Květen 2005: ve znamení průzkumů

S výsledky nejrůznějších průzkumů a statistik to bývá složité. Již dávno se například tuší, že statistika je "přesná věda s nepřesnými čísly". V poslední době se ale přidává ještě další nepříjemný nešvar - různé vymezení toho, co a jak s vlastně měří, počítá či jinak vyhodnocuje. Typickým příkladem bývají statistiky o počtu uživatelů Internetu, které se rozchází často až diametrálně. Důvod je ale jednoduchý, protože jednou je za uživatele Internetu považován někdo, kdo jej používá denně. Jindy zase ten, kdo s ním pracuje alespoň jednou za týden. Jindy za měsíc atd. No a to by v tom byl čert, aby se takové výsledky nelišily opravdu významně.

V poslední době se ke kuriózním výsledkům řadí i údaje o počtu uživatelů mobilních telefonů v ČR. Pokud bychom si totiž spočítali údaje o počtech zákazníků, které vykázali naši mobilní operátoři na konci roku 2004 ve svých výročních zprávách, došli bychom k celkovému počtu cca 10,783 milionu. Jestliže ale celá Česká republika měla ke stejnému datu 10,221 milionu obyvatel, pak by to odpovídalo penetraci cca 105,5 procenta. Znamená to, že mobil u nás má 105,5 procenta obyvatel?

To samozřejmě ne, to by ani nešlo. Takže jinak: připadá u nás 105,5 mobilů na 100 obyvatel? To už je lepší. Stále to ale nevypovídá o tom, kolik lidí má alespoň jeden mobil, a kolik lidí nemá mobil žádný. Vlastně to vůbec nevypovídá ani o počtu mobilů, ale o počtu aktivních SIM karet. Mobilní operátoři nás totiž trochu klamou, když hovoří o zákaznících, a ve skutečnosti počítají SIM katy. A vlastně ani to ne: úplně přesně jsou to přidělená telefonní čísla. No a dnes již existují i takové SIM karty, které "nesou" více telefonních čísel současně.

V každém případě jeden člověk může mít více SIM karet, resp. telefonních čísel, a někdo zase žádné. Proto celkový průměr může vyjít nad 100%, konkrétně na 105,5 procenta. Jak je to ale potom s počtem těch, kteří mají alespoň nějaký mobilní telefon?

Na to, kolik lidí vlastní či alespoň používá mobilní telefon, dokáží odpovědět až klasické průzkumy. Jeden takový provedl koncem roku Český statistický úřad, a dospěl k docela zajímavému zjištění: i v naší malé zemi, která se zdála být mobilům velmi zaslíbená, k nim má přístup jen asi 74 procent dospělé populace (od 18 let výše). Takže mobilní operátoři ještě mají koho oslovovat, i když "poslední Robinsoni" v mobilním moři pro ně nebudou asi tak snadným soustem. Možná ale uspějí s maximobilem od Jablotronu, co vypadá a používá se jako klasický pevný telefon. Podle očekávání je totiž nejnižší penetrace mobilů právě mezi nejstaršími spoluobčany, kteří si prťavé mobily zvykají jen obtížně.

Jiný průzkum, jehož výsledky byly zveřejněny také v květnu, přinesl poněkud odlišný výsledek: přístup k mobilům má až 84 procent obyvatel ČR. Rozdíl oproti 74 procentům ale není ani tak statistickou odchylkou (či dokonce chybou), jako spíše důsledkem jinak vymezené cílové skupiny: už to nebyla celá dospělá populace, ale jen populace mezi 18 a 60 lety. Vynecháním nejstarší části obyvatel, s nejméně mobily, pak celkový průměr nutně musel stoupnout.

O jaký průzkum se ale vůbec jednalo? Byl to průzkum informační a počítačové gramotnosti, který si objednalo naše Ministerstvo informatiky ČR u společnosti STEM/MARK. Když už pořádá kurzy práce s počítači, v rámci Národního programu počítačové gramotnosti, chtělo vědět, jaké to přináší výsledky a jak na tom s tou "počítačovou" gramotností vlastně jsme.

Dopadlo to tak, že naše počítačová gramotnost dosahuje úrovně 26,3 procenta. Tedy: 23,6 procenta lidí ve věku od 18 do 60 je "počítačově gramotných". Je to hodně, nebo naopak málo?

Těžko říci, protože žádný průzkum se stejnou metodikou proveden nebyl, takže není s čím srovnávat. Dokonce nejde srovnávat ani s úkolem, který si vláda vytyčila ve svém strategickém dokumentu "Národní informační a komunikační politika": do roku 2006 dosáhnout počítačové gramotnosti alespoň u poloviny obyvatel ČR. Ovšem s důležitým dovětkem, že má již o gramotnost "na úrovni kursů Národní počítačové gramotnosti". No a jejich laťka je posazena poněkud níže, než laťka ze které vzešel výsledek 26,3 procenta. Takže ta polovina počítačově gramotných obyvatel by se možná přeci jen dala splnit.

V samotném závěru května Evropská komise zveřejnila svůj průzkum penetrace broadbandu v členských zemích. V absolutních číslech na tom nejsme zase až tak špatně, díky malým zemím jako je Kypr a Lucembursko, kde mají přípojek ještě méně než u nás. Zato ale v přepočtu na počet obyvatel už to rozhodně žádná sláva není. V rámci unijní pětadvacítky jsme až třetí od konce, s penetrací na úrovni 2 procent! Za námi je už jen Slovensko (1 procento), a Řecko (0,5 procenta). O rozhodně lichotivé není.