Není Tarifomat jako dTest

První akreditovaná kalkulačka mobilních tarifů, Tarifomat, vypadá spíše jako e-shop prodávající služby mobilních operátorů, který jako bonus nabízí pomoc s výběrem tarifu. Jak vychází jeho srovnání s dosud neakreditovanou kalkulačkou dTest?

Český telekomunikační úřad měl minulý týden představit pravidla nadcházející aukce kmitočtů pro mobilní sítě. Na čtvrtek k tomu avizoval tiskovou konferenci – ale ta se nakonec nekonala. Prý kvůli upřesnění rozvojových  kritérií, které si vyžádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, byla odložena na dnešní den. A tak ČTÚ přišel alespoň s „náhradní“ informací o tom, že akreditoval první cenovou kalkulačku mobilních hovorů: Tarifomat.

Podívejme se tedy na tuto službu podrobněji a srovnejme si ji s jinou kalkulačkou, byť dosud neakreditovanou, od sdružení dTest.

Nejen veřejné, ale i neveřejné nabídky

První věc, která mne na Tarifomatu praštila do očí, je zmínka o neveřejných nabídkách. Jsou slibovány již při popisu předností  nové služby:

Tarifomat srovnává všechny mobilní tarify, výhodné balíčky i neveřejné nabídky!

Ještě v pátek dopoledne se o neveřejných nabídkách hovořilo hned na úvodní stránce, kdy jste jako úplně první krok měli zadat své telefonní číslo, aby vás Tarifomat mohl  kontaktovat s „případnou neveřejnou nabídkou“.

Pokud správně interpretuji podmínky (tuzemské) akreditace, zahrnutí neveřejných nabídek do srovnání nezakazují. Pouze trvají na tom, aby zde byly všechny veřejné nabídky, včetně krátkodobých akčních nabídek.

Pokud by Tarifomat zahrnoval neveřejné nabídky do svých „veřejných“ odpovědí, přímo na webu, neviděl bych v tom problém. Naopak, prospívalo by to zákazníkovi, který by se jinak o těchto nabídkách nedozvěděl, a svým způsobem by to kultivovalo celé prostředí – které je dnes bohužel postaveno tak, že veřejné nabídky jsou jen pro “hlupáky“, kteří si na orientálním tržišti nedokáží vyhandrkovat něco lepšího.

Ovšem varianta, kdy zákazník může být zpětně kontaktován s  „případnou neveřejnou nabídkou“, zřejmě podle uvážení samotného serveru, mi přijde ne jako řešení celého problému, ale naopak jako jeho prohlubování.

V této souvislosti si ještě řekněme, že Tarifomat je financován z provizí od operátorů za tarify, jejichž prodej zprostředkuje. To není v branži neobvyklé, a ani podmínky akreditace to nezakazují. Jen požadují, aby to bylo řečeno  na rovinu, což Tarifomat také činí:

Tarifomat.cz je majetkově či jakkoliv jinak nezávislým partnerem mobilních operátorů O2, T-Mobile a Vodafone. Veškeré služby Tarifomat.cz jsou pro Vás zcela zdarma, jsme placeni provizemi od mobilních operátorů. Naším cílem je najít pro Vás pouze to, co opravdu potřebujete.

Mimochodem, britský (akreditovaný) srovnávač tarifů BillMonitor, který bychom rádi tuzemským kalkulačkám dávali za vzor, je také živ z provizí za zprostředkování prodeje. 

Za dotaz – souhlas

Další věc, která mne na Tarifomatu ihned zarazila, byla nutnost „upsat se“ při sebemenším dotazu. Schválně píši „byla“, protože jde o věc, která se změnila v průběhu minulého pátku odpoledne.

Ještě v pátek dopoledne  platilo, že Tarifomat vám neodpověděl na žádný dotaz, dokud jste mu nezadali své telefonní číslo. A když jste jej zadali a na něco se zeptali, odesláním svého dotazu jste rovnou stvrdili podmínky Tarifomatu, které mluví o udělení souhlasu se zasíláním obchodních nabídek:

Zákazník, jakožto subjekt údajů, souhlasí s tím, aby údaje sdělené jim poskytovateli byly zpracovány poskytovatelem, jakožto správcem, a to za účelem nabízení služeb a produktů poskytovatele či jeho obchodních partnerů, zasílání informací o činnosti poskytovatele, a to i elektronickými prostředky (zejména e-mail, SMS zprávy, telemarketing) dle zákona č. 480/2004 Sb., na dobu do odvolání tohoto souhlasu. Zpracováním těchto osobních údajů může poskytovatel pověřit třetí osobu, jakožto zpracovatele.

Takže pokud jste při hledání výhodnějšího tarifu zadali své telefonní číslo a popsali také svou „konzumaci“, tyto vaše údaje se mohou dostat například ke všem operátorům (obchodním partnerům Tarifomatu) a ti mají právo (díky udělenému souhlasu) vás začít zahrnovat nabídkami, které už nebudou mít statut nevyžádaných obchodních nabídek. Pokud jste zadali nějaké smyšlené či cizí číslo, „zavařili jste“ takto někomu jinému.

Určitě jsem nebyl sám, komu takovýto způsob fungování přišel „nevhodný“. A pochopili to zřejmě i sami provozovatelé Tarifomatu, když v pátek odpoledne (na Twitteru) oznámili, že již nebudou vyžadovat zadání telefonního čísla při jakémkoli dotazu:

Povšimněte si ale zmínky o dohodě s ČTÚ: ten oznámil udělení akreditace ve čtvrtek 15.3.2012, a tedy ještě v době, kdy  telefonní číslo bylo vyžadováno, stejně jako souhlas se zasíláním obchodních nabídek. Teprve následně došlo ke změně. Takže samotná akreditace byla udělena službě, která fungovala ještě podle principu „za dotaz – souhlas“.

Proč to ale ČTÚ řešilo až po udělení akreditace, a ne v jejím průběhu (což prý byl celý měsíc)? To ČTÚ tato vlastnost původně nevadila – a začala mu vadit až tehdy, kdy se díky akreditaci začala o Tarifomat zajímat média a řada čtenářů začala vyjadřovat svou nespokojenost s tímto chováním?

Zpět ale k popisované změně: její součástí bylo i odstranění zmínky o tom, že telefonní číslo je (nyní již dobrovolně) poskytováno k tomu, aby tazatel mohl být kontaktován s případnou neveřejnou nabídkou. Nově už jde jen o nabídku individuální.

Jaký je rozsah srovnání?

Pojďme nyní už k tomu asi nejpodstatnějšímu: jaký je rozsah srovnání, které Tarifomat poskytuje? Z čeho vybírá a co hodnotí?

Ukažme si to na srovnání již akreditovaného Tarifomatu s kalkulačkou, kterou provozuje sdružení dTest. A začněme velmi jednoduchým dotazem: co nám oba zdroje doporučí, pokud jim zadáme měsíční „konzumaci“ 100 minut hovoru a 10 SMS, a žádná mobilní data? Výsledky ukazují následující dva obrázky.

Jak vidíme, dTest našel nejlevnější tarif za 251 Kč, zatímco Tarifomat za 362 Kč. Důvodem tak velkého rozdílu je to, že kalkulačka dTestu, která mimochodem nehovoří o žádných neveřejných nabídkách a nemá tendenci vás zpětně kontaktovat s nějakou individuální nabídkou, naopak nabízí, že do srovnání zahrne i „ostatní“ tarify. A takovýmto „ostatním“ tarifem byl i nejlevnější nalezený „In-karta tarif 2“ za 251 Kč. Tedy tarif, který není ani příliš veřejný, ale není také zcela neveřejný. Spíše by se dalo říci, že je „nepropagovaný“.

Další důležitá věc, které si můžeme všimnout, je to, že Tarifomat hledá pouze tarify, neboli nabídky na principu „post-paid“. Oproti tomu kalkulačka dTestu hodnotí i předplacené (pre-paid) služby, které mohou být pro uživatele s nižšími požadavky stále výhodnější. Proto také dTest nalezl další dvě nabídky, za 365 a 414 Kč, které Tarifomat nenabídnul – protože se jedná o předplacené karty. dTest dokonce umožňuje hledat pouze mezi předplacenkami, a (post-paid) tarify ze srovnání úplně vyloučit.

A to jsme se ještě nedostali k tomu nejzajímavějšímu: kalkulačka dTestu vám nabízí – pro srovnání – i tarify nabízené v zahraničí, tamními odnožemi stejných nadnárodních operátorů, jaké máme u nás. Což umožňuje snadné srovnání toho, jak moc jsou naše služby předražené.

Leckdy to je ale spíše ke vzteku: vidět, jak moc odlišné je to, co stejní nadnárodní operátoři nabízí za stejné peníze, ale jinde než v ČR.

Kritéria vyhledávání

Nyní se podívejme na to, co všechno můžete uvést ve svém dotazu, který kladete Tarifomatu a kalkulačce dTestu.  To je dost důležité už kvůli tomu, že potenciálních parametrů, podle kterých mohou lidé chtít vybírat nejvhodnější tarif, je velké množství – a každá kalkulačka si z nich nutně  musí vybrat jen určitou podmnožinu, na kterou pak bere ohled.

V případě Tarifomatu máte k dispozici dva režimy zadávání svého dotazu, prezentované jako „Podrobná kalkulačka“ a „Expertní kalkulačka“. Liší se v tom, že u „expertní kalkulačky“ můžete navíc zadat rozložení svých hovorů jak v čase (doba špičky, mimo špičku, víkendy), tak i co do terminujících operátorů, resp. sítí (jak moc voláte na pevnou, do mobilní sítě O2, T-M a VF). Dále můžete v tomto „expertním“ režimu také zadat, kolik pošlete MMS měsíčně a zda máte nějaká oblíbená čísla v některé z mobilních sítí a kolik minut s nimi provoláte, a kolik SMS jim pošlete.

Společným základem je v obou režimech možnost zadat počet provolaných minut a odeslaných SMS zpráv. Můžete si také zvolit operátora, neboli omezit vyhledávání jen na nabídky od konkrétního operátora.

Co mi ale přijde docela nestandardní (na takovýto typ kalkulačky), je možnost zadat výši svého měsíčního účtu za telefon. Nepozoroval jsem, že by právě tento údaj měl nějaký vliv na poskytované výsledky, a ani jsem ho neočekával. Ale určitě to je velmi užitečný údaj pro „zpětné kontaktování s individuální nabídkou“, případně dokonce s nějakou neveřejnou nabídkou.

Co naopak chybí, a na co tudíž Tarifomat při vyhledávání nemůže brát ohled, je například výše úvazku, který je zákazník ochoten podstoupit vůči operátorovi. Či jakékoli hovory v roamingu.

Co je ale možná nejpodstatnější, je nemožnost specifikovat své požadavky na mobilní Internet. Celou oblast mobilních dat totiž Tarifomat řeší dvoupolohovým přepínačem, skrze který se vás ptá pouze na to, zda „potřebujete Internet“ či nikoli. Ale jak moc ho potřebujete, resp. v jakém objemu přenesených dat, už se neptá. U nalezených tarifů vám ale skrze samostatné okénko (po najetí myši) ukáže možnosti dokoupení mobilních dat, viz následující obrázek.

Výsledek zaškrtnuté volby (zda potřebujete či nepotřebujete mobilní Internet) se pak projevuje tím, že Tarifomat vám nabízí jen tarify již  zahrnující data (pokud zaškrtnete), nebo i takové, které žádná data nezahrnují. Ukazuje to i následující obrázek, se stále stejným dotazem (100 minut a 10 SMS), nahoře bez „potřeby Internetu“, a dole s „potřebou Internetu“.

Pročpak se ale v prvním případě (bez zaškrtnuté „potřeby Internetu“) nezobrazil místo třetího nevýhodnějšího tarifu (za 500 Kč) ten, který je na druhém obrázku uveden jako druhý? Tedy Vodafone Tarif na míru 2 za 497 Kč, který sice o málo, ale přeci jen vychází levněji než třetí tarif za 500 Kč?

V případě kalkulačky dTestu je požadavek na mobilní data naopak jedním ze tří základních kritérií, spolu s provolanými minutami a počtem odeslaných SMS zpráv. Navíc si můžete  vybrat druh smlouvy (bez závazku, se závazkem), či omezit hledání jen na předplacené karty.  A zahrnout do srovnání můžete i již zmiňované „ostatní“ tarify, jako např. tarify vázané na In-kartu.

Stejná jako u Tarifomatu je možnost omezit hledání jen na tarify jednoho ze tří operátorů, či možnost zahrnout do vyhledávání i nabídky určené studentům, či naopak seniorům. Na rozdíl od Tarifomatu ale hledání funguje „živě“, když výsledky právě hledání podle aktuálně nastavených kritérií se vám zobrazují automaticky a samy se mění při změně zadání. Nemusíte tedy ještě na cokoli klikat, a už vůbec ne zadávat vaše telefonní číslo a svým dotazem udělovat souhlas se zasíláním nabídek.

Jaká je kvalita výstupů?

Podívejme se nyní také na kvalitu a detailnost informací, které poskytuje na jedné straně Tarifomat, a na druhé straně kalkulačka dTestu.

V případě Tarifomatu se u každého nalezeného tarifu dozvíte jen to opravdu nejzákladnější: kolik stojí, kolik minut a SMS je v ceně, jaká je cena dalších minut a SMS zpráv, a kolik dat je zahrnuto v ceně – viz předchozí obrázky. Určité další informace o tarifu se vám zobrazí v okně po najetí myši na jeho jméno (viz následující obrázek) či další položky, ale jinak nemáte k dispozici žádný odkaz na podrobnější popis tarifu. Jediné, co se vám nabízí, je odkaz „chci z měnit tarif“.

Pokud jste alespoň trochu  opatrným zákazníkem, budete se asi hodně rozmýšlet, zda na takovýto odkaz kliknout. Pokud jste předtím zadali své telefonní číslo a přečetli si podmínky spojené s položením dotazu, budete se nejspíše rozmýšlet o to více: nebude to už bráno jako vyjádření  závazného souhlasu s konkrétní nabídkou?

Alespoň u mne tento prvek navozuje dojem toho, že celý Tarifomat není ani tak kalkulačkou, která má pomocí s výběrem, jako spíše prodejcem tarifu, který jako určitý drobný bonus pomůže s výběrem tarifu. Že je někým, kdo hodně „tlačí“ na to, aby zákazník nakoupil. Kdo „tlačí“ více, než by bylo zdrávo (u akreditované kalkulačky).

Možnost zakoupit právě zvažovaný tarif se zákazníkovi může hodit a nevidím na ní nic špatného – ale nemyslím si, že by měla být doslova vnucována takto brzy, hned ve druhém kroku, ještě než se zákazník dozvěděl další podrobnosti o příslušném tarifu.

Pokud se přeci jen rozhodnete kliknout na tlačítko „chci změnit tarif“, bude fungovat i když jste předtím nevyplnili své telefonní číslo a další údaje o sobě. Dostanete se na stránku, kde se dozvíte více o možnosti objednávky tarifu, jeho doručení atd., a můžete kliknout na tlačítko Objednat. To už vás ale přinutí zadat konkrétní kontaktní údaje.

O samotném tarifu jste se ale stále moc nedozvěděli, nad rámec toho, co bylo uvedeno již v předchozím výčtu nalezených tarifů. Musíte si nechat zobrazit „Detail tarifu“, a teprve pak vidíte další údaje o příslušném tarifu.

Ani z těchto „Detailů tarifu“ se ale nedozvíte například tak důležitou věc, jakou je způsob započítávání a převodu kreditu (volných minut/SMS atd.), a jaká je tarifikace (zda 60+60, nebo 60+30 atd.).

To kalkulačka dTestu právě tyto informace – podle mne čím dál tím důležitější  - zobrazuje hned v rámci prvotního přehledu nalezených tarifů, pokud si rozkliknete „Detailní ceny“. Způsob tarifikace navíc zobrazuje u každého tarifu automaticky, bez nutnosti rozkliknout detailnější informace. Viz následující obrázek.

A pokud si rozkliknete „Tarifní podmínky“, dozvíte se ještě další důležité podrobnosti, o kterých vám Tarifomat neřekne.

Shrnutí

Ačkoli jsem nedělal žádné systematické porovnání obou kalkulaček, které by zohlednilo všechny aspekty jejich fungování, dovolím si již po letmém porovnání vyjádřit názor, že kalkulačka dTestu poskytuje podstatně užitečnější výsledky než Tarifomat, alespoň z pohledu zákazníka. Vnímám ji jako službu, která se snaží co nejvíce pomoci zákazníkovi – což je ostatně dáno i charakterem provozovatele. Tím je neziskové Občanské sdružení spotřebitelů TEST, které si na své fungování vydělává jinak, než prodejem produktů, které srovnává (z veřejných zdrojů a z prodeje svého časopisu).

Naopak z Tarifomatu na mne přímo čiší „chuť prodávat“. A změny, popisované v článku (nutnost zadání stávajícího čísla, oslovování s neveřejnými nabídkami, souhlas se zasíláním nabídek) na mne působí dojmem toho, že provozovatelé zkouší, kam až mohou zajít ve své „proaktivnosti“ (abych nepsal přímo agresivitě).