Vyšlo na isdn.cz, 20.9.2004
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b04/b0920002.php3

Minulý týden: odměny, produktivita, pokuty …

Management Českého Telecomu má být bohatě odměněn podle výsledků privatizace (prodeje podílu majoritního vlastníka). Sám si ale hledal svého privatizačního poradce, který by měl sledovat zájmy minoritních akcionářů. Produktivita práce v ČR dosáhla 62 procent, a je nejvyšší v sektoru telekomunikací, kde dosahuje 73 procent. ÚOHS udělil pokuty všem třem mobilním operátorům. Za co?

Minulý týden byl doslova nabitý událostmi, které nějak souvisí s Českým Telecomem, ADSL, či přenositelností v mobilních sítích. O všech jste se mohli dočíst zde na ISDN serveru v samostatných článcích. Proto se zde zaměříme na ty události z minulého týdne, které se mezi hlavní zprávy na zdejším serveru již nedostaly.

Odměny pro vedení Českého Telecomu

Minulý týden se v médiích objevila zajímavá zpráva, vztahující se k privatizaci Českého Telecomu. Jde o Kompenzační plán, který již v červnu schválila valná hromada Českého Telecomu, na návrh jeho představenstva. Teprve nyní však vyšlo najevo, o co přesně jde, a hlavně "kolik" je ve hře, a "za co": jde o odměny nejvyššímu managementu Telecomu (představenstvu, ale také dozorčí radě). Podle odhadu, který si nechaly udělat Hospodářské noviny, by výše těchto odměn měla dosáhnout až 237 milionů! Zarážející je také to, že výše odměn by měla být závislá na tom, jak se privatizace podaří. Podle HN:

Odměna závisí na vývoji cen akcií Českého Telecomu na veřejných trzích a výsledku privatizace," stojí v důvodové zprávě Kompenzačního plánu, který mají HN k dispozici.

Na výsledku privatizace by ovšem neměla záviset jen výše odměn, ale také způsob jejich výplaty. Ta by měla být čtvrtletní, a měla by začít v březnu příštího roku. Jak ale uvádí HN:

Poslední prémie má být vyplacena v prosinci 2006. Pokud bude Telecom prodán dříve, vedení firmy dostane najednou všechny zbývající odměny.

Nad takovýmito odměnami se nyní pozastavují i představitelé státu, coby zástupci majoritního vlastníka Českého Telecomu, a chtějí nechat celou věc prošetřit. Jejich argumentem je mj. to, že management nemá přímý vliv na to, jak a za kolik bude privatizováno:

(HN) "Není to příliš sofistikovaný motivační program a navíc má některé velmi neobvyklé prvky," říká například ekonom Miroslav Zámečník. "Je nutné mít na mysli, že to, komu a za kolik se Telecom prodá a jak na investora reaguje trh, nejsou věci, které mohou a mají orgány společnosti ovlivňovat," dodal.

V souvislosti s odměnami pro management Telecomu je vhodné si připomenout zhruba měsíc staré zprávy o tom, že vedení Českého Telecomu si samo hledá vlastního poradce pro privatizaci. Tím se měla stát německá Deutsche Bank (viz např. zde či zde). K čemu ale potřebuje Telecom vlastního poradce, když privatizaci bude řídit a realizovat vlastník, nikoli management firmy? Odpověď je podle ČTK následující:

Deutsche Bank by měla vedení Telecomu radit jak postupovat, aby při privatizaci nebyli poškozeni menšinoví akcionáři, kteří drží 49 procent akcií a většinou je tvoří zahraniční investoři. Právě jejich zájmy by mohly být při některých krocích majoritního vlastníka, kterým je FNM, ohroženy.

Docela by mne zajímalo, jak je v Kompenzačním plánu řešen případný nesoulad mezi zájmy privatizujícího majoritního vlastníka (státu) a minoritních akcionářů, a za co vlastně má být management společnosti odměněn.

Na závěr si neodpustím ještě jeden postřeh: Ministerstvo informatiky dokončuje národní broadbandovou strategii. O jejím obsahu je dosud známo jen málo, ale něco přeci jen. Ještě před prázdninami ministr Mlynář na jedné tiskovce zmínil, že by měl být vytvořen fond na podporu rozvoje broadbandu v ČR, do kterého by stát mohl vložit jedno procento z výnosů privatizace Telecomu. Pokud se to podaří (při dnešním stavu státních financí je to asi skutečně otevřenou otázkou), mělo by to představovat částku kolem 500 až 600 milionů. Připadá vám to hodně či málo, ve srovnání s tím, co by si měl rozdělit na odměnách management Telecomu?

Produktivita práce

Minulý týden představila v Praze svou nejnovější studii společnost Czipin&Proudfoot Consulting. Ta již několik let sleduje a vyhodnocuje produktivitu práce v řadě zemí v Evropě i jinde ve světě, a zajímá se také o to, co ji nejvíce narušuje. Z letošních výsledků pro nás může být dobrým vysvědčením to, že produktivita práce v ČR stoupla na 62 procent, čímž jsme za sebou nechali takové země, jako je Francie (60%) či Španělsko (61%). Náš odstup za zeměmi, které si často dáváme za vzor, se přitom snížil na pouhé dva procentní body - Německo i USA mají shodně produktivitu práce 64 procent. Nejsou to báječné výsledky?

Možná ano, ale jen do doby, než se začneme zajímat o to, jak je vlastně produktivita při tomto měření chápána a vyhodnocována. Je dána tím, jak intenzivně lidé pracují a jakou hodnotu přitom vytvoří? Bohužel nikoli - procenta produktivity, udávaná v předmětné studii, jsou dána pouze poměrem mezi celkovým počtem hodin strávených v práci (chcete-li: odpracovaných), a počtem hodin, po které se zaměstnanec věnoval "něčemu užitečnému". Takže v ČR prý průměrný zaměstnanec odpracoval 1906 hodin za rok, ale z nich bylo 724 hodin "ztraceno" (připadlo na různé prostoje, výpadky, opravy apod.). Zbývá 1182 "užitečně využitých" hodin, a ty odpovídají 62 procentům z celkového počtu 1906 hodin strávených v práci.

Osobně bych za "produktivitu práce" považoval něco trochu jiného, než poměr mezi "celkovými" a "užitečnými" hodinami, který nevypovídá nic o tom, jak dobře byl pracovní čas využit, jaká hodnota byla vytvořena atd. Na druhou stranu to vysvětluje skutečnost, že v ČR máme výrazně nižší kupní sílu než třeba v Německu či v USA, kde mají jen nepatrně vyšší poměr mezi celkově odpracovanými a užitečně využitými hodinami. Navíc: v ČR trávíme v práci široko daleko nejvíce hodin (již zmiňovaných 1906). Například v Německu je to jen 1444 hodin celkově strávených v práci, a z nich pak je "ztraceno" jen 519.

Jak ale vše souvisí s oblastí ICT a s telekomunikacemi, resp. elektronickými komunikacemi? Například tak, že studie si podrobněji všímala i uvedeným způsobem definované priority v jednotlivých odvětvích. A právě zde jasně vedou telekomunikace, kde se pracuje s nejvyšší "produktivitou" ve výši 73 procent! Další v řadě pak je automobilový průmysl, se 70 procenty.

Zajímavý byl také výčet faktorů, které brání dosažení vyšší produktivity práce (a zřejmě se tedy i nejvíce podílí na "ztracených" pracovních hodinách). V rámci těchto faktorů byl sledován i vliv problémů s IT, a zde jsou výsledky pro ČR docela příznivé. U nás se totiž problémy s IT mají podílet na nízké produktivitě jen v 6 procentech, což je široko daleko nejméně. Druhá nejnižší hodnota vyšla Francii (8 procent), a zcela na opačném konci pak jsou USA a Německo, kde stejný ukazatel dosahuje 24 procent! Celkový průměr sledovaných zemí je 18 procent.

ÚOHS pokutuje mobilní operátory

Minulý týden se také objevila zpráva o tom, že ÚOHS udělil pokuty všem třem našim mobilním operátorům, za "zakázané a neplatné dohody o nepřímém určení obchodních podmínek". Celková výše pokut dosahuje 44 milionů korun, z čehož má Eurotel zaplatit 22 milionů, T-Mobile 12 milionů a Český Mobil celkem 10 milionů. Za co to ale je?

Zdůvodnění, obsažené v tiskové zprávě ÚOHS, je následující:

Uvedené společnosti ve smlouvách o propojení z konce roku 2000 (smlouva mezi Českým Mobilem a T-Mobile) a začátku roku 2001 (smlouva mezi Českým Mobilem a Eurotelem) uzavřely a následně plnily zakázané a neplatné dohody o nepřímém určení obchodních podmínek. Tím došlo k narušení hospodářské soutěže na trhu provozování veřejných telekomunikačních sítí. Tyto smlouvy zavazují až na ojedinělé případy (neexistence přímého propojení mezi sítěmi účastníků dohody nebo nedostatečné kapacity tohoto propojení) jejich signatáře k propojení sítí výhradně přímou formou. (…) Uvedený závazek tak ve svém důsledku signatářům smluv znemožňoval využívat pro vzájemné propojení sítí služeb jiných telekomunikačních operátorů. Tím došlo k omezení svobodné vůle smluvních stran rozhodnout se pro nejvýhodnější způsob propojení ….

V roce 2001 skutečně došlo k zajímavým událostem, které se týkaly propojení mezi mobilními operátory. Náš nejmladší operátor, Český Mobil, spustil komerční provoz své sítě v březnu 2000. V roce 2000 přitom inkasovali mobilní operátoři vysoké terminační poplatky za hovory, vedoucí do jejich sítí z pevné sítě Telecomu, a nejspíše i z jedné mobilní sítě do druhé: do sítě Eurotelu to bylo 7,37 Kč za minutu, do sítě tehdejšího Radiomobilu 7,60 Kč, a do sítě Českého Mobilu 7,15 Kč. Terminační poplatky za hovory vedené do pevných sítí však byly několikanásobně nižší, a zejména pevní operátoři velmi tlačili na to, aby se oba směry více srovnaly - tedy aby se snížily poplatky za terminaci v mobilních sítích. Eurotel a Radiomobil o tom asi nechtěli moc slyšet, ale Český Mobil se v červnu 2001 dohodl s Českým Telecomem na rovných 3 korunách za minutu hovoru, vedeného z pevné sítě ČTc do sítě Českého Mobilu.

Důležité bylo, že Český Telecom se pokusil tuto cenovou dohodu "extrapolovat" i na hovory směřující z jeho sítě do ostatních mobilních sítí (tedy: chtěl platit těmto operátorům také jen 3 koruny za minutu hovoru). Důsledkem pak mohlo být to, že vedení hovoru z jedné mobilní sítě do druhé, přes síť Českého Telecomu, by bývalo stálo (na terminačních poplatcích) ony 3 koruny, plus poplatek za tranzit přes síť Českého Telecomu. Takže například Český Mobil by mohl vést své hovory do sítě Eurotelu přes Český Telecom za "3+něco" korun, což by nejspíše bylo méně, než kolik tehdy platil za přímé vedení takovýchto hovorů.

Zmíněnou "extrapolaci" dohody na 3 korunách se ale "nepodařilo ustát", protože Radiomobil podal v září 2001 protest k ČTÚ, který mu vyhověl a směrování provozu přes síť Telecomu zakázal. Následně pak ČTÚ vyřešil celou kauzu tím, že v listopadu 2001 vydal své cenové rozhodnutí č. 09/PROP/2001. Jeho podstatou je stanovení maximální výše propojovacího poplatku za terminaci 1 minuty hovoru v mobilní síti na 3,66 Kč. Tím se směrování mobilních hovorů přes pevnou síť stalo fakticky bezpředmětné, protože bylo dražší než přímé směrování (o náklady na tranzit).

Je ale nynější rozhodnutí ÚOHS o udělení pokuty všem třem mobilním operátorům reakcí na tyto události (ze druhé poloviny roku 2001)?

Kladné odpovědi nasvědčuje to, jak ÚOHS ve svém zdůvodnění hovoří o nemožnosti směrovat mobilní hovor "prostřednictvím služeb třetí strany - společnosti ČESKÝ TELECOM, některého z alternativních operátorů, nebo třetího mobilního operátora T-Mobile", v důsledku uzavření smluv za které jen nyní udělována pokuta (o výhradně přímém propojení). V neposlední řadě tomu nasvědčuje i zmínka o tom, že "Eurotel v roce 2001 přímo zablokoval příchozí provoz ze sítě Českého Mobilu, pro který tato společnost využívala tranzit přes síť společnosti ČESKÝ TELECOM".

Záporné odpovědi na výše položenou otázku zase nasvědčuje explicitní zmínka o datu uzavření smluv, za které nyní mobilní operátoři dostali od ÚOHS pokuty:

Uvedené společnosti ve smlouvách o propojení z konce roku 2000 (smlouva mezi Českým Mobilem a T-Mobile) a začátku roku 2001 (smlouva mezi Českým Mobilem a Eurotelem) uzavřely a následně plnily zakázané a neplatné dohody ...

Přitom dohoda mezi Českým Mobilem a Telecomem o 3 korunách je až z června 2001, a její "nenaplnění" až z druhého pololetí 2001.