Jak se daří pevné přenositelnosti?

Téma přenositelnosti čísel se v poslední době dostává znovu do popředí zájmu - a to jak pokud jde o přenositelnost v pevných sítích, tak i o přenositelnost mobilní. Důvodů k tomu je přitom více. Asi nejvýznamnějším je skutečnost, že právě nyní se "láme chleba" a rozhoduje o budoucnosti přenositelnosti jako takové. Regulátor (Český telekomunikační úřad) má totiž do prvního července vydat jedno ze svých prvních rozhodnutí, již podle nových "pravidel hry" (tj. podle nového zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích), a to právě k tématu přenositelnosti čísel. Půjde o tzv. opatření obecné povahy, které se bude týkat obou variant přenositelnosti - "pevné" (přenositelnosti v rámci pevných sítí), i "mobilní" (v rámci mobilních sítí).

Současně půjde o první test toho, jak vlastně regulátor dostojí povinnosti, kterou mu uložil nový zákon - aby svá rozhodnutí nejprve konzultoval s veřejností, a pak je také náležitě zdůvodňoval. Celý proces ostatně již započal, když regulátor v polovině května zveřejnil návrh svůj první návrh příslušného opatření obecné povahy (OOP /10/XX/2005), a do 3.6.2005 k němu přijímal připomínky. Ty se sešly povětšinou od operátorů (hlavně mobilních), od asociací operátorů, a také od Ministerstva informatiky. Nechybí ale ani připomínky ze strany uživatelů (od sdružení SOS a ZUI).

Dlužno dodat, že většina došlých připomínek se týká přenositelnosti mobilní, která se teprve rodí, zatímco pevná přenositelnost zde již existuje a funguje nějaký ten pátek (od počátku roku 2003), a je tedy již určitým způsobem "zaběhnutá". Pro připomenutí: nový zákon stanoví, že Úřad (regulátor, tj. ČTÚ) má vydat své opatření obecné povahy do 2 měsíců od účinnosti nového zákona (tj. do 1.7.2005), a mobilní operátoři pak mají šest měsíců na to, aby ji ve svých sítích implementovali. Proto také největší počet připomínek přišel právě od nich.

Jak pokračuje pevná přenositelnost?
Dnes se ale podíváme podrobněji na přenositelnost "pevnou", neboli na přenositelnost v rámci pevných sítí. O té se totiž v poslední době mluví ještě z dalšího důvodu - kvůli jubilejnímu počtu 1,5 milionu přenesených čísel. Právě minulý týden to svou tiskovou zprávou oznámila asociace APVTS: její dceřiná společnost CNPAC s.r.o. (Czech Number Portability Administrative Center), která spravuje a provozuje národní referenční databázi přenesených čísel (RNPDB, Reference Number Portability Database), přenesla k 24.5.2005 přesně 1 515 504 čísel.

Pokud si cca 1,5 milionu přenesených čísel to srovnáme s tím, že Český Telecom měl ke konci prvního letošního kvartálu 3,307 milionu pevných linek, mohlo by se zdát, že skoro každé druhé číslo bylo přeneseno. Pokud si k tomu ještě přidáme skutečnost, že podle tzv. 10. implementační zprávy EU bylo ke konci loňského roku v celé Evropě přeneseno cca 5 milionů čísel, vypadá to na fenomenální úspěch. Podle následujícího obrázku, který ukazuje stav k srpnu 2004, jsme někde na druhém až třetím místě, protože právě na přelomu srpna a září loňského roku APVTS oznámilo přenesení miliontého čísla.

Počty přenesených čísel a cena za přenesení (žlutě)

A to vše navzdory tomu, že cena za přenesení jednoho čísla je u nás opravdu výrazně vyšší než v EU, a na uvedený graf by se vůbec nevešla: zatímco v EU je průměr cca 19 EURO, u nás v roce 2003 regulátor rozhodl o tom, že (maximální) cena za přenesení jednoho čísla má být 2 850 Kč (bez DPH). To při dnešním kurzu odpovídá cca 95 EURO!

Jak je to s pevnou přenositelností doopravdy?
Představa, že ČR je země (pevné) přenositelnosti zaslíbená, ve které je každé druhé číslo přenesené, však "není zcela přesná". První upozornění na možný nesoulad lze získat už následující jednoduchou úvahou: pokud přenesení jednoho čísla stojí již zmiňovaných 2850 Kč (bez DPH), pak by přenesení 1,5 milionu čísel muselo přijít na 4,275 miliardy korun. To by byl na jedné straně zlatý důl, a na druhé obrovský výdaj. Opravdu by se pak přenositelnost vyplatila, dokonce v takovém měřítku, že nás řadí na čelo Evropy? Bylo u nás opravdu přeneseno každé druhé číslo v pevné telefonní síti? Nebo zde něco zásadního nehraje?

Ne, základní čísla jsou v pořádku. Jen k nim ještě zbývá dodat dvě maličkosti:

• počty přenesených čísel se netýkají pouze skutečně používaných telefonních čísel, ale obecně všech existujících (přidělených, resp. vyhrazených) telefonních čísel. Tedy i těch, které používány ještě nejsou …
• cena 2850 Kč se týká přenesení jednoho (samostatného) čísla. Pokud se ale přenáší celé skupiny čísel, které "sdílí společné fyzické vedení, respektive rozhraní", pak cena sice stoupá až na 4 974 Kč, ale už není závislá na počtu čísel (a týká se celé skupiny čísel jako takových, resp. operace jejich přenesení). Takže operátorům se pak vyplatí přenášet celé velké rozsahy čísel najednou ….

Oba právě naznačené důvody spolu úzce souvisí a vedou na to, že mezi 1,5 milionem přenesených čísel je jen relativně velmi málo jednotlivých čísel: jen cca 8700. Drtivá většina naopak připadá na větší číselné rozsahy, které teprve dávají ony obrovské počty. K 26.4.2005 vypadala situace následovně:

K tomu je ještě třeba připočítat na 565 portací čísel začínajících na 800 (tj. tzv. zelených linek). Možná ale jde i o nějaké linky s prefixem 8xx a 9xx. V každém případě ale jejich příspěvek do celkového součtu ve výši 1,5 milionu je relativně velmi malý. Zdaleka nejvíce do celkového součtu přispívají dva největší číselné rozsahy, po 1000 a 10 000 číslech. Dohromady představují na 1,374 milionu čísel.

Další zajímavý údaj, který je třeba zkorigovat, je srovnání počtu přenesených čísel s celkovým počtem čísel. Zde určitě není na místě srovnávat 1,5 milionu portovaných čísel s cca 3,3 milionu pevných linek Českého Telecomu. To zanedbává počty pevných linek u alternativních operátorů, ale především to srovnává zcela nesouměřitelné veličiny (pouze vyhrazená vs. skutečně používaná čísla). Korektní by bylo srovnávat 1,5 milionu přenesených čísel s cca 40 miliony čísel, které číslovací plán vyhrazuje pro použití v pevné síti. Pak to vychází jen na cca 3,75 procenta.

Jak úspěšná je u nás pevná přenositelnost?
V souvislosti se strukturou přenesených čísel, mezi kterými převažují velké číselné rozsahy, se nabízí zajímavá otázka: jak a podle čeho vlastně hodnotit úspěšnost "pevné" přenositelnosti v ČR? Podle medializovaných 1,5 milionu přenesených čísel, byť je mezi nimi zřejmě většina těch, které nejsou v praxi skutečně využívány? Nebo podle toho, kolik z přenesených čísel je skutečně používáno?

Odpověď na tuto druhou otázku je docela zajímavá. Když jsem se na ni ptal přímo u zdroje, dostalo se mi odhadu, že skutečně aktivních je minimálně 12 000 čísel. To odpovídá cca 0,8 procenta z celkového počtu přenesených čísel, a docela se blíží celkovému počtu portací (počtu operací přenesení, bez ohledu na to, zda bylo přenášeno jednotlivé číslo či celý rozsah): 11013. Přitom jednoduchých portací (přenosů jednotlivých čísel, nikoli rozsahů) je cca 9300, včetně čísel začínajících na 800, a tato čísla nejspíše budou všechna aktivní (skutečně používaná). Na celé přenesené intervaly pak ale zbývá již jen relativně málo aktivních čísel - s využitím odhadu 12 000 aktivních čísel to vychází na průměr 1,57 aktivního čísla na jeden přenesený rozsah. Přitom poměr cen za přenesení celého rozsahu a jednotlivého čísla je cca 1,75.

Ke komu?
Další zajímavou otázkou je určitě to, ke komu jsou čísla nejčastěji přenášena. To již CNPAC ani APTVS nesdělují, a vyjadřovat se k tomu mohou jen sami operátoři.

Že nejvíce přenesených čísel "půjde" za největšími alternativními operátory, jistě není těžké uhodnout. Konkrétní čísla byla ale ochotna říci jen nová GTS Novera, a to v součtu za dřívější společnosti GTS a Aliatel. Má se jednat o cca 1,2 milionu čísel, což je opravdu větší část z celkového počtu 1,5 milionu, která na ostatní operátory ponechává jen velmi málo. Ovšem pozor, ani tato čísla nevypovídají o počtu přenesených a skutečně aktivních (používaných) číslech. Podle očekávání přitom byla většina čísel (na 90 procent) přenesena ke GTS Novera od Českého Telecomu. Na druhé straně od GTS Novery (resp. od GTS či Aliatelu) bylo k jiným operátorům přeneseno na 200 000 čísel.

Kolik to stojí?
Cena za portaci (přenositelnost), popisovaná výše a vycházející z cenového rozhodnutí regulátora 01/PROP/2005, je poplatkem, který platí jeden operátor (tzv. "přejímající") druhému operátorovi ("opouštěnému"). Není to tedy koncová cena, kterou by platil koncový zákazník (resp. ten, kdo přenášená čísla užívá). Vhodné je dívat se na regulátorem stanovené ceny jako na jednu ze složek nákladů, které má přejímající operátor, a které musí nějakým způsobem pokrýt díky výnosům, které má od příslušného zákazníka. Je na jeho obchodní strategii, jakým způsobem tak učiní. Může to tedy dopadnout třeba i tak, že pro koncového zákazníka bude cena za přenesení záporná (on dostane od přejímajícího operátora nějaké zvýhodnění či prémii apod.), a přejímající operátor si jej "zkasíruje" na něčem jiném, nejspíše na poskytovaných službách.

Ještě ale k nákladům operátorů na přenositelnost: cena za přenesení, placená přejímajícím operátorem opouštěnému operátorovi, je jen jednou složkou těchto nákladů. Další významnou složkou těchto nákladů jsou příspěvky na činnost společné databáze přenesených čísel (společného technického řešení přenositelnosti). V roce 2003, když bylo v databázi RNPDB registrováno a jejích služeb využívalo 10 operátorů, přispíval každý z nich měsíčně 35 000 Kč na její provoz. Od února 2004, díky většímu počtu operátorů, je to již jen 20 000 Kč měsíčně. Dnes využívá služby CNPAC a RNDB na 17 operátorů.

Další náklady, tentokráte již s každým hovorem na přenesené číslo, pak mohou mít operátoři v případě, že jej vedou špatně. Způsob implementace přenositelnosti v pevných sítích v ČR totiž říká, že originující operátor (tj. ten, v jehož síti hovor započal), by jej měl směrovat již s uvážením jeho přesměrování. Měl by se tedy podívat do společné databáze RNPDB, zde si zjistit kam bylo číslo přeneseno, a tam také hovor směrovat. Pokud tak originující operátor neučiní, a hovor směruje tam kam by patřil bez přesměrování (tj. k "původnímu", resp. "opuštěnému" operátorovi), pak tento operátor má povinnost hovor správně přesměrovat - ale současně za to může originujícímu operátorovi naúčtovat 1,15 Kč na hovor.

Jak se přenositelnost vyvíjela v čase?
Ukažme si na závěr několik čísel a grafů, ukazujících jak se počty přenášených čísel (stále jen v pevné síti) vyvíjely v čase. V dalším samostatném článku si již povíme, jak se vyvíjí přípravy na mobilní přenositelnost.

Pozn: databáze RNPDB byla spuštěna v březnu 2003