Vyšlo v týdeníku CHIPweek č. 20/98, v roce 1998
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/axxxk170/a820k170.php3

Lupa

WWW server, věnovaný problematice připojování k Internetu a zaměřený na přehledy poskytovatelů a testy jejich služeb

Domovská stránka serveru LUPA

Dnes bych vám rád představil jeden nedávno zprovozněný WWW server, který se systematicky věnuje problematice připojování koncových uživatelů k Internetu. Jde o server s příznačným jménem Lupa, kterým se jeho autoři snaží podrobněji (pod lupou?) podívat na tuzemské poskytovatele připojení - či spíše průběžně se dívat, protože nosnou částí serveru LUPA jsou průběžně probíhající testy poskytovatelů připojení s vlastní přípojkou do zahraničí (tzv. primárních Internet providerů, a nikoli jejich "resellerů"). Jde o pokračování testů, které již před časem rozeběhl jeden z autorů Lupy, pan Marek Antoš (a publikoval je zejména v časopisu Connect). Dnes tyto testy probíhají průběžně a používají poněkud vylepšenou metodiku, která je činí více objektivními. Měřena je jednak rychlost linek příslušného providera, a jednak jejich spolehlivost (přesněji dostupnost vybraných serverů). Příslušná metodika je na stránkách serveru Lupa pouze naznačena (nikoli exaktně popsána): rychlost je měřena pomocí "stahování" souborů protokolem FTP z předem daných FTP serverů, a to na uzly, nacházející se přímo na páteři příslušného poskytovatele. Dostupnost serverů je pak nejspíše měřena oblíbenou utilitou Ping. Kromě přesnějšího popisu měření chybí i popis toho, jak jsou z výsledků jednotlivých měření sestavovány sumární výsledky, které jsou uživateli nabízeny ve třech pohledech: jako stav konektivity do zahraničí (kdy je měřena a testována dostupnost zahraničních serverů), jako stav "domácí" konektivity (či spíše stav peeringu s ostatními providery, kdy je hodnocena dostupnost tuzemských serverů), a konečně jako sumární výsledky.

Jak si můžete sami povšimnout na dnešním druhém obrázku, s grafem sumární konektivity za měsíc březen (a hlavně s komentářem pod tímto grafem), autoři sami zdůrazňují, že výsledky jejich testů je třeba chápat relativně, tedy spíše jako vzájemné srovnání jednotlivých providerů (navíc nelineární), a ne ve smyslu absolutních hodnot naměřených veličin (u kterých není ani dán jejich rozměr či míra).

Příklad výsledků testů

Autoři Lupy také příliš neskrývají, že ani nynější podoba jejich testů zdaleka nepostihuje všechny aspekty, které v praxi rozhodují o tom, co je uživateli chápáno (byť značně subjektivně) jako "kvalita" konkrétního Internet providera a jeho vhodnost či nevhodnost pro konkrétního zájemce o připojení k Internetu. Ostatně, jakékoli hodnocení providerů vždy musí být multikriteriální, a nikdy nemůže postihovat jedinou známkou či jedinou výslednou hodnotou úplně všechno. V nejlepším případě mohou testy poskytovat vážený průměr některých kritérií, považovaných za relevantní (alespoň z pohledu testujícího subjektu, který v rámci své metodiky provede jejich výběr a stanoví jejich váhy). Z veličin, které by aspoň teoreticky byly dobře měřitelné, nejsou v testech Lupy uvažovány ceny za připojení, či například počet zákazníků providera, kteří připadají na jeden modem na jeho přístupovém serveru - co jsou komu platné seberychlejší linky providera, na kterého se nelze dovolat? Uvažována není ani hustota providerovy sítě po celé republice, resp. jeho "pokrytí" jednotlivých lokalit, či kvalita a dostupnost telefonních linek v konkrétních lokalitách atd. Z kvantitativně neměřitelných vlastností asi žádné testy nemohou nikdy postihnout celkovou vstřícnost providera vůči zákazníkovi, kvalitu jeho help desku apod. Všechny tyto faktory si již musí zvážit sám zájemce o připojení, který se rozhoduje z pohledu svých specifických potřeb a výchozích předpokladů (a testy poskytovatelů by měl uvažovat jako jeden z důležitých, ale zdaleka ne jediných faktorů).

Jeden z komentářů

Důležité přitom je, že server Lupa poskytuje i mnoho dalších údajů, které zájemci o připojení k takovémuto vlastnímu rozhodování potřebují - najdete zde velmi podrobné seznamy poskytovatelů (primárních i sekundárních), s přehledem jejich cen a přístupových bodů, i s členěním podle jednotlivých lokalit (kdy je uváděn výčet providerů, kteří v dané lokalitě nabízí své služby). Nechybí ani osvětová část, se základními informacemi o celé problematice připojování (co je k tomu potřeba, jak vybírat modem, jak vybírat poskytovatele atd.). Z důležitých podkladů pro rozhodování chybí snad jen počty uživatelů připadající na jeden modem u jednotlivých providerů a lokalit, ale pokud je mi známo, takovéto informace naši provideři vůbec nezveřejňují.

Další zajímavou obsahovou částí serveru Lupa jsou i aktuální komentáře k dění na českém Internetu, z pera pana Antoše (viz první obrázek).