Minulý týden: ZoEK bez EK, 10. zpráva, GLF …

Minulý týden přinesl řadu významných událostí dlouhodobějšího významu. Pojďme tedy rovnou k věci.

Zákon o elektronických komunikacích - bez elektronických komunikací

Návrh zákona o elektronických komunikacích již v Poslanecké sněmovně projednaly výbory, kterým byl přikázán, resp. které se jej podujaly projednat samy. Nejvíce připomínek a pozměňovacích návrhů se sešlo v Hospodářském výboru, který část z nich akceptoval a doporučí je Sněmovně pro nadcházející druhé čtení (to by mělo proběhnout již zítra, v úterý 14.12.204). Z významnějších věcí stojí za zmínku například doporučení výboru, aby odposlechy nehradili operátoři, ale ti kteří je požadují - tedy policie a bezpečnostní složky. Nebo princip, že ztráty z univerzální služby, vznikající kvůli poskytování zvýhodněných tarifů "sociálně slabým", má hradit také stát.

Horší je ale skutečnost, že poslanci nedokázali najít shodu na způsobu řešení mediální problematiky (hlavně problematiky digitálního a televizního vysílání), a tak zřejmě navrhnou její úplné vyčlenění ze zákona. Přesněji: zákon o el. komunikacích měl ve své části 14 novelizovat stávající zákon č. 231/2001 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání , tak aby jeho pasáže týkající se zejména digitálního vysílání odpovídaly novému evropskému regulačnímu rámci. Nyní vše nasvědčuje tomu, že výbory doporučí sněmovně na nadcházejícím druhém čtení úplné vypuštění této části z návrhu zákona - nejspíše s tím, že problematika digitálního vysílání by se upravila nějakou pozdější samostatnou novelou zákona č. 231/2000 Sb.

Takovýto přístup by po formální stránce byl možný. EU nám samozřejmě nepředepisuje, zda máme převzít nový rámec jedním zákonem, nebo skrze více samostatných zákonů. Důraz ale klade na to, aby byla včas a v potřebném rozsahu v platnosti "společná pravidla", vyplývající z nového rámce. A právě to by se nestalo. Vypuštěním mediální problematiky a jejím samostatným řešení, v horizontu "někdy později", by došlo ke stavu, kdy by se část telekomunikačních aktivit, sítí i subjektů dostala do působnosti nových pravidel (vycházejících z nového rámce), ale část ještě ne (ta část, která se zabývá oblastí digitálního vysílání).

Infringement procedure proti ČR

S postupem projednávání nového zákona o elektronických komunikacích souvisí i to, že Česká republika je jednou z pěti zemí EU, které dosud nepřevzaly nový regulační rámec do své legislativy. Dalšími čtyřmi opozdilci jsou Belgie, Estonsko, Lucembursko a Řecko. Všech těchto pět zemí proto čeká tzv. přestupkové řízení (infringement procedure).

Vůči původním členským zemím, které měly nový rámec implementovat do července 2003, bylo takovéto sestupkové řízení zahájeno již v říjnu 2003. Osm zemí tehdy dostalo první varování, v podobě formálního dotazu, jak celá záležitost postupuje (tzv. Letter of Formal Notice). V prosinci 2003 pak sedm zemí (Španělsko mezitím implementovalo) dostalo druhé varování (tzv. Reasoned Opinion), ve kterém již jsou uvedeny důvody porušení právních předpisů EU a lhůta, ve které má stát nedostatky odstranit (obvykle do dvou měsíců). Země, které ani pak rámec nepřevzaly, se následně ocitly před Evropským soudním dvorem. Dnes tedy jde už jen o tři již zmiňované země: Belgii. Lucembursko a Řecko. Ostatní mezitím nový rámec převzaly, i když některé z nich stále nemají tzv. druhotnou legislativu (různé prováděcí vyhlášky).

Podle zpráv z minulého týdne nyní čeká první fáze "přestupkového řízení" (infringement procedure) i Českou republiku. Bude to již zmiňovaný dotaz a výzva (Letter of Formal Notice), který bychom měli dostat v nejbližší době (pokud se již tak nestalo), a na který bychom měli do dvou měsíců reagovat. Pokud by nový zákon byl na dobré cestě k přijetí a nabytí účinnosti v nejbližší době, pak by se asi nic moc závažného nedělo, a Unii bychom odpověděli, že vše právě dokončujeme.

Ovšem pokud by poslanci skutečně vyčlenili z návrhu zákona celou mediální problematiku a odložili její řešení "na později", pak by to asi rázem bylo o něčem jiném.

10. implementační zpráva

Pohled Unie na to, jak ČR přejímá nový regulační rámec, kupodivu není až tak přísný - alespoň ne podle právě zveřejněné 10. implementační zprávy , která hodnotí rozvoj celého sektoru elektronických komunikací a stav implementace nového rámce v jednotlivých členských zemích, včetně ČR. Samozřejmě je nám vytýkáno, že jsme rámec ještě nepřevzali, ale na druhé straně zpráva vcelku oceňuje naše dosavadní snahy a konstatuje, že i když lze mnohé ještě vylepšit, návrh zákona se vcelku jeví jako odpovídají (dostatečně přesně přebírající nový rámec). Uvidíme, jak se toto hodnocení změní, pokud skutečně dojde k vyčlenění celé mediální oblasti, které Unie začíná věnovat čím dál tím větší pozornost.

První příloha k 10. zprávě obsahuje podrobnější hodnocení jednotlivých zemí, letos již včetně ČR, coby nové členské země. Toto hodnocení je docela aktuální a z mého pohledu korektně popisuje situaci na našem trh. Přesto mne na tomto hodnocení několik věcí zaujalo. Například konstatování, že ceny za unbundling jsou u nás neregulované a "jasně převyšují průměr EU", a především pak zmínka o tom, že ČTÚ se chystá zavést cenovou regulaci i pro undbundling. Takovýto signál jsem ze strany našich alternativních operátorů zaznamenal již nejméně dvakrát, s termínem "ještě do konce roku", ale dosud jsem jej bral spíše s rezervou. Když už o tom ale píše i desátá implementační zpráva, tak už na tom asi něco bude . . .

Další zajímavostí, která mne na hodnocení ČR zaujala, je otázka využití kmitočtů v pásmu 450 MHz pro datové přenosy (technologií CDMA2000 1xEV-DO), skrze službu Eurotel Data Express společnosti Eurotel. Ve zprávě se konstatuje, že je otázkou, zda práva k využití těchto frekvencí jsou "speciální" nebo "exkluzivní". Český telekomunikační úřad měl podle zprávy deklarovat, že otázky s tím spojené lze vyřešit uložením povinnosti poskytovat přístup k datovým službám mobilní částí sítě na velkoobchodní bázi (tedy nějak podobně, jako třeba u ADSL). Komise prý sleduje tuto otázku velmi pozorně, ale dosud se žádná velkoobchodní nabídka neobjevila. Zajímavé, že bychom se tedy dočkali přístupu k CDMA i pro ostatní operátory, na velkoobchodní bázi? Pokud si dobře vzpomínám, nejméně jeden operátor (Czech On-Line) o něco takového Eurotel žádal, ale neuspěl.

Jinak je ale celá desátá zpráva velmi obsáhlé (i poučné) čtení, a zaslouží si nejméně jeden samostatný článek.

Global Leaders Forum bude v Praze

Další zajímavá zpráva přišla minulý týden od společnosti Microsoft. Ta již několik let pořádá setkání vysokých představitelů řady zemí, s názvem GLF (Global Leaders Forum), na kterých se diskutuje o vlivu informačních technologií na konkurenceschopnost, ekonomický růst a veřejnou správu, a také o přínosech informační společnosti všem sociálním skupinám.

Již řadu let se toto fórum konalo v americkém Seattlu, a teprve v loňském roce se poprvé konalo mimo USA - v Římě, pod patronátem italského prezidenta Berlusconiho. Další setkání GPL, na přelomu ledna a února příštího roku, má proběhnout - kde jinde než v Praze. Záštitu nad celou akcí převzal ministr Mlynář a pražský primátor Pavel Bém, fórum zahájí ministerský předseda Stanislav Gross, a jedním z hlavních řečníků bude i prezident Václav Klaus. Přijet do Prahy má i nová komisařka EU pro informační společnost a média Vivien Redingová, bývalý komisař Evropské unie Christopher Patten, či bývalý švédský premiér Carl Bild. Chybět pochopitelně nemůže zakladatel Microsoft Bill Gates.

Zajímavé je, že právě na loňském GFL v Římě společnost Microsoft spustila svůj program Partneři ve vzdělávání (Partners in Learning), ke kterému se v lednu letošního roku (během návštěvy Billa Gatese v Praze) připojila i Česká republika. Příslušné "memorandum o porozumění" podepsala ministryně školství Buzková. Bill Gates se tehdy sešel i s ministrem informatiky Mlynářem, který byl sice s obsahem programu také seznámen, ale nepodpořil jej. Podle tehdejšího mluvčí ministra Kláry Volné je zbytečné, aby se stát touto formou zavazoval ke spolupráci s jednou firmou. S obecnou spoluprací prý resort souhlasí, ale ne formou zvláštního memoranda.

Privatizace Telecomu: zelenou mají i finanční investoři

Minulý týden pokračovalo také rozhodování vlády o způsobu (do)privatizace Českého Telecomu. Ve středu vláda schvalovala podmínky zkráceného výběrového řízení, připravené ministerstvem financí, a vyjadřovala se také k možnosti účasti finančních investorů. Ještě před zasedáním vlády se k této otázce vyjádřil o poradce premiéra Jan Mládek (jehož předchozí návrh ve smyslu "nejprve výběrové řízení, a kdyby neuspělo tak prodej přes kapitálový trh" vláda nakonec přijala). Tentokráte byl poradce Mládek pro možnost účasti finančních investorů, a to v konsorciích se strategickými investory. Vláda nakonec akceptovala i toto doporučení a účast finančních investorů (v konsorciích se strategickými investory) skutečně povolila.

I Slovensko má broadbandovou strategii

Podobně jako Česká republika, má i Slovensko svou národní broadbandovou strategii (správně: Národnú stratégiu pre širokopásmový prístup Slovenskej republiky). Ačkoli s liší terminologií (hovoří o "širokopásmovém prístupu", místo o vysokorychlostním), je v mnoha aspektech podobná té naší. Například v definici toho, co vlastně je broadband (ať již překládaný jako širokopásmový či vysokorychlostní přístup). I slovenská definice má obecnou část, která říká že "broadband nesmí zdržovat a být úzkým hrdlem", a tuto obecnou část doplňuje o konkrétní část, kde říká že v současné době je spodní hranicí 256 kbit/s. Na rozdíl od naší strategie však slovenská tuto hranici přisuzuje pouze takovým připojením, které slouží domácím uživatelům. Pro firmy, úřady atd. stanovuje jako spodní hranici 2 Mbps (dokonce symetricky)!

Shodné s naší strategií je např. konstatování, že hlavní problém je v rozvoji přístupových sítí, který by bylo vhodné podpořit. Strategie se tedy hlásí k podpoře budování nových metropolitních sítí a místních rozvodů ve vlastnictví uživatelů (obcí a měst), za podmínky vyřešené správy a provozu, a otevřenosti vůči všem operátorům. I to je velmi podobné naší vlastní strategii, která se však v poslední verzi přiklonila více k podpoře obsahu, než k podpoře infrastruktury pro šíření tohoto obsahu.

Také na Slovensku hodlají k financování využívat fondy EU, dále "vyčleněné prostředky v kapitole Ministerstva", a plánují i "Samostatný sektorový operačný program pre oblasť informatizácie, výhľadovo pre roky 2007 až 2013". Jen, na rozdíl od ČR, neplánují ani založení Fóra pro rozvoj broadbandu, ani Národního broadbandového serveru.