Šance pro virtuály se otevírá!

Když ČTÚ v roce 2006 rušil relevantní trh s mobilní originaci, očekával prý, že dojde ke komerční dohodě na vzniku virtuálních operátorů. Leč nestalo se. Dnes to hodnotí jako jeden z příznaků tržního selhání a stejný relevantní trh otevírá znovu, aby takovouto dohodu mohl nařídit.

Pátek 13. možná nevypadá jako ideální startovací okamžik, ale Český telekomunikační úřad právě v tento den vypustil do světa své nové opatření obecné povahy (OOP) číslo 1/04.2012-4, které znovu oživuje již jednou zesnulý relevantní trh s mobilní originaci. Plným jménem „relevantní trh přístup a původu volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích“.

Ve srovnání s nedávno započatým a notně medializovaným začátkem aukce mobilních kmitočtů tento krok možná nevypadá až tak významně – ale skutečnost může být úplně jiná. Protože aukce může dopadnout také tak, že dosud volné kmitočty si rozeberou stávající mobilní operátoři, stát shrábne určité výnosy, ale žádný nový hráč na náš trh nepřijde.

Naproti tomu otevření (staro)nového relevantního trhu s mobilní originaci kýžený výsledek přinést může, a alespoň podle mého názoru tak učiní s mnohem větší pravděpodobností, než celá slavná aukce. Má totiž šanci otevřít dveře pro nové a dravé subjekty v roli virtuálních mobilních operátorů (MVNO, Mobile Virtual Network Operator), kteří se už postarají o rozvíření dosud zcela stojatých vod našeho mobilního telekomunikačního trhu.

Že něco takového není v zájmu stávajících mobilních operátorů s vlastní sítí (MNO, Mobile Network Operator) je celkem nasnadě: proč by sami a dobrovolně pouštěli na již saturovaný trh někoho dalšího, kdo by rozpoutal cenovou válku? Kdo by jim žádné nové zákazníky už přivést nemohl, ale ty stávající by převáděl na levnější a pro zákazníka výhodnější tarify?

Nedivme se proto mobilním operátorům (MNO), že když mohli, tak až dosud odmítali všechny nabídky zájemců o roli virtuálního operátora (MVNO). Divit se naopak můžeme tomu, že regulátor (ČTÚ) u tohoto dění celou dobu asistoval v roli jakéhosi „skeptického nemohoucího“: jako někdo, kdo říká, že vlastně nemůže nic dělat. A kdo dával najevo, že mu to ani tak nevadí – protože v přínosy virtuálních mobilních operátorů nevěří a nepovažuje je za prokázané. A jehož výroky působily spíše jako přetlumočená stanoviska operátorů, než jako vlastní názor nezávislého regulátora.

Časy se ale přeci jen mění. Možná i díky stále silnější kritice regulátor očividně přehodnotil svůj dříve skeptický pohled na virtuální operátory, vzal je „na milost“ a začal hledat cesty, jak jim pomoci na trh. A jelikož cesta dobrovolné dohody již schůdná není, začal hledat možnosti, jak by mohl jejich vstup nařídit.

Původně avizovaná varianta s aukcí, v rámci které by příděl nových frekvencí byl vázán na povinnost pustit do vlastní sítě virtuální operátory, se nakonec ukázala jako neschůdná: ČTÚ si troufnul uložit skrze ni povinnosti týkající se využití nových frekvencí, ale nikoli těch již dříve přidělených.

A tak zůstala ve hře jen řádná a standardní cesta, která vede právě přes relevantní trh s mobilní originaci („přístupem a původem volání ve veřejných mobilních sítích“): pokud jeho analýza zjistí, že na tomto trhu nepanuje dostatečná konkurence, může regulátor operátorům ukládat nápravná opatření, včetně povinnosti dohodnout se s virtuálními operátory (otevřít vlastní mobilní síť pro MVNO, resp. zveřejnit velkoobchodní nabídku příslušných služeb).

Právě tato řádná a standardní cesta se tedy nyní otevírá. Přesněji: otevírá se znovu, protože již jednou, konkrétně v roce 2006, ji náš regulátor (ČTÚ) sám zavřel, když konstatoval, že relevantní trh s mobilní originaci (podle tehdejšího číslování trh číslo 15) je dostatečně konkurenční – a vyřadil ho z výčtu dále analyzovaných relevantních trhů. V tomto smyslu tedy nyní dochází ke „znovuotevření“ tohoto relevantního trhu, dle nového číslování již jako trhu číslo 8, skrze tzv. opatření obecné povahy (OOP).

Návrh příslušného opatření obecné povahy zveřejnil ČTÚ 30. listopadu loňského roku. Následovalo vyhodnocení připomínek (ty od Vodafone a T-Mobile byly označeny za „důvěrné“ a nebyly zveřejněny). Čtvrtého dubna letošního roku o (znovu)otevření relevantního trhu č. 8 rozhodla Rada ČTÚ, a konečně v pátek 13. dubna je zveřejněno samotné OOP/1/04.2012-4 v rámci Telekomunikačního věstníku. Tento věstník najdete jak na webu ČTÚ, tak i na nové verzi Portálu veřejné správy (zde).

ČTÚ prý počítal se vznikem MVNO

Nově vydané Opatření obecné povahy (OOP/1/04.2012-4) je velmi zajímavým materiálem už samo o sobě, protože kromě rozhodnutí o novém trhu přináší i podrobné odůvodnění toho, proč je otevírán. A toto odůvodnění obsahuje řadu zajímavých skutečností a faktů o našem mobilním komunikačním trhu.

Samozřejmě ještě nejde o samotnou analýzu příslušného relevantního trhu – ale najdeme zde například výsledek aplikace testu tří kritérií, které regulátor musel provést, aby nový relevantní trh vůbec mohl otevřít. A především zde najdeme konkrétní ukázky toho, jak dalece se změnil postoj našeho regulátora k virtuálním operátorům.

Tak třeba: dříve náš regulátor dával najevo, a to opakovaně, že o přínosech virtuálních operátorů vůbec není přesvědčen. Dnes ve svém OOP mluví úplně jinak a dokonce konstatuje, že jejich vznik očekával, na bázi dobrovolné dohody, jako důsledek dostatečně konkurenčního trhu:

Vznik MVNO v ČR očekával Úřad na základě výsledků analýzy bývalého trhu č. 15.

V závěrech analýzy RT 15 však Úřad předpokládal, že dojde ke komerční dohodě o vzniku a činnosti MVNO

Leč nestalo se. Stejně jako se nenaplnila tehdejší představa regulátora o dalším vývoji celého mobilního trhu. Dnes to ČTÚ hodnotí jako jeden z příznaků selhání trhu:

Úřad dále uvádí, že vývoj v ČR je v rozporu s trendem rozvoje MVNO v ostatních zemích, především pak v rámci EU. To se může promítnout i do úrovně maloobchodních cen běžných nabídek pro spotřebitele. Úřad vychází ze situace, kdy na trhu neexistuje MVNO a nebyly akceptovány požadavky na zřízení takovéhoto MVNO na komerční bázi. To považuje Úřad za jeden z příznaků tržního selhání.

Kauza Quadruple

Pokusy o dobrovolnou dohodu ale probíhají i nadále, dokonce za asistence regulátora - a stále neúspěšně. Díky změně v postoji regulátora ale máme k dispozici alespoň detailnější informace o tom, jak probíhají a proč nikam nevedou.

Konkrétní příklad najdeme v poslední monitorovací zprávě ČTÚ (za březen), kde se píše:

Postup ČTÚ při jednání o velkoobchodní nabídce služeb

Dne 20. prosince 2011 ČTÚ vydal stanovisko podle § 80 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích ke sporným částem návrhu smlouvy o přístupu v rámci jednání mezi společností Quadruple a. s. a společností Telefónica, a to na základě podnětu společnosti Quadruple a.s. Před vydáním tohoto stanoviska se ČTÚ účastnil jednání těchto dvou společností, na kterém byly dohodnuty konkrétní následné kroky směřující k ověření možností navrhovaného technického řešení a ekonomického modelu. Tyto kroky však nebyly zejména z důvodů omezení dalšího jednání společností Telefónica realizovány, a proto společnost Quadruple a.s. podala žádost o vydání stanoviska.

Ve svém stanovisku ČTÚ uvedl, že v navrženém obchodním modelu podle návrhu smlouvy společnosti Quadruple a.s. neshledal nic, co by bránilo pokračování jednání o uzavření takové smlouvy.

……

Nad rámec svého výše uvedeného stanoviska a na základě poznatků z jednání, kterých se ČTÚ zúčastnil, předloženého návrhu smlouvy o přístupu a dalších dostupných informací, ČTÚ uvádí, že neidentifikoval žádný významný věcný problém, který by bránil jednání o uzavření smlouvy. Domnívá se, že v rámci dřívějších jednání již dohodnuté následné kroky měly být realizovány a přístup k celé záležitosti ze strany společnosti Telefónica nepovažuje ČTÚ za korektní.

Mimochodem: pokud jste o společnosti Quadruple dosud neslyšeli, pak vězte, že byla založena z iniciativy Asociace provozovatelů kabelových a telekomunikačních sítí v ČR, s tím, že:

Strategickým cílem společnosti je vytvářet podmínky pro začlenění mobilních hlasových a datových služeb do integrovaných nabídek přístupových operátorů.

Samotné pojmenování (Quadruple) pak nejspíše vychází ze snahy těchto „přístupových operátorů“ poskytovat více než jsou služby triple play, zahrnující pevný hlas, data (Internet) a TV. Nově by to měly být služby „quadruple play“, zahrnující i mobilní služby. Stejný záměr, tedy zahrnout do svého portfolia i mobilní služby, ale nejspíše má většina operátorů, kteří dosud stojí mimo „mobilní“ sektor.

Citovaný příklad se společností Quadruple je nicméně ilustrativní i v tom, že ČTÚ dnes skutečně nemá žádné pravomoci v rámci takovýchto jednání, a tak může pouze veřejně pranýřovat („nepovažovat za korektní“) a iniciovat další jednání za své účasti. Ale nic víc. 

Změnit se to může právě v důsledku (znovu)otevření relevantního trhu č. 8: pokud jeho analýza prokáže, že trh není dostatečně konkurenční (v což pevně věřím), bude ČTÚ moci takovéto jednání rozhodnout direktivně: uložit Telefónice (či jinému MNO) povinnost dohodnout se. Přesněji: proaktivně zveřejnit velkoobchodní nabídku služeb, určenou všem zájemcům o roli virtuálního operátora.

Překážky pro vstup nového operátora

Vraťme se  ale zpět k samotnému opatření obecné povahy jako dokumentu a podívejme se, co dalšího zajímavého se z něj dá vyčíst. Například různé statistiky o objemu hovorů, cenách apod., které by si zasloužily přinejmenším samostatný článek.

Zde bych ale rád zmínil jiný aspekt. Souvisí s tím, že když ČTÚ chtěl (znovu)otevřít nový relevantní trh, musel jej podrobit tzv. testu tří kritérií. První z nich se týká toho, zda existují velké a trvalé překážky vstupu na trh (zatímco další dvě kritéria se týkají toho, zda trh směřuje k účinné hospodářské soutěži a zda pravidla této soutěže postačují pro řešení problémů tohoto trhu).

Jak tedy ČTÚ vyhodnotil existenci překážek vstupu na trh, z pohledu mobilního operátora s vlastní sítí (MNO)? Nejprve v zásadě řekl, že již není možné postavit novou mobilní síť, srovnatelnou s takovou, jakou mají stávající operátoři:

Stávajícími mobilními operátory jsou využívány pro sítě GSM radiové kmitočty v pásmech 900 MHz a 1800 MHz. Při novém vstupu na tento trh by měl mít potencionální operátor k dispozici obdobný rozsah a strukturu radiových kmitočtů pro vybudování nové GSM sítě.

V České republice pásmo 1800 MHz není plně využíváno. Doposud nebylo přiděleno ještě 2x24,8 MHz (124 kanálů GSM). Disponibilní však již nejsou volné kmitočty v pásmu 900 MHz.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že další plnohodnotná celoplošná síť GSM, srovnatelná se sítěmi stávajících operátorů, není realizovatelná, neboť všechny kmitočty z pásma 900 MHz jsou již přiděleny. Využití kmitočtů pouze z pásma 1800 MHz pro celoplošné pokrytí je sice technicky proveditelné, avšak z hlediska konkurenceschopnosti není ekonomicky rentabilní.

S tím samozřejmě souvisí nadcházející aukce, v rámci které se určité kmitočty přidělovat budou. Jenže: podmínky této aukce vychází primárně z potřeb mobilního broadbandu. A sám ČTÚ také předpokládá, že nově přidělované kmitočty jsou určeny pro datové služby, a nikoli pro služby hlasové:

Pro využití dalších volných kmitočtů připravuje Úřad v současnosti podmínky pro výběrové řízení. V září zveřejnil základní principy aukce volných kmitočtů v pásmech 800, 1800, 2600 MHz. V případě těchto kmitočtů je však předpokládáno jejich využití pro poskytování nových služeb vysokorychlostního mobilního přístupu k síti Internet.

Poskytování hlasových služeb není vyloučeno. Úřad nicméně očekává, že držitelé nových kmitočtů je budou používat především za účelem poskytování datových mobilních služeb.

Případný nový  operátor by sice mohl poskytovat hlasové služby skrze národní roaming, ale ten bude mít k dispozici jen na omezenou dobu, takže časem stejně bude muset přijít s nějakým vlastním řešením. Také ale proto, že (alespoň podle mého názoru) by se bez hlasových služeb neuživil. Do budoucna to možná bude jinak, ale dnes se „nehlasové“ služby podílí na výnosech mobilních operátorů někde kolem jedné pětiny, až snad čtvrtiny.

Přitom náklady na počáteční vybudování nové sítě by se i podle ČTÚ získávaly velice těžko, a to i v případě, že by novým zájemcem byl některý etablovaný nadnárodní operátor:

Úřad má za to, že pro nově vstupující subjekt na trh by bylo velmi náročné získání dostatečných zdrojů pro vybudování odpovídající mobilní sítě a zavedení poskytování služeb, včetně získání dostatečného počtu účastníků v počáteční fázi. Z hlediska nákladů na financování by bylo možno očekávat velkou asymetrii mezi stávajícími a nově vstupujícími na trh. Toto lze vztáhnout jak na finanční zdroje ve formě cizího, tak i vlastního kapitálu, neboť převážná většina společností provozujících mobilní sítě a poskytujících služby těchto sítí je kótována na burze. Výše uvedené hodnocení je možno vztáhnout i na případ, kdy by byl vstup na trh v ČR proveden prostřednictvím nadnárodní společnosti z oblasti elektronických komunikací.

Nehledě již na náklady na marketing. Fakticky spíše na přetahování stávajících zákazníků od konkurentů:

Úřad s ohledem na již dosaženou penetraci předpokládá, že nově vstupující na trh bude získávat své účastníky především z řad účastníků stávajících operátorů, což představuje vyšší vynaložené náklady. Lze předpokládat, že marketingové náklady bude třeba vynaložit v řádově srovnatelné výši s náklady stávajících mobilních operátorů. Přitom náklady na reklamu a marketing mobilních operátorů jsou jedny z nejvyšších v České republice v porovnání s ostatními podniky v odvětví elektronických komunikací i v porovnání s podniky z ostatních odvětví národního hospodářství.

Znovu si ale připomeňme, že všechna tato tvrzení, konstatující existenci zásadní a obtížně překonatelné překážky vstupu na trh, zazněla v rámci testu tří kritérií a v kontextu trhu mobilní originace. Nikoli v kontextu nadcházející aukce.

Přesto ale: nejde přeci jen o obecnější závěry, které vypovídají i o šancích na příchod nového operátora díky aukci? A o názoru našeho regulátora na to, jak asi aukce může dopadnout?