ComNet 98: Business na Internetu

Jednou z doprovodných akcí letošního Comnetu byla i dvoudenní konference s výmluvným názvem Business na Internetu. Konala se v ParkHotelu, nedaleko výstaviště, a přinesla mnoho zajímavých informací.

Úvodní vystoupení patřilo již tradičně řediteli českého telekomunikačního úřadu, panu Davidu Stádníkovi. Ten ve svém vystoupení popsal stav našeho telekomunikačního trhu, pokud jde o jeho liberalizaci či stále ještě přetrvávající monopol (hlavně v oblasti telefonních služeb), a konstatoval že s výjimkou zmíněné telefonní služby na to nejsme ve srovnání s okolní Evropou zase až tak špatně. Poněkud skeptičtější ale pan Stádník byl v souvislosti s tím, zda stav našich telekomunikací není brzdou dalšího rozvoje, alespoň pokud jde o rozvoj Internetu. Jeho odpověď zněla tak, že pokud se udrží stávající tempo rozvoje telekomunikací a nebude rozšiřován stávající okruh uživatelů Internetu, pak stav telekomunikací nebude brzdou. Pokud by ale měl být okruh uživatelů Internetu nějak významněji rozšířen, například o masové připojování domácností apod., pak by stav telekomunikací brzdou byl. Tento postoj dosti kontrastoval s názorem ing. Michala Čupy, viceprezidenta pro síť a služby s přidanou hodnotou SPT Telecom, který vykreslil stav našich telekomunikací do blízké budoucnosti jako plně postačující.

Zajímavá byla i debata o internetové telefonii: pan Stádník na můj explicitní dotaz nepotvrdil stanovisko, které na nedávné konferenci Telespoj vyslovil jiný zástupce ČTU - totiž že podle názoru ČTU internetová telefonie porušuje exkluzivitu SPT Telecom v oblasti telefonních služeb (viz tento článek). Místo toho odpověděl diplomatičtěji v tom smyslu, že ČTU dosud nemá na tuto oblast vyhraněný názor, a teprve si jej utváří. Explicitnější byl druhý den zástupce SPT telecom, pan Čupa. Ten se internetové telefonii vyjádřil velmi seriózně jako o něčem, co je nutné brát vážně, ale jedním dechem dodal že nízká cena, která až dosud byla hlavní předností internetové telefonie, se bude stávat čím dál tím méně zajímavou. Mělo by totiž jit o důsledek tzv. rebalancování tarifů, neboli o nápravu cenových relací: dálkové hovory, které až dosud prý subvencovaly ze svých výnosů hovory místní, prý budou postupně růst, a s nimi i paušální poplatky za používání telefonu jako takového. Dovedeno skutečně do důsledku to může být opravdu účinná zbraň proti internetové telefonii: jestliže až dosud uživatel Internetu telefonoval kamkoli do světa za místní hovor, pak v okamžiku kdy tarif za místní hovor vyroste do srovnatelné výše jako hovor dálkový skutečně dojde k tomu, že se nevyplatí telefonovat po Internetu. Takovéto šroubování tarifů za místní hovory však současně doslova udusí celou oblast komutovaného přístupu k Internetu.

Se zajímavými informacemi vystoupil na konferenci i pan Jiří Orság, známý jako správce naší národní domény. Kromě nejrůznějších statistik o naší doméně se věnoval i procesu vzniku nových generických domén a problémům, které jsou s tím spojeny - byl zde například rozebírán tzv. white paper americké vlády (její stanovisko k problému správy nových generických domén), který byl zpřístupněn doslova v předvečer konference, čtyři dny před jejím zahájením. Zazněla zde také zpráva o tom, že 29.5. byl konečně založen CZ-NIC, neboli nový subjekt který převezme na svá bedra správu naší národní domény a proces registrace nových subdomén. Uživatelé, kteří vlastní nějakou doménu druhé úrovně, se tak již brzy dočkají faktury za zřízení své domény a za její správu - kdoví, kolik domén pak bude zase vráceno? Určitou představu o tom, kolik domén je takříkajíc "prázdných", dal ing. Orságv rámci svých statistik našeho tuzemského Internetu: cca 31 procent všech našich domén druhé úrovně neobsahuje žádný A záznam (tedy žádnou adresu konkrétního počítače, který by v této doméně "bydlel".

Problematice přidělování domén, resp. subdomén pod naší národní doménou se v jedné z dalších přednášek věnovala i ing. Jana Vandělíková, která je jedním z rozhodců (nebo spíše rozhodkyní) ve sporech kolem doménových jmen - podle pravidel, která pro případ konfliktu zavedl donedávna ještě neexistující CZ NIC, se strany zúčastněné ve sporu o doménové jméno mohou obrátit na některého z předem určených rozhodců, nebo se dokonce dohodnout na vlastním rozhodci. Z toho, co ing. Vandělíková prezentovala, vyplynulo několik zajímavých skutečností: například to, že v rámci přidělování domén jakožto technické záležitosti sice platí pravidlo "kdo dříve přijde ….", ale z pohledu oráva platí poněkud jiná zásada, a to "kdo existuje déle". Takže když se třeba dvě firmy budou jmenovat stejně, a jedna z nich zažádá o přidělení domény shodné se svým jménem dříve, dostane jej. V případném soudním sporu by ale nejspíše vyhrála tak firma, která může prokázat že své jméno používá déle. Celá věc je ale ještě mnohem komplikovanější: v reálném životě si totiž mohou různé subjekty zaregistrovat stejné ochranné značky ale v jiných tzv. značkových třídách. Ovšem stejnojmennou doménu druhé úrovně pak ale může mít jen jedna z nich - Internet nerozeznává nic jako jednotlivé známkové třídy, a připouští jen jedno unikátní jméno domény druhé úrovně.

Právními aspekty obchodování na Internetu se zabývala přednáška ing. Zbyňka Loebla - ten nejprve konstatoval, že naše zákony neobsahují nic, co by explicitně vylučovalo elektronické obchodování, ale na druhé straně doznal, že v našem právním řádu chybí velmi mnoho k tomu, aby elektronické obchodování mohlo být fakticky možné. Asi nejliberálnější je v možnosti využití výpočetní techniky zákon o účetnictví, který již dnes připouští vedení některých agend na počítači. Nicméně na cestě ke skutečné legislativní podpoře elektrnického obchodování bude ještě nutné udělat velmi mnoho.