Jak funguje Internet
Téma týdne, které vyšlo v CW 4/95, bylo celé věnováno Internetu, jeho historii a současnosti ve světě i v ČR. Zde jste se mohli seznámit s tím, jak se Internet vyvíjel, a jak se měnily představy a názory na to, komu by měl sloužit - že nejprve byl určen pro relativně uzavřený okruh uživatelů, podílejících se na vědeckovýzkumných projektech z resortu obrany USA, posléze byl uvolněn pro celou akademickou a vědeckovýzkumnou komunitu, až konečně počátkem devadesátých let se Internet otevřel i komerčnímu využití, a s tím se vlastně otevřel úplně pro každého.
Prvními uživateli Internetu tudíž byli především počítačoví odborníci, u kterých bylo vcelku přirozené očekávat, že se budou sami iniciativně zajímat o to, jak vlastně Internet funguje. Tedy že se budou zajímat o technickou stránku věci, že ji dokáží bez větších problémů porozumět, a z toho si pak sami odvodí i to, jak se mají chovat jako uživatelé.
Když se pak ale okruh uživatelů začal významněji rozšiřovat, uživateli Internetu se stále více stávali i lidé, kteří byli odborníky v jiných oblastech, než ve výpočetní technice. U nich již nebylo dost dobře možné očekávat příliš hluboký zájem o konkrétní mechanismy, které Internet využívá pro své fungování. Stále to však byli lidé, na kterých bylo možné požadovat alespoň určitou minimální "počítačovou erudici", která by jim pomáhala zvládnout tehdy ještě zdaleka ne dokonalou uživatelskou přítulnost Internetu.
Jakmile se ale Internet doširoka otevřel i celému komečnímu světu, padl i poslední předpoklad o určité minimální "počítačové erudici". Bylo pak jen otázkou času, kdy se objeví takové uživatelské nástroje, které Internet zpřístupní i naprostým počítačových laikům. Takovéto nástroje dnes existují, fungují, a zřejmě i jim vděčí Internet za obrovský nárůst své uživatelské základny.
Rozšiřování uživatelské základny však přineslo i jeden další problém - jak nové uživatele seznámit s tím, co vlastně Internet je, a jaké služby poskytuje? Jak jim vysvětlit potenciální i aktuální možnosti Internetu, když u nich nelze předpokládat žádné větší odborné zázemí ve výpočetní technice? Jak dosáhnout toho, aby si o Internetu vytvořili správnou a korektní představu? Takovou představu, která by jim umožnila Internet využívat efektivně a "vydolovat" z něj maximum, a nikoli takovou představu, která by nebyla podložena skutečnými technickými možnostmi, a při konfrontaci s tvrdou realitou vedla ke zbytečným frustracím. Jak zajistit, aby si takovíto uživatelé vytvářeli správné uživatelské návyky, aby správně rozlišovali mezi možnostmi a službami Internetu jako takového a vlastnostmi konkrétních programů, které jim Internet zpřístupňují?
Cesta zřejmě vede jen přes určitou "technickou osvětu" - takovou, která vůbec nemusí zacházet do technických či dokonce implementačních detailů , ale která by měla poskytnout povšechnou orientaci v problematice, a umožnila získat základní povědomí o povaze a stavu věcí. Takovou osvětu, která si neklade za cíl vychovat odborníky, živící se problematikou Internetu, ale naopak věci znalé uživatele, kteří alespoň tuší, co mohou od Internetu očekávat a co naopak ne.
Z tohoto důvodu jsme se rozhodli posunout vlastní popis služeb a zdrojů Internetu do některého z příštích témat týdne, a dnešní téma týdne věnovat uživatelskému pohledu na nejdůležitější mechanismy, principy a myšlenky, na kterých je Internet vybudován, a které ke svému fungování využívá.
První článek, s názvem "Vzdušné zámky, nebo postupná přístavba?" se zamýšlí nad celkovou koncepcí protokolů TCP/IP, které tvoří technologický základ Internetu, a srovnává ji s přístupem tzv. referenčního modelu ISO/OSI.
Druhý článek, s příznačným názvem "Filosofie TCP/IP", se rodinou protokolů TCP/IP zabývá podrobněji. Snaží se postihnout logiku, která stojí za dnešní podobou těchto protokolů, a poskytnout alespoň základní představu o tom, jak tyto protokoly skutečně fungují.
Třetí článek se podrobněji věnuje otázkám adresování v TCP/IP sítích, a vysvětluje rozdíl mezi různými třídami tzv. IP adres. Čtvrtý článek je pak věnován systému DNS jako mechanismu, který vznikl v rámci Internetu pro potřeby převodu symbolických doménových adres na číselné IP adresy, ale dnes se používá i pro některí další účely.
Pátý článek, s názvem "Osobní přípojka do Internetu, aneb: k čemu je SLIP a PPP?" se podrobněji věnuje možnostem připojování jednotlivých počítačů k Internetu po komutovaných linkách veřejné telefonní sítě.
Závěrečný šestý článek, "Standardizace v Internetu" se zabývá otázkou přípravy, schvalování a publikování standardů i dalších dokumentů Internetu, které nemají povahu standardů.