Výzva podnikatelům: pomozte se státní informační politikou

Naše směřování k tzv. informační společnosti bylo až dosud považováno za téměř výlučnou záležitost státu - i přes různé slovní deklarace, že by tomu mělo být jinak, se náš stát dosud choval jako ten, kdo má vše na svých bedrech. Jako že to musí být on, kdo vše naplánuje, připraví, zrealizuje a také zaplatí. Když si k tomu ještě přidáme nízkou míru přesvědčení o významu IT, kterou vykazují nejvyšší představitelé našeho státu, nesmíme se divit současné realitě - tomu, že "informační společnost" je chápána jako něco co není až tak důležité, a co si navíc žádá další a další peníze, kterých se samozřejmě nedostává.

Přitom "těžiště" budování informační společnosti je někde úplně jinde, než v přímých aktivitách státu. Již kdysi hodně dávno, konkrétně v první polovině devadesátých let, si evropská unie položila otázku: kdo by měl být hlavním "tahounem" rozvoje informační společnosti? Odpověď poskytla rozsáhlá studie, známá jako tzv. Bangemannova výzva: "hlavním tahounem" by měl být soukromý sektor, zatímco role státu by měla spočívat především v "nepřekážení" a v nastavení vhodných mantinelů, které podpoří rozvoj tažený privátní sférou. Sám stát by se měl "plánovitě" postarat jen o takové sektory, jakými jsou např. zdravotnictví a školství, a ostatní přenechat na iniciativu soukromého sektoru.

Přichází PPP

Dosavadní postoj našeho státu se naštěstí v poslední době přeci jen mění. O důvodech by se dalo spekulovat - je to náhlé prozření a pochopení významu informační společnosti, nebo je to kvůli tlaku zvenčí, či jde o naplnění hesla o stéblu a tounoucím? Nechme raději důvody stranou a soustřeďme se na fakta.

Koncem května přijatý Akční plán realizace státní informační politiky obsahuje jeden zajímavý moment: je ve své podstatě souhrnem určitého počtu konkrétních projektů, které se týkají tří hlavních oblastí:

• informační gramotnosti
• elektronického obchodu
• informatizace státní správy

Avizovaný zajímavý moment spočívá v tom, že u některých projektů, konkrétně z oblasti informační gramotnosti a elektronického obchodu, je uvedeno že se počítá "s možností zajištění projektu z podnikatelských a dalších nestátních zdrojů". Konkrétně jde například o částku 3,5 miliardy korun, která je na nadcházející dva roky (2001 a 2002) plánována právě na informační gramotnost (viz zde).

V letošním roce bylo na rozvoj informační gramotnosti ze státního rozpočtu uvolněno 8 milionů (slovy: osm milionů), což proti částce 3,5 miliardy plánované na příští dva roky působí téměř jako zaokrouhlovací chyba. Kdo ale oněch 3,5 miliardy poskytne? Státní rozpočet? Připomeňme si znovu, že v příslušné části Akčního plánu je právě u informační gramotnosti (i u dalších projektů) v kolonce Nositel/Správce uvedena zkratka PPP, a ve vysvětlivkách je uvedeno ono již citované:

Zkratka PPP ve sloupci "nositel" označuje možnost zajištění projektu z podnikatelských a dalších nestátních zdrojů (PPP = Public Private Partnership)

Zkratku PPP, neboli "Public-Private Partnership" (česky nejspíše: partnerství podnikatelské veřejnosti a veřejné správy) budeme asi slýchat čím dál tím častěji. Konkrétní naplnění této představy spolupráce má připravit ministr Březina (má za úkol vypracovat a předložit do vlády do konce září letošního roku"analýzu možností spolupráce s veřejností a podnikatelskou sférou při naplňování cílů státní informační politiky").

Přesnější podoba této spolupráce se teprve rodí, a je jistě správné že šanci promluvit do jejího vzniku dostává i druhá strana, tedy právě podnikatelská i nejširší veřejnost, a to přímo a ne pouze prostřednictvím různých lobbystických sdružení. Dva dny před středečním projednáváním stavu plnění Státní informační politiky totiž ministr Karel Březina vydává výzvu podnikatelské veřejnosti, ve které jí vyzývá "k naplnění partnerství při realizaci státní informační politiky".

Co obsahuje výzva?

Výzva, se kterou včera ministr Březina seznámil novináře, začíná deklaratorní částí, ze které je vhodné zmínit alespoň větu:

Vláda jako rozhodující princip akceptovala, že rozvoj informační společnosti zdaleka není jen úlohou vlády a státu. Základem úspěchu je partnerství státní správy a samosprávy, občanů, podnikatelské veřejnosti, informačního průmyslu, akademické a výzkumné sféry.

Podstatu výzvy pak charakterizuje následující pasáž:

Chci společně s občanskou, odbornou i podnikatelskou veřejností nalézt cestu jak naplnit klíčový princip úspěšné cesty k informační společnosti - Public Private Partnership.

Ministr Březina se tedy obrací na veřejnost s nabídkou na společné utváření partnerství. To, co očekává, specifikují následující body:

1. Všechny střední a velké české podniky budou postupně využívat Internet - jde o to, aby podnikatelská veřejnost si uvědomila, že každý podnik by měl mít svůj web alespoň pro prezentaci a postupně bude prostřednictvím internetu realizovat kontakty se svými obchodními partnery na celém světě a samozřejmě i se svými zákazníky.
2. Očekáváme, že české podniky se zapojí do zvyšování informační gramotnosti obyvatel, že české podniky využijí svých zdrojů pro podporu vybavenosti obyvatelstva výpočetní technikou.
3. Očekáváme, že se podniky zapojí do elektronického obchodování mezi sebou - "business to business"a posléze využijí i možností pro rozvíjení oblasti "business to customer".
4. Očekáváme, že podnikatelská sféra se zamyslí nad cíli Státní informační politiky a nabídne možnosti řešení, společného financování projektů, pilotní projekty apod., které by přispěly k urychlení a zefektivnění realizace SIP.

Na samotné tiskovce přitom byl druhý bod prezentován především jako "zvyšování informační gramotnosti lidí v rámci firem", ale v samotném textu jde o celou širší veřejnost, což asi nelze nedávat do souvislosti s výše citovanými úkoly Akčního plánu v oblasti informační gramotnosti. Neméně důležitý je i bod čtvrtý, kde se přímo hovoří o "společném financování projektů".

Zajímavá je jistě i druhá strana mince - co stát za pomoc nabízí? Opět citace:

Nabízíme podnikatelské a další veřejnosti seriozní posouzení námětů a iniciativ z hlediska jejich realizace, který se promítne např. do :

• dotvoření jasného právního rámce spolupráce,
• podpora realistických námětů, které budou v souladu s koncepcí a prioritami SIP,
• vytvoření transparentních pravidel využití podnikatelských iniciativ.

Co uděláme s náměty ?
Vyhodnotíme, posoudíme jejich reálnost z hlediska právních souvislostí, ekonomických podmínek a konkrétních přínosů. Vládě bude navržen v září konkrétní postup odstranění barier pro spolupráci veřejného sektoru a podnikatelské sféry. Součástí analýzy budou jistě i další opatření, reagující na konkrétní iniciativy z věcných oblastí, legislativní a organizační souvislosti, způsoby motivace apod. ….

Jak tomu rozumět?

Vzato čistě technicky, náměty od podnikatelské veřejnosti poslouží jako podklad pro vypracování zářijové zprávy. Skutečně rozhodující však bude to, co se s náměty a celou zprávou stane dál - zda skončí někde v oblasti nezájmu, nedostatku času či nepochopení nebo nedocenění, nebo zda bude seriózně využita ku prospěchu obou stran.

Ani jedné straně by přitom nemělo jít o to, aby nějak přechytračila tu druhou či někoho jiného a získávala jednostranné body. Soukromé firmy by to neměly pojmout jako příležitost vlastní prezentace, a stát by to neměl pojmout jako další konkrétní formu "ždímání" podnikatelských subjektů (jako kdyby nestačily daně). Šanci na úspěch má pouze seriózně pojaté partnerství, které přinese něco všem zúčastněným stranám i společnosti jako celku.

První informace o námětech a jejich vyhodnocení, vč. přijímaných opatření bude prezentována na říjnovém Invexu, v rámci konference "Informace pro 21. století" (a samozřejmě také webové stránce Úřadu vlády ČR).

Samotný text výzvy jsem dosud nenašel nikde on-line (na tiskovce jsem jej dostal na papíře), proto mohu nabídnout alespoň vlastní oskenovanou a přes OCR rozpoznanou verzi, bez formátování (zde).