Stalo se: návrh státního rozpočtu nepočítá s penězi na broadband ani na digitalizaci

Snad nejvíce zpráv a novinek z minulého týdne se točilo kolem televize a televizních služeb. Vzhledem k dnešnímu datu v kalendáři, na které připadá jedno velmi neslavné výročí naší historie, si proto dovolím začít upozorněním na nový internetový speciál České televize, který přináší zajímavá svědectví (nejen) o televizním vysílání v den okupace a v následujících dnech.

Kdo zaplatí kampaň k digitalizaci?

Pojďme ale do žhavé současnosti, k otázce peněz, státního rozpočtu a procesu digitalizace rozhlasového a televizního vysílání.

S procesem digitalizace totiž souvisí i potřeba osvěty. Zdaleka ne každý dnes tuší, o co vlastně jde a co to pro něj bude znamenat - od nutnosti pořídit si vhodný set-top box či přímo televizi se zabudovaným digitálním tunerem, až po možnost že po vypnutí stávajícího analogového vysílání nebude v dosahu nového digitálního vysílání (kde komerční televize mají povinnost pokrýt nejméně 70 procent populace, a veřejnoprávní 95 procent).

Vláda, skrze Ministerstvo informatiky, již osvětovou kampaň k digitalizaci naplánovala, se startem v září t.r., a připravila také její financování. Ještě v letošním roce měla tato kampaň spolknout přes 80 milionů, z nichž 40 milionů bylo "vypůjčeno" z broadbandového fondu (podrobněji). Zbytek pro letošní rok, a hlavně další prostředky pro příští rok (ve výši 100 milionů Kč), slíbil poskytnout stát.

Jenže přišly volby, a po nich i nutnost sestavit návrh státního rozpočtu, který by zohlednil všechny sliby či přímo závazky. Vzhledem ke specifické povolební situaci přitom první návrh rozpočtu připravila ještě dosluhující vláda Jiřího Paroubka, a i ona již musela přistoupit k zásadním škrtům. Ty se nevyhnuly ani rozpočtové kapitole Ministerstva informatiky ČR, resp. projektům, které jsou zatím v jeho gesci.

V médiích již proběhla zpráva o tom, že podle tohoto návrhu odstupující vlády nebudou peníze na (dokončení) připojování knihoven k Internetu. Ale to není všechno. Ony totiž podle tohoto návrhu nebudou peníze prakticky na žádné významnější projekty z dosavadní gesce MI ČR, včetně osvětové kampaně k digitalizaci, a také včetně broadbandu (naplnění tzv. broadbandového fondu).

Paroubkova vláda přitom již dříve odsouhlasila svým usnesením resortu informatiky následují projekty, které pro rok 2007 předpokládaly konkrétní výdaje:

• broadbandový fond (dotační titul pro broadband, 300 mil. Kč),
• informační a komunikační kampaň k digitálnímu vysílání (100 mil. Kč),
• internetizace knihoven (101 mil. Kč),
• hospodářský registr (8,4 mil. Kč),
• evidence nedoplatků veřejných rozpočtů (3,6 mil. Kč) (registr neplatičů)

Ovšem podle toho, co mi MI ČR odpovědělo na můj dotaz, v návrhu státního rozpočtu od ministra Sobotky nejsou peníze na žádný z těchto projektů. Pravda, jde jen o první návrh, dosud prý nekonzultovaný s jednotlivými resorty (které se k jeho obsahu mají vyjádřit do 25.8.2006). Navíc od vlády, která již je v demisi. Jenže ta vláda, která přijde po ní, také bude muset šetřit, a podle mého názoru ještě podstatně více než ta stávající.

Takže se státem placenou kampaní k digitalizaci to vidím černě. Ale jak už jsem naznačoval v jednom z předchozích článků: neměly by takovouto kampaň místo státu financovat spíše subjekty, které v příslušných oblastech podnikají? Stát by se určitě měl postarat o korektní a kvalitní naplánování digitalizace a její uskutečnění, ale přesvědčování zákazníků a jejich lákání na nové programy a nové způsoby příjmu bych už nechal na komerční sféře.

Digitalizace a broadband ne, automaty a telefon pro chudé ano?

V souvislosti s tímto škrtáním si dovolím připomenout, že státní rozpočet by měl v roce 2007 uhradit společnosti Telefónica O2 Czech Republic její ztrátu z provozu veřejných telefonních automatů, částkou 180 055 736,- Kč (podrobněji). Tento výdaj by měl mít mandatorní povahu, neboť vychází z rozhodnutí ČTÚ o uložení povinnosti poskytovat tuto službu, na základě příslušných ustanovení zákona o el. komunikacích. Stalo se tak skrze již uskutečněné výběrové řízení, do kterého se přihlásil pouze tehdejší Český Telecom.

Jen připomínám, že to neznamená žádné volání zdarma z veřejných telefonních automatů, to bude i nadále zpoplatněno na komerční bázi. Ani nejde o žádné významné rozšiřování těchto přístrojů, ale naopak o podstatnou redukci jejich počtu. Dosud přitom stát na provoz veřejných automatů nepřispíval vůbec, a jejich provozovatel se mohl domáhat pouze úhrady ztrát z tísňových volání z veřejných automatů. Ty dosahovaly úrovně jednotek milionů ročně a rozpočítávaly se mezi všechny operátory působící na trhu. Proč jsou nyní náklady, nově hrazené státem a týkající se podstatně menšího počtu veřejných automatů, naopak tolikanásobně vyšší, mi opravdu není jasné.

Nebo ještě jiná "perla": do nového zákona o elektronických komunikacích se dostalo ustanovení o tom, že stát bude přispívat chudým a sociálně potřebným ("osobám s nízkými příjmy nebo osobám se zvláštními sociálními potřebami") na jejich telefonování. Vláda následně rozhodla, že každému z nich přispěje částkou nejvýše 200 Kč měsíčně. Kolika lidí se to bude týkat, a tudíž i na kolik to přijde státní kasu, lze v tuto chvíli jen odhadovat. První odhady (viz např. zde) hovoří o nákladech pro státní rozpočet kolem půl miliardy korun!!!

V současné době přitom provádí ČTÚ příslušné výběrové řízení, do kterého se podle očekávání přihlásili všichni naši mobilní operátoři. Pokud bude toto výběrové řízení dovedeno do řádného konce, vznikne tím pro státní rozpočet další mandatorní výdaj, který nepůjde seškrtat. Místo toho se tedy bude šetřit jinde - na podpoře rozvoje broadbandu, na osvětě k digitalizaci, na připojování knihoven k Internetu, či na zavádění nových služeb egovernmentu.

ČTU dostalo řadu připomínek k TPP

O Technickém plánu přechodu (zkratkou TPP), coby detailním harmonogramu digitalizace, jsem psal zde na Lupě před 14 dny, v rámci tohoto seriálu (v článku "Stalo se: ČTU naplánoval analogovou tmu"). Bylo to v souvislosti se zveřejněním verze tohoto plánu, určené k diskusi. Ta byla zkrácena na 15 dnů, a tak v mezidobí již uplynula.

Připomínek ve formě samostatně zaslaných dokumentů se nakonec sešlo 14 (viz zde), a řada dalších byla přidána přímo on-line, skrze webové rozhraní na webu ČTÚ. Seznámit se můžete se všemi, kromě připomínek televize Prima. Pouze ona totiž ty své prohlásila za důvěrné, a zabránila tak jejich zveřejnění. Existují však ještě další připomínky, například od MI ČR, MK ČR, či Českého rozhlasu, které se v době psaní tohoto článku na webu ČTÚ dosud neobjevily.

Obsah připomínek se pohybuje v poměrně širokém rozmezí, od spíše formálních upřesnění některých formulací, přes požadavky na konkrétní dílčí posuny v harmonogramu, až po požadavky na poměrně zásadní změny. Již na začátku diskuse se například objevovaly požadavky na posunutí definitivního vypnutí posledního analogového vysílače ("analogové tmy") o rok dopředu, z 10.10.2010 na 9.9.2009. To by ale vyžadovalo zásadně "překopat" celý harmonogram digitalizace, který je obsahem Technického plánu přechodu.

S poměrně zásadními připomínkami nyní přišly také regionální televize, které si stěžují že na ně TPP fakticky nepamatuje, a že jeho harmonogram je po určitou dobu fakticky vyřazuje ze hry (musely by přestat vysílat analogově a vrátit kmitočty v určité době, ale možnost digitálního vysílání by dostali až později, po příchodu analogové tmy). Jde o důsledek složité situace kolem regionálního vysílání, která se postupně vytvořila za dob analogového vysílání, a jejíž řešení v rámci digitalizace ještě může být pořádným oříškem. Podrobněji se o stanovisku regionálních televizí můžete dočíst například v tomto článku na serveru Digizone, který také vznáší zajímavou otázku: co by se stalo, pokud by stávající držitelé analogových licencí nesouhlasili s Technickým plánem přechodu a odmítli podle jeho harmonogramu vrátit frekvence, které jim byly již dříve přiděleny.

Z dalších připomínek si dovolím zmínit tu od společnosti T-Mobile, která požaduje aby se Technický plán přechodu explicitně zabýval i "televizí v mobilu", konkrétně na bázi technologie DVB-H.

Také VOLNÝ chystá IPTV

Zajímavou zprávou je informace o dalším zájemci, který chce u nás zprovoznit služby IPTV. Je jím společnost VOLNÝ (dříve Czech On Line), jejíž současný ředitel Clemens Wohlmut to naznačil v rozsáhlém interview pro časopis Czech Business Weekly (plné znění v angličtině). No a když už se to takto "dostalo ven", následovala za pár dní také oficiální tisková zpráva, informující o tomto záměru.

Z dostupných informací z obou zdrojů vyplývají tyto obrysy budoucí služby:

• interní testování již probíhá, ke komerčnímu spuštění by mělo dojít ještě v tomto roce
• služba bude dostupná jen ve vlastní síti Volného a bude šířena přes ADSL2+. To fakticky znamená tam, kde Volný využívá unbundling (zpřístupnění místní smyčky), což je Praha, Příbram, Mladá Boleslav a Kladno. Na podzim by mělo přibýt ještě Brno a Ostrava.
• služba by měla stát "do 1000 Kč měsíčně", a to včetně Internetu (ale zřejmě už ne včetně hlasových služeb)
• služba nebude zahrnovat žádné Video on Demand. O něm sice Volný také uvažuje, ale až později, nikoli od začátku. Nejspíše také nebude ani žádné Pay Per View (placené pořady).
• používání bude vyžadovat použití set-top boxu, jehož dodávka nejspíše bude součástí služby
• celá služba je připravována ve spolupráci s mateřským Telecomem Austria, a nejspíše tedy bude vycházet ze stejného technického řešení.

Rakouský Telecom Austria, který je stoprocentním vlastníkem Volného, spustil svou vlastní IPTV službu pod názem Aon DigitalTV v lednu letošního roku, po třech letech různého testování a pilotních projektů. Nyní slibuje postupně přidávat další služby, jako je již zmiňované video on demand, či sdílení fotografií, webmail či různé varianty ecommerce. Stejným směrem se očividně hodlá do budoucna ubírat i stoprocentně vlastnění dcera Telecomu Austria, Volný.