Síťový CeBIT plný nových trendů

Síťová část letošního CeBIT-u byla doslova prošpikována zajímavými trendy: důrazem na integraci internetových technologií a hlasových služeb, nástupem spotřební elektroniky umožňující přístup k Internetu, novým nástupem Javy, či oblibou hlasového ovládání. K vidění bylo mnoho zajímavých technických novinek, slibných nápadů, a znovu se také omýlaly stále zelené evergreeny - například o možnostech elektronického obchodování, které se ale stále ne a ne "pořádně rozjet".

Pokud bych měl vypíchnout jeden jediný trend, který se prolínal skutečně celým letošním CeBITem, a to nejen jeho síťovou částí, pak to zcela určitě byl lidský hlas - přesněji snaha používat lidský hlas v kombinaci s výpočetní technikou. V oblasti mimo sítě šlo například o konkrétní systémy na rozpoznávání lidského hlasu pro potřeby diktování ("vstupu textu"), a dokonce i pro hlasové ovládání nejrůznějších aplikací a produktů. Například belgická firma Lernout&Houspie předváděla hlasem ovládáný MS Word, který si v ničem nezadal se skutečnou (živou) písařkou. Jiným příkladem byly systémy hlasem ovládané elektronické pošty, určené nejen tělesně postiženým, ale například také řidičům - ti si mohou nechat za jízdy předčítat jednotlivé zprávy, a "plynně konverzovat" se svou poštovní schránkou (a přitom nespouštět ruce z volantu a oči ze silnice). Dotažením této myšlenky do důsledku pak byly projekty celé hlasem ovládané mobilní kanceláře, zabudované do osobního automobilu (vlastně šlo už o projekt celého "auto-PC", který zde prezentovalo hned několik firem).

Voice-over-IP

V oblasti počítačových sítí byl nástup hlasově-orientovaných služeb patrný zejména na integraci datových přenosů a přenosů hlasových (obvykle pod heslem "Voice over IP"), a to v mnoha podobách. Nejrůznější softwarová řešení pro telefonování prostřednictvím Internetu (stylem "z počítače na počítač") byla běžně k vidění již minule, a dnes jde již o běžnou součást předních browserů. Pozitivní je, že dnes se celá tato oblast dostala ze stádia proprietárních a vzájemně nekompatibilních řešení do stádia, kdy se všichni ve vlastním zájmu snaží dodržovat existující standardy (v daném případě jde o standard H.323). Dalšími novinkami letošního roku byly různé produkty a služby pro "přestup" z internetové telefonie do "běžné" telefonní sítě - opět nešlo o skutečně převratné novinky, protože první vlaštovky byly k vidění již také dříve. Novum bylo spíše v tom, že i nejrůznější "telefonní brány" mezi oběma internetovou a "klasickou" telefonií se dostaly do stádia běžných komodit, nabízených mnoha firmami a v mnoha různých provedeních a cenových relacích - od poměrně jednoduchých bran ve formě karet do PC, až po značně sofistikovaná jednoúčelová zařízení. Prezentovali se i poskytovatelé telefonních služeb spočívající v přestupu z internetové telefonie - např. služba Net2Phone umožňuje svým uživatelům "volat" mezistátně až do cílové země "datově" po Internetu (a tudíž prakticky zadarmo), a teprve odsud, přes místní telefonní bránu, klasickým místním hovorem na běžný telefon.

Telefonní routery

Zcela novým typem produktu jsou zařízení, která se snaží maximálně využít existující konkurence mezi "telefonními providery". U nás si o tom můžeme nechat jen zdát, ale v některých zahraničních zemích si uživatelé již dnes mohou vybrat, zda chtějí telefonovat do místa AB přes providera X (za jeho tarify), nebo přes providera Y atd. Aby ale uživatelé nemuseli složitě počítat, co je v kterém okamžiku vyjde levněji, mohou přenechat svou volbu právě onomu novému typu zařízení, které lze pracovně označit jako "telefonní router". Toto zařízení musí mít potřebné informace o tarifech jednotlivých telefonních společností (které může získávat různými způsoby, např. pravidelnými automatickými updaty), a podle nich provádět svá rozhodnutí ve prospěch svého uživatele (pro kterého může být vše zcela neviditelné - on jen vytočí číslo, a telefonní router se sám postará o to, aby hovor byl realizován co nejlaciněji).

Škoda jen, že v našich podmínkách monopolního SPT Telecomu by takovéto zařízení nemělo žádný smysl.

Set-top boxy a internetové telefony

Nesmírně významné důsledky bude zřejmě mít i další trend, který byl na letošním CeBITu zřetelně patrný. Již dříve zde byla k vidění první zařízení nazývaná set-top box (ve skutečnosti jde o "přídavek" ke klasické televizi, který obsahuje vše potřebné pro brouzdání Internetem), a letos byla jejich nabídka opravdu pestrá. Takovéto set-top boxy přitom představují spíše produkt z kategorie spotřební (resp. zábavné) elektroniky, než opravdové počítače, a jejich nástup zřejmě bude znamenat výrazný zlom ve struktuře uživatelů Internetu - již to nebudou výhradně uživatelé počítačů, ale také uživatelé "spotřební elektroniky", kteří zcela jistě budou mít i své specifické návyky, preference, zvyky a požadavky.

Dalším typem "internetového zařízení" z ne-počítačové kategorie jsou různé kombinace běžného telefonu a jednoúčelového browseru - obvykle označované jako "internetové telefony" (což ale terminologicky nepříjemně koliduje s čistě softwarovými produkty pro telefonování po Internetu z běžného počítače). Takovýto "internetový telefon" většinou připomíná poněkud objemnější běžný telefon, ale je vybaven malou LCD obrazovkou a obvykle i malou klávesnicí (podobnou jakou mají dnešní notebooky, a nejčastěji řešenou jako zasouvací). Důležité bylo, že na letošním CeBITu se novým produktem tohoto typu prezentovali snad všichni velcí výrobci telefonních produktů - například Siemens, Nortel, Alcatel, Samsung a další. I když běžná dostupnost byla obvykle ohlašována někdy na léto letošního roku, již dnes se zdá být zřejmé, že půjde o věc která se také stane běžnou komoditou, dostupnou na trhu v mnoha různých provedeních a od mnoha různých výrobců. Pokud se uchytí, důsledky budou stejné, jako u set-top boxů: zřejmě výrazně vzroste procento uživatelů, kteří "přichází" do Internetu z nepočítačové platformy.

Vstala Java z mrtvých?

O jazyku Java, či spíše o celé koncepci a filosofii spojené s tímto jazykem, bylo vyřčeno a napsáno opravdu velmi mnoho, i na předchozích CeBITech. Dělo se tak ale spíše v rovině slibů a prognóz, než v rovině skutečných a reálně používaných produktů - ty byly neustále jen avizovány. První skutečnou vlaštovkou měl být kancelářský balík Corel Office for Java, realizovaný plně v Javě, a tudíž použitelný v zásadě všude, kde je Java podporována. Měl být, ale nebyl, protože firma Corel dospěla k přesvědčení, že na řešení tohoto typu je ještě příliš brzy, a celý projekt pozastavila. Spolu se spíše odmítavou reakcí Microsoftu to vypadalo na pořádnou ránu celé koncepci jazyka Java, která by mohla vést až k její úplné záhubě. Na letošním CeBITu se ale tyto obavy ukázaly jako plané - Java naopak prožívá zajímavý rozmach. Místo Corel Office for Java byl k vidění již hotový analogický kancelářský balík eSuite v podání firmy Lotus, a také další známé firmy opravdu výrazně vsadily na Javu - například firma IBM prezentovala na letošním CeBITu mnoho řešení pro elektronické obchodování, založených právě na Javě.

Významným impulsem pro rozvoj a praktické nasazení Javy zřejmě budou i výše zmiňované "nepočítačové" platformy pro přístup k Internetu, tedy set-top boxy a internetové telefony. Právě ty totiž mohou nejvíce profitovat ze samotné podstaty jazyka Java a její schopnosti "běžet" na v zásadě na čemkoli, co má v sobě zabudován virtuální Javovský stroj (JVM, Java Virtual Machine). Zajímavé bylo, že některé vystavované exempláře internetových telefonů měly v sobě (jako první zařízení z kategorie spotřební elektroniky) zabudovány i nejnovější čipy p-Java, schopné přímo provozovat tzv. byte kód jazyka Java (a tudíž provozovat Javovské programy velmi rychle).