Jaké je GPRS u Eurotelu? - II.

Významnou předností GPRS je možnost tarifikace podle objemu skutečně přenesených dat, a nikoli podle délky připojení (snad nemusím zdůrazňovat, že v GPRS může být uživatel fakticky připojen a být v dosahu trvale). Snad ale není třeba zdůrazňovat, že jde o možnost, nikoli povinnost - záleží na konkrétnímoperátorovi, zda si vybere tarifikaci závislou na objemu přenesených dat, nebo třeba tarifikaci paušální. Eurotel zvolil tarifikaci podle objemu a v současné době nabízí dva tarify zahrnující jak GPRS, tak i přenosy na bázi přepojování okruhů (zpoplatňované podle délky připojení v čase). Rozdíl mezi oběma tarify je zejména v tom, že jeden (WAP mobile Internet) je určen pro spíše pro příležitostnější použití a nezahrnuje tudíž žádný měsíční paušál (zato ale má vyšší průběžné tarify). Druhý tarif je naopak určen pro systematičtější používání, má nenulový paušál a nižší průběžnou složiku:

V médiích se již objevilo několik srovnání výhodnosti GPRS a klasických přenosů na principu přepojování okruhů (například zde), založených na objemu dat, které lze přenést za určitý časový interval. Osobně to nepovažuji za příliš relevantní, protože při reálné práci v Internetu často bývá "úzké hrdlo" mimo vlastní přípojku koncového uživatele (a ke zpoždění dochází např. v páteřních sítích jeho providera, na cílovém WWW serveru apod.). Důležité je, že při časově závislé tarifikaci na takováto zpoždění "mimo vlastní přípojku" doplácí koncový uživatel, jelikož platí podle času, zatímco při použití GPRS na tato zpoždění nedoplácí (alespoň ne přímo, v poplatcích operátorovi).

Jiné porovnání výhodnosti, alespoň pokud jde o připojování k Internetu, mne nenapadá. Dovolím si však nabídnout jiný pohled na cenové aspekty - tabulku s orientačními cenami za stáhnutí domovské stránky (Home Page) některých českých WWW serverů. Uveden je vždy údaj o objemu domovské stránky načtené včetně obrázků (a cena za takovýto objem při nejvýhodnějším tarifu 0,03 Kč za 1KB), a pak i cena za načtení téže stránky s vypnutým zobrazováním obrázků. Při měření jsem vždy stránku nejprve načetl, pak smazal všechny dočasné soubory browseru, dal reload a při něm počítal objem přenesených dat (v tabulce je uveden průměr ze tří měření zaokrouhlený na desítky kilobytů). Výsledek samozřejmě velmi závisí na momentální podobě stránky, kvantitě textu i počtu a velikosti obrázků, proto je třeba brát tyto údaje skutečně jen jako orientační. Přesto ale mohou poskytnout alespoň určité vodítko pro odhad cenové náročnosti brouzdání po Internetu přes GPRS.

Zajímavá je i velikost objemů při zapnutých a vypnutých obrázcích, v průměru to vychází na poměr cca 3:1.

Zajímavé je také srovnání ceny za přenos dat po GPRS s cenami fixních bezdrátových přípojek. Zde díky konkurenci sice již existuje velké množství různých cenových programů, ale přesto zde dochází k určitému sjednocení - po vyčerpání objemů zahrnutých v paušálu si většina providerů účtuje částku kolem 4 korun za 1 MB. Proti tomu je stávající nabídka GPRS od Eurotelu (v podobě nejlacinějšího tarifu) se 3 haléři za 1 KB, resp. 30 Kč za 1 MB stále 7,5x vyšší.

Na druhu stranu si dovolím tipovat, že již ohlášené ceny Eurotelu jsou jen prvním nástřelem a s nástupem skutečné konkurence (srovnatelné nabídky u ostatních mobilních providerů) půjdou dolů. Ostatní mobilní operátoři v tuzemsku své GPRS tarify ještě neoznámili, takže zatím není s čím srovnávat.

Srovnávat však lze se zahraničím. Na rozdíl od pevné telefonie, kde bychom se asi museli srovnávat s nejzaostalejšími, v oblasti mobilní telefonie je zřejmě na místě srovnání s nejvyspělejšími telekomunikačními trhy. Například v zemi mobilům doslova zaslíbené, ve Finsku, tamní Sonera spustí svou GPRS službu 11. prosince. Již ale oznámila, že zpočátku nasadí paušální měsíční tarif ve výši 99 FIM měsíčně (cca 580,- Kč), zahrnující neomezený objem přenesených dat. Teprve v létě, po počátečním rozjezdu služby, pak hodlá oznámit konečnou podobu tarifů. To jen dotvrzuje mou domněnku, že operátoři sami nemají příliš jasno v tom, kolik si za GPRS účtovat. Pravdou je, že jde o nový typ služby, jehož tarifní podmínky asi skutečně musí "vyzrát". Doufám jen, že budou "zrát směrem dolů".

Z dalších mobilních operátorů, kteří GPRS již nabízí, zvolil paušální tarif (ve výši 45 GBP měsíčně, tj. cca 2546 Kč) také britský BT Cellnet. Naproti tomu např. německý T-Mobil zvolil tarif závislý na objemu přenesených dat.

I když osobně očekávám pokles GPRS tarifů po prvních "nástřelech", nemyslím že by se cena za objem "mobilních" bezdrátových dat někdy vyrovnala ceně "fixních" bezdrátových dat, kde konkurence také bude tlačit ceny dolů. Za mobilitu se asi vždy bude platit více. Ale kolik, to zřejmě ukáže až neviditelná ruka trhu.

K čemu je GPRS?

V souvislosti s GPRS je jistě vhodné se zamyslet nad tím, k čemu je vlastně možné jej použít. Až dosud jsem mlčky předpokládal jedno konkrétní použití, a to pro připojení k Internetu - ať již mobilního počítače, či počítače pevného (nebo nějakého zařízení PDA, ke kterému ale zatím nejsou ovladače k Timeportu P7389i ). V takovémto případě se mobilní provider chová jako internetový provider a připojený terminál jako běžný uzel Internetu schovaný za firewallem. To konkrétně znamená, že sám může iniciovat spojení s někým ve veřejném Internetu, ale naopak to nejde - z veřejného Internetu nelze kontaktovat uzel v GPRS síti (resp. iniciovat jeho připojení). Konkrétní rozdíl lze demonstrovat na příkladu stahování pošty: uzel nacházející se v GPRS síti se může chovat jako klient a podle libosti si stahovat WWW stránky či poštu ze své poštovní schránky. Nemůže však vystupovat v roli serveru, například poštovního, kterému by jiný poštovní server mohl chtít předat nějakou poštovní zásilku, a kvůli tomu inicioval jeho připojení (přesněji: vytvoření tzv. PDP kontextu). Důvodem je skutečnost, že stávající standardy GPRS s touto možností nepočítají.

Vzhledem k očekávanému způsobu využití mobilních terminálů (spíše v roli klientů než v roli serverů) by to ale nemělo být na závadu.

Velmi užitečná je i možnost "podložit" GPRS jako přenosový mechanismus pod WAP. Výhody pak jsou principiálně stejné jako u připojení k Internetu - neplatíte za dobu, po kterou jste k něčemu připojeni (a třeba právě "vstřebáváte" nějakou informaci), ale jen za objem skutečně přenesených dat. Na mobilním telefonu Motorola Timeport P7389i, který jsem měl možnost si vyzkoušet, to přesně takto fungovalo. Jen jednu věc jsem v tomto ohledu dost postrádal - možnost průběžně vidět, jaký objem dat jsem již přenesl. Zatímco při připojení k Internetu takovouto indikaci nabízí ovladač (viz dále), u WAP-u běhajícího nad GPRS nic takového není k dispozici.

Ještě další možností využití GPRS, kterou Eurotel nabízí, je služba OnePort. Jde v zásadě o propojení GPRS sítě s privátní sítí, a je to tudíž určeno pro firemní zákazníky.

Kompatibilita

Úroveň standardizace GPRS a dodržování příslušných standardů všemi výrobci i operátory zřejmě ještě nejsou zcela optimální. Eurotel na svých WWW stránkách uvádí, že právě kvůli kompatibilitě lze v jeho síti používat jen takové terminály, které dodá on sám (a tudíž i dokáže "pohlídat" jejich kompatibilitu). V médiích, konkrétně na Mobil serveru, se již objevil i názor (pana Zandla), že v současné době nabízené telefony Motorola Timeport P7389i jsou jen testovací a nejsou určené pro rutinní provoz. To by vysvětlovalo i určité problémy s komerční dostupností zatím jediného "GPRS balíčku" Eurotelu (GPRS Access Package), který má ve své specifikaci (viz zde) uvedeno že obsahuje "vzorový telefon Motorola Timeport P7389i".

Skutečnost, že i v síti Eurotelu dochází k určitému vývoji, dokládá moje zkušenost s exemplářem Timeportu P7398i, který jsem dostal zapůjčený na recenzi. Do poloviny minulého týdne pracovaly jeho GPRS funkce bez problémů, ale pak přestaly fungovat úplně (mobil vůbec nerozpoznal, že se nachází v sítí podporující GPRS). Jak jsem se posléze dozvěděl od Eurotelu, byla v GPRS síti ke stejnému datu ukončena dřívější podpora ne zcela standardní implementace tzv. frequency hoppingu (a zapůjčený mobil potřeboval upgrade firmwaru, aby tuto funkci implementoval korektně a mohl v GPRS síti dále pracovat).