Topologie lokálních sítí

Koncepce přenosových technologií, které se úspěšně prosadily ve světě lokálních počítačových sítí, byla do značné míry ovlivněna vlastnostmi a charakterem přenosových cest, které pro ně byly k dispozici. Velmi markantní to bylo v případě Ethernetu - při jehož zrodu se počítalo výhradně s použitím koaxiálního kabelu (ve variantě, které je dnes označována jako tzv. tlustý koaxiální kabel). Na tomto koaxiálním kabelu přitom bylo možné dělat odbočky, a k těmto odbočkám připojovat jednotlivé koncové uzly - čímž vznikla tzv. sběrnicová topologie, ve které jsou na jedno společné a všemi uzly sdílené vedení přímo "pověšeny" i jednotlivé uzly. Ethernet pak s touto sběrnicovou topologií pevně počítal, a její vlastnosti šikovně využíval ke svému fungování - zejména pak možnost tzv. všesměrového vysílání (broadcasting), která je pro sítě se sběrnicovou topologií charakteristická (a umožňuje, aby vysílání jednoho uzlu slyšely i všechny ostatní uzly).

Vedle sběrnicové topologie se samozřejmě objevily i jiné topologie - již od samého počátku historie lokálních sítí to byla topologie kruhová, které byl zase uzpůsoben princip "Token Passing", použitý například v sítích Token Ring. Objevovat se začaly ale i jiné topologie - například hvězdicová, počítající s existencí paprskovitě (hvězdicovitě) vedených rozvodů z jednoho jediného centra. Později, s nástupem nových přenosových médií (zejména tzv. kroucené dvoulinky) se začíná prosazovat i "stromovitá" topologie - ve které rozvody vychází z jednoho rozvodného bodu, a postupně se více a více rozvětvují.

Při úvahách o topologii je ale nutné velmi pečlivě rozlišovat mezi tzv. fyzickou topologií, která je dána zapojením kabelů a způsobem propojení jednotlivých uzlů, a topologií logickou, která se již týká způsobu vzájemné komunikace jednotlivých uzlů (byť alespoň pro potřeby vzájemné koordinace při vysílání). Nejmarkantnější je tento rozdíl u sítí Token Bus, které mají fyzicky sběrnicovou topologii (proto Token "Bus"), ale přidělování práva vysílat v nich funguje na principu Token Passing, tedy díky předávání oprávnění (peška, Token-u). Mezi jednotlivými uzly sítě Token Bus tedy musí existovat logický kruh, neboli logické pořadí, v rámci kterého si oprávnění předávají.

Dalším názorným příkladem je i samotná síť Ethernet. Ta totiž s postupem času (a hlavně s nástupem nových přenosových médií) přešla z fyzicky sběrnicové topologie na topologii stromovitou, která by umožňovala i výrazněji odlišné fungování Ethernetu. Ten ale dlouhou dobu (až do nástupu tzv. switchingu) výhody stromovité topologie záměrně odmítal, a naopak se snažil používat stromovitou topologii přesně stejně, jako kdyby byla fyzicky sběrnicovou topologií.