CASE

Práce na softwarových projektech obvykle nebývá procházkou růžovým sadem - jak by asi mnozí zainteresovaní mohli dlouho vyprávět. Jak jsme si již naznačili v minulém příspěvku na téma Software Engineering, stala se z "programování ve velkém" zcela záměrně a cíleně výroba řízená "inženýrskými" pravidly.

Samotný termín "Software Engineering", neboli "softwarové inženýrství" se poprvé objevil v roce 1968 na jedné z odborných konferencí pořádaných organizací NATO. Netrvalo dlouho, a softwarové inženýrství se začalo formovat jako nový vědní obor - začalo si vytvářet vlastní pracovní postupy a metody, resp. upravovat ty, které převzalo z jiných oborů (v daném případě z těch, které se uplatňují při realizaci velkých projektů v jiných oblastech). Oblastí, v níž softwarové inženýrství dost dobře nemohlo přev zít zkušenosti z jiných oborů, a v níž si naopak muselo pomoci samo, bylo samotné programování a jeho metodologie.

Sedmdesátá léta proto byla ve znamení hledání, nalézání a vzájemné konfrontace nových metodologií programování. Kromě zásad strukturovaného programování (viz předminulé vydání této rubriky) se na scéně objevily např. dvě zajímavé metodologie pánů Michaela Jacksona (pozor, neplést se zpěvákem stejného jména) a Eda Yourdona a vedle nich pak celá řada dalších metodologií, které pocházely buď od konkrétních firem, nebo alespoň od celých organizací (nejznámější metodologií byla zřejmě metodologie SSADM, po cházející z Velké Británie). Žádná z nich se ovšem neprosadila tak radikálně a jednoznačně, že by ty ostatní zcela vymazala ze světa.

Jakmile se pak ustálily pracovní postupy a metody softwarového inženýrství jako oboru, zcela zákonitě vyvstala také otázka vhodných nástrojů - mají "softwaroví inženýři" používat ke své práci kromě samotného programování již jen tužku a papír, nebo by se pro ně našlo něco šikovnějšího? Vždyť například pro strojaře a elektrotechniky nejrůznějšího zaměření mezitím vznikla bohatá škála výkonných nástrojů zastřešených pojmem CAD (Computer Aided Design). To měli "softwaroví inženýři" chodit bosi?

Samozřejmě nikoli, i pro ně se záhy našly vhodné nástroje - takové, které jim dokáží účinně pomáhat v některých, nebo dokonce ve všech fázích řešení softwarových projektů: od počáteční analýzy, přes plánování řešitelských kapacit, tvorbu základní koncepce řešení a její postupné rozpracovávání do různých fází, vlastní vedení projektu, tvorbu dokumentace apod.

A když nejrůznější "návrháři" používají prostředky CAD neboli prostředky "počítačem podporovaného návrhu", bylo asi jediným možným řešením pojmenovat obdobné prostředky pro "softwarové inženýry" jako prostředky pro počítačem podporované softwarové inženýrství, anglicky Computer Aided Software Engineering, zkratka CASE.