Nejste v adresáři? Zařaďte se do něj sami!

V prvním ročníku tohoto toulavého seriálu jsem se vás snažit postupně seznámit se základními službami, které dnešní Internet nabízí. Těch ale není zase až tak mnoho, a v loňském roce jsme si jich probrali většinu. V letošním ročníku se proto zaměříme na něco poněkud jiného - na řešení konkrétních a specifických potřeb, jakými může být třeba hledání nějakého konkrétního údaje, hledání dostupných informací o určité skutečnosti, faktu či produktu apod. Nepůjde nám tedy ani tak o služby jako takové a mechanismy jejich fungování, jako spíše o účely, ke kterým je možné je využít, a o způsoby dosažení cílů, které uživatelé Internetu nejčastěji mají. Dnes konkrétně navážeme na problematiku vyhledávání osob a jejich adres v Internetu, kterou jsme se zabývali na sklonku minulého ročníku. Ukážeme si zajímavou formu „svépomocných" uživatelských adresářů.

Již vloni, když jsme se začali problematikou hledání osob zabývat, jsem vás varoval že v Internetu neexistuje žádný skutečně globální adresář, který by obsahoval jména a elektronické adresy všech uživatelů Internetu. Důvodem je jednak obrovitost samotného Internetu a množství jeho uživatelů, a dále neexistence centrální autority, která by alespoň evidovala všechny nově připojované uživatele. V neposlední řadě je pak důvodem skutečnost, že v jednotlivých dílčích sítích Internetu již adresářové služby často nějakým způsobem jsou vyřešeny, byť nejednotně a vzájemně nekoordinovaným způsobem. Některé z mechanismů, resp. služeb, které se za tímto účelem používají, jsme si již popisovali - např. služby Netfind, WHOIS, CSO a PH. Všechny ale mají společné to, že jsou určeny především pro správce a provozovatele, předpokládají „centrální" vkládání či jiné systematické získávání údajů o jednotlivých uživatelích a naopak příliš nepočítají s tím, že by se u nich jednotliví uživatelé nějakým způsobem registrovali sami, z vlastní iniciativy.

To, o čem bude řeč dnes, jsou právě takové adresářové služby, které naopak počítají především s aktivní rolí jednotlivých uživatelů. Nejlépe je představit si je jako obrovskou nástěnku, na kterou může kdokoli nalepit lísteček se svým jménem a adresou, a podívat se na lístečky vylepené jinými uživately. Nebo je možné si tyto služby představit jako obdobu telefonních seznamů, do kterých se ale musíte explicitně zařadit sami, protože nikdo jiný to za vás neudělá.

Svépomocný charakter těchto adresářových služeb je jejich velkou výhodou i slabinou současně - zdaleka ne každý uživatel o jejich existenci ví a je ochoten najít si chvilku času a vyvinout přeci jen nenulové úsilí, potřebné k zanesení sebe sama do příslušného adresáře. Proto se tyto adresáře snaží přebírat údaje o existujících uživatelích Internetu i z jiných dostupných zdrojů, například z centrální databáze WHOIS ze serveru rs.internic.net. Mně samotnému se například několikrát stalo, že jsem v těchto adresářích našel údaj o své osobě, aniž jsem jej tam explicitně vkládal.

Zajímavé je také to, že tyto „svépomocné" adresáře jsou vesměs provozovány komerčními firmami, které zcela pochopitelně fungují na komerčním základě. Pro uživatele ale bývá přístup k adresářům většinou zcela zdarma, a provozovatel získává potřebné finanční krytí své činnost z doprovodné reklamy a inzerce.

Prvním adresářem, který bych vám chtěl dnes ukázat, je adresář firmy Aldea Communications, s příhodným jménem NETPages (domovskou WWW stránku vidíte na dnešním prvním obrázku [GIF1, URL1]). Jde ve skutečnosti o dva druhy adresářů - o tzv. White Pages (Bílé stránky), odpovídající abecednímu členění, a Yellow Pages, odpovídající věcnému členění. Nabízen je dokonce i třetí adresář, pod jménem Blue Pages (tj. Modré stránky), ale to je ve skutečnosti jen přehledně uspořádaná soustava návodů a doporučení pro práci s Internetem. Důležité je jistě i to, že provozovatel těchto adresářů vydává jejich obsah i v tištěné (paperbackové) podobě, která je rozdávána zdarma (nebo je zasílána oproti ofrankované obálce). Další možností je stáhnout si celou publikaci ve formátu pro čtecí program Adobe Acrobat (ale pozor, příslušný soubor má přes 2,5 MB). On-line přístup přes WWW rozhraní tedy není zdaleka jediným způsobem přístupu ke zmíněným adresářům.

Na dnešním druhém obrázku [GIF2, URL2] vidíte příklad toho, co nemůže chybět u žádného „svépomocného" adresáře - mechanismus, který uživatelům umožňuje zařadit do adresáře sebe sama. Zde konkrétně jde o formulář, využívající možností služby WWW, ale většina adresářů tohoto typu umožňuje uživatelům registrovat se i prostřednictvím elektronické pošty, případně dalšími způsoby. V konkrétním případě adresáře NETPages firmy Aldea Communications může každý uživatel kromě obvyklých údajů typu jména a adres pro listovní a elektronickou poštu uvést i URL odkaz na svou domovskou stránku a na podobenku (ve formě grafického obrázku). Také je zde možné uvést vlastní veřejný klíč (public key) pro takové způsoby šifrování, které s veřejným klíčem pracují. Na třetím dnešním obrázku [GIF3] pak vidíte příklad výsledku vyhledání.

Dalším adresářem, který bych vám rád ukázal, je adresář s příznačným jménem LookUP! (doslova: vyhledej, vyhledání, viz čtvrtý obrázek [GIF4, URL4]). Jeho provozovatelé sice na jednom místě v doprovodných textech uvádí, že do budoucna zřejmě bude jejich služba placená, ale dosud je stejně jako většina ostatních zcela zdarma. Kromě zanesení vlastního jména, adresy a dalších relevantních údajů přitom nabízí každému také provozování jednoduché domovské WWW stránky!

Chcete-li v adresáři LookUP! někoho najít, nemusíte být žádným způsobem zaregistrováni. Pokud ale chcete do adresáře zanést sami sebe či využít některých pokročilejších funkcí včetně možnosti nechat si zřídit domovskou WWW stránku, musíte se u adresáře LookUP! zaregistrovat. To ale ve skutečnosti znamená pouze vyplnění podobného formuláře s údaji o vaší osobě, jako v případě adresáře NETPages, včetně zadání hesla, které slouží k vaší identifikaci při pozdějších žádostech o modifikaci zadaných údajů. Na pátém obrázku [GIF5] pak vidíte výsledek mého pokusu o vyhledání vlastního příjmení v tomto adresáři.

Na dnešním šestém obrázku [GIF5, URL5] vidíte domovskou stránku dalšího adresáře, s příznačným jménem Internet Address Finder (doslova: vyhledávač internetových adres). Tato stránka je zajímavá i tím, že vám nabízí momentální počet uživatelů zanesených do adresáře - přes tři a půl milionu. Však také na můj již tradiční vyhledávací dotaz našel nejvíce odpovědí, celkem deset (viz sedmý obrázek [GIF7]).

Jedním z nejvíce inzerovaných adresářů „svépomocného" typu je adresář se jménem Four11, jehož domovskou stránku vidíte na dnešním osmém obrázku [GIF8, URL8]. Na devátém obrázku [GIF9] je pak výsledek stejného dotazu, který jsem položil i ostatním adresářům - a odpověď je opět o trochu jiná. Každý z jednotlivých adresářů je tedy v něčem odlišný, a tak budete-li hledat někoho konkrétního, nezoufejte, pokud jej nenajdete hned v prvním adresáři, který vyzkoušíte.

Seznam obrázků:

předchozí část | první část | další část