Internetworking

Potřeba vzájemného propojování počítačových sítí, spolu s faktem že i jednotlivé sítě se ve skutečnosti skládají z menších, vzájemně propojených celků (segmentů), dala vzniknout celé nové "vědní disciplíně" v oblasti sítí. Říká se jí internetworking a zabývá se tím, jak nejlépe rozčlenit určitou síť na dílčí části, a jak tyto části i celé sítě vhodně propojit.

Nejde přitom vůbec o jednoduchou záležitost - v "malém", neboli v rámci jednotlivých lokálních sítí, jde o to, jak optimálně rozdělit celou síť na takové části, aby byly co možná nejlépe rozloženy datové toky (tedy aby data nebyla zbytečně přenášena tam, kam to není nutné, aby některé části sítě nebyly zbytečně přetěžovány apod.), a současně s tím byly respektovány i nejrůznější požadavky typu přístupových práv a omezení, bezpečnosti, požadavky vyplývající z přidělených síťových adres, požadavky na směrování, a mnohdy i prostorové dislokace jednotlivých uzlů.

"Ve velkém" pak internetwoking řeší konkrétní propojování celých sítí - ať již se jedná například o privátní podnikové sítě rozlehlejšího charakteru, či o celoplanetární Internet. V širším slova smyslu sem patří celé budování Internetu, který je jednou obrovskou soustavou vzájemně propojených sítí s celoplanetárním dosahem, a v užším slova smyslu se internetworking zabývá všemi aspekty připojování k Internetu, včetně jeho využití jako propojovací infrastruktury pro vzájemné propojení vzájemně dislokovaných sítí (prostřednictvím tzv. virtuálních tunelů).