Proč jsou klasické terminály pouze textové?

Charakteristickou vlastností všech aplikací, provozovaných v režimu host/terminál, je jejich fungování v textovém režimu - neboli skutečnost, že uživateli zobrazují své výstupy (prostřednictvím terminálů) jako celé alfanumerické znaky, a nikoli jako grafiku. Chybí zde tedy všelijaké ikonky a okénka, na které jsou zvyklí uživatelé dnešní grafických rozhraní typu MS Windows. Také typický uživatelský komfort je neporovnatelně nižší, než jaký je obvyklý u dnešních "okenních" aplikací (včetně chybějící myši).

Důležité je ale uvědomit si, co je skutečnou příčinou strohosti a nízké uživatelské přítulnosti aplikací fungujících v režimu host/terminál, a zobrazujících své výstupy na terminálech: tyto aplikace pracují v textovém režimu proto, aby objem dat přenášený mezi hostitelským počítačem a jeho terminálem mohl být únosně malý, a mohl být přenášen i po relativně pomalých přenosových cestách (s přenosovou rychlostí například jen několik stovek bitů za sekundu, či jednotek kilobitů). Tak tomu je v případě, že jde pouze o číselné kódy jednotlivých znaků - odsud hlavní důvod pro fungování těchto aplikací ve znakovém (textovém) režimu. Pokud by totiž tyto aplikace pracovaly v grafickém režimu, generovaly by velmi velké objemy grafických dat, které by bylo nutné průběžně přenášet až do (grafického) terminálu. Jen pro srovnání: v textovém režimu, při 2000 znacích (25 řádek po 80 znacích) a jednom bytu na každý znak, vyžaduje jedno úplné překreslení obrazovky 2000 bytů. Při typickém způsobu práce, spočívajícím v postupném přepisování jednotlivých znaků (a ne v překreslování celé obrazovky) jsou skutečně zapotřebí velmi malé přenosové rychlosti, dokonce i v jednotkách bytů za sekundu. Naproti tomu v grafickém režimu, odpovídajícím základnímu rozlišením VGA (tj. 640 x 480 pixelů) a při 256 barvách (tj. 1 byte na 1 pixel) je pro jedno úplné překreslení zapotřebí přenést 307200 bytů, tedy asi 150x více. Důležitá je ovšem i frekvence překreslování grafické obrazovky - aby se grafické objekty typu ikon, rámečků i celých oken mohly pohybovat dostatečně rychle a plynule, je nutné překreslovat celé velké části obrazovky velmi často, nejlépe přímo obnovovací frekvencí samotného monitoru. Pak ale vychází takové přenosové rychlosti, na které je nejlépe ihned zapomenout, a které nejsou únosné ani při dnešních možnostech různých přenosových technologií.