Wi-Fi může do 5 GHz, ale s plechovkami ne

Přede dvěma měsíci jsem zde na Digiwebu psal o tom, že regulátor pracuje na vydání nového všeobecného oprávnění pro pásma 2,4 a 5 GHz. Návrh, který regulátor připravil, byl v té době již dostupný a probíhala k němu veřejná diskuse. Tu regulátor posléze vyhodnotil, a 9. srpna vydal definitivní verzi všeobecného oprávnění VO-R/12/08.2005-6 "k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat na principu rozprostřeného spektra nebo OFDM v pásmech 2,4 GHz a 5 GHz". To nadobude účinnosti k 1. září 2005.

Všeobecné oprávnění je dokument, který podle nového zákona o elektronických komunikacích (č. 127/2005 Sb.) nahrazuje dřívější generální licence a specifikuje podmínky, za jakých je možné něco využívat (zde konkrétně: rádiové frekvence) na tzv. bezlicenčním principu. Tedy bez toho, aby k tomu uživatel (provozovatel) potřeboval nějakou formu individuálního oprávnění (dříve: individuální licence). Jak už z jeho názvu vyplývá, toto konkrétní opatření obecné povahy se týká pásem 2,4 GHz a 5 GHz.

Ovšem označení "2,4 GHZ" a "5 GHz" je dosti široké, a ve skutečnosti zahrnuje více (užších) dílčích pásem, které nově vydané opatření upravuje rozdílně. Nejmarkantnější je to "v oblasti" 5 GHz, kde jsou samostatně a odlišně upravena tři různá dílčí pásma (a "v oblasti 2,4 GHz" jedno). Pojďme si tedy tato dílčí pásma nejprve vyjmenovat:

1. pásmo 2,400 až 2,4835 GHz
2. pásmo 5,150 až 5,250 GHz
3. pásmo 5,250 až 5,350 GHz
4. pásmo 5,470 až 5,725 GHz

Jak je vidět, ani "v oblasti 5 GHz" nejsou tato dílčí pásma souvislá, ani stejně velká. Přitom pouze poslední dílčí pásmo (pásmo d) je nyní "otevíráno" zcela nově, zatímco u ostatních již existovala nějaká možnost jejich využití na bezlicenčním principu. Jaká konkrétně?

Pásmo a), tj. 2,4 až 2,4835 GHz, bylo až dosud možné využívat na bezlicenčním principu na základě generální licence GL 12/R/2000. Přesněji: minulý čas bude platit až od 1. září, kdy vstupuje v platnost nové všeobecné oprávnění VO-R/12/08.2005-6, které teprve ruší zmíněnou generální licenci. Důležité přitom je, že na podmínkách využití tohoto dílčího pásma se fakticky nic nemění – i když to tak z původního návrhu nového všeobecného opatření vůbec nevypadalo. Ale nepředbíhejme, ke "kauze antény" se dostaneme záhy. V uvedeném pásmu přitom pracují např. Wi-Fi zařízení, fungující dle standardů IEEE 802.11b (dosahující maximální rychlosti 11 Mbit/s), a 802.11g (dosahující max. rychlosti 54 Mbit/s).

Pásmo b), tj. 5,150 až 5,250 GHz, bylo až dosud možné používat jen pro tzv. zařízení krátkého dosahu, na základě generální licence GL 30/R/2000, a to pouze uvnitř budov a s maximálním vysílacím výkonem 200 mW EIRP. Příslušné zařízení přitom nemuselo mít ani automatickou regulaci výstupního výkonu, ani systém dynamického výběru frekvencí, ale muselo odpovídat normě ČSN ETS 300 836-1 (týkající se zařízení HIPERLAN). Nově, v rámci všeobecného oprávnění VO-R/12/08.2005-6, odpadá vazba na normu ETS 300 836-1 a označení "pro zařízení krátkého dosahu", ale jinak zůstává v zásadě vše při starém, včetně omezení na provoz jen uvnitř budov a s maximálním vyzářeným výkonem 200 mW EIRP.

Pro pásmo c), tj. 5,250 – 5,350 GHz, je to v principu stejné jako s pásmem b – jeho využití bylo již dříve možné v rámci generální licence GL 30/R/2000, a nyní přechází do všeobecného oprávnění VO-R/12/08.2005-6. Stejný je maximální vysílací výkon i omezení jen na provoz uvnitř budov. Co je ale zásadně odlišné, oproti pásmu b, je nutnost aby příslušné zařízení již podporovalo automatickou regulaci výstupního výkonu a dynamický výběr frekvencí (což platilo v původní generální licenci, stejně jako v novém všeobecném opatření). Jsou však přípustná i zařízení bez regulace výstupního výkonu – ta ale musí vysílat s nižším výkonem, o 3 dB (tj. max. 100 mW EIRP).

Teprve pásmo d), tj. 5,470 až 5,725 GHz, se díky novému všeobecnému oprávnění nově otevírá pro použití na bezlicenčním principu, a to i pro použití mimo budov. Maximální vysílací výkon je zde 1W, ale ten musí být vhodně rozložen (maximální střední spektrální hustota EIRP je 50 mW/MHz v libovolném 1 MHz úseku). I zde ale platí, podobně jako v pásmu c, že zařízení musí být vybavena dynamickým výběrem frekvencí a regulací výstupního výkonu (jinak mohou vysílat jen s výkonem o 3 db nižším, tj. v absolutních hodnotách polovičním).

Původní návrh všeobecného oprávnění pro pásma 2,4 a 5 GHz, které regulátor zveřejnil v červnu, vyvolal velký rozruch zejména kvůli svému požadavku na použití pouze takových externích antén, které doporučí a schválí výrobce:

"Stanice mohou být vybaveny pouze vestavěnou anténou nebo druhem / typem antény, který stanoví výrobce v návodu k obsluze."

To by byl problém hlavně v pásmu 2,4 GHz (resp. v pásmu a), kde obdobný požadavek v dosavadní generální licenci (GL 12/R/2000) nebyl. Konkrétní Wi-Fi sítě v pásmu 2,4 GHz přitom používají opravdu nejrůznější antény, od "továrních" až po "podomácku vyrobené", například i z plechovek. No a řada z těchto sítí by uvedenou podmínku z navrhovaného všeobecného opatření nesplnila. Proto se také k návrhu sešlo tolik připomínek od širší veřejnosti, požadujících odstranění uvedené podmínky. A jak to nakonec dopadlo?

V definitivní verzi všeobecného oprávnění VO-R/12/08.2005-6 uvedená podmínka již není. Regulátor ji tedy skutečně vypustil. Jak ale napsal v odůvodnění, učinil tak nikoli proto, že by od svého požadavku ustoupil – ale proto, že tento požadavek je už obsažen v jiných právních předpisech. Konkrétně v zákoně č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, a v nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení. Jde konkrétně o ustanovení, která požadují po výrobci použitého zařízení, resp. jeho zástupci nebo osobě odpovědné za uvedení na trh:

uvádět v návodu k použití dostatečné údaje o způsobu a podmínkách použití zařízení včetně informace o běžných typech a o vlastnostech antén, které mohou být na jejich zařízení použity, aby rádiové zařízení jako celek bylo ve shodě s požadavky...

Zajímavé přitom je, že v jiném všeobecném oprávnění, konkrétně VO-R/10/08.2005-24 (k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu, které nahrazuje předchozí generální licenci GL 30/R/2000), se požadavek na použití antén doporučených výrobcem objevuje, i když by ze stejného důvodu měl být také nadbytečný. Na druhé straně – k návrhu tohoto všeobecného opatření přišla jen jedna formální připomínka.

Nové všeobecné oprávnění VO-R/12/08.2005-6 je určitě přínosem, již jen kvůli tomu, že otevírá cestu k využití pásma d) (5,470 až 5,725 GHz), a to i mimo budov a s relativně vyšším vysílacím výkonem. To je důležité hlavně pro venkovní spoje, ať již dvoubodové (point-to-point) či vícebodové (point-to-multipoint), sloužící potřebám širokého spektra bezdrátových sítí - od sousedských a komunitních, až po operátorské. Bezlicenční pásmo 2,4 GHz, které se pro takovéto spoje dosud nabízelo, je v současné době už značně "přelidněné". Otevření nového bezlicenčního pásma tak poskytne tolik potřebný prostor pro budování a rozvoj dalších bezdrátových sítí. Nemusí to přitom být zdaleka jen sítě na bázi technologií Wi-Fi, původně určené pro „vnitřní“ použití. Na obzoru je například technologie WiMax, určená již spíše pro "venkovní" použití a schopná pracovat v celém širokém spektru frekvencí, licenčních a i bezlicenčních.

Konkrétně pro uživatele technologií Wi-Fi pak nové všeobecné oprávnění otevírá cestu k využití zařízení na bázi standardu 802.11h, fungujících v pásmu 5 GHz. Oproti předchozím předpokladům by za určitých podmínek mohlo být možné i používání zařízení dle standardu 802.11a (která oproti verzi "h" postrádají regulaci výstupního výkonu a dynamickou volbu kmitočtu), ale jejich praktické nasazení je asi málo pravděpodobné.

Vrásky na čele však mohou vyvstat provozovatelům stávajících "venkovních" sítí v pásmu 2,4 GHz. Jestliže regulátor neslevil ze svého požadavku na použití pouze výrobcem schválených antén – což vlastně ani nemohl, když tento je zakotven v nařízení vlády a v zákoně, které vychází z norem EU – a tento požadavek existoval a existuje nadále (nezávisle na novém všeobecném oprávnění), pak mu mnohé existující sítě asi nebudou vyhovovat.

V praxi jistě bude záležet také na tom, zda konkrétní síť, resp. zařízení, používá anténu vyrobenou svépomocí, nebo sériově vyráběnou. V druhém případě asi existuje určitá šance na to, že ji výrobce zařízení alespoň nějak dodatečně schválí, resp. doporučí. Ale v případě podomácku (svépomocně) vyrobených antén takováto šance určitě není. No a pak samozřejmě bude záležet také na tom, jak se bude dodržování příslušného požadavku, vyplývajícího z nařízení vlády a zákona, skutečně kontrolovat a vymáhat.