Troubleshooting

Počítače jsou báječná věc. Dokáží převzít na svá bedra mnoho rutinních povinností, dokáží být výkonnými pomocníky, a někdy dokonce i dobrými společníky - potřebujeme-li se například odreagovat hraním počítačových her.

Počítače však dokáží být i pořádným zdrojem starostí, když nefungují tak, jak mají. Ovšem najít příčinu problému a úspěšně jej odstranit bývá často neobyčejně těžké. Potíž je v tom, že dnešní výpočetní systémy jsou velmi komplikované, a to jak po stránce hardwarové, tak i po stránce softwarové - a samozřejmě i ve vzájemné interakci těchto dvou složek, ke kterým navíc přistupuje často zcela nevypočitatelný lidský faktor. Hledat skutečnou příčinu nějakého problému je pak někdy jako příslovečné hledání jehly v kupce sena.

Ten, kdo se takovouto činností chce systematicky zabývat, nutně musí být vybaven množstvím faktických znalostí. Ty mu však ještě zdaleka nemusí stačit - má-li k dispozici jen různé vnější příznaky, které spolu na první pohled ani příliš nesouvisejí, musí často prokázat také značnou schopnost intuice, aby si vše dokázal dát dohromady a identifikovat skutečnou příčinu problému. Teprve pak může začít uvažovat o tom, jak tuto příčinu odstranit, a tím celý problém vyřešit.

Proces vyhledávání a odstraňování závad v nějakém systému, v angličtině označovaný jako troubleshooting (doslova: "odstřelování" problémů), je často prezentován jako symbióza "vědění" a "umění". Ten, kdo se touto činností chce úspěšně zabývat (pracovat jako tzv. troubleshooter), tedy musí nejen hodně "vědět" (o počítačích, ale i o lidech, kteří počítače používají, o jejich zvycích a chování), ale musí být také vybaven dostatečným citem, intuicí, zkušenostmi a umem.

Není proto divu, že skutečně dobří "vychytávači problémů" patří mezi nejlépe placené odborníky.