Vyšlo na Lupě, 24.10.2007
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b07/b1024001.php3

Invex 2007: den první

První den letošního Invexu poznamenalo nepříznivé počasí a malý zájem návštěvníků. Ti se soustředili spíše na doprovodný program. O čem se diskutovalo v rámci Fóra elektronické komunikace a o čem na konferenci Invex Inside ICT Summit? Proč u nás tak "vypučely wifiny"? A proč letošní Invex málem nebyl vůbec zahájen?

Letošní Invex byl odstartován poněkud kuriózním způsobem. Při jeho slavnostním zahajování v pavilonu V se postupně vystřídali čtyři řečníci včetně ředitele BVV Jiřího Škrly a ministra vnitra Ivana Langera. Posledně jmenovaný, který byl i posledním řečníkem, měl zřejmě pronést kouzlenou zahajovací formulku (ve stylu: a tímto Invex zahajuji). Leč nestalo se, nejspíše opomenutím.

V celkovém zmatku a tlačenici kolem pódia by si této drobnosti nejspíše nikdo ani nevšiml. Ale pozorný moderátor, kterým byl Jan Pokorný z Českého rozhlasu, to postřehl. A s vtipem a mistrnou improvizací sobě vlastní nakonec vše zachránil. Řekl, že Invex je přehlídkou samých jedniček. Leč digitalizace potřebuje i své nuly - a sebe sama označil za jednu takovou nulu. A jako nula pak sám prohlásil Invex za zahájený.

Jinak byl první den letošního Invexu poznamenán nepřízní počasí. Pokud nepršelo, byla alespoň zima a foukal studený vítr. A tak pokud už někdo na Invex přišel, nejspíše se schoval v některém z mála otevřených pavilonů. Místa uvnitř bylo opravdu dostatek. A mezi pavilony, na otevřených prostranstvích, to vůbec nevypadalo na to, že Invex už vlastně běží. Po shonu a ruchu dřívějších ročníků ani stopy.

Fórum elektronické komunikace

Tradičně první doprovodná akce každoročního Invexu, kterou je Forum elektronické komunikace, se letos těšila mnohem menšímu zájmu účastníků. Sál A Kongresového centra zel zpočátku prázdnotou, a teprve s postupem času se aspoň trochu zaplňoval.

Také diskuse se zpočátku nechtěla nijak rozproudit. Možná proto, že se mluvilo o tom, jak vlastně dopadlo

rozprášení
samostatného resortu informatiky a kdo které agendy převzal. Přítomný šéf sekce elektronických komunikací na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) Karel Staněk se přihlásil k agendě elektronických komunikací a za resort MPO i k problematice některých služeb informační společnosti (zákon č. 488/2005 Sb.), byť spadají pod jiný odbor.

Mimochodem jedna z "jobovek", které na Foru zazněla, se týká právě zákona o některých službách informační společnosti. Ministerstvo financí totiž ve svém

tažení proti sázení
prostřednictvím Internetu jde až tak daleko, že ve svém návrhu herního zákona požaduje vsuvku do zákona o některých službách informační společnosti. Skrze ni by internetoví poskytovatelé měli uloženu povinnost:

zajistit nemožnost připojení uživatele ke stránkám elektronických prostředků nabízejících a umožňujících účast na zakázaných internetových hrách.

Tedy ne nějaké "zablokování po předchozím upozornění", což by ještě dávalo smysl. To by snad měli naši ISP, podle představ autorů novely, sami a proaktivně vyhledávat stránky se "zakázanými internetovými hrami"? S tím, že zakázané hry jsou i takové, které jsou provozovány na základě licence v jiné členské zemi EU? Nevím, ale tady by možná nějaké umravnění z Bruselu mohlo být docela na místě.

Diginovela

Zajímavé bylo hodnocení diginovely, kterou by měl příští týden projednávat Senát. Z přítomných ji zdaleka nejvíce "sepsul" prezident asociace České asociace kompetetivních komunikací (ČAKK) Zdeněk Vaníček, který ji dokonce přirovnal k medicínskému problému a vyjádřil naději, že se dá nějak léčit. Právě kabeloví operátoři se diginovelou cítí asi nejvíce postiženi, a to jak skrze úpravu must carry, tak i z dalších důvodů. Například kvůli povinným odvodům do fondu kinematografie, které přirovnávají k vynucenému financování jedněch podnikatelů z kapes jiných podnikatelů. I kvůli tomu by prý diginovela ve stávajícím znění měla mít dohru u soudu, jelikož prý porušuje hned několik ustanovení smlouvy o evropských společenstvích a zavádí celou řadu nerovností před zákonem.

Jiné skupiny operátorů už ale zdaleka nebyly vůči diginovele tak kritické. Například zástupci mobilních operátorů ji ve výsledku hodnotili spíše kladně. Asi hlavně kvůli tomu, že přeci jen odbourává dosud zakázaný souběh vlastnictví obsahové licence a provozování sítě elektronických komunikací. Ovšem ani tak nemají mobilní operátoři vyhráno, pokud jde o možnost provozování služeb na bázi DVB-H, a musí čekat ještě na další úpravy. A v neposlední řadě na uvolnění kmitočtů pro jediný DVB-H multiplex, který budou muset sdílet.

Strašidelné nápady z Bruselu

Na Fóru se pochopitelně hodně mluvilo i o tom, co všechno se chystá v Bruselu. Zejména v souvislosti s datem 13. listopadu 2007, kdy má Komise zveřejnit svůj návrh nového regulačního rámce. Což mimochodem slíbila udělat do konce roku 2006 - ale jelikož nemá nad sebou žádnou jinou Komisi, která by ji za každé zdržení hned popotahovala a zahajovala tzv. infringement procedure, tak jak to činí ona sama vůči členským zemím, může si dovolit beztrestně porušovat své vlastní termíny.

Hovořilo se ale i o našich prioritách pro další období, i v souvislosti s tím, že ČR bude v části roku 2009 předsedat Unii. Tyto priority prý nejsou nijak odlišné od toho, jaké byly a jsou naše podněty a reakce na vznikající regulační rámec. Šéf sekce elektronických komunikací na MPO Karel Staněk je shrnul takto:

  • Ukončení regulace roamingu (které EU prosadila letos, na tříleté období, takže z pohledu roku 2009 jde spíše o neprodloužení).
  • Zmenšení rozsahu univerzální služby.
  • Neschválení návrhu na celoevropského regulátora (ETMA, European Telecommunications Market Agency).
  • Neschválení rozšířeného veta Evropské komise (aby tato mohla vetovat ukládaná nápravná opatření).

Proč u nás tak "vypučely wifiny"?

Zajímavou reakci vyvolala otázka jednoho z panelistů (Miroslava Hofmana, předsedy představenstva 2N Telekomunikace), týkající se našeho "evropského primátu" v počtu WiFi přípojek. Co je příčinou toho, že se u nás tak výrazně prosadily a jinde nikoli?

Zareagovali hlavně přítomní zástupci pevných operátorů a jejich asociací a začali se ihned zaklínat regulací, či přímo "přeregulováním", a dokonce i dotacemi z veřejných prostředků, které prý měly zafinancovat vznik takovýchto sítí. Ale jak jim sám tazatel správně namítnul, je to všechno vývoj posledních tří až pěti let, kdy už byli pevní operátoři privatizováni, a Brusel ani nikdo jiný jim rozvoj WiFi určitě nezakazoval.

Za sebe dodávám: když to mohli zvládnout i "hodně malí" operátoři, proč nemohli i ti velcí? Nebylo nakonec skutečným důvodem něco úplně jiného? Konkrétně nechuť, nezájem či setrvačnost v myšlení a jednání? Případně nedůvěra v kvalitu služeb poskytovaných v bezlicenčním pásmu? Nebo jen "nevycházející business case", který ale vyšel podstatně menším poskytovatelům, kteří nemají zdaleka tak velkou vlastní režii? Z mého pohledu "wifiny vypučely" (jak to hezky řekl Přemysl Klíma, bývalý šéf Českého Telecomu) tak výrazně právě kvůli neschopnosti klasických poskytovatelů nabídnout koncovým uživatelům takovou službu, jaká by vyhovovala jejich potřebám, a za cenu, která by pro ně byla únosná.

A tak se uživatelé o své potřeby postarali sami, a posléze přeměnili své aktivity do podoby malých poskytovatelských firem. A ty dále rostly.

Ministerstvo vnitra

Už tradičně se na Invexu prezentuje ministerstvo vnitra (MV). Letos ale poprvé po zániku ministerstva informatiky (MI) a po převzetí kompetencí v oblasti e-governmentu právě resortem vnitra. A tak předmětem letošní tiskovky MV ČR bylo kromě vstupu do Shengenského prostoru také to, jak vnitro pokročilo právě s e-governmentem.

Přítomní si vyslechli již obligátní představení eGona, jako jakéhosi "zosobnění e-governmentu, viz obrázky, se kterým ministr Ivan Langer přišel již v závěru loňského roku, ještě jako ministr informatiky. Nově prý eGon "zesílil" - ale nebylo až tak jasné, čím vlastně. Tedy co se mu podařilo.

Pilotní projekt Czech Pointů, které bez specifické opory v zákoně mohou poskytovat pouze výpisy z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku a katastru nemovitostí, běží stále jen na 37 zkušebních místech a další novou agendu - konkrétně výpisy z rejstříku trestů - bude moci nabízet až od 1. ledna 2008 s účinností novely zákona o informačních systémech veřejné správy. A teprve pak budou i samotné Czech Pointy moci být umístěny na dalších místech, včetně matričních úřadů a provozoven České pošty.

Z dalších novinek a změn, kterými se může e-government v nové gesci pochlubit, pak zbývá už jen nová úprava KIVS (Komunikační infrastruktury veřejné správy) s nedávno uzavřenými rámcovými smlouvami (s více subjekty a ne jen s jediným, jako tomu bylo dříve). Konstatována byla úspora sedmi procent nákladů na hlasové služby (a pěti procent na datové služby), které nové rámcové smlouvy přinesly. To mi ale nepřijde nijak závratné. Byť někde, jako třeba v Praze, byla díky konkurenci úspora větší, až prý 30procentní.

Zajímavá byla také prezentace nového zákona o e-governmentu, který připravilo ministerstvo vnitra. Jde totiž o jiný návrh, než je ten, který pochází ještě z dílny eStátu a který byl již jednou zveřejněn a prošel veřejnou diskusí. Liší se od něj například tím, že vůbec neřeší oblast autentizace (ověřování identity). A také identifikaci (určení identity) řeší hodně specifickým způsobem, přidělováním tzv. osobního čísla, které připomíná identifikátor používaný správou sociálního zabezpečení. O způsobu využití tohoto osobního čísla ale zákon nehovoří a otázku faktické identifikace a autentizace při přístupu k tzv. datovým schránkám (skrze které by měli občané i firmy komunikovat s orgány veřejné moci) přenechává vyhlášce, kterou by mělo vydat MV ČR.

Invex Inside ICT Forum

Stěžejní akcí doprovodného programu letošního Invexu byla konference Invex Inside ICT Forum, už podle svého názvu organizovaná pořadateli Invexu a časopisem Inside. V

pondělním článku
jsem tuto akci označil jako "hledací", ale ona byla zaměřena poněkud jinak - spíše jako "burcující". Petr Koubský se hned v úvodním vystoupení snažil přítomné vyburcovat, či přímo šokovat poukazem na současný stav naší ekonomiky i společnosti a zejména pak na udržitelnost dalšího vývoje. Ale pro informovaného realistu to bylo spíše jen upevnění v názoru, že to do budoucna bude ještě těžší než dnes.

Že jsme zemí, která nemá velké zásoby surovin. Že postupně přicházíme i o výhodu laciné pracovní síly. Že z hlediska IT jsme spíše importéry. Že máme schopné techniky, ale žalostně málo úspěšných podnikatelů, kteří by dokázali technické znalosti a dovednosti náležitě zhodnotit a "prodat". Že naše největší problémy jsou dnes jinde (míněno: mimo IT) a mají podobu naléhavé potřeby reforem, deficitu rozpočtů či nepříznivého demografického vývoje. A že kromě toho zde působí i vnější vlivy, které jsou čím dál tím mocnější a dále zmenšují náš vlastní "manévrovací prostor". A tak je otázkou, jakou zvolit strategii pro naše další přežití.

Nabízí se orientace na znalostní společnost - ale co když si to myslí jen lidé z oblasti IT? Co když mimo obor panuje jiný názor? Není podle lidí mimo obor řešením něco jiného? Nějaká jiná strategie? A není to nakonec tím, že o možnostech a přínosech znalostní společnosti se mimo oblast IT ví jen málo? Co dělá IT pro to, aby se o znalostní společnosti vědělo všeobecně a ne jen v rámci oboru?

Zatím pro to možná ani moc nedělá - ale pak se zase nesmíme divit tomu, že v ČR dosud na IT moc nezáleží. Ale možná by na něm záležet mohlo. Nebo to účastníci konference vidí jinak? Tak zněla závěrečná otázka z vystoupení Petra Koubského z časopisu Inside.

V následné diskusi se objevila celá řada zajímavých názorů, které by samy vydaly nejméně na celý článek. Většinou se ale točily kolem toho, že firmy až tak nepotřebují od státu nějakou pomoc, či přímo nějaké direktivní "řízení IT". Také e-government, který je pro stát a jeho fungování klíčový, je pro firmy málo významný. Naopak hodně by jim pomoha konsistentní legislativa a hlavně efektivní a rychlé řešení soudních sporů. Když se nějaký obchodní spor vleče tři roky nebo ještě déle, vše se stává bezpředmětné, protože vývoj na trhu se mezitím dostane někam úplně jinam. Ale hlavně, a na tom se shodli snad všichni, klíčová je otázka vzdělávání a dostatku odborníků použitelných v praxi (a to nejenom v IT).

Právě vzdělávání je věc, kde přítomní kapitáni průmyslu nejvíce očekávají participaci státu. Už se ale až tak moc neshodnou, co a jak by měli dělat oni a jak by měli se státem spolupracovat. Někdo chce jen vyzobávat třešničky, neboli vybírat si nejperspektivnější studenty a ty si následně přetáhnout k sobě. Jiní to chtějí řešit (a někde už i řeší) zcela vlastním vzděláváním a zakládají si vlastní školy. Jiní zase předpokládají, že věci se hnou kupředu, až se do školství dostane skutečný byznys. Jenže na to zase někteří zástupci škol reagují argumentem, že jejich klientem jsou studenti a ne firmy. A že specifické zájmy firem je až tak nezajímají, ty ať si řeší vlastním doškolením.

Celá konference vyprodukovala především další otázky a minimum odpovědí. Ale hotové odpovědi nejspíše nebyly vůbec cílem. A navíc: hlavní sdělení, kterým jsou pochybnosti o dlouhodobé udržitelnosti dosavadního směrování a nabídka sázky na znalostní společnost, by mělo být určené spíše jinému auditoriu než účastníkům konference, kteří jsou vesměs "lidmi z prostředí IT".

Přítomný zástupce státu na konferenci, ministr vnitra Ivan Langer, v tomto ohledu moc nabídnout nemohl. Jako hlavní příspěvek státu prezentoval to, že nyní se již "vyplatí pracovat hlavou" (v narážce na snížení přímých daní a zavedení stropů u odvodů zdravotního a sociálního pojištění). Sám pak na první otázku, zda je IT v ČR důležité, odpověděl následovně: pro e-government: ano, pro ekonomiku: ne.