Seznam.cz dnes slaví 20 let. Jakou roli sehrál při jeho vzniku Jára Cimrman?
Je všeobecně známo, že Jára Cimrman stojí v pozadí za mnoha vynálezy, a to i v oblasti Internetu a informačních technologií. Jen si to mnohdy neuvědomujeme, či jen nechceme připustit. Jako třeba u CD disků (Cimrmanovy disky), programovacího jazyka C (Cimrmanův jazyk), či dnes každodenně používané domény .cz (Cimrmanova země). Méně se ale ví o tom, že Jára Cimrman zanechal hlubokou stopu i v historii asi nejznámějšího a největšího českého portálu Seznam.cz, který právě slaví své 20. narozeniny. Ano, dnes je to přesně 20 let od památného úterý 30. dubna roku 1996, kdy byla světu (a Internetu) oznámena jeho existence.
Poslyšte tedy příběh se šťastným koncem, který se začal psát již v únoru roku 1992. Protože právě tehdy k nám oficiálně přišel Internet. Jenže zavítal jen do akademických kruhů, zatímco ostatní zájemci o jeho využití měli smůlu. Museli si ještě nějakou dobu počkat, protože jejich vstupu do oné báječné celosvětové sítě sítí bránila exkluzivita tehdejšího Eurotelu. Ten totiž vlastnil exkluzivní licenci na poskytování veřejných datových služeb, kam patřilo i připojování k Internetu. Jenže sám žádné takové připojení nenabízel, a jeho exkluzivita bránila tomu, aby tak mohli činit jiní. Praktickým výsledkem pak bylo to, že Internet byl tehdy dostupný jen akademikům.
Naštěstí byl Internet tehdy dostupný nejenom učitelům a dalším akademickým pracovníkům, ale také jejich studentům. A ti se chtěli nejenom vzdělávat, ale také bavit. A to i prostřednictvím Internetu, na který občas umisťovali různé legrácky, parodie či recese.
Jako třeba jistý Ivo Lukačovič, který na Internetu zřídil - ve smyslu vytvořil, vybudoval - webového stránky největšího velikána všech dob. Tedy koho jiného, než samotného Járy Cimrmana.
Spuštění Cimrmanových webových stránek bylo světu oznámeno dne 13. června roku 1995, a rychle se dostalo do nejširšího povědomí. Díky tomu se k Ivo Lukačovičovi přidali další autoři, kteří také přispěli svou troškou do mlýna poznání slavné osobnosti. A tak se webové stránky Járy Cimrmana utěšeně rozrůstaly a přispívaly k budování odkazu tohoto světového génia.
Mezitím se ale kola dějin neúprosně točila dál, a jednoho krásného dne (konkrétně 30. června 1995) skončila i exkluzivita tehdejšího Eurotelu na poskytování veřejných datových služeb. Tím se cesta k Internetu otevřela nejširší veřejnosti. Jenže ještě nějakou dobu trvalo, než se na trhu etablovali komerční poskytovatelé připojení (komerční internetoví provideři), schopní poskytnout připojení k Internetu komukoli, kdo je ochoten si za to zaplatit.
Jedním z úplně prvních internetových providerů, kteří se takto snažili etablovat, byl i italský Video on Line (zkratkou VOL). Vlastně byl úplně prvním, kdo přišel s nabídkou časové neomezeného připojení jen za paušál (měsíčně ve výši 495 Kč). Ovšem bez telefonních poplatků, které se tehdy ještě platily samostatně a podle délku připojení.
Aby svou (ve své době skutečně revoluční) nabídku internetového připojení náležitě zpropagoval, uspořádal italský provider 7. prosince 1995 tiskovou konferenci. Pozval na ni dva slavné cimrmanology, pány Smoljaka a Svěráka, aby seznámili přítomné novináře s tím, jak se Jára Cimrman zasloužil o vznik Internetu.
Jenže právě zde vyšla najevo přímo historická tragédie: existence webových stránek Járy Cimrmana, vytvořených Ivo Lukačovičem a následně i dalšími autory, zůstala oběma pánům utajena. A když už se o nich dozvěděli, nebyli jejich existencí zrovna nadšeni. Spíše naopak. Záhy se pak na samotných webových stránkách objevil disclaimer následujícího znění:
Nechť je tato stránka považována za neoficiální diskuzi na téma Cimrman. Cimrman je postava autorské dvojice Svěrák & Smoljak. Oba dva si existenci této stránky nepřejí.
A jak na to zareagoval sám Ivo Lukačovič, coby hlavní autor předmětných stránek? Radost z toho určitě neměl. Celá jeho pečlivá práce, včetně systematického sběru a katalogizace nejrůznějších zdrojů o mistrově díle a vytváření mnoha seznamů s odkazy na ně, rázem přišla vniveč. Ale student Ivo naštěstí nelenil a začal pracovat na úplně jiných seznamech. Vlastně na jednom velkém "Seznamu těch nejlepších WWW stránek u nás", na adrese seznam.cz, jehož spuštění oznámil světu onoho památného 30. dubna roku 1996. Další vývoj už asi znáte ….
