Vlastní doména - ano či ne?

Způsob, jakým se určitý subjekt prezentuje na Internetu, je důležitou součástí jeho celkového image. Významnou roli zde hraje samotný informační obsah a způsob jeho prezentace (tedy zejména obsah firemních WWW stránek), ale důležité jsou i další faktory: internetové adresy firemních WWW stránek, adresy pro elektronickou poštu, i samotné umístění WWW stránek. Tyto adresy jsou ale odvozeny od toho, zda firma má či nemá vlastní Internetovou doménu.

Začněme nejprve velmi zajímavou otázkou: vyplatí se malé či střední firmě mít vlastní Internetovou doménu? Před hledáním odpovědi si nejprve stručně rozeberme, co to znamená. Jedná se hlavně o charakter adres, které pak firma bude používat, hlavně ve vztahu ke svému okolí, a tedy hlavně ve vztahu ke svým zákazníkům a partnerům. Pro jednodušší vyjadřování předpokládejme, že malá až střední firma, z jejíhož pohledu budeme vše posuzovat, se jmenuje ABC, 6e její ředitel se jmenuje Jan Novák, a že tato firma využívá služeb poskytovatele připojení k Internetu (tzv. Internet providera) jménem XYZ.

Otázka existence vlastní domény firmy ABC je pak do značné míry otázkou toho, jak budou vypadat její poštovní adresy (firmy jako celku a jednotlivých zaměstnanců) a URL odkazy na její domovské stránky na Internetu. Možnosti jsou následující:

1. Pokud firma ABC nebude mít žádnou vlastní doménu, pak jako firma bude mít adresu nejspíše ABC@XYZ.CZ, ředitel firmy ABC bude mít adresu typu Jan.Novak@xyz.cz, a domovské WWW stránky firmy ABC budou k nalezení na adrese http://www.xyz.cz/abc/.
2. Pokud firma ABC bude mít vlastní doménu 3. úrovně, tedy doménu abc.xyz.cz (neboli doménu, vytvořenou jako podřízenou, resp. dceřinnou doménu, resp. tzv. subdoménu vlastní domény jejího providera XYZ), pak jako firma může mít adresu typu <cokoli>@abc.xyz.cz, ředitel firmy by mohl mít adresu Jan.Novak@abc.xyz.cz, a firemní WWW stránky by mohly být dostupné na adrese http://www.abc.xyz.cz (nebo jen: http://abc.xyz.cz).
3. Pokud firma ABC bude mít vlastní doménu 2. úrovně, neboli doménu abc.cz (neboli doménu, vytvořenou přímo pod naší národní doménou cz, eventuelně i pod jinou doménou nejvyšší úrovně, například .com), pak jako firma může mít adresu typu <cokoli>@abc.cz, ředitel může mít adresu typu Jan.Novak@abc.cz, a firemní WWW stránky mohou být dostupné na adrese http://www.abc.cz (nebo jen: http://abc.cz).

Rozdíly mezi právě vyjmenovanými variantami lze hledat jak v rovině technické, tak i v rovině "podnikatelsko-strategické", a samozřejmě i v rovině finanční. Začněme těmi "podnikatelsko-strategickými": v případě variant 1 a 2 je z adres již na první pohled zřejmé, že firma ABC používá služeb providera XYZ. To je dnes naprosto standardní stav (že se firmy připojují k Internetu prostřednictvím Internet providerů), ale ne každý musí chtít explicitně inzerovat, kterého providera si zvolil (resp. nemusí to zapadat do jeho představ o celkovém image firmy ABC). Důležitější jsou ale jiné aspekty: pokud se firma ABC někdy v budoucnu rozhodne změnit svého providera, v případech variant 1 a 2 se tím změní i její adresa! To může být téměř fatální pro vztah vůči partnerům a zákazníkům - jakmile je někdo "naučen" na určitou adresu, je nesmírně těžké jej přimět k důsledné změně. Firma ABC by při změně svých Internetových adres musela nejen obeslat všechny své zákazníky a partnery a informovat je o změně své adresy, ale musela by také předělat všechny své reklamní materiály (např. prospekty, brožurky, hlavičkový papír, vizitky atd.). Naproti tomu při variantě 3 je "majitelem" domény abc.cz samotná firma ABC, a při změně svého providera si ji může "odnést sebou" - i když ke změně providera dojde, adresy firmy ABC mohou zůstat beze změny.

Další argument, který hovoří proti variantám 1 a 2, je snadná uhodnutelnost adres. Pokud někdo zná firmu jménem ABC s.r.o., ale nezná její Internetovou adresu, pak první co zkusí je adresa http://www.abc.cz. V případě varianty 3 je šance na takovéto uhodnutí poměrně velká, v případě variant 1 a 2 naopak velmi malá - zde je nutné nejprve uhodnout, kterého providera si firma ABC vybrala.

Z "podnikatelsko-strategických" důvodů tedy vychází výhodnější varianta 3, s vlastní doménou 2. úrovně, nezávislou na konkrétním providerovi. Ve prospěch variant 1. a 2. může hovořit jejich nižší nákladovost (jak záhy uvidíme), a potom také jeden další aspekt - případná kolize se jmény jiných subjektů. Mimo Internet je například rozdíl mezi firmami ABC s.r.o. a ABC a.s., nebo mezi firmami Automatizované bankovní centrum, a.s., a Anděl, Beránek a Čert, s.r.o. Všechny z nich mohou mít zájem na vlastní doméně abc.cz, ale skutečně získat ji může jen jedna z nich (podle současných pravidel ta, která se svou žádostí přijde jako první, a s malou šancí na změnu tohoto pravidla či revizi konkrétního přidělení již existující domény). V případě variant 1 a 2 takovéto nebezpečí kolize hrozí pouze v okruhu zákazníků téhož providera - dva různí provideři, XYZ1 a XYZ2, mohou bez jakýchkoli problémů vytvořit pro své zákazníky domény abc.xyz1.cz a abc.xyz2.cz.

Kolik stojí vlastní doména?

Chceme-li posuzovat cenovou náročnost tří výše uvedených variant, pak je dobré si nejprve říci, kolik práce s tím má Internet provider, neboli naše hypotetická firma XYZ. Varianty 1 a 2 vychází z pohledu Internet providera téměř nastejno - představují určitý objem práce pro zdejšího správce systému (ale žádné další vstupy či subdodávky od jiných subjektů). Cena za varianty 1 a 2 je proto dána pouze cenovou kalkulací příslušného providera, za práci jeho odborníků. Někteří provideři si za tyto služby nechávají platit, jiní je zahrnují do ceny jiných služeb. Například v ceně za připojení či vystavování zákaznických WWW stránek bývá i zprovoznění adres dle varianty 1. Adresy dle varianty 2 také mohou být v ceně (např. služeb spočívajících ve vystavení zákaznických WWW stránek), nebo mohou být hrazeny samostatně.

V případě varianty 3 jde z pohledu providera (firmy XYZ) nutně o službu se subdodávkou od jiného subjektu - všechny domény druhé úrovně (typu abc.cz) totiž zřizuje a udržuje jeden jediný centrální subjekt, jménem NIC CZ. Ten si za své služby nechává platit, a to jednorázově 1600,- Kč za zřízení domény (a její jednoroční provoz), a pak 800,- ročně za její udržování. Provider XYZ, který svému zákazníkovi ABC zřídí doménu 2. úrovně, tedy sám má náklady v uvedené výši, a k nim si pak připočítává své další náklady. Důležité je, že tyto náklady nejsou jen jeho obchodní marží. Pro zřízení domény 2 úrovně jsou totiž určité technické podmínky, zejména existence 2 fungujících name serverů - vedle nezbytných administrativních úkonů je právě zřízení a provoz těchto name serverů tím, co provider XYZ "přidává" k tomu, co sám "nakoupil" u centrálního zřizovatele všech domén 2. úrovně, a za co si nechává platit. Proto zřízení nové domény 2. úrovně, které si koncový zákazník nechá zařídit od nějakého providera, je vždy dražší, než uvedených 1600,- jednorázově a 800,- Kč průběžně každý rok.

Chceme-li porovnat relativní náročnost variant 1 až 3 z pohledu toho, kolik "dají práce" providerům, pak při určitém zjednodušení je možné konstatovat, že až na administrativu spojenou se zřizováním domény 2. úrovně (vyplňování nezbytných formulářů a kontakt s NIC CZ) je další náročnost variant 1 až 3 v podstatě stejná. Z toho pak vychází orientační závěr v tom smyslu, že varianta 3 je dražší než varianty 1 a 2 o 1600,- Kč jednorázově, a o 800,- ročně.

Zřízení domény 2. úrovně pro svého zákazníka dnes nabízí snad každý Internet provider. Existují dokonce i takové služby, které umožňují fakticky si zaregistrovat vlastní doménu 2. úrovně "do zálohy", bez toho, že by ji někdo aktuálně potřeboval a fakticky využíval - například proto, že chce předejít jejímu zaregistrování jiným subjektem. Současná pravidla pro zřizování domén 2. úrovně pod naší národní doménou totiž umožňují, aby si kdokoli (včetně fyzických osob) zaregistroval libovolný počet domén 2. úrovně, v zásadě na principu "kdo dříve přijde, ten dříve mele" (jediné podmínky jsou technické - dva fungující name servery, viz výše, a dále nesmí jméno nové domény 2. úrovně kolidovat se jménem jiné domény nejvyšší úrovně).

Na závěr ještě malou poznámku: subjekt jménem NIC CZ, který by měl fakticky zřizovat všechny domény 2. úrovně pod naší národní doménou .cz, dosud formálně neexistuje (a jeho roli fakticky plní jeden z providerů, firma Internet CZ). Ze stejného důvodu proto ještě není komu skutečně platit zmíněné částky 1600,- Kč jednorázově, a 800,- ročně za každou doménu.