telefonů, jednoúčelových terminálů apod. Díky tomu budou moci využívat poskytované služby nejen za svým pracovním stolem, ale v zásadě kdekoli se budou právě nacházet, a také kdykoli v čase. Tato představa odpovídá myšlence označované jako "ubiquitous computing" a je vlastní i mnoha dalším firmám. V rámci své strategie .NET na ni musel přistoupit například i Microsoft.

Součástí strategie e-služeb firmy HP je i představa, že poskytované služby budou personalizované (uzpůsobené potřebám uživatele), a také inteligentní a adaptivní - tj. schopné využívat autonomním způsobem další aplikace, přizpůsobovat se okolnostem a dostupnosti zdrojů atd. Pokud jde o způsob realizace e-služeb, zde HP předpokládá, že vše bude řešeno nikoli proprietárně, ale naopak na bázi otevřených standardů umožňujících maximální kompatibilitu a přenositelnost na co největší počet různých platforem.

Aplikace, které budou příslušné služby poskytovat, by neměly být monolitické (jednolité), ale naopak maximálně modulární, na komponentovém principu, se značnou autonomií jednotlivých komponent a s možností jejich dynamického vzniku i zániku. Tato představa zase odpovídá základním principům jazyka Java, a programovým prvkům implementovaným právě v Javě. Představa o velké autonomii komponent a možnosti jejich vzájemné interakce a "cestování" zase připomíná myšlenku tzv. inteligentních agentů.

Velký důraz je v rámci strategie e-služeb kladen také na spolehlivost, bezpečnost a dostupnost poskytovaných služeb. Pracuje se zde s pojmem "always-on", ve smyslu trvalé dostupnosti - 24 hodin, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce.