V Internetu není jen WWW
V předchozích vydáních tohoto seriálu jsme se toulali Internetem výhradně v doprovodu služby WWW (World Wide Web), s cílem naznačit si zajímavé možnosti této oblíbené služby. Byl bych ale velmi nerad, kdyby to mělo vyznít v tom smyslu, že služba WWW je tím jediným, co Internet nabízí. To vůbec není pravda. Dnešním, v pořadí již osmým pokračováním, se proto začneme systematičtěji věnovat i dalším zajímavým službám, a samozřejmě také zdrojům, které jsou prostřednictvím těchto služeb v Internetu dostupné. Dnes konkrétně se vydáme do světa v doprovodu elektronické pošty.
Prostředníkem nám přitom bude jeden z mnoha „poštovních programů", jakých se dnes na trhu nabízí celá plejáda. Ten, který vidíte na většině dnešních obrázků, se jmenuje Pegasus Mail, a je velmi rozšířený zejména mezi uživateli z akademických kruhů. Je přinejmenším plně srovnatelný se všemi ostatními „poštovními programy", ale má navíc jednu velmi důležitou přednost - je úplně zdarma. Nicméně pro to, co vám dnes chci ukázat, by stačil v zásadě jakýkoli poštovní program, schopný zprostředkovat odeslání zprávy do Internetu, a následný příjem zpráv.
K našemu dnešnímu putování v doprovodu elektronické pošty mne inspiroval úryvek z jednoho zajímavého dokumentu (navíc volně šiřitelného), který stručně a přehledně shrnuje celou historii Internetu. Jde o dokument s názvem „Internet Timeline", a jeho se jmenuje Robert Hobbes Zakon. Aktuální verzi tohoto neustále aktualizovaného dokumentu si můžete nechat poslat prostřednictvím elektronické pošty až do vaší poštovní schránky - stačí napsat prázdný dopis na adresu TIMELINE@HOBBES.MITRE.ORG (není nutné v něm nic vyplňovat).
Úryvek z tohoto dokumentu, který mám na mysli, vidíte na dnešním prvním obrázku [ GIF1]. Je na něm uvedeno, že od roku 1993 (konkrétně od června) je na Internet napojen i Bílý dům, a jsou zde uvedeny i adresy, na které je možné psát jeho obyvatelům. My jsme sice Bílý dům již navštívili (ve 4. dílu Toulek), ale to bylo prostřednictvím služby WWW (přičemž WWW server je v Bílém domě v provozu teprve od října roku 1994). Dnes nás však bude zajímat elektronická pošta a možnost psát do Bílého domu touto cestou. Příslušné adresy vidíte na prvním obrázku [ GIF1]. Doporučuji vaší pozornosti zejména třetí adresu v pořadí, na první dámu USA, a jen pro jistotu připomínám: uživatel „root" je obvykle maximálně privilegovaným super-uživatelem, nejčastěji přímo správcem systému, který v jistém smyslu stojí nad všemi ostatními a vládne jim. Takže jak to vlastně chodí v onom Bílém domě?
Zkusil jsem tedy napsat přímo panu prezidentovi, viz druhý dnešní obrázek [ GIF2]. Čistě ze zvědavosti jsem tak učinil již mnohem dříve, když jsem se o této možnosti sám poprvé dozvěděl. Takže už jsem předem věděl, že i můj dnešní dopis skončí nejprve ve spárech automatického odpovídacího zařízení (programu, generujícího odpovědi), a že mi obratem přijde poděkování za projevený zájem a ujištění o tom, že všichni kolem pana prezidenta si velmi váží Internetu a možností komunikace, které skýtá. Tentokráte však byla automaticky vygenerovaná odpověď poněkud stručnější, než při mém prvním pokusu (vidíte ji na dnešním třetím obrázku [ GIF3]).
Na rozdíl od předchozí odpovědi však byla k této odpovědi „přibalena" i další část, se stručným popisem všeho, co Bílý dům nabízí prostřednictvím Internetu (tedy nejen prostřednictvím elektronické pošty). Tento zajímavý a užitečný dovětek vidíte na čtvrtém obrázku [ GIF4]. Z něj se například můžete dozvědět, jak si nechat poslat tzv. FAQ soubor o veřejně přístupných službách Bílého domu (Frequently Asked Questions - nejčastěji kladené otázky), jak se dostat k jednotlivým publikacím, které Bílý dům zpřístupňuje atd.
Soubor FAQ jsem si nechal poslat (je poměrně obsažný), a jeho úvodní část (s obsahem dokumentu) vidíte na dnešním pátém obrázku [ GIF5]. Kromě toho na šestém obrázku [ GIF6] vidíte malý úryvek, který bohužel uvádí na pravou míru onu perličku s adresou na první dámy USA - zřejmě se dnes již věnuje jiným věcem, než správě počítačů v Bílém domě, a tak její kdysi uváděná adresa „root@whitehouse.gov" již neplatí. Ostatně, vyzkoušel jsem to, a z této adresy jsem skutečně žádnou odpověď nedostal.
Nicméně z dnešního šestého obrázku je patrná ještě jedna další zajímavost - zprávy prezidentovi a viceprezidentovi je možné posílat nejen prostřednictvím elektronické pošty, ale také prostřednictvím služby WWW a její schopnosti práce s formuláři. Vyzkoušel jsem to, a výsledek vidíte na sedmém obrázku [ GIF7, URL7] - místo psaní zprávy ve vašem poštovním programu zde prostřednictvím svého browseru pouze vyplníte předem připravená políčka formuláře, jednoduchým tlačítkem zvolíte, zda příjemcem má být prezident nebo viuceprezident, a odešlete. Některá políčka dopisu ve tvaru formuláře jsou již předvyplněná nabídkou několika alternativ - viz dnešní poslední obrázek [ GIF8, URL8].