ISSS: ve znamení koncepcí

Konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě), která proběhla počátkem minulého týdne v Hradci králové, je zdaleka největším setkáním lidí, kteří se nějakou formou podílí na zavádění a používání informačních a komunikačních technologií v celé oblasti veřejné správy (tedy jak ve státní správě, tak i v samosprávě). Je již tradičně setkáním upovídaných politiků, strohých ministerských úředníků, činorodých představitelů měst a obcí, v poslední době i zástupců krajů. V neposlední řadě je místem setkávání zástupců komerčních firem, všelijakých institucí, médií, veřejnosti atd. Bývá to opravdu různorodá směsice lidí, a každým rokem je větší a větší. Možná i proto, že na původní konferenci ISSS se začaly "nabalovat" konference další, probíhající souběžně ve stejných prostorách. Letos to byla již opakovaně konference LORIS (Local and Regional Information Society Conference), která je jakousi nadnárodní obdobou naší národní konference ISSS. K ní pak letos přibyla ještě další "souběžná" konference, a to V4DIS (Visegradgroup for Developing Information Society), zaměřená už podle svého názvu na země tzv. Višegrádské čtyřky.

© ISSS 2004

Letošní statistika ještě není k dispozici, ale loňská hovoří o 1853 účastnících, což opravdu není málo. Pokud by se počet účastníků zvyšoval stejným tempem jako v průběhu předchozích let, mělo jich být letos přes 2000 - a to již konferenční středisko Aldis začíná doslova praskat ve švech. Stejně tak vtěsnání programu tří souběžných konferencí do dvou dnů, či spíše do jednoho a půl dne, je čím dál tím těžší, a vede na stále vyšší míru paralelismu - čím dál tím více programových akcí se pořádá souběžně, ve stejném čase, takže opravdu není možné se zúčastnit všeho. Naštěstí to organizátoři letos trochu kompenzovali tím, že na web dali elektronickou podobu sborníku, některé prezentace účastníků (byť ne zdaleka všechny), a také zvukové záznamy z některých vystoupení a diskusí, občas i ve formě videa.

Co bylo hlavní náplní?

Konference ISSS je již tradičně příležitostí k bilancování toho, co se v oblasti "informatizace veřejné správy" odehrálo za poslední rok, a k prezentaci toho, co je nové, co nastupuje, či se teprve čeká. Nejinak tomu bylo i letos. Bilancoval se konkrétní postup informatizace obcí, měst i krajů, a na nejvyšší úrovni pak zejména zprovoznění portálu veřejné správy, dále využití elektronického podpisu a různých e-agend, fungování e-podatelen, či budování a využívání komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy. Pokud jde o "pohledy dopředu", pak zde bylo nejvíce pozornosti věnováno novým koncepcím. Naše ministerstvo informatiky zde představilo vládou nedávno schválenou Státní informační a komunikační politiku, a vedle ní byly představeny i obdobné koncepce zemí Višegrádské čtyřky i některých dalších zemí, taktéž nově vstupujících do EU.

Konference ISSS se letos v hojném počtu zúčastnili i nejvyšší představitelé opoziční ODS, a také oni zde představili svou vlastní koncepci, příznačně označenou jako "Alternativa k současnému stavu informatiky a telekomunikací". Podobně tomu bylo i vloni na Invexu, a "alternativní koncepce" ODS v mezidobí přeci jen poněkud uzrála a rozšířila svůj záběr. Přesto ji stále musím hodnotit jako velmi "mělkou", pouze na úrovni kritiky (často i oprávněné), ale bez dostatečné představy o tom, jak dosáhnout nápravy. Letos navíc nabrala i dosti megalomanský rozměr.

Vezměme ale vše popořadě.

S čím se prezentovalo MI ČR?

Zřejmě nejvýznamnější počin, kterým se Ministerstvo informatiky mohlo na letošním ISSS prezentovat, bylo vypracování dokumentu "Státní informační a komunikační politika" (s podtitulem "e-Česko 2006"). Vláda ČR jej schválila doslova v předvečer konání konference (24.3.2004, svým usnesením č. 265/2004). Nová "politika" tedy nahrazuje dvě dosavadní oddělené koncepce, obě z roku 1999: státní informační politiku a Národní telekomunikační politiku.

Samotný návrh Státní informační a komunikační politiky byl představen již na loňském Invexu, a od té doby prošel jak fází veřejného připomínkování, tak i klasickým mezirezortním připomínkovým řízením. Psát podrobněji o jeho obsahu by vydalo na několik samostatných článků (zájemce mohu odkázat např. na následující články vlastní produkce - část 1, část 2 a část 3). Proto skutečně jen telegraficky: koncepce je výhledem do roku 2006 (proto i podtitul "eČesko 2006"), navazuje na celoevropskou koncepci eEurope2005 a rozpracovává ji do našich domácích podmínek. Přitom definuje čtyři hlavní priority, v pořadí:

• Dostupné a bezpečné komunikační služby
• Informační vzdělanost
• Moderní veřejné služby on-line
• Dynamické prostředí pro elektronické podnikání

a v rámci těchto priorit ukládá konkrétní úkoly, s konkrétním termínováním. Zajímavostí, kterou si dovolím zmínit, je to že Státní informační a komunikační politika (dále jen SIKP) obsahuje konkrétní definici broadbandu:

Za "vysokorychlostní" bude obecně považováno takové připojení, které svou efektivní (skutečnou) propustností neomezuje uživatele v jeho aktivitách. Z praktických důvodů bude hranice "vysokorychlostního" připojení prozatím stanovena na 256 kbps, přičemž se předpokládá její postupné zvyšování.

a jedním z úkolů, které ukládá, je i vypracování "Národní broadbandové strategie" (formálně: Státní strategie pro širokopásmový přístup (broadband)). Pravdou je, že původní termín zněl: do okamžiku našeho vstupu, a již nyní je téměř jisté, že nebude dodržen.

Celý návrh SIKP byl již na počátku (v říjnu 2003) zveřejněn, a od té doby prošel veřejným připomínkováním i klasickým mezirezortním připomínkovým řízením (finální znění). Jeho hlavní priority přitom zůstaly beze změny. K určitým dílčím změnám došlo u specifikace jednotlivých zásad a konkrétních úkolů (nyní jsou např. všechny konkrétně termínovány). Stejně tak došlo k přeskupení určitých částí textu (například pasáže hodnotící vývoj a současný stav se dostaly až na konec, do přílohy).

Osobně za nejvýznamnější změnu považuji právě výrazné přepracování pasáží, které hodnotí vývoj našeho telekomunikačního trhu. Poprvé zde totiž zaznívá kritika předchozích koncepcí a zejména toho, že v roce 1994 bylo rozhodnuto o cestě extenzivního rozvoje, s cílem zdvojnásobit do roku 2000 počet pevných telefonních linek - ale tento cíl nebyl nikdy revidován, s uvážením technologického vývoje a situace na trhu (vzhledem k nástupu Internetu a mobilních komunikací), a to ani Národní telekomunikační politikou z roku 1999. Nová "konvergovaná" státní politika tak po pravdě konstatuje, že hlavní úkol z roku 1994 - zdvojnásobit do roku 2000 počet pevných linek - nakonec nebyl splněn. Ovšem nikoli proto, že by to Telecom nedokázal, ale proto, že další pevné linky již nikdo nechtěl.

Elektronický podpis všem obcím

Zajímavou akcí, kterou MI ČR vyhlásilo přímo na konferenci ISSS, je záměr "vybavit všechny obce v ČR elektronickým podpisem". Cíl je zřejmý: prosadit používání elektronického podpisu do každodenního života obcí. Nový správní řád jim totiž ukládá resp. umožňuje přijímat elektronická podání, doručovat písemnosti na elektronické adresy, v elektronické podobě vydávat správní akty a provozovat elektronické podatelny - vše s využitím zaručeného elektronického podpisu. K tomu je ale nutnou podmínkou to, aby obce vlastnily tzv. kvalifikovaný certifikát, vydaný akreditovanou certifikační autoritou. Ta je u nás dosud jen jedna (I.CA), a potřebný certifikát u ní přijde na 700 Kč.

Ministerstvo informatiky ČR se proto rozhodlo, že 6253 obcím takovýto certifikát zaplatí ze svého (a na celou akci uvolnilo ze svého rozpočtu na 3 mil. Kč). Vzhledem k rozsahu zakázky dosáhlo u I.CA výrazné množstevní slevy, takže jeden certifikát přijde jen na 370,- Kč. Vydávání certifikátů by mělo začít co nejdříve.

Osobně to považuji za chytrý tah, který dobře zapadá do představy, že stát vytváří podmínky a také uděluje určité počáteční impulsy k rozvoji a používání nových technologií. Dalším kritickým místem ovšem bude to, jak dobře se dokáží obce seznámit s podstatou elektronického podpisu a naučit se jej prakticky používat. Ne že by to bylo až tak těžké, ale pokud někdo není zrovna počítačový nadšenec a má plné ruce práce s jinými agendami a povinnostmi, nemusí to pro něj být triviální. Uvidíme …

Portál veřejné správy

Splněným úkolem, kterým se MI ČR mohlo na letošní konferenci ISSS pochlubit, bylo spuštění portálu veřejné správy (na adrese http://portal.gov.cz). Názory na jeho obsah, lépe řečeno na bohatost tohoto obsahu, se samozřejmě různily, od nadšených až po silně kritické. Faktem ale je, že obsah a služby portálu postupně přibývají. Před časem se na portále objevil v plném znění Obchodní věstník (a ve stejné době bylo spuštěno i nahlížení do katastru nemovitostí, byť není součástí portálu). Naopak se neobjevila možnost podávání daňového přiznání právnických osob, která byla počátkem roku avizována na konec prvního kvartálu. Přímo na ISSS pak bylo oznámeno rozšíření tzv. životních situací o další "várku" cca 20 služeb, mezi kterými již jsou i "životní situace" týkající se fungování subjektů samosprávy.

Dále došlo k rozšíření informací o jednotlivých obcích o výsledky sčítání lidu v roce 2001. Jde například o informace o věkové, vzdělanostní či národnostní struktuře obce, údaje o počtu a vybavenosti domů, bytů, domácností apod. Někde však jsou k dispozici ještě novější údaje, datované k toku 2002.

Priority pro rok 2004

Ministerstvo informatiky představilo na konferenci ISSS také své priority v oblasti e-governmentu a informatizace veřejné správy v letošním roce. V oblasti legislativy byl nejvyšší důraz kladen na přípravu zákona, kterému se dříve říkalo "o registrech", a nyní se o něm hovoří jako o zákonu "o pravidlech výměny dat ve veřejné správě". Z tohoto novějšího označení vyplývá již samotná podstata připravovaného zákona: měl by nově definovat, zda a jak budou moci (resp. budou muset) být vzájemně propojeny registry vedené různými resorty, a jak si budou vyměňovat data. Takovéto definování, přímo formou zákona, je určitě nutnou podmínkou k naplnění vize, obsažené ve Státní informační politice: že občan bude poskytovat svá data jen jednou, a jednotlivé agendy veřejné správy je budou sdílet (podrobněji viz článek Služby e-governmentu: vize a realita).

Další aktivitou, o které na konferenci hovořil ministr Mlynář, je iniciativa HOME PC. Její podstatou je možnost daňového zvýhodnění pořízení domácího počítače a připijení k Internetu, a dále možnost aby firmy poskytovaly svým zaměstnancům počítače za výhodnějších odpisových podmínek. Za koupi nového domácího počítače by bylo možné snížit daňový základ o 1000 Kč měsíčně po dobu 24 měsíců. Dalších až 2400 ročně by se dalo odečíst od základu daně za DPH za připojení k Internetu. Jak na konferenci zaznělo, vše je nyní ve stádiu "předdohody", která by se zatím měla týkat rodin s dětmi. Záměrem a snahou ministra Mlynáře je rozšířit tuto možnost na všechny domácnosti.

Vysokou prioritu budou mít pro MI ČR i záležitosti kolem strukturálních fondů a projektů z nich čerpajících. Samotné MI ČR přitom není správcem žádného fondu, ale chce pomáhat alespoň metodicky, s přípravou a hodnocením projektů, tak aby měly větší šanci uspět. Ministr Mlynář na jedné z prezentací řekl, že sdílí obavy ohledně toho, že ČR nebude zpočátku schopna využít všech možností a předkládat skutečně kvalitní projekty - a právě proto chce jeho úřad pomáhat. Na ISSS se přitom prezentovalo i Ministerstvo pro místní rozvoj, které spravuje několik tzv. Operačních programů (OP).

Mimochodem, těsně po skončení konference ISSS byl do provozu uveden samostatný portál, zaměřený na problematiku čerpání prostředků z fondů EU (na adrese http://www.edotace.cz). Stojí za ním pražská Economia a.s. a brněnská společnost Raven Consulting, a.s.

Jaká je koncepce ODS?

Již v loňském roce, na Invexu 2003, prezentovala opoziční ODS své základní představy o tom, jak by chtěla uspořádat oblast ICT. Předseda strany Topolánek zde prezentoval "Politickou deklaraci ODS po oblast informatiky a telekomunikací" (podrobněji viz článek "Invex: souboj koncepcí"). Jedním ze základních bodů této koncepce byla představa, že problematika ICT je natolik průřezová, že by měla být "povýšena" a dostat se do kompetencí předsedy vlády. Naopak samostatné ministerstvo pro informatiku je podle představ ODS zbytečné, a ve stínové vládě ODS jako resort vůbec není. Pokud jsem tehdejší vizi správně pochopil, agendu kolem ICT a informační společnosti by pak mělo na starosti několik málo úředníků na Úřadu vlády.

© ISSS 2004

Na konferenci ISSS se zástupci ODS představili na samostatné tiskovce v ještě silnější sestavě (Topolánek, Langer, Tošenovský, Böhm, Vlasák). V úvodu zkritizovali konkrétní kroky a aktivity ministerstva informatiky, a to následovně (převzato z prezentace ODS):

• k portálu veřejné správy: Portál byl sice spuštěn, ale vyjma informační části nezajišťuje zdaleka přístup ke správním agendám jednotlivých resortů. Jedná se v podstatě o informační nástěnku.
• k rozvoji ICT gramotnosti: Roztříštěná filosofie, chybí koordinace mezi jednotlivými resorty
• k legislativě pro el. obchod: Bílá kniha byla sice zpracována, ale její reálné naplnění je již dnes ohroženo. Stává se tak deklaračním dokumentem bez konkrétního dopadu pro občana
• k legislativě pro e-government (zákon o registrech veřejné správy): Dle ODS primární a téměř jediný zásadní legislativně technický úkol Ministerstva informatiky, který je neřešen již od roku 1999. Před Ministerstvem informatiky bylo v kompetenci Úřadu pro veřejné informační systémy.
• k přípravě koncepčních materiálů pro oblast e-governmentu: bez reálných výsledků
• k budování jednotné bezpečné a sdílené komunikační infrastruktury orgánů veřejné moci: Bez reálných výsledků. Lze diskutovat, zda současné řešení je výhodnější pro veřejnou správu či pro polostátní Český Telecom, který byl vybrán bez výběrového řízení.
• ke standardizaci a sjednocování informačních systémů veřejné správy: Ministerstvo informatiky není ani samo schopno postupovat ve shodě s vlastními standardy při vytváření Portálu veřejné správy, natož prosadit jejich dodržování ze strany ostatních subjektů veřejné správy. Tato aktivita se tedy míjí účinkem
• k e-tržišti pro státní správu: z pohledu státu dnes bez výrazného efektu pro nákup zboží a služeb.
• k přípravě legislativy pro oblast telekomunikací (zákon o elektronických komunikacích): Výrazné zpoždění, nesplnění podmínek EU. Současný návrh má velmi malou šanci na schválení PS
• k České poště: Ministerstvo informatiky připravuje transformaci České pošta na akciovou společnost.
• k akreditaci certifikačních autorit podle zákona o elektronickém podpisu: V současné době je akreditována jedna certifikační autorita, ještě původním Úřadem na ochranu osobních údajů
• ke koncepci přechodu na digitální zemské TV vysílání: Neúměrně zdlouhavá příprava dokumentu (více než rok), finální forma dokumentu nemá pro vlastní proces digitalizace téměř žádný zásadní význam, navíc je dokument z mnoha důvodů jako koncepce nepřijatelný, hrozí nesplnění podmínek EU
• k národní širokopásmové strategii: práce doposud nebyly zahájeny, hrozí nesplnění podmínek EU

S některými body této kritiky mohu souhlasit. Třeba s nedostatkem či zcela chybějící koordinací mezi resorty v oblasti informační gramotnosti (školství vs. MI ČR), se zpožděním Národní širokopásmové strategie, nebo s pohledem na komunikační infrastrukturu ISVS. Jiné mají zase charakter pouhého konstatování (že existuje jen jedna certifikační autorita, že se připravuje změna České pošty na akciovou společnost atd.). Některé body mi však přijdou zcela "ujeté", jako třeba to, že příprava koncepčních materiálů pro e-government je bez reálných výsledků. To ODS vůbec nezaznamenala existenci Státní informační a komunikační politiky, která oblast e-governmentu také pokrývá? A co několikrát opakovaná hrozba nesplnění podmínek EU? Proč je zde kladen tak velký důraz na dodržení toho, co požaduje EU, zatímco v rozhovorech s novináři prezentují lidé z ODS požadavky EU spíše jako něco dobrovolného a volitelného?

Odpovídající veřejná služba

V další části prezentace ODS jsem zaznamenal dva nové prvky v jejich koncepci. Jeden se týká hospodaření s finančními zdroji, a sama ODS jej označuje jako "decentralizovanou centralizaci". Podstata by měla být taková, že finanční prostředky na projekty, životně důležité pro centrální výkon státní moci (pro "centrální služby", např. pro budování a provoz centrálních registrů, výběr daní apod.) by měly být centralizovány a striktně administrovány z jednoho místa (z "platformy odboru Úřadu vlády"). Finance na všechny ostatní aktivity státu by naopak měly být co nejvíce decentralizovány, tj. přesunuty na nejnižší rozhodovací úroveň. (např. ve školství na ředitele školy).

Druhým výrazným prvkem pak je snaha transformovat centrální služby státní správy, a přitom změnit jejich stávající zaměření (orientované spíše na potřeby resortů) na zaměření nové - orientované na potřeby uživatelů. Ještě předtím by ale měl být proveden kompletní audit a revize stávajících agend. Pokud k tomu dostane mandát, bude prý mít ODS i odvahu realizovat totální audit výkonu státní správy, tak jak to udělali např. ve Finsku, a následně by provedla reinženýring výkonu státní správy. To by skutečně byl pořádný "velký třesk", o kterém ODS hovořila jako o "dni D".

Moderní úřad

Ještě další koncepcí, zapadající do mozaiky vizí a představ opoziční ODS, je koncepce tzv. moderního úřadu. Ta je založena na pěti principech:

• jednou a dost: informace budu od občanů požadovány jen jednou, nikoli opakovaně
• informace kdekoli: různé agendy bude možné vyřizovat kdekoli, na jakémkoli kontaktním místě
• informace samy putují: jednotlivé agendy si dokáží předávat své informace a data
• informace kdykoli: odpadají úřední hodiny, občan může vyřídit své záležitosti kdykoli
• okamžitá kontrola: občan si bude moci kdykoli zjistit, v jakém stavu je jeho konkrétní podání.

Mohu-li tyto principy hodnotit ze svého pohledu, pak si troufnu říci, že o první tři usiluje i nová Státní informační a komunikační politika. Čtvrtý bod je v ní obsažen jen nepřímo a zčásti (skrze požadavek, aby do roku 2006 bylo možné vyřizovat konkrétní agendy elektronickou cestou - ODS chce rovnou všechny agendy). Zajímavý je pátý princip, který jsem ve Státní informační a komunikační politice nezaznamenal. Takovýto "tracking" by samozřejmě byl realizovatelný, pokud by veškerá agenda státní správy (či dokonce celé veřejné správy) byla realizována elektronicky, pomocí IT technologií. Pravda, po provedení totálního auditu, následném reinženýringu výkonu státní správy a vybudování kompletně nové IT podpory pro celé fungování státu, by něco takového bylo možné - ale zkuste si to představit v reálném kontextu, za současné situace státu. Já to neumím.

Celkově mi "alternativa k současnému stavu informatiky a telekomunikací", prezentovaná na ISSS opoziční ODS, přišla na jednu stranu hodně megalomanská (viz výše) a na druhou stranu značně "povrchní", když zůstává na úrovni zjevení pravd a deklarace cílů, aniž by konkrétněji říkala jak jich chce dosáhnout (s výjimkou obecného odkazu na totální audit a reinženýring). Pokud ale nedojde k předčasným volbám, bude mít ODS ještě dva roky na konkretizaci svých představ, než s nimi půjde bojovat o přízeň voličů.