Kolik je v ČR zpřístupněných místních smyček?

Počet místních smyček, které byly tzv. zpřístupněny, neboli pronajaty alternativním operátorům na principu zpřístupnění místní smyčky (anglicky LLU, Local Loop Unbundling), byl až donedávna jednou z nejméně známých veličin na tuzemském trhu elektronických komunikací. Příslušné údaje totiž nebyly vůbec publikovány, a k dispozici tak byly jen různé expertní odhady. Dokonce i sám regulátor, když na přelomu let 2005 a 2006 prováděl analýzu relevantního trhu č. 11 (který se týká právě zpřístupnění místních smyček, alias „účastnických vedení), ve své analýze pouze převzal hodnotu „1035 plně zpřístupněných účastnických vedení“ ze studie COCOM.

Přitom údaj o počtu zpřístupněných místních smyček by se dal zjistit dvěma způsoby: buďto od inkumbenta (dnes Telefoniky O2 Czech Republic, dříve Českého Telecomu), který místní smyčky vlastní, nebo od alternativních operátorů. kteří si je od něj pronajímají v rámci zpřístupnění („unbundlingu“). V tomto druhém případě by bylo nutné jednotlivé údaje posčítat přes všechny alternativní operátory, kteří mají s inkumbentem podepsány příslušné smlouvy na unbundling (zpřístupnění místních smyček). Takoví alternativní operátoři jsou u nás tři, a to:

·        GTS Novera (která smlouvu převzala po odkoupeném Telenor Networks),

·        Radiokomunikace (dříve České radiokomunikace)

·        Volný (dříve Czech On Line).

Nicméně ani tito alternativní operátoři nebyli (a dosud nejsou) příliš sdílní, pokud jde o počet skutečně zpřístupněných smyček. Jen poměrně zřídka poskytují novinářům určité orientační odhady, které dosud signalizovaly relativně nízké celkové počty.

Jaké je pokrytí?

Alternativní operátoři mnohem raději publikují dosažené pokrytí přes unblundling, neboli počet pevných telefonních linek, které jsou potenciálně schopni od inkumbenta převzít (skrze unbundling) a provozovat sami. Jde tedy vlastně o to, kolika zákazníkům mohou nabízet své služby poskytované skrze zpřístupněné místní smyčky.

Poslední údaje o takovémto pokrytí od uvedených operátorů vypadají následovně:

·        GTS Novera, únor 2007: cca 30% všech pevných linek, tj. asi 800 000.

·        Radiokomunikace, říjen 2006: do konce roku 2006 plánováno pokrýt 40% všech pevných linek

·        Volný, leden 2007: přes 30%, tedy přibližně 800.000 telefonních linek v ČR, do konce roku 2007 plánováno 40%

Ani tyto údaje však neříkají nic o tom, kolik zákazníků si příslušné služby skutečně objednalo - a tím ani kolik místních smyček si v rámci unbundlingu alternativní operátoři skutečně pronajali.

Jaké jsou celkové počty zpřístupněných místních smyček?

Teprve velmi nedávno, konkrétně 22. února, se dostupnost informací o počtu zpřístupněných místních smyček změnila. V ten den totiž společnost Telefónica O2 Czech Republic zveřejnila své finanční a provozní výsledky za rok 2006 – a v nich už je údaj o skutečně zpřístupněných místních smyčkách obsažen. Dokonce je rozepsán po jednotlivých čtvrtletích, což umožňuje udělat si představu o tom, jak se tento počet postupně vyvíjel. Tuto představu vidíte na následujícím grafu, který vychází ze zveřejněných údajů od TO2 CR.

Jde tedy o hodnoty „sumární“, které říkají, kolik místních smyček zpřístupnil inkumbent všem třem alternativním operátorům. Stále z nich nevyplývá, kolik připadá na toho kterého alternativního operátora.

Ještě další věc, která ze zveřejněných čísel nevyplývá, je rozložení na tzv. plný přístup (označovaný jako PPV/FUALL), kdy si alternativec pronajímá celou místní smyčku, a přístup sdílený (SPV/SUALL), kdy si pronajímá pouze nadhovorové pásmo místní smyčky. Takovéto rozdělení s oblibou požaduje Evropská unie pro různé své statistiky, ale ani nyní tedy není oficiálně k dispozici.

Osobně soudím, že převahu (a to možná i velmi výraznou), bude mít plný přístup. To proto, že teprve při něm získává alternativní operátor zákazníka „celého“, může mu poskytovat všechny služby (zejména hlas i data), a může také rozložit své náklady do většího objemu poskytovaných služeb, čímž se pro něj vše stává přece jen lukrativnější.

Jaké jsou podíly alternativních operátorů?

Jak už jsem uváděl výše, alternativní operátoři sami moc nesdělují počty zpřístupněných místních smyček, resp. zákazníků, které obsluhují tímto způsobem. Například Volný na rovinu říká, že takovýto údaj nezveřejňuje. Ostatní dva alternativní operátoři jsou přeci jen sdílnější, když alespoň občas „pustí“ nějaký orientační údaj. Z něj si pak lze udělat alespoň určitý obrázek o tom, kdo má jaký podíl na využití unbundlingu.

Tak například Radiokomunikace vydaly 18. prosince loňského roku tiskovou zprávu u příležitosti získání dvacetitisícíhozákazníka broadbandových služeb (míněno v průběhu roku 2006 a kromě WiFi). V ní uvedly že

70 % z tohoto počtu evidují České radiokomunikace na vlastních sítích LLU, zbytek připadá na vlastní bezdrátové sítě a přeprodávané produkty Telefóniky O2.

Podle toho by tedy ke konci loňského roku měly mít Radiokomunikace na 14 000 zákazníků na LLU, alias obsluhovaných skrze zpřístupněné místní smyčky. A jelikož by mělo obecně platit, že co zákazník, to jedna zpřístupněná smyčka, mělo by se jednat o cca 14 000 s Telefónikou uváděných 23 000 zpřístupněných místních smyček (ke konci roku 2006).

Další alternativní operátor, který byl ochoten se vyjádřit alespoň orientačně, je GTS Novera. Z té mi na můj dotaz odpověděli obšírněji, včetně svého pohledu na celou situaci kolem unbundlingu:

Registrujeme již téměř deset tisíc zpřístupněných místních smyček. Přesto ale nejsme a ani nemůžeme být s tímto počtem spokojeni. Dominantní operátor svou neochotou zpřístupňovat poslední míli za rozumných podmínek brání rozvoji trhu, protože výrazně omezuje konkurenční prostředí v sektoru menších firem a živnostníků. O domácnostech ani nemluvě. Zákazníci tohoto segmentu tak stále nemají možnost těžit z konkurenčního prostředí, které by jim přineslo lepší služby a lepší ceny.

Pokud bychom sečetli cca 14 000 zpřístupněných smyček, které vychází u Radiokomunikací, se zde uváděnými cca 10 000, už bychom se tak jako tak dostali přes 23 000, které (jako součet) uvádí Telefónica. A to jsme ještě nevzali úvahu Volného, který určitě také není na nule.

Berme tedy výše uváděná čísla jen velmi orientačně. Jsou zaokrouhlena, a navíc ještě zkreslena i svým načasováním, protože některá jsou vztažena k současnosti (konec února 2007), jiná ke konci loňského roku, a ještě jiná k polovině prosince 2006. Ale určitou základní představu přeci jen dávají.

Srovnání s ADSL

Z provozních výsledků, které zveřejnila Telefónica O2 Czech Republic, vyplývá i to, že ke konci loňského roku realizovala tato společnost celkem 470 000 ADSL přípojek. Z nich bylo 405 000 těch, které prodala Telefónica koncovým zákazníkům sama jako „maloobchodní službu“, a 65 000 připadlo na „přeprodeje“, kdy přípojku, realizovanou jako velkoobchodní službu na ADSL technologii od TO2 CR, prodal koncovým zákazníkům alternativní operátor.

Počty ADSL přípojek od TO2 CR

Jak ukazuje následující obrázek, podíl „maloobchodního“ ADSL nadále roste, zatímco podíl předprodeje velkoobchodního ADSL naopak klesá. To znamená, že z tohoto pohledu inkumbent upevňuje svou pozici na trhu s ADSL pro koncové zákazníky.

Procentuální podíl maloobchodních a velkoobchodních ADSL přípojek od TO2 CR

V porovnání s celkovým počtem 470 000 ADSL přípojek ke konci roku je 23 000 zpřístupněných místních smyček stále velmi málo, jen asi 4,9 procenta. Navíc ne všechny zpřístupněné místní smyčky musí být využity pro poskytování vysokorychlostního přístupu k internetu na bázi ADSL. Takže využití mechanismu zpřístupnění (unbundlingu, LLU) je zatím u nás jen relativně malé.

Na druhou stranu by to mělo alespoň kompenzovat zmenšování podílu alternativních operátorů na trhu s ADSL, které naznačuje předchozí obrázek. S připočítáním 23 000 zpřístupněných místních smyček (již jako ADSL přípojek) ke všem ADSL přípojkám od inkumbenta by jeho (maloobchodní) podíl představoval cca 82,1 procenta, což je zhruba stejně jako koncem roku 2005.