Nahé ADSL a VDSL od Vodafone vychází levněji než oblečené

Teprve letos promítnul Vodafone loňské zrychlení VDSL i do svých maloobchodních přípojek. Některé nahé přípojky zlevnil tak, že stojí méně než ty, které vyžadují pevnou linku.

Že se operátoři zrovna moc nechlubí tím, když někde zavedou nějakou změnu k horšímu (z pohledu zákazníka), na to jsme si už zvykli. Ale zřejmě si budeme muset zvykat i na to, že moc nekomunikují ani ty změny, které jsou z pohledu zákazníka změnami k lepšímu.

Konkrétním příkladem může být český Vodafone, který ve svém lednovém ceníku (tj. již od 1.1.2013) obměnil svou nabídku ADSL služeb:

• nově zavedl přípojku s rychlostí 2 Mbit/s, za 222,84 Kč měsíčně k pevné telefonní lince, nebo za 376,11 Kč měsíčně v podobě nahého ADSL (tj. bez pevné linky)
• původně jedinou variantu VDSL přípojky, kterou nabízel s rychlostí až 25 Mbit/s, nahradil dvěma rychlostními variantami: až 20 Mbit/s a až 40 Mbit/s

Fakticky tak Vodafone – byť se zpožděním jednoho celého kvartálu -  zareagoval na zrychlení velkoobchodního i maloobchodního VDSL, které Telefónica avizovala již v polovině loňského roku a sama implementovala od září 2012, ve stejné době jako T-Mobile. Změna velkoobchodní nabídky přitom byla rozsáhlejší, když zahrnovala zrychlení dvou variant VDSL: z 16 Mbit/s na 20 Mbit/s, a z 25 Mbit/s na 40 Mbit/s, vše samozřejmě jen v rychlostech „až“. Nicméně původní variantu VDSL „až“ 16 Mbit/s Vodafone ve své nabídce vůbec neměl, a tak se dnes vlastně nejedná o zrychlení, ale jen o rozšíření nabídky.

Stejně tak je zajímavé, že Vodafone vůbec nemluví o rychlostech upstreamu, ale jen o (maximálních) rychlostech downstreamu, tedy směrem ze sítě k uživateli. Proto jeho nabídka ani nemohla zaznamenat skutečnost, že u původní rychlostní varianty VDSL „až“ 16 Mbit/s došlo i k navýšení rychlosti na upstreamu: z 1 Mbit/s na 2 Mbit/s. V praxi sice stále záleží na parametrech a schopnostech příslušné místní smyčky – ale někde může být situace tak příznivá, že i horní limit upstreamu může hrát velmi významnou roli.

Vodafone je nejdražší

Ještě zajímavější než změny rychlostí a rychlostních variant v nabíce jsou ale změny cen, ke kterým Vodafone přistoupil.

Tam, kde došlo k navýšení rychlosti - což je vlastně jen původní VDSL 25 Mbit/s, nově VDSL 40 Mbit/s - Vodafone aplikoval stejnou strategii jako Telefónica a T-Mobile, když koncovou cenu ponechal beze změny. Přesněji jen se změnou sazby DPH, ke které v mezidobí došlo. Takže původní VDSL s rychlostí “až” 25 Mbit/s dnes stojí (až na DPH) stejně jako VDSL “až” 40 Mbit/s: 887,33 Kč v podobě nahého VDSL (tj. bez souběhu s pevnou linkou), nebo 756,25 Kč v podobě “oblečeného” VDSL, neboli v souběhu s pevnou linkou.

To je ale přeci jen více, než jak jsou nastaveny řádné ceníkové ceny ostatních poskytovatelů: O2 nabízí nahé VDSL “až” 40 Mbit/s (jako svůj Internet Aktiv) za 858 Kč, a T-Mobile za 856,08 Kč. Pochopitelně úplně jinak vypadají nejrůznější akční ceny, mnohde prakticky permanentní. Třeba Telefónica aktuálně nabízí  stejnou rychlostní variantu VDSL za 606 Kč měsíčně (po celý první rok úvazku).

T-Mobile zase nabízí řadu různých balíčků, zahrnujících ADSL či VDSL (a kromě nich hlavně mobilní hlasové služby). A stejně tak to dělá i Vodafone, byť má vlastně jen jeden “balíček”: když už od něj máte některý ze Speciálních edic Tarifů na míru nebo některý Férový tarif, přijde vás ADSL nebo VDSL levněji, viz následující obrázek (a na něm červená čísla). Konkrétně nejrychlejší nahé VDSL přijde v souběhu s mobilním tarifem jen na   532,40 Kč (místo na 887,33 Kč).

Nahé levnější oblečeného

Na předchozím obrázku jsem si dovolil ještě vyznačit jednu zajímavou anomálii: povšimněte si zeleně orámovaných cen, které zdůrazňují nižší cenu v každé jednotlivé „rychlostní kategorii“ (a to v cenách bez balíčku, resp. bez souběhu s mobilními hlasovými tarify). Fígl je v tom, že Vodafone zde ve dvou případech (u ADSL 16 Mbit/s a VDSL 20 Mbit/s) obrátil na hlavu dosavadní dogma o tom, že „nahé“ provedení (tj. nevyžadující souběh s pevnou linkou a hlasovými službami) je dražší než provedení „oblečené“, které naopak vyžaduje souběh s pevnou linkou.

Očekávání, že „nahé“ ADSL bude dražší než „oblečené“, má svou logiku: při souběhu s pevnou linkou je možné rozložit náklady na samotnou místní smyčku mezi datové a hlasové služby. To u „nahého“ ADSL/VDSL, kde k žádnému souběhu nedochází, činit nelze, a všechny náklady tak musí být zahrnuty jen do datových služeb. Tak to ostatně vysvětluje i sám Vodafone na svém webu, viz následující obrázek.

Jenže cesty marketingu jsou očividně nevyzpytatelné a mohou se řídit svými vlastními pravidly či vlastní specifickou logikou, kterou běžný zákazník nemá šanci pochopit.

Nicméně pokusme se na vše podívat alespoň skrze následující dvě tabulky, srovnávající ceníkové ceny do konce roku a od prvního ledna, nejprve pro „nahé“ varianty (bez pevné linky), a pak pro varianty „oblečené“ (s pevnou linkou):

Jak je z těchto tabulek patrné, popisovaná anomálie vznikla až po posledních změnách (do konce loňského roku neexistovala), a došlo k ní v důsledku toho, že Vodafone zlevnil “prostřední” rychlostní variantu (ADSL 16 Mbit/s), ovšem pouze u nahého provedení (bez pevné linky), ale už nikoli u varianty s pevnou linkou, kde nechal původní cenu (změněnou jen o DPH). Podobně s novou (nižší) rychlostní variantou VDSL 20 Mbit/s, která je cenově shodná právě s ADSL 16 Mbit/s, včetně oné “nahé cenové anomálie”.

Zdůrazněme si znovu, že popisovaná anomálie se týká pouze “prostředních” rychlostních variant, tedy ADSL 16 Mbit/s a VDSL 20 Mbit/s. U ostatních variant je cena “nahého” provedení podle očekávání vyšší, než cena za “oblečené”  provedení, vyžadující souběh s pevnou linkou.  

Firemní vs. nefiremní zákazníci

Aby to ale nebylo zase až tak jednoduché, a po zkušenosti s pondělním článkem zde na Lupě, jsem se raději ještě podíval, zda není nějaký rozdíl u ADSL a VDSL mezi firemními a nefiremními zákazníky. A skutečně je. Podle ceníku sice nikoli, ale podle webu Vodafone ano.

Platný ceník (viz str. 23) nezmiňuje rozdíl mezi firemními a nefiremními zákazníky. Zato nabídky na webových stránkách pro firemní a nefiremní zákazníky se liší: popisovaná „cenová anomálie“, shodná s obsahem ceníku, je na webu uváděna v části, týkající se nefiremních zákazníků (a ukazuje ji první dnešní obrázek).

Naproti tomu následující obrázek ukazuje ceny ADSL v části webu určené (malým) firemním zákazníkům. Jak můžete vidět sami, jsou zde uvedeny jen některé rychlostní varianty (chybí ADSL 2 Mbit/s a VDSL 20 Mbit/s). A konkrétně u „nahého“ ADSL 16 Mbit/s se jeho cena pro firemní zákazníky liší od ceny v ceníku i ceny v části webu pro nefiremní zákazníky: má stát stejně jako VDSL 40 Mbit/s, tj. 887,33 Kč. Takže zde k žádnému zlevnění nedošlo, a tudíž se zde žádná „anomálie“ nekoná.

Má smysl ADSL 2 Mbit/s?

Pokud jde o novou nejnižší rychlostní i cenovou nabídku, neboli o ADSL s rychlostí 2 Mbit/s: i to je docela zajímavý počin. Pravdou je, že to není žádná novinka, protože stejně rychlé (vlastně spíše pomalé) ADSL nabízí dlouhodobě třeba sama Telefónica (jako variantu Start za 404 Kč ve verzi nahého ADSL), i někteří přeprodejci, jako např. společnost WIA. Ale například T-Mobile ji ve své maloobchodní nabídce nemá – byť ve velkoobchodní nabídce přeprodávaného ADSL od Telefóniky je tato rychlostní varianta dostupná již dlouho.

Na druhou stranu není ADSL 2 Mbit/s zase až tak obvyklá a častá rychlostní varianta. Vodafone s ní nejspíše míří na ty zákazníky, kteří jsou extrémně citliví na cenu (a naopak jim tolik nezáleží na rychlosti), nebo kteří jsou tak daleko od ústředny, že se svou místní smyčkou nemají šanci na nic rychlejšího. A tak aspoň chtějí platit méně než ti šťastnější, kteří jinak za stejné peníze dostávají podstatně více muziky.