Minulý týden: privatizace, digitalizace, kabelovky …

Minulý týden přinesl řadu zajímavých událostí, o kterých jste se mohli dočíst i zde na ISDN serveru. Například o tom, jak České radiokomunikace chtějí koupit Aliatel, a Czech On-Line a Contactel naopak ne. Poněkud mi to připomnělo situaci kolem jiného prodeje - majoritního podílu státu v Českém Telecomu. Také zde se řady zájemců rozdělily, na ty kteří měli zájem a stále mají, dále ty kteří zájem měli ale už nemají, nebo nemají a nikdy neměli, nebo jej mají ale nechtějí o tom moc mluvit. Že se v tom neorientujete? Nevadí, hlavně aby se zorientoval alespoň Fond národního majetku, který je skutečným prodávajícím za český stát (a výnos z prodeje půjde do jeho rozpočtu).

Právě z Fondu národního majetku, konkrétně od jeho místopředsedy Pavla Kuty, měla minulý týden přijít informace, že o Telecom má zájem jak Swisscom, tak i rakouský Austria Telecom. Nakonec se ale ukázalo, že to platí jen pro Swisscom, zatímco Austria Telecom uvedenou zprávu popřel. Kde se tady informace o zájmu Rakušanů vzala?

"Celé to vzniklo nedorozuměním. Já jsem pouze řekl, že Swisscom a Telekom Austria byly na seznamu oslovených firem a Reuters napsal, že potvrdily svůj zájem," hájil se Pavel Kuta (podle LN).

Rakušané pak svůj "nezájem" potvrdili:

"Naše expanzní strategie se netýká České republiky. Mohu pouze sdělit, že český trh sledujeme," řekl LN mluvčí rakouské firmy Martin Bredl.

Podobný osud měly i zprávy o tom, že dalším zájemcem o Český Telecom má být francouzský inkumbent France Telecom, který se kvůli tomu chce sejít s našimi představiteli. V polovině minulého týdne s takovouto informací přišlo EURO:

Členové nejvyššího vedení France Télécom mají příští týden jednat v Praze s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. Tématem jednání bude privatizace Českého Telecomu. Schůzku si vyžádala francouzská strana.

Jiné prameny se snažily tuto zprávu poměrně brzo dementovat, ale Euro trvalo na svém:

EURO OnLine trvá na pravdivosti své informace. Její zdroj blízký privatizaci sice není možné uvést, nicméně informace byla opakovaně ověřena.

Nakonec zprávy o chystané schůzce popřel jak sám France Telecom, tak i naše Ministerstvo financí:

Zástupci ministerstva financí nebudou příští týden jednat s vedením France Telecomu o privatizaci majority v Českém Telecomu, jak spekulují některá média.

Takže oficiální schůzka asi nebude, ale co zájem jako takový? Když se jedná o takový obchod, jako je majorita v Českém Telecomu a přímý prodej, je vhodnější plně medializovat tu či onu variantu? Nebo je vhodnější raději nic nemedializovat a jednat spíše diskrétně?

Jak tedy vypadá současná situace? Oficiálně (a mediálně) potvrzen se zdá být zájem dánského TDC a nyní i švýcarského Swisscomu. Obě tyto společnosti již měly zaslat příslušná stanoviska, vyjadřující jejich zájem. I podle poradce premiéra pro ekonomiku (poslance Jana Mládka) jsou to v současné době jediní dva zájemci z řad strategických partnerů.

I tak ale zřejmě došlo k určitému posunu názorů na vhodnost dalšího postupu privatizace, více směrem k původně uvažovanému přímému prodeji. Například právě poradce Mládek prý hodlá doporučit vládě to samé, co vládní poradce (konsorcium Credit Suisse First Boston a České spořitelny): nejprve zkusit přímý prodej, a teprve kdyby se to nedařilo, tak prodej přes kapitálové trhy. Přímý prodej zřejmě stále preferuje i Fond národního majetku. Naproti tomu např. Ministerstvo financí názor očividně nezměnilo a stále považuje za vhodnější prodej přes kapitálový (akciový) trh.

Hrozí právní komplikace?

Se zajímavým postřehem k privatizaci přišly v minulém týdnu Lidové noviny. Povšimly si toho, že když svého času prodávalo své akcie na kapitálovém trhu konsorcium TelSource, management Telecomu "odmítl na základě doporučení najaté právní firmy Weil, Gotschal & Manges spolupracovat při prodeji". Zřejmě tedy neumožnil potenciálním zájemcům nahlédnout hlouběji do svých účetních knih a dalších zdrojů, nad rámec veřejně dostupných údajů, a kvůli tomu měli kupci méně podrobnou představu o tom co kupují - což se nejspíše projevilo i na ceně.

Již počátkem listopadu ale vedení Českého Telecomu naznačilo, že v případě prodeje přes akciové trhy vyjde prodávajícímu vstříc a poskytne mu při prodeji podporu:

"Pokud o to vláda požádá, je management připraven v zájmu společnosti a všech jejich akcionářů poskytnout podporu v rozsahu daném platnými zákonnými a regulačními normami," řekl mluvčí Vladan Crha.

Právě kvůli možným problémům s rozsahem podpory při prodeji státního podílu si nyní ČTc najal jako poradce Deutsche Bank, která by mu měla pomoci případné střety řešit. S nynějším záměrem managementu poskytnout podporu a více informací kupcům však kontrastuje názor poradce Mládka:

"Samozřejmě by bylo lepší mít více informací, ale nedovedu si představit, že přístup manažerů bude rozdílný kvůli hrozbě právních problémů včetně žalob," uvedl pro Bloomberg poslanec ČSSD a poradce premiéra Grosse Jan Mládek. Podle něj by v případě nestandardních podmínek poskytnutých managementem ČTe mohl TelSource manažery žalovat. A to kvůli tomu, že dosažená cena při prodeji akcií Telecomu mohla být lepší, kdyby jeho manažeři s TelSource při prodeji spolupracovali.

Poradce Mládek upozorňuje také na to, že i kdyby nyní vláda přijala rozhodnutí privatizovat přes kapitálový trh, stejně by se mohlo začít nejdříve v dubnu, až po vydání auditovaných výsledků Českého Telecomu za rok 2004.

Digitalizace

Další "vleklou kauzou" se zdá být problematika digitalizace rozhlasového a televizního vysílání. Aktuální stav je takový, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání již vypsala výběrové řízení, v rámci kterého hodlá udělovat licence na nové (digitální) televizní vysílání, a to včetně tzv. souboru technických parametrů - tedy včetně kmitočtů a vysílacích výkonů pro jednotlivé lokality. To ale nekoresponduje s tím, že dostupné kmitočty již v létě přidělil ČTÚ, a to třem provozovatelům sítí digitálních vysílačů (kteří budou zajišťovat šíření signálu skrze své vysílače). Pokud by tyto kmitočty chtěla přidělit Rada, vzhledem k samotné podstatě digitálního vysílání (existenci tzv. multiplexů, jako skupin programů vysílaných současně), by musela přidělit stejné frekvence více televizním stanicím, tj. přidělovala by kmitočty jako sdílené. Tím by současně předurčila, jak budou sestaveny jednotlivé multiplexy - což by ale svázalo ruce poslancům, kteří do toho nejspíše také budou chtít zasáhnout, zejména pokud jde o zařazení tzv. veřejnoprávních médií (buďto formou podmínky "must carry", tj. s povinností zařadit jeden či několik veřejnoprávních programů do jednotlivých multiplexů, nebo vyhrazením celého jednoho multiplexu pouze pro veřejnoprávní média).

Poslanci ze Stále komise pro sdělovací prostředky přitom již dříve vyzvali Radu, aby do přijetí nového zákona o elektronických komunikacích, který problematiku digitálního vysílání ošetřuje, nepodnikala žádné nevratné kroky. Někteří poslanci (např. Ivan Langer) dokonce pohrozili možností odvolat Radu.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání však výběrové řízení na nové licence přeci jen vypsala, byť jen pro dva multiplexy (a jeden ponechala "stranou", prý pro možnost udělat z něj multiplex veřejnoprávní). Reakce některých poslanců byla dosti ostrá, ale celá Stálá komise se neshodla na žádné konkrétní reakci a pouze odložila své jednání.

Minulý týden pak poslanec Pleva (ODS) přišel s návrhem vložit do zcela jiného (a obsahově nesouvisejícího) zákona "o biocidních přípravcích" klauzuli, která by výběrové řízení ještě v letošním roce zakázala. Reakce ministra informatiky Mlynáře na tento návrh byla podle tohoto zdroje taková, že "je třeba zastavit živelný vývoj, který probíhá v oblasti digitalizace" - ale že "vsuvka do jiného zákona" není vhodným způsobem jak to udělat. Jediným řešením by prý bylo to, aby se Rada držela výzvy a doporučení poslanců, a počkala až na definitivní znění zákona o elektronických komunikacích.

Problematice digitalizace rozhlasového a televizního vysílání byla v závěru minulého týdne věnována celá konference (III. Českokrumlovská mediální konference: Přechod na digitální vysílání). Na jejím webu najdete jak spoustu článků o průběhu konference, tak i zvukový záznam jednotlivých vystoupení.

Karneval oslavuje deset tisíc, UPC chystá zrychlení

Zatímco o počtech ADSL přípojek v ČR existuje poměrně přesný přehled, díky tomu že Český Telecom pravidelně informuje o vlastních číslech (a počty "ostatních" ADSL přípojek jsou zatím asi jen malé), pro kabelové operátory to neplatí. Ti jsou na svá čísla o realizovaných internetových přípojkách mnohem skoupější, a zveřejňují je poměrně zřídka.

Minulý týden se pochlubil Karneval, tím že dosáhl "kulatého" počtu 10 000 internetových přípojek. O tom jste se ostatně mohli dočíst již i zde na ISDN serveru. Při té příležitostí pak Karneval informoval i o tom, že většina jeho zákazníků preferuje rychlejší, byť dražší přípojky, před lacinějšími (ale pomalejšími):

Zájem je hlavně o vysokorychlostní tarify s rychlostí nad 1000kbps, které představují zhruba 95 procent objednávek," řekl Dušan Jelínek, obchodní a marketingový ředitel Karneval Media.

To poněkud kontrastuje s tím, co hlásí jak Český Telecom, tak i UPC: že jim zase jdou nejvíce na odbyt právě služby poskytující sice "méně muziky", zato ale za méně peněz - tedy přípojky s nižšími rychlostmi a nižšími objemovými limity (tj. přísnější fair Use Policy), ale zato s nižší cenou.

Možná že právě s tímto trendem, tedy s větším zájmem o menší ale lacinější služby, souvisí i signály, které v poslední době přichází od UPC. Naznačují totiž, že UPC chystá další zrychlení svých služeb, se zachováním jejich ceny (ale bohužel asi i objemových limitů). Mělo by se jednat zejména o postupné zrychlování, související s tím, jak UPC postupně rekonfiguruje svou síť - stále zmenšuje sdílené segmenty (snižuje počty uživatelů, kteří jsou připojeni ke sdílenému segmentu). Tím se mu otevírá prostor k dalšímu zvyšování rychlosti, připadající na jednoho uživatele. K největšímu zrychlení, postupně snad až na dvojnásobek, by mohlo dojít na upstream (směrem od uživatele do sítě), ale zkrátka by neměl přijít ani opačný směr, downstream.