EUrid sídlí (už i) v Praze
Sdružení EUrid, spravující doménu nejvyšší úrovně .eu, otevřelo toto úterý svou pobočku v Praze. Z ní bude poskytovat podporu registrátorům i držitelům domén nejen v ČR, ale i na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Co říkají aktuální statistiky o evropských doménách? Jak si v jejich využití vede ČR?
Jsou tomu téměř přesně dva roky, co odstartovala nebývalá horečka kolem nové evropské domény nejvyšší úrovně .eu. Právě 7. prosince 2005 byly skutečně spuštěny registrace subdomén druhé úrovně pod TLD .eu, byť ještě ne pro všechny zájemce. Jak již bylo i zde na Lupě mnohokráte popisováno, proces registrací byl otevírán postupně, tak aby přednost dostali držitelé různých chráněných značek či jen různě „vyhrazených“ jmen. Pro nejširší veřejnost byly registrace otevřeny až 7. dubna 2006, a prakticky jediným omezením zůstalo (samozřejmě kromě dosud volného jména domény a jejího přípustného tvaru) už jen sídlo žadatele v Evropské Unii.
Do dnešního dne bylo pod TLD .eu zaregistrováno téměř 2,7 milionu domén druhé úrovně. V rámci Evropy se tak doména .eu dostala na třetí místo, co do počtu subdomén (za domény .de a .uk), a v celosvětovém měřítku na desáté místo (vše ke konci letošního září). To svědčí o velkém zájmu o tyto domény.
 |
Bonanza skončila
Současně to ale dává tušit, že prvotní „bonanza“ již skončila, a ty opravdu nejlukrativnější „pozemky“ už byly rozebrány. Samozřejmě, stále se registrují nové a nové domény pod .eu, průměrným počtem 2760 domén na jeden pracovní den (počítáno za září 2007). Ale už je to něco úplně jiného než na počátku, nejen co do počtů registrací. Již jen pozvolný nárlst ukazuje i následující obrázek.
 |
Asi by se dalo říci, že skončily hektické začátky, kdy se některé věci teprve dolaďovaly a řešily za pochodu, a nastupuje běžná rutinní činnost („business as usual“). I v rámci ní si zákazníci registrují nové domény, ale kromě toho také obnovují registrace již dříve zaregistrovaných domén, či mění registrátora, případně si domény převádí mezi sebou, coby jejich držitelé. A vedle koncových zákazníků (držitelů domén) zde rutinně působí komerční registrátoři, kteří registrace zprostředkovávají.
Pro všechny tyto subjekty musí správce TLD .eu, kterým je sdružení EUrid, nadále poskytovat různé podpůrné služby, technického, administrativního, osvětového či jiného charakteru. Nikoli ale záležitosti, týkající se právních sporů o domény, protože ty řeší samostatný subjekt. Tím je Rozhodčí soud, který shodou okolností sídlí v Praze (při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky), a má působnost pro celou EU.
Podpora od EURidu
Podporu v ostatních záležitostech (tedy kromě právních sporů) poskytuje přímo EUrid, jako správce TLD .eu. „Příjemcem“ této podpory jsou v první řadě registrátoři v jednotlivých členských zemích Unie, kterých bylo na konci září 1073 (z toho 14 v ČR). Teprve druhotně pak koncoví zákazníci (držitelé domén či zájemci o registraci domén), protože doména .eu funguje na stejném principu jako naše národní TLD doména .cz: správce domény ji skutečně jen spravuje, zatímco registrace (a s nimi i komunikaci s koncovými zákazníky) mají na starosti právě komerční registrátoři.
Ale v určitých záležitostech, jako například při převodu domén mezi registrátory (transfer), pomáhá EUrid i držitelům domén. Nehledě již na různé dotazy, které mohou na EURid vznášet koncoví zákazníci, či operativní řešení všelijakých problémů apod.
Až dosud přitom EURid poskytoval takovouto podporu, a to ve všech jazycích Unie, přímo z Bruselu. Naposledy, v lednu letošního roku, přidal bulharštinu a rumunštinu. Jenže pro většinu členských zemí to není optimální řešení. Brusel je přeci jen daleko …..
EURid buduje síť poboček
EURid si proto začal budovat síť vlastních poboček, tak aby byl registrátorům (i držitelům domén a nejširší veřejnosti) blíže, a mluvil s nimi jejich jazykem. Vlastně to i slíbil Evropské komisi, která jej správou evropské TLD pověřila.
Není to ale tak, že by EURid budoval pobočku v každé členské zemi. To by zase bylo neefektivní, vzhledem k objemům poskytované podpory. Proto se ve sdružení EURid rozhodli rozdělit Unii do několika málo oblastí, a každou z nich „pokrýt“ z jedné lokality. Tou se stala i Praha, ze které bude podporována celá „východní část EU“: kromě ČR i Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko.
Další oblasti je Severní Evropa, kterou EURid pokryje ze Stockholmu. Zde svou pobočku otevřel už v říjnu 2006, a odsud „pokrývá“ kromě Skandinávie třeba i Velkou Británii. Oblast Jižní Evropy pak dostala na starost pobočka, otevřená letos v italské Pise. Konečně oblast „středozápadní Evropy“, včetně států Beneluxu, Německa, Francie atd., dostane na starosti regionální kancelář v Bruselu, sídlící společně s tamním ústředím.
Celé toto rozdělení, na čtyři oblasti a čtyři regionální pobočky, by mělo být na určitou dobu již definitivní a nebude dále „zjemňováno“. Zřizování dalších poboček lze očekávat zřejmě až s případným dalším výraznějším rozšiřování Unie (například o Turecko).
Proč právě v Praze?
Pražská pobočka byla slavnostně otevřena právě tento týden, konkrétně v úterý 11.12.2007, za přítomnosti nejvyššího vedení EURIDu. Punc oficiálnosti dodala celému aktu i účast představitele státu, konkrétně místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, Alexandra Vondry.
Proč ale právě Praha? Proč si sdružení EURid vybralo právě naši metropoli, ze které chce „obsluhovat“ celou východní část EU? Je to jen kvůli naší geografické poloze, či snad kvůli přítomnosti Rozhodčího soudu, který řeší doménové spory?
Důvody je třeba hledat jinde, a to v aktivitě našich zástupců (které ostatně vděčíme i za umístění Rozhodčího soudu do ČR). Sdružení EURid totiž není nějakou formální institucí, vytvořenou orgány EU. Jde vlastně o soukromý subjekt, konkrétně o neziskovou organizaci, kterou v dubnu 2003 založily tři správci národních domén: belgické, italské a švédské. Posléze se k nim připojili, jako přidružení členové sdružení, ještě správce slovinské národní domény, a také správce české národní domény (sdružení CZ.NIC). Právě předseda představenstva sdružení CZ.NIC, pan Tomáš Maršálek, je coby zástupce sdružení CZ.NIC členem představenstva a strategického výboru EURidu.
V květnu 2003 vybrala Evropská komise právě sdružení EURid jako správce nové domény .eu (kontrakt byl podepsán v říjnu 2005). Následovalo jednání o delegaci domény s organizací ICANN, která umístila příslušný záznam o doméně .eu do zóny kořenových name serverů systému DNS v březnu 2005. Technicky vzato, začala nová TLD .eu existovat právě tímto okamžikem. Žádosti o registrace domén druhé úrovně pak začal EURid přijímat v prosinci 2005, viz začátek článku.
Sama Evropská komise však za „datum narození“ nové domény považuje 7. duben 2006, kdy se po počátečních obdobích „úsvitu“ (sunrise) otevřela možnost registrací pro nejširší veřejnost.
Co říkají statistiky?
Podívejme se nyní podrobněji na některé zajímavé statistiky, pocházející hlavně z poslední čtvrtletní zprávy, kterou EURid předkládá každý kvartál Evropské komisi, a z on-line statistik. Podívejme se například na to, jak si Česká republika vede ve využití .eu domén, ve srovnání s ostatními zeměmi. Tedy alespoň ve smyslu geografického sídla držitelů domén. A jen pro srovnání: naše národní TLD .cz hlásí aktuálně 366288 subdomén.
Z celkového počtu 2 696 292 registrovaných evropských subdomén (dle update z 12.12.2007, 16:28) připadá na držitele z ČR 57 860 registrací. To samozřejmě není ani zdaleka nejvíce, v tomto ohledu jednoznačně vede Německo, viz následující tabulka.
 |
Největším „konzumenty“ evropských domén nejsme ani v přepočtu na počet obyvatel. V tomto ohledu jsme dokonce „ideálně průměrní“, protože máme 2,09% obyvatel Unie, a držíme stejných 2,09% evropských domén. Na 1000 obyvatel ČR podle EURidu vychází průměr 5,29 evropské domény, což nás řadí na 12. místo, hned za Velkou Británii (s průměrem 6,09 na 1000 obyvatel).
Přeborníky jsou v tomto ohledu na Kypru, kde na 1000 obyvatel připadá 114,43 evropských domén. Nebo, a to spíše: na Kypru se asi nejsnáze zřizují firmy, které pak díky sídlu v EU mohou získávat a držet evropské domény. A vlastnit tyto firmy může kdokoli, z celého světa.
Na druhém místě je ve stejném žebříčku Malta, a třetí Lucembursko. Německo, které vede v absolutním počtu, je zde až šesté, s průměrem 10,02 domény na 1000 obyvatel. Na konci pak jsou, podle očekávání a kvůli svému teprve nedávnému přistoupení do Unie, Rumunsko a Bulharsko. Jejich průměr je 0,54, resp. 0,59 evropské domény na 1000 obyvatel.
Česká republika není zdaleka první ani v počtu registrátorů evropských domén. EURid jich uvádí 14, z celkových 1073, a zdaleka nejvíce (226) jich je v USA. Tito registrátoři také zaregistrovali nejvíce domén, a to 372 512. Nikoli ale občanům, firmám či dalším subjektům se sídlem v USA, ale pouze subjektům se sídlem v EU.
Tuzemští registrátoři přitom zaregistrovali 46 948 domén z celkového počtu 57 860 domén, vedených na držitele se sídlem v ČR. To znamená, že nemalý počet domén si držitelé s tuzemským sídlem museli zaregistrovat přes zahraniční registrátory. I když je asi otázkou, zda všichni v tuzemsku působící registrátoři byli skutečně počítáni jako tuzemští.
Pokud jde o „provozní statistiky“ evropských domén, ty naznačuje následující obrázek (na kterém jsou počty dotazů do systému DNS na .eu domény).
 |
Na závěr malá perlička z kvartální výroční zprávy: sdružení EURid nedávno na příkaz soudu zablokovalo více jak 10 000 evropských domén, které si nechala zaregistrovat jistá „paní Zheng“, a následně je začala nabízet v aukci. Důvodem byly pochybnosti o tom, zda je skutečně rezidentem EU. EURid kvůli tomu tuto držitelku zažaloval, a soud do vyřešení případu nechal domény zablokovat. Početně přitom jejích „více jak 10 000 domén“ odpovídá skoro pětině všech evropských domén, držených českými subjekty.