Jak dopadne konvergence v obýváku?
Co bude výsledkem postupného splývání počítačů, hi-fi věží a TV přijímačů? Před čím budeme usínat na kanapi v obýváku? Před televizní obrazovkou, nebo před počítačovým monitorem? Letošní Invex předvedl obě varianty.Všude kolem nás bují jak konvergence, tak i divergence. Diverguje (roste nade všechny meze) například naše zadluženost, ale to by bylo na úplně jiné povídání. Naopak konvergují, neboli postupně splývají takové věci, jako jsou telekomunikace a informatika (do "elektronických komunikací"), či celá ministerstva (viz nové Ministerstvo informatiky, které "pokrývá" telekomunikace, informatiku, pošty atd.). Splývají dokonce i ministerské koncepce, když místo původní Státní informační politiky a Národní telekomunikační politiky máme nyní konvergovanou Státní informační a komunikační politiku. Samozřejmě konvergují také původně oddělené telekomunikační sítě a sítě počítačové.
Co ale koncoví uživatelé? Projevuje se trend ke konvergenci nějak i u nich, v tom co a jak dělají a co používají, co nakupují a za co platí atd.?
Ještě nepříliš dávno existovala ostrá hranice i v domácnostech: ke sledování televizních programů sloužil televizor, k přehrávání hudby hi-fi věž, discman, walkman apod., a k provozování nejrůznějších programů zase počítač.
V poslední době ale i zde dochází k postupné konvergenci. Asi nejvíce ji využívá nejmladší generace, která přišla na chuť MP3-kám a zjistila, že svou oblíbenou moderní muziku (pokud se ty zvuky vůbec dají takto nazvat :-) si může stejně tak dobře přehrávat ze svého počítače či z nějakého MP3-přehrávače. Tak proč si potom pořizovat ještě samostatnou hi-fi věž?
Stejně tak si majitelé počítačů začínají uvědomovat i to, že nepotřebují ani samostatnou televizi - stačí když si svůj počítač rozšíří o některý z TV tunerů, kterých je dnes na trhu habaděj (již i pod 1000 Kč), a rázem mohou sledovat své oblíbené televizní programy na monitoru svého počítače.
Docházet to začíná už i výrobcům LCD monitorů, kteří stále častěji zabudovávají TV tunery do svých produktů, které se tak stávají kombinací televizoru a počítačového monitoru.
S jistým zjednodušením lze konstatovat, že technologicky dnes již není žádný problém "přenést" televizi a hudbu na počítač. Zvláště pak s ohledem na to, že hudba se již dříve "digitalizovala" (když digitální CD-čka a MP3-ky vytlačily analogové gramodesky a magnetofonové pásky), a nyní se postupně digitalizuje i televizní a rozhlasové vysílání. Výrobci softwaru i počítačového hardwaru jsou tomuto trendu pochopitelně nakloněni, protože si od něj (a asi právem) slibují rozšíření svého tržního segmentu a zvětšení obratu.
Někteří, jako třeba firma Microsoft, již před časem zformulovali své vize toho, jak se právě počítač stane multimediálním centrem domácnosti, a nahradí tak samostatnou televizi, hi-fi věž, i třeba různé herní konzole apod. Tuto vizi se pak postupně snaží zapracovávat do svých produktů - konkrétně Microsoft do svého operačního systému Windows XP.
Nespí ale ani producenti hardwaru. Jejich výrobky mají již tradičně provedení, které je "hodně počítačové", a naopak vůbec nepřipomíná svým vzhledem (ani způsobem ovládání) spotřební elektroniku typu hi-fi věží či TV přijímačů.
I zde však existují výjimky, a jedna z nich byla k vidění i na letošním Invexu. Dokonce zde získala i Křišťálový disk, v kategorii "Technologie pro domácnost, zábavu a vzdělávání". Jde o zařízení typu "vše v jednom", zahrnující jak klasické PC, tak i TV tuner (digitální, pro příjem digitálního vysílání dle standardu DVB-T), a samozřejmě schopnost přehrávat hudbu z CD i DVD (včetně vypalování), ve formátu MP3, zpracovávat fotografie a videosekvence atd. Jak si můžete povšimnout z obrázku, toto zařízení (plným jménem Fujitsu-Siemens Scaleo C) už nepřipomíná tolik počítač, jako spíše hi-fi věž.
 |
Na letošním Invexu byla k vidění i opačná vize. Vize počítače a Internetu, "zabudovaného" do televize.
Přesněji: byla to vize služby, nikoli zařízení. Tedy představa toho, že uživatel si objedná a platí určitou službu, místo toho aby si pořídil nějaké konkrétní zařízení (počítač či něco jiného). Součástí této představy je i zásada, že uživatel se nemusí starat o konkrétní realizaci poskytované služby, a pouze ji používá - a samozřejmě za toto používání platí, a to průběžně.
Na letošním Invexu takovouto službu předváděl Český Telecom (spolu se svým dceřiným Eurotelem). S uživatelem komunikovala přes televizní obrazovku, s tím že příslušný výstup byl generován zařízením které bývá označováno jako tzv. set-top box. Ten může být jednoúčelovým "konvertorem", převádějícím digitální vysílání na analogové, které je schopen zobrazit i klasický (analogový) TV přijímač. Stejně tak ale může mít set-top box mnohem pokročilejší funkce, a mohou na něm být provozovány celé aplikační programy, které s uživatelem komunikují také prostřednictvím televizní obrazovky. Právě to je princip, na kterém by měla být založena budoucí služba Českého Telecomu, zatím pracovně označená jako eHome.
 |
Nabízet by měla jak příjem televizního vysílání a aplikace s tím bezprostředně související (jako třeba elektronického programového průvodce, alias EPG), tak i aplikace typu video a audio on demand (například stahování filmů a hudby z portálu starzone), či přehrávání "vlastní" hudby a videa, vystavování vlastních fotografií uživatele atd. Chybět by ale neměly ani vysloveně "počítačové" aplikace, jako email, brouzdání báječným světem World Wide Webu, a pochopitelně ani různé "elektronické" nakupování, hry a další služby.
Pro naplnění těchto možností však zmiňovaný set-top box nevystačí jen s jednosměrným příjmem digitálního televizního signálu (dle standardu DVB-T). Pro dosažení interaktivity potřebuje ještě nějakou formu zpětné vazby, resp. možnost přenosu dat směrem od uživatele. Možností, připadajících v úvahu, je více - od dial-upu, přes GPRS, CDMA, až po ADSL apod.
Základním charakteristickým rysem "varianty televize" (zde budoucí služby eHome, pod značkou "Digital Home") ale není to, že uživatel se na vše dívá skrze televizní obrazovku. Neměl by být až tak velký problém nasměrovat výstup set-top boxu na počítačový monitor, který má dokonce lepší možnosti zobrazování (větší rozlišení). Podstatné je spíše to, že jde o službu. Tedy o řešení, v rámci kterého se o vše stará poskytovatel služby - o aplikace, provozované v rámci set-top boxů, o uložení všech dat uživatele atd. Uživatel se naopak nemusí starat o nic, a jen službu používat (a platit za ni, "průběžným" způsobem).
Současně s tím je ale uživatel odkázán právě a pouze na to, co mu jeho poskytovatel služby nabídne. Sám si nemůže nainstalovat žádné nové aplikace či jinak rozšířit funkčnost poskytované služby. Specifickým handicapem je i menší rozlišovací schopnost klasické TV obrazovky, což činí problémy například při zobrazování běžných WWW stránek.
Naproti tomu "varanta počítač" přeci jen předpokládá určitou aktivitu a péči koncového uživatele, který se musí sám starat o svůj počítač - ale také si na něm může instalovat a provozovat takové aplikace, jaké si zvolí sám atd. Navíc náklady tohoto uživatele budou mít více jednorázový ("pořizovací") charakter, zatímco jejich průběžná složka by měla být velmi malá (spotřeba el. energie apod.).
Lze nějak předpovědět, jak dopadne souboj mezi "televizí v počítači" a "počítačem v televizi"?
Troufnu si tipovat, že ani jedna z variant neporazí tu druhou zcela a úplně, tak že by ji vymazala ze světa. Vždy se asi najdou lidé, kteří budou preferovat aby se "někdo postaral za ně", a dají přednost předem připravené "službě" s výstupem na televizi. Stejně tak ale budou jistě existovat lidé aktivní, kteří si budou sami volit co a jak chtějí dělat, sledovat, používat, kteří nebudou mít strach z počítače, budou schopni se o něj starat, a dají přednost jeho rozšíření o televizi a další multimediální schopnosti.
Co si o tom myslíte?