Patří pevné linky do starého železa?

V poslední době výrazně přibývá zpráv a nejrůznějších úvah o tom, jaká je budoucnost a perspektiva pevných telefonních linek. Lze to pozorovat i zde na digiwebu, například v článcích:

• Pevný telefon v domácnosti: patří do muzea?
• Telecom chce do dvou let zastavit úbytek pevných linek
• Vodafone zajímají pevné linky

Už jen zaměření těchto tří článků hezky vystihuje, co všechno je ve hře, resp. kdo se čím zabývá. Uživatelé (a to asi nejenom domácnosti), přemýšlí nad tím, zda se jim pevná telefonní linka stále ještě vyplatí. Zda není výhodnější ponechat si už jen mobil, který používají tak jako tak. Případně zda to nezkombinovat s internetovou telefonii, resp. službami na bázi VOIP.

Ti, kdo pevné linky vlastní (tedy hlavně Český Telecom), pro ně zase zoufale hledají nějaké nové uplatnění. Uvědomují si (a na vlastních výnosech a ziscích pociťují) úbytek jejich počtu, stejně jako pokles jejich využití. A tak zkoumají a zkouší, jak pevné linky znovu vrátit do hry, nebo alespoň jak zastavit stávající sestupné trendy. O tom, že pro subjekty typu Českého Telecomu je to klíčové, svědčí i nedávné vyjádření jeho generálního ředitele ČTc Jaime Smithe, které dává dividendovou politiku do souvislosti právě se schopností zastavit klesající trendy:

"Neplánujeme navrhnout novou dividendovou politiku pro tento rok. Hlavním důvodem je nejistota ohledně stability především v segmentu pevných linek." (zdroj)

Ani mobilní operátoři však pevné linky dosud neodepisují. Stále v nich vidí natolik "tučné sousto", že pro ně má smysl o něj bojovat, resp. prát se o ně s pevnými operátory. Formy tohoto boje mohou být různé - počínaje zvýhodněnými hovory na pevnou linku (viz tarifní zvýhodnění "Pevná+" od T-Mobile), až po přímou expanzi do světa pevné telefonie a pevných linek. Zmiňovaný článek o "pevnolinkových choutkách" nadnárodního Vodafone se zatím týká spíše zahraničí, ale osobně si dovedu snadno představit naplnění takovéhoto záměru i zde v ČR.

Podstatné je totiž to, že zatímco vstup do "pevného byznysu" je otevřený a relativně schůdný pro všechny zájemce (včetně mobilních operátorů), opačně je to téměř nemožné. Jaké možnosti tedy mají "pevní" operátoři, kteří zjistili že pevné linky už nejsou to, co bývaly - a chtěli by se zahojit vstupem do mobilního světa? Případně zde najít alespoň nějakou synergii se svými "pevnými službami"?

Kudy vede cesta do mobilního světa?

Aby se někdo u nás stal klasickým mobilním operátorem, potřeboval by k tomu získat frekvence v licenčním pásmu. A na to nemá v současné době šanci. Usilovat může i o nějakou formu "virtuálního operátorství" (role MVNO), ale ani tato cesta u nás nevypadá moc schůdně. Vyžaduje totiž dohodu s některým ze stávajících mobilních operátorů - a ti zatím nevykazují zájem pustit mezi sebe (dobrovolně) někoho dalšího.

Určitou cestičkou pro expanzi do světa mobilních komunikací by mohlo být i využití tzv. mobilní originace (v pevném světě tudy "jdou" služby na bázi CS/CPS, alias volby a předvolby operátora). Na první pohled to vypadá nadějně, protože sám regulátor shledal náš velkoobchodní trh s mobilní originace "efektivně konkurenční" (v návrhu analýzy relevantního trhu č. 15). Ovšem při podrobnějším pohledu případní zájemci brzy zjistí, že "efektivně konkurenční" je tento dílčí trh nikoli proto, že by na něm vládla skutečná konkurence, ale spíše proto, že na něm není nikdo, kdo by měl v poskytování takovýchto služeb na velkoobchodní bázi dominantní postavení (postavení s významnou tržní silou). On na něm totiž uvedené služby (na velkoobchodní bázi) vůbec nikdo nenabízí! Mobilní operátoři si totiž poskytují mobilní originaci jen sami sobě, interně!

Takže případným zájemcům zbývá už jen expanse do bezlicenčních pásem, například s využitím Wi-Fi, Bluetooth, WiMAXu a obdobných technologií. Po technické stránce je to sice velmi zajímavý a jistě perspektivní koncept, ale po ekonomické a provozní stránce je to poněkud neprobádané a tudíž i nejisté teritorium. Ale o tom jsem zde psal už minule, v souvislosti s konceptem UMA (Unlicensed Mobile Access).

Ovšem i koncept UMA je určen spíše pro expanzi mobilních operátorů do bezlicenčního pásma, a ne pro expanzi "pevných" operátorů do mobilního světa.

Kudy vede cesta do pevného světa?

Podívejme se nyní, alespoň krátce, na možnosti expanse v opačném směru. Mobilní operátoři, kteří se rozhodnou vstoupit do "pevného světa", mají k dispozici hned několik schůdných a "již prošlápnutých" cest. Nejzajímavější asi bude zpřístupnění místních smyček (tzv. unbundlingu), které již reálně funguje. I mobilní operátoři si totiž mohou pronajmout místní smyčku od jejího vlastníka (Českého Telecomu), a na ní instalovat vlastní technologii a přes ni poskytovat vlastní služby. Mohou sami uzavřít vlastní smlouvu o unbundlingu s Českým Telecomem, nebo využít velkoobchodní varianty, kterou u nás ještě nedávno nabízel Telenor Networks (nyní v procesu integrace do GTS Novery).

Další možností, která připadá v úvahu i pro mobilní operátory, je využití pevné originace. Ta je, na rozdíl od originace v mobilních sítích, reálně k dispozici, a to jak se zpoplatněním po minutách, tak i s paušálním zpoplatněním (na modelu FRIACO). Ovšem možnost paušálního zpoplatnění se týká jen internetového dial-upu, zatímco minutové zpoplatnění se týká dial-upu i běžných hlasových hovorů.

A tady už se dostáváme ke klíčové otázce: proč vlastně mobilní operátoři mohou chtít expandovat do pevného světa? Je to proto, že by zde chtěli konkurovat pevným operátorům a nabízet klasické hlasové hovory, vedené z pevných telefonů? To asi těžko, když mají "ve své moci" možnost originace z mobilního telefonu - a od pevných operátorů si pak kupují jen zakončení hovoru (tzv. terminaci). Konkrétním příkladem může být již zmiňované tarifní zvýhodnění "Pevná+" od českého T-Mobile.

Proč mohou mobilní operátoři chtít pevné linky?

Důvod, proč mohou mobilní operátoři chtít expandovat do "pevného světa", asi bude jiný, a docela výstižně ho charakterizuje již zmiňovaný článek o záměrech Vodafone:

Britská společnost Vodafone, která je největším mobilním operátorem světa, má v plánu vstoupit do segmentu pevných linek a nabízet zde především internetové služby. Britskému periodiku The Business to včera řekl generální ředitel společnosti Arun Sarin.

Vodafone chce konkurovat rivalům vlastnícím pevné linky například službou vysokorychlostního internetu nebo internetového telefonování v systému VoIP.

I mobilní operátoři si nutně musí uvědomovat (byť to sami nahlas neříkají), že "drátové" technologie mají větší kapacitní potenciál než technologie bezdrátové, které navíc mají vždy sdílený charakter a jsou sdíleny více uživateli (zatímco "drátová" přenosová média mohou být jednotlivým uživatelům vyhrazena). A nejspíše si už uvědomují i to, že broadband (vysokorychlostního připojení) nemusí být za každou cenu mobilní - ale že šikovná a žádaná může být například kombinace "menšího" mobilního broadbandu a "většího" pevného broadbandu. Nebo může být jejich motivací snaha přímé konkurence stávajícím poskytovatelům "pevného" broadbandu.

Ale proč Vodafone zmiňuje také VOIP, resp. internetovou telefonii? Vždyť přeci nabízí vlastní možnost "mobilního" telefonování? Nedokopává si tím sami svůj vlastní byznys?

Z dnešního pohledu by to tak mohlo vypadat, ale jde spíše o včasnou reakci na začínající trend, který by mobilním operátorům mohl v budoucnu odvést pryč jejich "hlasové" zákazníky. Pokud totiž budou zákazníci se svými mobilními telefony stále (či alespoň po většinu času) v dosahu datových služeb a Internetu, nebudou už s hlasovými službami odkázáni jen na svého mobilního operátora. Budou moci využívat služby internetové telefonie na bázi VOIP, a svobodně si vybírat mezi více poskytovateli. Takže pokud mobilní operátoři nechtějí přijít o výnosy, a nechtějí se vydat nebezpečnou a pochybnou cestou zákazu internetové telefonie ve svých sítích, musí se sami zařadit mezi poskytovatele hlasových VOIP služeb - navíc v takové podobě, jaká bude pro zákazníka nejvýhodnější.

Právě Vodafone v tomto ohledu zřejmě už dospěl k přesvědčení, že cesta přes zákazy nevede - a tak se sám připravuje i na VOIP služby (podrobněji).

A co Český Telecom?

Pozice Českého Telecomu ve vztahu k budoucnosti pevných linek je poněkud specifická v tom, že má ve svém vlastnictví klasického mobilního operátora (Eurotel). Díky tomu má podstatně schůdnější cestu k různým konvergovaným řešením, kombinujícím služby pevného a mobilního světa. A také asi nebude tolik citlivý na to, zda to bude "více mobilní" řešení, nebo naopak řešení "více pevné". Stejně tak asi nebude tolik háklivý na to, jakým způsobem budou jeho výnosy rozloženy mezi fixní a mobilní sítě - podstatný pro něj bude jejich součet.

Zajímavé je, že již v roce 2004 Telecom signalizoval, že konvergované řešení chystá a zkouší. Jeho finanční ředitel Juraj Šedivý se tehdy v jednom rozhovoru zmínil, že:

Testuje se koncept jednoho přístroje schopného komunikovat bezdrátově přes koncový terminál fixní sítě, pokud je zákazník doma anebo na pracovišti, a zároveň prostřednictvím mobilní GSM nebo UMTS sítě, hovor je pak směrován nejlevnější cestou.

Do dnešního dne však s ničím takovým nepřišel, takže nejspíše stále testuje. Přitom sám opakovaně říká, jak se snaží najít nové uplatnění pro své pevné linky. Není divu, protože náklady na jejich existenci (na udržování celé své přístupové sítě) musí nést tak jako tak. A čím mu ubývá aktivních (rozuměj: placených) pevných linek, tím musí rozpočítávat své fixní náklady mezi menší počet platících zákazníků. Tím jeho ceny stoupají, což dále odrazuje zákazníky a motivuje je k přechodu "jinam" - a tím se roztáčí spirála, kterou Telecom potřebuje přinejmenším zastavit, a ještě lépe vrátit. Proto také ona výše citovaná zmínka o nejistotě kvůli pevným linkám, v souvislosti s dividendovou politikou.

Jenže: jsou hlasové služby, byť na nějaké konvergované bázi, schopné onu roztáčející se spirálu zastavit? Nebo k tomu budou zapotřebí ještě další nástroje a páky? Shodou okolností právě v minulém týdnu se v tisku objevilo další související vyjádření, které signalizuje že i sám Český Telecom vidí perspektivu svých pevných linek spíše někde jinde. Jeho finanční ředitel Juraj Šedivý, od kterého následující citát pochází, je dokonce tak optimistický, že dokázal konkrétněji načasovat zastavení úbytku pevných linek:

"V návaznosti na silnou poptávku zejména po službách vysokorychlostního Internetu a rozšíření portfolia atraktivních služeb včetně IPTV (Internet Protocol Television), VoD (Video on Demand), stahování hudby (music downloads) a dalších předpokládáme zmírnění poklesu počtu pevných linek v tomto roce a stabilizaci v období let 2007 až 2008. Rok 2006 považuji za klíčový k dosažení tohoto obratu."

Všimněte si dobře: už zde není ani zmínka o hlasových službách. Možná jsou zahrnuty alespoň v dovětku "a dalších". Ale celkový trend se zdá být jasný a korelující s tím, co naznačuje i Vodafone: budoucnost pevné linky mají, a to především pro broadband (vysokorychlostní Internet), a pak pro "atraktivní služby" nad tímto broadbandem. Mezi nimi i možná nějaký ten hlas. Spíše ale televize, video on demand atd.