2004: byl to rok ADSL?

Počátek nového kalendářního roku je vždy příležitostí k ohlédnutí a k bilancování toho, co se v určité oblasti za uplynulý rok odehrálo. V oblasti broabdandu, alias vysokorychlostního přístupu k Internetu, se několik bilancujících a dosti optimistických článků objevilo ještě před koncem roku, například:

• 2004: dobrý rok pro rychlý internet v ČR
• Ceny rychlého internetu klesly v roce 2004 až o třetinu
• V nárůstu vysokorychlostních přípojek k internetu jsme 3. na světě
• ČR měla ve 3. čtvrtletí čtvrtý nejvyšší růst rychlého internetu

Rád bych do této vlny optimismu vnesl také trochu realismu, alespoň pokud jde o oblast ADSL. Jsme na tom skutečně tak dobře, jak naznačují tyto titulky, i obsahy příslušných článků? Pokud ne, jaké jsou hlavní problémy našeho ADSL?

Počty přípojek
Broadband má řadu různých variant, a bylo by chybou jej ztotožňovat pouze s kabelovým připojením a s ADSL. Přesné a oficiální údaje o celkovém počtu všech broadbandových přípojek u nás bohužel chybějí, a k dispozici jsou jen velmi hrubé odhady. Jeden takový zazněl například na loňském Invexu, v rámci diskuse nad Národní broadbandovou strategií. Tehdy zaznělo z úst ministra Mlynáře, že máme celkem asi 300 000 broadbandových přípojek:

• na 50 000 ADSL
• na 50 000 kabelových
• na 50 000 bezdrátových přípojek
• na 150 000 "ostatních" přípojek - pevných přípojek ve firmách, na školách, na úřadech atd.

Je to skutečně ale jen velmi orientační odhad, protože zejména v oblasti bezdrátů a "ostatních" přípojek není počet přípojek nijak systematicky monitorován a vyhodnocován. Navíc situace se poměrně dynamicky mění, a dnes se třeba počet ADSL přípojek přiblížil k dvojnásobku toho, co je započteno v uvedeném odhadu.

Jak rostlo ADSL?

Relativně nejpřesnější čísla jsou k dispozici právě u ADSL, díky tomu že Český Telecom pravidelně zveřejňuje počty "svých" přípojek (těch, které realizuje sám, i těch které "přeprodal" alternativním operátorům). Stále to ale není veškeré ADSL, protože vedle toho "přeprodávaného" od Telecomu již existuje také "vlastní" ADSL od jiných operátorů (například od GTS, či od Českých radiokomunikací), a dále ADSL přes zpřístupněné místní smyčky (postavené na velkoobchodní službě xDSL by Telenor). O těchto dalších variantách však nejsou k dispozici žádné kvantitativní údaje.

Vývoj počtu (přeprodávaných) ADSL přípojek od Českého Telecomu v roce 2004, v tisících (zdroj: Český Telecom)

Vývoj "přeprodávaného" ADSL v loňském roce ukazuje obrázek. Z něj je patrné, že na počátku roku 2004 bylo u nás jen asi 15 000 ADSL přípojek, a ke konci roku 2004 již skoro 100 000. Takže vzato čistě početně, došlo u nás meziročně k nárůstu ADSL o 566 procent, resp. na 6,6-násobek! Na tolik optimismu si ale netroufli ani autoři výše citovaných článků - nejspíše proto, že nárůst (skoro) z nuly na cokoli nenulového vychází vždy hodně vysoký a nemá valnou vypovídací hodnotu. Proto citovali alespoň statistiku společnosti Point-Topic, podle které

Česká republika zaznamenala v letošním třetím čtvrtletí čtvrtý nejvyšší růst počtu vysokorychlostních přípojek k internetu na světě. Počet širokopásmových připojení se od července do září zvýšil zhruba o 45 procent.

Mimochodem, jestliže k 30.6.2004 byl počet (přeprodávaných) ADSL přípojek v ČR 32 000, a na konci září 2004 dosáhl hodnoty 55 000, pak to odpovídá nárůstu kolem 75 procent. Ale je pravděpodobné, že Point-Topic neuvažoval pouze ADSL, ale zahrnul do svého výpočtu i další varianty přípojek (třeba kabelové přípojky), které již tak rychle nerostly, a výsledné procento proto snížily.

Splnily se plány Českého Telecomu?
Český Telecom oficiálně nezveřejňuje žádné "dopředné" plány z záměry, zejména pak ve finanční oblasti. Platí to ale i pro oblast ADSL. Do médií však alespoň občas "něco prosákne". Například v únoru loňského roku publikovalo EURO článek, informující o záměru dosáhnout počtu 100 000 přípojek:

Český Telecom počítá, že do konce letošního roku bude mít 100 tisíc zákazníků využívajících vysokorychlostní připojení na internet prostřednictvím technologie ADSL.

Sám Telecom toto číslo odmítl potvrdit, ale ani jej moc nevyvracel:

"Nemohu to potvrdit, naše interní plány dopředu veřejně nesdělujeme. Toto číslo však není nereálné," řekl Crha …

Z dnešního pohledu tedy Telecom tento svůj "oficiálně nepotvrzený" cíl splnil. Těsně před vánoci vykázal na 96 000 přípojek, a další (ve formě samoinstalačních balíčků) určitě našli lidé pod stromečkem.

Zajímavé ale je, že v průběhu roku, když se počet ADSL přípojek poměrně rychle zvyšoval, Telecom si svůj vlastní cíl dále zvýšil. Alespoň podle článku Projekt Internet Expres 2004 očima Tomáše Doležela v červencovém čísle interního "Zpravodaje Českého Telecomu" měl ČTc v oblasti ADSL následující kvantitativní cíle:

• na konci roku mít 150 000 zákazníků využívajících služeb Internet Expres
• ke konci roku mít 1000 DSLAMů a rozšířit pokrytí službou Internet Expres na území ČR na 85 procent

Pokud je možné brát tyto informace z interního firemního časopisu za "bernou mincí", pak první cíl Český Telecom výrazně nenaplnil - dostal se jen na cca 100 000 přípojek, ale nikoli na 150 000.

Pokud jde o pokrytí, pak zde těsně před vánoci Telecom signalizoval dosažení 88 procent. To na první pohled vypadá jako překročení druhého cíle ve výši 85 procent - ovšem jen dokud si neuvědomíme, že jde o různá pokrytí. Telecomem uváděných 88 procent se týká počtu zákazníků společnosti, a tím fakticky i pevných linek - tj. alespoň nějaké DSLAMy jsou dnes osazeny na 85% pevných linek. Pochopitelně půjde o pevné linky spíše v obydlenějších částem ČR, s větší koncentrací potenciálních zákazníků. Výše citovaný cíl s 85 procenty pokrytí se ale týká území. A to je něco podstatně jiného. Dovolím si odhadnout, že "88 procent pevných linek" je výrazně méně než "85 procent území ČR", a že ani druhý kvantitativní cíl nebyl splněn.

Čím byl nárůst tažen?
Při hodnocení toho, jak rostly počty ADSL přípojek od Českého Telecomu, je dobré vzít v úvahu také strukturu těchto přípojek. V létě Telecom uvedl na trh "light verzi" svého ADSL (službu Internet Expres Start), kterou posléze podpořil i masivní marketingovou kampaní a možností pořídit si jej "na zkoušku". Výsledek marketingových investic se dostavil a tato varianta přípojek začala rychle dominovat mezi nově zřizovanými.

Podle údajů v konce léta byla již více jak polovina všech nových objednávek právě na tuto variantu. Podle údajů, které Telecom zveřejnil na sklonku roku, dosáhl podíl přípojek Internet Expres Start již 35,3 procent všech instalací (tedy cca 35 000). To je v relaci s tím, že čím dál tím větší část objednávek se týká této varianty, a napovídá to, že větší část současného růstu předprodávaného ADSL je "tažena" právě touto "nejmenší" variantou broadbandu. Jedná se ale vůbec o broadband?

Složení ADSL přípojek (zdroj: prezentace ČTc, 10.11.2004)

Připomeňme si, že Internet Expres Start je služba s nominální přenosovou rychlostí 256 kbit/s, která podle měření DSL.CZ efektivně funguje rychlostí spíše poloviční - někde kolem 150 kbit/s. Pokud bychom to porovnali s naší "národní definicí broadbandu", která je obsažena v návrhu Národní brodbandové strategie, pak nominální rychlost by ještě vyhovovala (byť je na samé spodní hranici), ale už by rozhodně nevyhovovala rychlost efektivní. Definice v Národní strategii totiž požaduje, aby se efektivní (tj. skutečně dosahovaná) rychlost příliš nelišila od rychlosti nominální. Jinými slovy trvá na tom, aby zákazník dostával něco, co se až tak výrazně neliší od toho, co je inzerováno a prodáváno. Dokonce to i exaktně kvantifikuje, tak že efektivní přenosová rychlost nemá klesat (v průměru) pod 80 procent rychlosti nominální. U služeb Start ale klesá někam k 60 procentům. Z tohoto pohledu se tedy o broadband nejedná.

Nepříjemná je také Fair Use Policy, aplikovaná u služeb Internet Expres Start. Uživatel může každý týden přenést pouze 256 MB, načež mu rychlost (na downstreamu, tj. ze sítě k němu) klesne na 64 kbit/s. To už by se mělo prezentovat spíše obráceně: jde o přípojku bez omezení objemu přenesených dat, s rychlostí 64/64 kbit/s, která jako zvláštní bonus dává e možnost stáhnout si každý týden až 256 Mbyte vyšší rychlostí, kolem 150 kbit/s - s teoretickým maximem 256 kbit/s. Pak by ale bylo každému ihned jasné, že nejde o žádný broadband, ale jen o jakousi náhražku vytáčeného připojení (dial-upu), která má tu obrovskou přednost, že je dostupná trvale (always-on), a je zpoplatněna paušálně, místo po minutách.

Jak je to s cenami
Těsně před koncem loňského kalendářního roku se v médiích objevila řada článků, pochvalujících si jak u nás výrazně klesly ceny "rychlého Internetu" (viz výše). Týkaly se hlavně ADSL a měly pravdu v tom, že ceny za tuto komoditu u nás meziročně skutečně klesly. Už ale tolik nezdůrazňovaly, že jde o cenu za "alespoň nějaké ADSL", která klesla díky příchodu nových "light verzí", s nižší cenou, ale také s podstatně menším objemem služeb.

Pravdou ale je, že především ve druhém čtvrtletí loňského roku poněkud poklesly ceny i u ostatních "přeprodávaných" verzí ADSL, zejména u alternativních operátorů. Stalo se tak díky tomu, že Telecom snížil ceny svých velkoobchodních služeb, které přeprodává alternativním operátorům? Odpověď je bohužel záporná, a poodkrývá jeden z dosud nevyřešených problémů současného ADSL na našem trhu.

Pravidelní čtenáři Lupy si jistě vzpomenou na loňského Apríla, kdy regulátor vydal cenové rozhodnutí o ADSL propojení. V něm nastavil určitou hladinu velkoobchodních cen (nižší než jakou si určil sám Telecom ve svých referenčních nabídkách), a následně rozhodl individuální spory některých alternativních operátorů s Telecomem, právě o ADSL propojení. Musel to udělat touto cestou a cenové aspekty svého rozhodnutí v těchto sporech vydat nejdříve, právě ve formě obecně platného cenového rozhodnutí, které se týká všech operátorů. Následně alternativní operátoři promítli nové ceny svých "velkoobchodních vstupů" i do svých koncových cen, čímž došlo k jejich poklesu - a na to Český Telecom zareagoval uvedením již zmiňované light verze, v podobě své služby Internet Expres Start.

Problém je ale v tom, že cenové rozhodnutí regulátora dosud nedošlo praktického naplnění. Ani jeden z alternativních operátorů se dosud nepochlubil tím, že se mu podařilo uzavřít platnou smlouvu o ADSL propojení s Českým Telecomem, resp. rozšířit tak svou stávající smlouvu o propojení. Jinými slovy, nové velkoobchodní ceny existují ve formě cenového rozhodnutí regulátora, ale pokud jsem správně informován, dosud se (platně) nepromítly do propojovacích smluv mezi operátory.

V praxi to tedy nejspíše vypadá tak, že Telecom stále požaduje původní ceny ze své referenční nabídky zpřístupnění, alternativní operátoři mu platí ceny vycházející z cenového rozhodnutí regulátora, a všechny strany čekají, jak to všechno nakonec dopadne. To rozhodně není dobrá situace.

Podíl na trhu ADSL
Naléhavost, s jakou je třeba řešit problém ADSL propojení a vzájemné účtování mezi operátory, souvisí i s tím, jak velký podíl na trhu ADSL služeb má Český Telecom a jaký jeho konkurenti. Tento podíl se s postupem času mění, a to výrazně ve prospěch Českého Telecomu - který tak své konkurenty postupně vytlačuje z celého "ADSL byznysu".

Ještě na podzim roku 2003 měl Český Telecom, podle vlastního vyjádření (na konferenci tel.con 2003), podíl na trhu ADSL služeb v ČR ve výši 58 procent. V polovině letošního srpna to bylo již 68 procent (viz zde) , a koncem letošního roku tento podíl dále stoupnul. Například podle odhadů ECTA, citovaných na letošním tel.con-u, jde již o 77 procent.

Alternativní varianty ADSL (zejména přes zpřístupnění místních smyček) sice již na trhu jsou a slibně se rozvíjejí, ale zatím konkurují "přeprodávanému" ADSL jen v kvalitě a ceně, ale nikoli v dostupnosti a počtu již realizovaných přípojek. Ačkoli jejich podíl na trhu není znám, dovolím si jej odhadnout jako dosud velmi malý.

Co bude dál?
Další vývoj kolem ADSL je obtížné předvídat, zejména proto že s příchodem a s aplikací nového zákona o elektronických komunikacích zřejmě nastane delší období hledání, všelijakých zmatků a různého vyjasňování nové situace. Domnívám se proto, že na řešení opírající se hlavně o rozhodnutí regulátora (třeba o ADSL propojení, či o cenovou regulaci cen za zpřístupnění) se nemůžeme moc spoléhat, a že dominovat naopak bude vývoj, který si spíše živelně prosadí sám trh.

Takže pokud se nestane nic zásadního, očekávám že tržní podíl Telecomu na ADSL službách bude nadále růst, alespoň pokud jde o služby domácnostem a nejmenším firmám. Jelikož ale nebude mít vážnější konkurenci, nebude Telecom tlačen k tomu, aby svým zákazníkům dával za stejné peníze více služeb. Podíl "light verzí" tak stále poroste, ale stále to budou služby někde na samotné hranici broadbandu, nebo spíše pod ní, a budou vylepšovány jen v nezbytně nutné míře. Z broadbandu v podobě ADSL se tak bude o to více stávat "always on" (trvalá) a paušálně placená náhrada původního dial-upu, a nikoli tolik potřebný inhibitor zcela nových služeb, aktivit, zájmů, způsobů využívání atd. To neposílí ani nabídku skutečně broadbandových služeb - snad kromě těch, které si Telecom vytvoří sám pro sebe (jako portál Starzone), a sám si na ně také udělá výjimku z objemových limitů, které jinak uplatňuje.

Na druhou stranu takovýto vývoj jen podpoří rozvoj nejrůznějších alternativ, od bezdrátových až po optické, které jsou skutečně broadbandové. Třeba se o to dříve a v o to větší míře dočkáme toho, že někdo s dostatečně silným zázemím dotáhne optiku až na naše sídliště, rozvede zde své dráty a začne po nich nabízet skutečně broadbandové služby - podobně jako to dělají kabelovky, ale nikoli na "televizním" základě, ale už na "počítačovém" základě. O jednom z takových záměrů se můžete dočíst zde.